Zásadní změna-13/?

8. května 2016 v 22:32 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Uf byla to fuška, ale je to tu. Co víc k tomu říct, než jen: Snad si tuhle část užijete :)

13. Část: Buď upřímnej

"Hele, Sasuke je zpátky už dva dny, fakt za ním nechceš alespoň zajít?" zeptal se Kiba Naruta, když ho viděl, jak leží na posteli, kouká do nějaké knížky, ale už asi dvacet minut neotočil stránku.
"Ne," odvětil přímo. "Naprosto mi teď vyhovuje, že je ještě zavřenej na pokoji, mám aspoň čas přemýšlet," povzdychl si.
"Jen to zbytečně protahuješ," zakroutil nad ním hlavou. "Navíc, čím víc nad tím budeš přemýšlet, tím víc se do toho zamotáš a tím víc se tím budeš zbytečně trápit."
"Promiň, ale tohle je jen a jen moje věc," odfrkl si, zaklapl knížku a zvedl se k odchodu.
"Tak sorry, že jsem ti chtěl pomoct. Mě by totiž na tvém místě dost zajímalo, jestli to náhodou není oboustranné."
"Ale ty na mém místě nejsi," odvětil mu Naruto zarputile a zabouchl za sebou dveře.
"Paličák zabedněnej," ulevil si Kiba, když byl jeho šéf pryč.

Naruto se s rukama v kapsách bezcílně procházel areálem školy, když se najednou zastavil a zadíval se na budovu, která stála vpravo od něj. Překvapeně zamrkal, když si uvědomil, že tak nějak došel ke kolejím určeným pro vyšší třídu.
"Možná bych přeci jen měl…" zamumlal si pro sebe, ale hned vzápětí zakroutil nad touhle myšlenkou hlavou a začal se pomalu šourat zpět ke své koleji.
"Naruto?" ozvalo se za ním a tak se otočil. Stál za ním Gaara s Kankurem a rudovlasý z nich si ho měřil nechápavým pohledem. "Kde ty se tu bereš?"
"Jen jsem se byl projít a najednou jsem se objevil tady," pokrčil rameny.
"Aha, já jen myslel, že jsi šel na návštěvu k Uchihovi. Jak to s ním teď vůbec máš?" byl zvědavý.
"Ani nevím," odvětil ledabyle, ale odvrátil přitom hlavu na stranu.
"Co se děje?" zeptal se ho Gaara, který z toho vycítil, že něco není v pořádku.
"Nic, jen, já jen, mám strach," vypadlo z něj nakonec s povzdychem.
"A z čeho?" nechápal rudovlasý.
"Že to necejtí stejně, že prarodiče nepřijmou, že jsem gay a z dalších spousty věcí," rozhodil zoufale rukama.
"Tohle mi někoho až moc připomíná," zamumlal zamračeně Gaara. "Seš skoro jako Neji," dodal suše.
"Neji?" nechápal.
"Jo, jako kdybych slyšel jeho důvody, proč nemůže být se mnou."
"Gaaro, to je mi líto," řekl mu upřímně blonďák a soucitně ho objal.
"Díky. Hrozně mě to štve. Na jednu stranu ho chápu a na tu druhou ho mám chuť uškrtit, když se nesnaží a ignoruje mě," postěžoval si mu, načež ho od sebe odtáhl a zadíval se mu do očí. "A právě proto, by sis měl o tom se Sasukem promluvit. Podle mého názoru, ho to štve stejně jako mě," upozornil ho.
"Měl bys ho poslechnout, má totiž pravdu," ozvalo se zprava a oni tak uviděli Sasukeho, který se momentálně opíral o Suigetsua.
"Sasuke," vyslovil blonďák jeho jméno překvapeně.
"Měl si pravdu, Suigetsu, tahle menší procházka mi doopravdy udělala líp," prohodil směrem ke svému příteli.
"Tak my půjdeme, Naruto," oznámil Gaara blonďákovi, protože jim chtěl dát prostor. Žďuchnul do Kankura, který to zpočátku nepochopil, a vydali se pryč.
"Já-já už bych měl asi taky jít, vzpomněl jsem si, že musím dodělat něco moc důležitého do školy," řekl nervózně a chystal se vypařit, Sasuke ho však zarazil.
"Fajn, pokud chceš řešit něco důležitého do školy, tak bys to měl řešit i nejspíš se mnou. Díky tomu našemu únosu a mému následnému zranění, jsme pozadu s našimi projekty," uzemnil ho s úšklebkem. Naruto na to neměl co říct. Ten zatracenej Uchiha měl pravdu. V duchu si povzdychl a nakonec přikývl.
"Půjdeme ke mně na pokoj, následuj nás," oznámil blonďákovi prostě.

