Pokus o pomstu-Bonus

25. září 2015 v 9:35 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Vždycky, když koukám na nějakej film například ze středoškolskýho prostředí, kde se dají dva dohromady po různých těžších situacích, které předtím zažijou, říkám si na konci, jak by to s nima vlastně mohlo být dál, a jak se vlastně mohl vyvíjet život i ostatních vedlešjích postav. A dá se říct, že to nemívám jen u tohohle druhu filmů, ale i u jiných. A tak jsem si říkala, jak by mohla pokračovat třeba některá z mých povídek a prostě jsem to musela sepsat. Sice se mi myšlenka líbila mnohem víc, než to, co z toho s přibývajícíma řádkama vzniklo, ale nakonec jsem to minimálně po dvou měsících včera dokončila, a tak to sem musím dát :) Snad se vám to bude líbit.

Bonus: Dvousté výročí založení školy, aneb jak to vypadá, když uplynou čtyři roky.

Naruto s povzdychem dorazil domů. Měl velice náročný den a cítil se unavený. Ono shánět si práci nebylo nic snadného a dnes měl za sebou tři dlouhé pohovory. Sundal si sako a povolil kravatu, kterou si kvůli nim s nechutí uvázal. Došel si do kuchyně a z lednice vytáhl vychlazenou lahev s vodou. Když se s ní opřel o kuchyňskou linku, všiml si, že na záznamníku na jeho proutěném stolku v obýváku bliká červené světýlko. Přešel k němu, stiskl tlačítko a ozvalo se z něj: "Máte tři nepřijaté zprávy. Zpráva první."
"Ahoj kámo, dlouho ses už neozval, koukej to napravit a hned!" uslyšel Kibův rozrmzelý hlas.
"Ahoj Naruto, tak jak dopadly pohovory? Ozvi se co nejdřív, potřebuju radu," druhý vzkaz byl od Nejiho.
"Čau Naruto, pomoc, ty už budeš vědět, o čem mluvim," a třetí od Gaary.
Koho jiného by mohl čekat, než své tři nejlepší přátele? Momentálně byl sám a s matkou a otcem si volali vždycky v sobotu a středu, a dneska byl čtvrtek. Byl rád, že i když se rozešli na různá místa, byli stále v kontaktu a scházeli se, jak jen se dá. Od střední utekly již čtyři roky a on napodruhé získal na vysoké škole diplom. Zvedl sluchátko od telefonu, který se nacházel hned vedle a vytočil Kibovo číslo. Od té doby, co několikrát ztratil mobil, si raději nechal zavést pevnou linku, aby se mohl komukoliv ozvat a dát tak vědět, že je v pořádku. Bylo to sice lehce staromódní, ale účel to splnilo.
"Ahoj Kibo, tak co se děje tak naléhavýho?" zeptal se.
"Ahoj Naruto, to musím volat jen, když se něco děje?" zavrčel mu do ucha. "Ty seš teda dobrej kámoš."
"Víš, že takhle to fakt nemyslim," povzdychl si a protočil si pro sebe oči v sloup. "Jen si zněl naléhavě, toť vše."
"Fajn, fajn. Hele víš o tom srazu studentů, co pořádá naše škola k dvoustému výročí založení?"
"Nic se ke mně zatím nedostalo," odvětil zamyšleně.
"Tak to ti asi brzy dorazí pozvánka," informoval ho. "Každopádně doufám, že přijdeš. Už jsem volal Nejimu s Gaarou a ti říkali, že dorazí."
"Já nevím, jestli je to dobrý nápad," řekl tiše a kousl se do rtu.
"Myslíš kvůli Saiovi? Vždyť jste se rozešli už před rokem a půl, bude to v pohodě," odfrkl si.
"Jenže to nebylo zrovna v dobrém a od té doby o něm vůbec nic nevim," namítl.
"Hele, nebyla to tvoje vina," ujišťoval ho s povzdychem. "On chtěl hold opustit město co nejdřív a jet si plnit svůj sen a tys tou dobou prostě nemohl jen tak odjet. Jeho chyba, že tak pospíchal. Navíc už je to za tebou ne?"
"To naprosto," řekl jistým hlasem. Od tý doby zažil dva úlety a jeden pokus o vztah s kluky, co potkal v gay baru, jenž se příhodně nacházel asi o kilometr dál od jeho bytu.
"Tak vidíš. Takže jdeš nebo ne? A říkám ti, že raději řekni jo, jinak mě máš ráno nasáčkovanýho u sebe a budu tě mučit tak dlouho, dokud neřekneš, že půjdeš," přísahal mu rádoby ďábelským hlasem, až se Naruto rozesmál.
"Dobře, dobře," vydal ze sebe a pokoušel se uklidnit. "Ještě záleží na tom, kdy to bude," dodal, když si uvědomil, že vůbec netuší, jestli bude moct jít nebo ne.
"V sobotu za dva týdny od sedmi večer. Doufám, že můžeš."
"No, sice jsem měl jít k rodičům na večeři, ale to se dá posunout na neděli, takže jo," souhlasil nakonec.
"Výborně!" zavýskl Kiba do sluchátka, až ho Naruto musel malinko poodtáhnout od ucha. "Mám to dát vědět klukům?"
"Ne nemusíš. Oba mi volali v jiný záležitosti, tak jim to rovnou řeknu."
"Zase se hádají?"
"Jo a mě používaj jako nárazník mezi sebou," povzdychl si. "Navíc začínám mít pocit, že už se hádaj permanentně a bez přestávky."
"Chápu. Tak to hodně štěstí a ať z toho vyvázneš živej. Tak zatím a stopro na večírku," rozloučil se s ním a Naruto tak slyšel už jen hluchý tón.Chvíli si jen tak prohlížel telefon ve své ruce, než se rozhodl vytočit číslo dalšího svého přítele.
"Ahoj, Neji," promluvil do sluchátka, když to zvedl.
"Ahoj, Naruto, konečně voláš!" vyhrkl spěšně, a než se Naruto stihl zeptat, co potřebuje, začal Neji sám: "Zase se hádáme," jak jinak, pomyslel si Naruto. "On mě prostě nechápe. Já přeci nemůžu za to, že studuju, a že mám služby, a že teď nemám tolik času, jako jsem míval dřív," chrlil na něj.
"Neji zpomal, zpomal," snažil se ho přesvědčit blonďák.
"Nemůžu, za dvě minuty musim vyrazit do nemocnice," řekl zoufale.
"Ok, prozatím ti poradím, aby ses pokusil uklidnit. V práci na to na chvíli zapomeneš, a až odtamtud půjdeš, nebo až se po noční prospíš, tak mi zavolej a promluvíme si o tom víc do hloubky, ano?"
"Seš nejlepší, Naruto, fakt dík. Teď už musim letět, tak zatím ahoj," zadrmolil ještě, a pak telefon opět utichl.
"Tak a do třetice," zamrmlal si pro sebe, přičemž vytáčel třetí číslo.
"Sabaku no Gaara," ozvalo se z telefonu rozmrzele.
"Uzumaki Naruto bručoune," odvětil mu se smíchem.
"Konečně voláš!" jak očekával, stejná reakce jako u Nejiho, byli spolu opravdu dlouho.
"Tak co se zase děje?" zeptal se se zájmem.
"Noo, zase se hádáme," povzdychl si.
"To mi došlo. Kvůli čemu tentokrát?"
"Pořád to samý. Věčně není doma. Já chápu, že má školu a praxi, ale když už má volno, jde raději s kolegy, než aby byl se mnou."
"Asi si potřebuje jen odpočinout, nabrat nové síly."
"To jako ode mě?" zeptal se sarkastickým hlasem. "Naposledy jsem se s ním i domlouval a on mi řekl, že stoprocentně přijde. Chtěl jsem si ho usmířit po té poslední hádce, navíc se blíží naše výročí, a já vím, že má mít službu, tak jsem to chtěl oslavit dřív. Všechno jsem nachystal a dokonce i uvařil!"
"Tys vařil?" zeptal se nevěřícně. Gaara nikdy v životě nevařil, protože ho to naprosto nebavilo. S Nejim si zavedli systém rozdělení práce, který jim fungoval. Takže to, že Gaara uvařil, znamenalo veliké gesto.
"Jenže on nepřišel. Zkoušel jsem mu několikrát volat, nebral to, a tak jsem se bál, že se mu něco stalo," jeho hlas začínal nabírat na intenzitě.
"A co on? Co se stalo?"
"A on?" uchechtl se. "On se v klidu vrátil domů lehce podnapilej a v klidu mi oznámil, že se zdržel s kolegy a bavili se o přednášce, co měli ten den ve škole."
"Gaaro, to je mi líto," řekl s pochopením v hlase.
"Na to jsem už neměl co říct. Neměl jsem na to sílu. Zvedl jsem se, práskl dveřmi od ložnice a šel spát," osvětlil mu.
"Co na to, Neji?"
"Ráno jsem byl na nahou samozřejmě dřív než on. Dal jsem si kafe a počkal, až vyleze ven. Nepoděkoval za večeři a ani se neomluvil. Jen se divil, proč jsem zase naštvanej. To už na mě bylo prostě moc. Řekl jsem mu, že je sobec, a pak ta hádka začala tak jako vždycky."
"Asi si mu už zkoušel říct, jak to vidíš, a jak se cítíš, co?"
"Několikrát, ale on mě neposlouchá. Vidí v tom útok na svoji osobu."
"Hele, nebudu ti zatajovat, že mi Neji volal stejně, jako ty. Zdá se, že ho to taky trápí. Až skončí službu, má mi zavolat. Takže jestli chceš, pokusim se ho vytáhnout ven a promluvim si s ním," navrhl mu.
"Pokud si na tebe udělá čas," odfrkl si. "Ne, promiň, to jsem nechtěl," omluvil se po krátkém odmlčení, které mu Naruto nechal na uklidnění. "Samozřejmě moc děkuji, za tvou ochotu."
"Dobře, tak já to zkusím. Když tak si ještě zavoláme, anebo se uvidíme na tom večírku k výročí školy. Čímž říkám, že tam budu taky," řekl mu vlídně.
"To je super, že se konečně taky někde ukážeš," odvětil mu na to již klidnějším hlasem Gaara.
"Hledání práce no," konstatoval jen Naruto. "Zatím se měj a snad to dopadne dobře," dodal ještě a poté, co mu Gaara také řekl ahoj na rozloučenou, zavěsil.