"Díky za pomoc Suigetsu, mohl bys nás teď prosím nechat o samotě?" otočil se na svého kamaráda, když mu pomohl posadit se na postel. Suigetsu ač nerad pokýval souhlasně hlavou a nechal je o samotě.
"Kde máš asistenta?" zeptal se Naruto, který se nejen podivil nad tím, že Sasukemu pomáhá místo asistenta jeden z jeho přátel, ale také chtěl oddálit jejich rozhovor. Byl si totiž moc dobře vědom, že tohle o škole nebude. Navíc se odmítal dívat přímo na Sasukeho, a tak si prozatím prohlížel jeho pokoj.
"Potřeboval jsem ho dneska jinde a na pokoji mě to už nudilo, tak jsem poprosil Suigetsua, a teď už k věci," odvětil mu jednoduše, a když se nadechoval k pokračování, skočil mu do toho Naruto.
"Když jsi byl mimo školu, tak jsem s pár věcma pohnul. Myslím, že stačí už jen dotáhnout pár maličkostí a spojit to s tvojí částí a bude to hotové. Takže se není čeho bát, stihneme to v řádném termínu a nebudeme potřebovat ani nabízené prodloužení. Až ti bude líp, tak se můžeme sejít v knihovně a dotáhneme to…"
"To je hezké vědět," přerušil tentokrát Sasuke jeho. "Ale ty víš moc dobře, že o škole se bavit nechci," odfrkl si s naštvaným výrazem ve tváři.
"A o čem chceš teda mluvit?" dělal hloupého blonďák a opřel se o jeho pracovní stůl. Vůbec se mu do toho rozhovoru nechtělo, ještě na to nebyl připravený, neměl utříděné myšlenky, ale přesto se na něj zadíval.
"Klidně si dělej hloupého, ale mě neoblafneš. Jde o ten náš rozhovor, který jsme vedli předtím, než v tom skladu do místnosti vtrhl Sai se svými muži. Chci slyšet tvoji odpověď na to, co jsem ti tam řekl," řekl mu zpříma.
"Sasuke to…" vydechl jen.
"Nebuď srab a vyklop to. Buď upřímnej," povzdychl si otráveně.
"Dobře, potěšilo mě to, spokojenej?" vyjekl Naruto.
"Abych řekl, tak jo, pokračuj," řekl s potěšeným úšklebkem Sasuke.
"Ale zároveň vyděsilo," zakabonil se blonďák. "Já tohle nikdy nezažil, nikdy jsem se necítil tak nesvůj jako v tvý přítomnosti a navíc, navíc teď jde o tolik, jako nikdy předtím. Všechno se změnilo tak rychle, každou chvíli se něco komplikuje a prostě je toho na mě až příliš. Vůbec nevím, jak se s tím vším srovnat a nejvíc jak se srovnat s tebou," vychrlil ze sebe zoufale a máchal kolem sebe rukama.
"I pro mě je tenhle pocit nový, Naruto, ale na rozdíl od tebe, já se tomu nechci bránit, chci to přijmout," odvětil mu klidně. "Chci jen vědět ještě jednu věc a buď prosím znovu upřímnej. "Nezdálo se mi to, viď? To, co se stalo předtím, než jsem omdlel, byla skutečnost."
"J-já vůbec nevim, o čem to mluvíš," zkusil to zahrát do outu Naruto.
"Dobře, tak to řeknu přímo, když to s tebou jinak nejde," povzdychl si Sasuke. "Řekl jsi, že se do mě zamilováváš a políbil mě."
"Řekl jsem asi," odfrkl si Naruto se zkříženýma rukama na hrudi.
"Takže víš, o čem mluvim a zároveň jsi mi odpověděl," ušklíbl se, načež se zvedl a pomalu k němu přistoupil. "Teď se nesnaž utéct," nebyl v tom slyšet příkaz, ale zároveň ani vyloženě prosba. Opřel se rukama o desku, naklonil se k blonďákovi a věnoval mu polibek na rty. Chvíli jen ochutnával svými rty ty Narutovy, načež skrz ně pronikl i svým jazykem a začal ke spolupráci pobízet i jeho. Blonďák byl sice chvíli v šoku, ale zapojil se. Líbilo se jim to, oběma se jim to líbilo. Oba si to užívali, a kdyby se Naruto omylem neopřel břichem o Sasukeho ránu, když se k němu chtěl přitisknout, a černovlasý tak nepřerušil polibek svým bolestným syknutím, určitě by to trvalo déle.
"P-promiň," vykoktal ze sebe pouze blonďák. Byl z té předchozí situace mírně rozhozený a navíc se bál, že Sasukemu ublížil.
"To nic, jen je to ještě citlivý," zamumlal Sasuke a znovu se k němu naklonil. Chtěl pokračovat v tom, co dělali před chvílí, ale Naruto ho rukama na jeho hrudi zastavil.
"Počkej," řekl rozhodně. "Sice se mi to, co se tu před chvílí stalo, líbilo, to nebudu popírat, ale…" zarazil se. Kousl se do rtu a přemýšlel, jak ve své řeči pokračovat, jak to formulovat tak, aby se Sasuke neurazil.
"Co," povzdychl si černovlasý a čekal.
"Pořád mám strach," začal tedy blonďák. "Tím, co se teď stalo, se to nemění. Pořád si to potřebuju urovnat."
"Chceš mi tím teda říct, že potřebuješ čas?" zeptal se ho s povytaženým obočím.
"Nejspíš," přikývl opatrně Naruto.
"Fajn," odvětil mu na to suše. Sice nerad čekal, ale pokud to ten blonďák potřebuje, dostane to. Nechtěl se zase zachovat jako blbec, stejně tak, jako tomu bylo na začátku. "Můžu něco navrhnout?"
"Povídej."
"Budeš mě tady tyhle dva týdny, co mám rekonvalescenci, chodit navštěvovat. Budeme pracovat na těch projektech a zároveň se zkusíme trochu líp poznat. Až mi sundají obvazy, rozhodneš se. Pokud za mnou patnáctý den přijdeš, znamená to, že chceš být se mnou, pokud ne…," po posledních dvou slovech pouze pokrčil rameny a zadíval se Narutovi zpříma do očí.
"Tahle myšlenka se mi líbí," přikývl blonďák. Tahle nabídka se mu zdála fér. Pořád se bál, ale teď věděl, že má trochu času k dobru a navíc bude mít možnost dozvědět se o Sasukem zase o něco víc.
"To jsem rád."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 9. května 2016 v 19:12 | Reagovat