"Tak povídej, co mám dělat, aby mě konečně chápal?" zeptal se Neji, když se následujícího dne usadili ke stolečku v kavárně. Měl asi tak dvě hodiny čas, než mu měla začít přednáška a Naruta už dlouho neviděl, takže návrh na setkání tváří v tvář uvítal.
"Nejdřív mi spíš řekni, co přesně vadí tobě," pobídl ho. Gaarův pohled na věc už znal, ale ten Nejiho mu zatím nebyl tak jasný.
"Mě? Já žádnej problém nemám, to Gaara je věčně nabručenej," zamračil se. "Nechápu, proč mi vyčítá, že chodím do školy a na praxe. Vždycky věděl, že chci být doktor, a že to zabere spoustu času, ale podporoval mě a teď nic." Jejich konverzaci na malý okamžik přerušil příchozivší čišník, a když si objednali, tak Naruto s povzdychem začal.
"Neji, jsme kamarádi už dlouho a ty víš, že jsem vždycky naprosto upřímnej. Nemyslíš si, že by ses taky na to měl tak trochu podívat z Gaarovy perspektivy?" zeptal se opatrně.
"Jak to myslíš?" povytáhl nechápavě obočí.
"Zkus si představit, že by to bylo naopak, že by medicínu studoval Gaara."
"Já bych ho podporoval. Proto nechápu, kam tím míříš."
"Neji, jak trávíš svůj volný čas? Myslím kromě spaní a učení?" šel na to jinak, když to nikam nevedlo.
"Obvykle zajdeme s kamarády ze školy a praxe na kafe a mluvíme o důležitých věcech do školy. Domlouváme se na projektech, mluvíme o profesorech a o naší praxi."
"A kolik času z toho volna věnuješ Gaarovi?"
"Trávím s ním všechny volné večery, co mám," odvětil zatvrzele.
"A nemyslíš, že je to dost málo? Pokud vím, máš teď i dost dlouho do noci, nebo celou noční. Víš, když jsem byl se Saiem a chystal se na státnice, neměl jsem na něj tolik času, co dřív, ale snažil jsem se, abych s ním byl každou svojí volnou chvilku. V to období šla spousta věcí stranou, nebo byla zkrácena na určitý čas, jen abych mohl být s ním."
"Naruto, ale mezi naším vzděláním je dost veliký rozdíl. Studuju dost náročný obor, což znamená obětování více času," ušklíbl se.
"Ty vůbec nic nechápeš viď? Právě jsi mi sám řekl, že svá volna trávíš hlavně se spolužáky. Jo jednou za čas beru, každej potřebuje občas změnu prostředí, domlouvání projektů, je taky důležitý, ale copak ti to musí zabrat víc jak hodinu, pokud to není vyloženě přímo jejich přímé zpracovávání? A tlachat o vyučujících a zážitcích z praxe přeci můžete i o pauzách. Připadá mi, že Gaaru bereš jako hotovou věc," povzdychl si nad ním zklamaně.
"To jsem si mohl myslet," odfrkl si. "Ty budeš vždycky na Gaarově straně," řekl naštvaně a se zaskřípáním židle se zvedl.
"Co? Ne?! Já jen říkám, jak to vidím já," ohradil se Naruto.
"Tak si to laskavě nech pro Gaaru, ahoj a dík za nic," rozloučil se s ním a rozhořčeně odešel.
Naruto tam tak zůstal zaraženě sedět a zíral na dveře, kterými Neji odešel. Říkal si, že je jeho kamarád úplně mimo a vůbec to nechápal. Neji byl vždycky chápavý a choval se racionálně, ale teď? Trpěl snad ponorkovou nemocí, způsobenou jejich dlouhodobým vztahem, nebo co? Když čišník donesl jejich objednaná kafe, s omluvou, aby je zase odnesl, zaplatil a odešel.

"Promiň, Gaaro, ale vypadá to, že jsem ho jen ještě víc naštval," řekl omluvně Gaarovi do telefonu, když mu jeho přítel zavolal, jak to dopadlo.
"Co se stalo?"
"Myslel jsem, že musí být chyba komunikace na obou stranách, ale zjistil jsem, že Neji je ten, co absolutně nic nechápe. Kdyby poslouchal, co říkám, a pak by o tom se mnou normálně konverzoval, myslel bych si prostě jen, dobře má na to jiný názor, ať si to dělá po svém, ale on si mele jen pořád tu svojí a nechce o tom nic slyšet. Navíc si myslí, že jsem prostě jen na tvojí straně, a proto ho prý nechápu," odpověděl mu.
"Zníš naštvaně," uchechtl se Gaara.
"Protože jsem! Odkdy je proboha Neji takovej ignorant?"
"Asi tak od druhýho ročníku," oznámil mu rozmrzele.
"To už je to tak dlouho?!" vyjíkl nevěřícně. "Tak to tě obdivuju."
"Ze začátku se to snýst dalo, ale teď? Začíná to na mě být moc," řekl mu smutným a vyčerpaným hlasem. "Budu končit, musim ještě dořešit něco v práci, tak se měj a ještě jednou děkuji za to, že ses pokusil pomoct, a že se mám alespoň na koho obrátit."

Od toho dne si asi tak pětkrát volal s Kibou, asi tak dvakrát s Gaarou a Neji ho absolutně ignoroval. Gaara mu oznámil, že se spolu s Nejim oba baví co nejméně, a že jejich nynější situace uvízla na mrtvém bodě a ne a ne se hnout dál. Oblékl si bílé triko, přes které si hodil černé sportovní sáčko, a elegantnější upnuté džíny. Na pozvánce na sraz znělo neformální oblečení, a tak se s tím nehodlal párat. Vůbec netušil, jaká bude mezi jeho kamarády a jím samotným panovat atmosféra, ale nechtěl to zbaběle vzdát, a tak se nakonec rozhodl jít. Sraz si dali u baru s koktejly, a když vešel, nacházel se tam zatím pouze Kiba.
"Čau kámo, tak jak je?" zeptal se ho s úsměvem od ucha k uchu.
"Ahoj, Kibo. No vzhledem k tomu, že mi včera volali, že jsem dostal to místo grafika, co jsem tak moc chtěl, tak momentálně víc než dobře," opětoval mu úsměv.
"Ježiš, tak to gratuluju!" vyhrkl nadšeně a poplácal ho po rameni. "A co jinak? Někdo na obzoru, hm?" mrkl na něj.
"Jo tohle, tak v tom nemám poslední dobou nějak štěstí, ale nevzdávám to," zasmál se. "Co ty?"
"Momentálně taky nikoho nemám, ale slyšel jsem, že by se tu dnes měl objevit Kankuro," promnul si prsty.
"Ještě tě to nepřešlo? Vždyť už jsi ho tenkrát dostal, a pak dostal kopačky za svoji promiskuitu," ušklíbl se.
"Héj, byl jsem jen mladej a blbej. Prostě se mi po něm stýská, toť vše," zamrmlal.
"Tak to už je co říct," musel uznat.
"Hele, tamhle jde," ukázal za dav studentů. "Nevadí, když tě na chvíli opustím? Musím s ním vážně mluvit," řekl škemravým hlasem.
"Jen běž, klukům to vyřídím, a kdybyste se náhodou rozhodli zdejchnout, tak dej aspoň vědět," rýpl si do něj. Kiba se na něj pobaveně zazubil a rozeběhl se za starším bratrem jednoho ze svých kamarádů. Naruto si s pozvdychem a zakroucením hlavy objednal sklenku bílého vína, opřel se o bar a pozoroval, jak se sál pozvolna plní bývalými studenty.
"Ale, ale, kohopak to tu máme," ozval se vedle něj známý hlas, a tak se Naruto otočil.
"Sasuke," vyslovil jeho jméno překvapeně. Sasukeho neviděl od doby, co se rozešli. Sasuke byl o rok starší, a poté, co odmaturoval, odjel studovat do zahraničí. "Páni, sekne ti to," musel uznat, když se zadíval na jeho bílou košili, kratší černou vestu, modrou kravatu a upnuté tmavě modré džíny."
"Děkuji za poklonu a musím říct, že i tobě," pousmál se na něj. "Vůbec ses nezměnil, vlastně ne, teď jsi ještě víc k sežrání," mrkl na něj, až z toho Naruto zčervenal.
"A jak se vůbec máš? Cos celý ty roky dělal?" zamluvil to raději. Už skoro zapomněl, jaký má Uchiha kouzlo, a teď ho to málem porazilo.
"Nemám se vůbec špatně. Hned po střední jsem odjel studovat do Ameriky, získal tam nějaký ty znalosti a dovednosti, a pak se vrátil kvůli práci pro svého otce sem," řekl s pokrčením ramen. "A co ty? Neříkej, že pořád chodíš se Saiem," přivřel podezřívavě oči.
"Já vystudoval tady na škole design a zrovna včera získal práci svých snů v jedný reklamní firmě. A ne, se Saiem nejsem, rozešli jsme se před rokem a půl a od tý doby o něm nic nevím," zakroutil hlavou.
"Doufáš, že ho tady potkáš?" vyptával se dál.
"Sice jsem z toho zpočátku měl strach, ale dá se říct, že ano. Nechci ho zpátky, jen mě zajímá, co se s ním stalo, toť vše," připustil. "A co ty a tvoje vztahy? Pořád jsi ten známý lovec, co dostane každou svojí kořist?" zeptal se pobaveně.
"Toho, koho chci, dostanu, o tom lhát nebudu, ale nikdy to není ono," povzdychl si. "Nikdy to není takové, jaké se to na začátku zdá."
"Jo, v tom máš pravdu," souhlasil.
"Víš, hodněkrát nastalo období, kdy jsem si na tebe vzpomněl a přemýšlel o tom, co asi teď děláš," přiznal.
"Vážně?" povytáhl obočí. "Tomu se mi nechce věřit," zasmál se, ale v duchu tak trochu zadoufal, že by to mohla být pravda a těšilo ho to.
"Tak tomu koukej uvěřit, protože je to pravda," ušklíbl se pobaveně. "Hele musím se teď jít pobavit se Suigetsuem a dalšími kamarády, které jsem celou tu věčnost neviděl. Pokud bychom se už dneska neviděli, tadyhle je moje vizitka. Zavolej mi a někam spolu zajdeme. Zajímá mě totiž, jaký je Uzumaki Naruto dnes," řekl, políbil ho na tvář a odešel. Naruto ho ještě zahlédl, jak se přidal k Suigetsuovi a jeho bývalým obdivovatelům, kteří ho s nadšením vítali. Musel se nad tím pousmát, stejně jako na střední.
"Nebyl ten, co ti právě věnoval pusu na tvář a následně odešel Sasuke?" přistoupil k němu s těmito slovy Gaara, když právě po boku s Nejim dorazili.
"Jo byl," usmál se Naruto s pokrčením ramen. "Ahoj, co vám tak trvalo?" stočil na ně svou plnou pozornost. Neji pouze přikývl na pozdrav, ale mlčel. A tak mu s povzdychem odpověděl Gaara: "Ahoj, promiň, potřebovali jsme ještě něco dořešit."
"Aha," odvětil jen. Nevěděl, co na to říct jiného.
"Tak jen do toho, postěžuj si," zavrčel Neji Gaarovým směrem, když nastalo ticho.
"Co to do tebe zase vjelo?" zeptal se Gaara nechápavě.
"Máš ho tu osobně, takže se mu zase můžeš tak jako vždycky svěřit, postěžovat si mu, jak jsem špatnej, a pak se od něj nechat utěšovat!" rozohnil se. "Proč jsi vlastně se mnou a ne s ním?" pokračoval nesmyslně dál.
"Protože jsem se tenkrát do tebe zamiloval, ale teď už ani nevím, jak se cítím. Jsi pořád někde pryč, když už jsme náhodou spolu, tak se jenom hádáme. A teď, to co tu předvádíš teď je naprosto nesmyslný a přes čáru. Mám toho dost, už takhle dál nemůžu," řekl naštvaně Gaara. Naruto si všiml, že se i lehce třese, opravdu to na něj muselo být příliš. "Já končím, Neji," dodal tiše, otočil se k nim zády a s omluvou, kterou ještě pronesl k Narutovi, odešel pryč. Neji zaraženě hleděl na jeho záda. Vypadal v šoku.
"Co, co se to tu právě stalo?" dostal ze sebe nakonec se zaúpěním.
"Odešel a není se čemu divit," odvětil mu jeho blonďatý kamarád klidně.
"Ale ale proč? A proč jsi na jeho straně?"
"Už to konečně pochop, Neji. Poslední dobou, co poslední dobou, poslední roky ses k němu choval příšerně. Nechával si udržování vašeho vztahu na něm. Byl jsi tak moc zahleděný do sebe, že sis ani nevšiml, co všechno pro tebe dělá. Snažil se být kompromisní, tolerovat tvoje náhlý výkyvy. Měl strach, když jsi mu nezvedal telefon, dokonce ti uvařil večeři a ty ses ani neomluvil, nepoděkoval. Neposlouchal jsi jeho pocity a své nové nadšení raději sdílel se svými přáteli, než s ním. Hledal jsi chyby pouze na něm a nad svými se ani nezamyslel," řekl mu upřímně. "A ten výstup, co jsi teď předvedl, byl prostě poslední kapkou. Gaara je hodně tolerantní, ale je to pořád člověk a ne stroj. Uvědom si konečně, jak moc tě miluje, nebo ho nechej jít, protože tohle si nezaslouží," poplácal ho na rameni a opustil ho. Nechal ho stát samotného u baru, aby měl čas utřídit své myšlenky. Rozhlédl se, jestli neuvidí Kibu. Potřeboval si dát panáka a rozhodně se mu nechtělo pít samotnému. Nakonec ho zahlédl, jak se u jedné ze stěn líbá s Kankurem. Musel se nad tím pousmát. Ne teď ho rozhodně nemůže rušit, nechtěl kazit štěstí dalšímu kamarádovi.

"Ahoj Naruto," vytrhl ho z myšlenek pozdrav Saie, který k němu právě mířil.
"Ahoj Saii," pozdravil ho překvapeně. Myslel si, že už vůbec nedorazí.
"Pořád ti to sluší," zkonstatoval, a pak nastala chvíle ticha. Ani jeden nevěděl, co říct.
"Je to celkem doba, co?" začal tedy Naruto.
"Jo to jo," připustil Sai. "Víš, říkal jsem si, jestli tu budeš."
"Jo, taky mě to napadlo," přiznal mu na oplátku.
"Chtěl jsem se ti jen omluvit za to, jak to tenkrát dopadlo, mrzí mě to," řekl lehce nervózně.
"Mě to taky mrzí, ale není se za co omlouvat, prostě to tak mělo být," pousmál se povzbudivě. "Každý jsme prostě potřebovali jít jinou cestou," pokrčil rameny.
"V tom máš asi pravdu," taktéž se pousmál. "A jak se máš?"
"Co se týče mého soukromého života tak dobře, ale za přátele je mi smutno. A co ty?"
"Moc dobře. Koupil jsem jednu menší galerii v Tokiu, kde vystavuju i své obrazy a starám se o neznámé umělce, kteří mají veliký talent."
"Takže se ti splnil sen."
"Jo to jo," připustil.
"Tak to gratuluju," poblahopřál mu. "A tamhle na tebe asi někdo mává," upozornil ho, když si všiml hnědovlasého mladíka, jak se snaží zaujmout Saiovu pozornost.
"Oh, zdržel jsem se zdá se víc, než jsem myslel. To je můj přítel Luis, je z Francie a neumí moc japonsky, takže jsem, dá se říct jediné spojení s lidmi tadyhle okolo. Navíc mám o něj v tomhle prostředí strach. Sice je tady spousta ženáčů, ale co bychom si nalhávali, že?" uchechtl se.
"Jo, to by sis měl pospíšit, navíc si myslím, že Kenichi si to už k němu míří," poukázal na jejich bývalého spolužáka z plaveckého týmu.
"Jo to bych měl," souhlasil, když si vzpomněl na největšího úchyla, který u nich na škole byl. "Měj se Naruto, a kdybys někdy měl cestu do Tokya, tak je to galerie Choujuu giga," křikl na něj a už ho nebylo. Naruto byl za něj rád. Nakonec to jejich setkání nebylo tak divné, jak si myslel, že bude.

"Omlouvám se, že ruším," přistoupil ke stolu plnému těch nejhezčích kluků, které tou dobou na škole měli. Všechno to byli Sasukeho bývalí milenci z jeho top listu.
"Ahoj Naruto, tak ty jsi taky dorazil!" vyhrkli nadšeně, vstali a šli se s ním přivítat. "Jo, jsem tu," pousmál se a pozdrav jim oplatil. "Hele kluci, jsem rád, že jsem vás tu potkal, ale mohl bych vám na chvíli ukrást Sasukeho?"
"No, že jsi to ty, tak jo, ale ne, že nám ho vrátíš zase za rok a půl," zasmál se jeden z nich a ostatní se smíchem přikyvovali.
"Hele, tohle není jenom na mě," nafoukl na oko tváře.
"Tak co bys potřeboval?" zeptal se ho Sasuke, když poodstoupili stranou a zanechali tam tak tu hlasitě smějící se bandu.
"Potřebuju se nutně napít," přiznal mu.
"A bojíš se koupit si alkohol? Plnoletý už jsi," zasmál se.
"Moc vtipný," ušklíbl se. "Nechce se mi pít samotnému a navíc si potřebuji s někým promluvit."
"A co tvý tři povedení přátelé?" zeptal se s povytaženým obočím.
"Jeden se věnuje něčemu mnohem příjemnějšímu a dalších dvou se to týká."
"Aha, tak to jo. A chceš zůstat tady, nebo to rozjedeme jinde?" zeptal se ho.
"Je fakt, že už mě to tu tolik nebaví. Kiba, Neji a Gaara řeší něco jiného, se Saiem jsem se už viděl, s plavci se taky pobavil, pár kluků už odpálkoval, s pár lidma tě prodrbal, takže už tady nic jiného ani dělat nemůžu a jen bych se nudil," poklepal si zamyšleně ukazováčkem na rty.
"Tak jdeme," zakroutil nad ním hlavou.

Ráno se probudil se strašlivou bolestí hlavy a tiše zaúpěl, když se posadil na posteli. Chvilku se držel za hlavu a snažil se v ní alespoň lehce utišit to nesnesitelné bušení. Rozhlédl se kolem sebe a překvapeně zamrkal. Když zjistil, že se mu to nezdá a u sebe doma doopravdy není, snažil se rozvzpomenout, co včera vlastně vyváděl.
"Co blbneš, pojď ještě spát, moc brzy," zamrmlala osoba vedle něj, kterou doteď nepostřehl, objala ho kolem pasu a klidně spala dál. Naruto stočil pohled na Sasukeho Uchihu a pomalu se mu začaly vybavovat alespoň ústřižky.
"A myslíš, že se to mezi nimi urovná?" Sasukeho otázka na jeho postěžování si ohledně Nejiho a Gaary.
"Nevím, ale doufám v to. Bylo by divné, kdyby se náhle rozešli a rozpadlo by se tak i jejich přátelství."
"Takže to je to, z čeho máš vlastně strach."
"Jo. Gaaru znám sice déle, ale Neji je pro mě stejně tak důležitej. Už takhle mě tahali z jedné strany na druhou, stavěli mezi sebe jako nárazník a já nechci, aby to tak bylo už napořád."
"Neboj, určitě to dopadne dobře," snažil se ho uchlácholit. "A abychom to jejich štěstí pojistili, tak na ně," pozdvihl panáka a Naruto se k němu přidal.

Pak už si jen Naruto pamatoval další a další pití, smích a taky…
"Víš, nikdo jako ty už nebyl," svěřil se mu Sasuke s podnapilým hlasem.
"A tys mi hrozně chyběl. S odstupem času si začínám uvědomovat, že Sai byl jenom náplast. Nejsem nějak schopnej se už zamilovat," zamumlal.
"Takže mě pořád chceš, tak jako já tebe?" zeptal se s očekáváním.
"Si piš," přikývl.
"Tak to se musí zapít," znovu pozdvihl svého panáka, ale tentokrát již lehce nejistě.
"Jop," souhlasil Naruto, taktéž zdvihl malinkatou skleničku s čirou tekutinou a její obsah kopl do sebe stejně jako jeho parťák.

"A kruci," pomyslel si blonďák a znovu se zadíval na černovlasého muže, se kterým včera spal. "Ale musím si přiznat, že to bylo opravdu intenzivní."
"Jsi pořád tak krásnej a žhavej," říkal mu Sasuke hlasem, který se doopravdy za střízlivý považovat nedal.
"O tobě to platí pořád také," odvětil mu na to Naruto. "Seš ten nejhezčí kluk, kterýho jsem kdy měl. Jen už si nepamatuju, jaké to s tebou je v posteli, ale vím, že je to škoda," říkal také opile.
"Tak si to připomeneme ne?" navrhl mu se zajiskřením v očích.
"Už jsem se bál, že to nenavrhneš," zasmál se rozverně a spojil jejich rty v polibku.

"Už nebudu nikdy pít. Nesnášim svou pusu, která po alkoholu mluví pravdu, aniž bych si to uvědomoval," zavrčel si tiše pro sebe.
"Ale no tak, mě se ta tvá upřímnost náhodou líbila," zavrněl Sasuke pusou do polštáře a jedním okem ho pozoroval. "Navíc opadly veškerý zábrany."
"To je sice hezký, ale rád bych o tom v tu chvíli rád věděl. Navíc by mě pak ráno nebolela tolik hlava," postěžoval si.
"Taky fakt," připustil a se syknutím se zvedl do sedu. "Mám ji jako střep. Až se trochu vzpamatuju, něco nám na ni donesu."
"Sasuke? Můžu se tě na něco zeptat?" zeptal se tiše.
"Hm?"
"Pamatuješ si na včerejší noc?"
"Jo."
"Na celou?"
"Jasně a zřetelně," objevil se na jeho tváři potěšený úšklebek.
"Takže i to, co jsem říkal?" pozdvihl obočí.
"I to, co jsem říkal já," odvětil. "Pokud tím míříš tam, kam myslím, tak pak ti říkám, že tě chci zpátky a doufám, že se ke mně vrátíš," řekl mu přímočaře. Nechtělo se mu zbytečně chodit kolem horké kaše.
"Ale vůbec nevíme, jací jsme teď. Navíc si nejsem doteď jistej, jestli jsem to tenkrát, když jsme byli spolu, byl skutečně já, nebo jestli mé chování bylo výtvorem mých tří nejlepších přátel," povzdychl si sklesle. Chtěl to, chtěl být se Sasukem, ale co když se to zase celý nějak pokazí?
"Naruto, můžu tě ujistit, že jsi to byl ty sám, koho jsem miloval. Možná, že ty intriky nás nakonec svedly dohromady, ale za ten rok a půl, co jsme spolu chodili, jsem měl možnost tě poznat a nikdo ti do našeho vztahu už nemluvil, rozhodoval ses sám, stejně jako já," ubezpečil ho Sasuke. "Co se týče toho, že se teď neznáme, myslím, že zas tolik jsme se ani jeden nezměnili, a pokud ano, tak rozhodně k lepšímu," povytáhl pravý koutek úst. "A navíc jsem sám říkal, že chci poznat, jaký je Uzumaki Naruto teď, nebo ne?" vysvětlil mu, načež si ho následně s jemným stisknutím jeho brady přitáhl pro polibek.
"Jo, v tom máš nejspíš pravdu," pousmál se Naruto. "A musím přiznat, že i přesto, že mě příšerně třeští hlava a žaludek taky nemám zrovna v pořádku, se cejtim neskutečně dobře," zasmál se a Sasuke v odpověď s úšklebkem přikývl na souhlas.

"Zajímavý výběr místa setkání," zkonstatoval Neji kavárnu, do které dříve rádi chodili a nyní tu opět po čtyřech letech seděli a dívali se jeden po druhém. Tolik se od té doby změnilo.
"Taky cítíte trochu nostalgie?" zeptal se Kiba. "Je to úplně jako tenkrát."
"V tom máš pravdu. Tady jsme Naruta ukecali, aby začal balit Uchihu jenom proto, aby ho mohl odkopnout," zamyslel se Gaara. "A když už jsme u něj, kde zase je?"
"Nevím, zkusím mu ještě zavolat," pokrčil rameny Kiba, vytáhl z kapsy mobil a zadíval se na displej. "Hele, my o vlku a vlk napsal zprávu," informoval je, když zjistil, že má nerozbalenou smsku od jejich přítele. "Tak Naruto zase nedorazí. Je to doopravdy skoro jako tenkrát, řeší nějakou osobní záležitost," odfrkl si.
"Třeba tam včera někoho sbalil," napadlo Nejiho. "Ty o tom náhodou nic nevíš, Kibo?"
"A proč bych o tom měl něco vědět? Jsem snad jeho chůva?" povytáhl obočí hnědovlásek.
"Já myslel, že jsi tam s ním byl nebo ne?" nechápal Gaara.
"No, abych pravdu řekl, tak já se věnoval jiným záležitostem," poškrábal se nervózně ve vlasech.
"A to jako čemu?" zajímalo oba jeho kamarády.
"Nebo se mám spíš zeptat komu?" zkusil rudovlasý. Kiba byl vždycky hodně aktivní a Gaarovi bylo mu jasné, že na místě, kde se sešla taková spousta mužů, si nenechá ujít příležitost.
"Proč komu?" zasmál se křečovitě Kiba v odpověď.
"Známe svý lidi," zamručel Neji. "Tak už nás nenapínej a prozraď to."
"Fajn, fajn, věnoval jsem se tam Kankurovi, spokojený?" vyhrkl, přičemž mu zrudly tváře.
"Bráchovi?" vytřeštil oči Gaara. "Ale vždyť ten se, co jste se rozešli, zase vrátil k ženskému pohlaví a zapřísáhle tvrdil, že ke klukům už se nikdy nevrátí, natož k tobě," nechápal.
"Taky netvrdím, že to bylo snadné, ale přesvědčil jsem ho," řekl lehkovážně.
"Přesvědčil? Kibo sakra, tohle není žádná hra. Víš, jak ho tenkrát tvý chování sebralo? Pokud mu znovu ublížíš, tak si mě nepřej už kdy potkat, protože už by tě nikdo nikdy nepoznal," zavrčel na něj naštvaně.
"Jen klid jen klid, takhle jsem to vůbec nemyslel," povzdychl si Kiba. "Kankuro mi vážně chyběl a mrzelo mě, že jsem mu ublížil. Navíc už nechci být lehkovážnej a skončit v posteli dá se říct s kýmkoliv, kdo si o to řekne," pronesl sklesle. "Myslím to s ním vážně," řekl upřímně.
"Jen mi slib, že už mu neublížíš," řekl s povzdychem Gaara po chvilce ticha, kdy zpracovával jeho odpověď.
"To přísahám," dušoval se Kiba.
"Tak fajn," pousmál se rudovlásek. "V tom případě vám to přeju."
"Když už tohle máme vyjasněno, co s tím Narutem?" zapojil se znovu do konverzace Neji.
"No jo vlastně, řešili jsme Naruta," bouchl si pěstí do dlaně Kiba, načež se zarazil. "Jak to, že o něm vlastně nic nevíte vy? Vy jste tam nakonec vůbec nepřišli?" zeptal se zmateně.
"No víš, my tam byli, ale prožili jsme tam největší krizovou situaci našeho vztahu a tak nějak odtamtud odešli," přiznal jeho dlouhovlasý kamarád.
"Co se stalo?" díval se vytřeštěným pohledem z jednoho na druhého.
"Měl jsem zase jedno z těch svých zatemnění a tentokrát to už doopravdy přehnal. Gaara to už nevydržel a dá se říct, že se tam se mnou rozešel," přiznal mu neochotně v odpověď.
"A? Jak je to s vámi teď?" zeptal se naléhavě. Věděl, že to teď mezi nimi nebylo dobré, i když většinu detailů věděl od Naruta, ale že až takhle?
"Teď jsme zase v pořádku. Všechno jsme si už vyjasnili," řekl klidným hlasem Gaara.
"Konečně jsem pochopil, co v Gaarovi mám. Byl jsem děsnej pitomec a …" zalkl se Neji a snažil se potlačit slzu deroucí se mu z oka.
"Jen klid Neji, jen klid, nikam neodcházím, teď už ne," vzal ho kolem ramen a vtiskl mu polibek do vlasů.
"Ale málem jsem o tebe přišel a teď když si to uvědomuju, cítím se prostě hrozně," pronesl tiše.
"Už je to všechno v pořádku," uklidňoval ho Gaara. Kiba nevěděl, co v tu chvíli dělat. Chtělo se mu nenápadně vypařit a nechat je tam o samotě, ale na druhou stranu mu to přišlo nezdvořilé, nic jim neříct a odejít.
"Promiň," prohlásil nakonec jeho směrem Neji a otřel si slzu. "Slabá chvilka," pousmál se smutně a snažil se hodit znovu do normálu.
"V pohodě," ubezpečil ho Kiba. "Jen se mi zdá, že jsem nějak nakonec nahradil Naruta a už aspoň chápu, jak mu muselo být, když jste za ním chodili," zasmál se nervózně. "Což mi připomíná, fakt by mě zajímalo, kde je."

Tou dobou Naruto:
"Cítím se blbě, že jsem svý kamarády takhle hodil stranou," zamručel blonďák.
"To jako, že ti tady se mnou není dobře?" ozvalo se mu ucha, načež ho ten, komuž hlas patřil, do něj zlehka kousl.
"Je mi tady s tebou naprosto skvěle," povzdychl si potěšeně a víc se uvelebil v jeho náručí. "Ale vůbec nevím, co se tam teď děje. Co Gaara s Nejim? Usmířili se, nebo ne? A jak to teď má Kiba s Kankurem?" prozradil mu, co ho zajímá. "Neměl bych tam přeci jen jít?"
"To ani náhodou, Naruto" zamítl to jeho partner a víc si ho na sebe natiskl. "Já tě nikam nepustim," zamručel mu do ucha. Naruto se rozesmál, vymanil se z jeho sevření a otočil se k němu čelem.
"Ani k rodičům na večeři?" zeptal se s úsměvem.
"Ani tam, zamítnuto," zavrtěl hlavou.
"Takže jim mám taky napsat, že nedorazím?" povytáhl obočí.
"Přesně tak."
"A jaký máš tedy pro mě náhradní program?"
"Tak za prvé bych využil toho, že jsme oba pořád nazí," začal mu prozrazovat svůj plán, přičemž ho zalehl a začal líbat na krku.
"Hm, to si nechám líbit, a co potom?" zamumlal slastí zastřeným hlasem.
"A potom, pokud se nám bude chtít vylézt z postele, což mě se chtít nebude"- pokračoval Sasuke, přičemž mu dlaní přejížděl po břiše a sem tam zajel i níž-"si můžeme zajít na nějakou dobrou večeři, a pak se sem zase vrátit," zavrněl a lehce stiskl jeho penis. Naruto zasténal a mírně se vypl k jeho dlani.
"Tak jo," nezmohl se na nic jiného a dál se jím nechával opečovávat a vynášet do vyšších a vyšších sfér slasti a k naplnění své touhy.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kasumi Kasumi | 25. září 2015 v 18:06 | Reagovat

Super jen škoda že tam nebyly ero-scény :D ale fakt se těším na Zásadí změnu :D :)

2 Momo Momo | 26. září 2015 v 13:42 | Reagovat

SasuNaru 4ever......Huraaaa heppy end. Su rada že si pridala pokračovanie :-D Včil sa vrhni na Zasadí zmnenu....a svet bude konečne komplety....ARIGATO za dalšì SUPROVU povidku...Hahah Neji je egoista :-P ( Celyy muj brácha ) :-D

3 katka katka | 27. září 2015 v 9:56 | Reagovat

jo jsem tak spokojená , děkuji :-D

4 Momo Momo | 28. září 2015 v 0:22 | Reagovat

Cawky tady tvuj najotravnejší fanda pod slunkem :P Ešte raz chcu podekovat za nečekanè pokračovaní Pokusu o pomstu.....SasuNaru 4ever <3 Su rada že si ich dala zas do kopy lebo bed som si čitala konec a zistila že skončil ze Saiem tak som si tekla "NÉÉÉ !!!" Ale napravila si to a za to su vdečná + som chcela upozornit na to že ja a dalšì sa trepeme na "Zasadný Zmnenu" tak to sem so najskur pridaj PROSIIIM !!! + som chcela aby si sa zamislela o tam s timy čiarkami ako som a .... ( meno mi vypadlo , promiň :-( ) spaminali v komentoch ( dúfam že viež že hovarím o Zasadnej Zmene , keď nie vieš to včil :-D ) aby to bolo zajujímavé :-D Však víš :-D No a spatky k začatku ( huff , to je namaha ) Musím priznat že by sa tam hodila niaka ta ero-scenka ale aj bez nii je to fajnoveee....Naruto skončil zase ze Sasukem....Sai odprejskel do zahraničí ( Huuuraaa :-) ) Neji z Gaaru sa udobrily a neobiavil sa tam žiadky pošuk který by kazil dej ( kromne Nejiho , ale to je iba pošuk co nekazí dej takže iba POŠUK ) Takž od stupnice od 1-10 ty davam 9,5 bodu 0,5 bodu strhavam za to že sa tam Sai obiavil a promluvil na Naruta ( grrr Naru-Chan je iba Sasukeho a muuuj :-D ) nemam mpc v ladke Saia....ale neboj tvoju povidku milujuu :* Takže ešte raz ARIGATO ( za povidku ) a GOMENASAI ( za tento dlúhy koment ) Hodne štestí z další pobidku :-D

5 market market | 24. října 2015 v 23:03 | Reagovat

Nádhera, jsem tak ráda za dodatečný bonus, Neskutečně ráda, moc děkuji. Jsem štěstím bez sebe, že Naruto je zpátky se Sasukem :-P

6 Momo Momo | 9. listopadu 2015 v 20:22 | Reagovat

Ahoj :-D oprus je splátky ( tím myslím sebia :-P ) Kde vazneš ? Né že by som tlačila ( tím nemyslím do zachoda :-D ) ale si akási spomalenááá :-P To nemyslím zle...viem že toho máš asi dosť  ale mohla by si prosím dačo