krasa dobre ze je sasu opat v poriatku dufam ze naru sa rozhodne spravne ked sa trochu lepsie spoznaju veeelmi sa tesim na dalsiu cast su naozaj sladky

2 Momo Momo | 10. května 2016 v 0:31 | Reagovat

Úžasné :3 moc ďekuju za pokračko :-) :-) :-) Moc si mi pomohla zvednut náladu a trochu popremýšľať :-) tež mám teho moc a niak to nezvladam a tež sa teho bojím :-( takže keď som si to prečítala cítila som sa trochu lepší a ne tak sama :-) Moc ďekuju že pro nás furt píšeš :-) Naozaj moc ďekuju ( Sorry rozrevala som sa :-( :-( :-( :-( :-( :-( ) Ďekuju že tu si :-)  ( ale naozaj šklebim :-( )

3 katka katka | 10. května 2016 v 15:53 | Reagovat

Naruto získal čas ale i ten mu jednou dojde a bude se muset rozhodnout děkuji moc těším se na pokračování :-)

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 15. května 2016 v 18:31 | Reagovat

Přijde to je jasný :D A spíše bych prosila o pokračování osudu se nevyhneš, tam je to napínavější :3

5 Majo Majo | Web | 6. června 2016 v 20:48 | Reagovat

Chvíli mi trvalo, než jsem se od minulého dílu zorientovala, co se vůbec děje :D Doufám že Naruto dostane rozum, doufám že se rozhodne podle srdíčka :)

6 Riri-chan Riri-chan | 19. července 2016 v 1:38 | Reagovat

Gyyaaa!!! Konečně pokračkooo!! :3 Parádní díl. Nečekala jsem ho tak záživným, prostě super díl jako vždycky!♥♥♥
Ani netušíš, jak dlouho jsem na tohle čekala :-D Taaakže, honem vymýšlej další díleček, ať mám co číst :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama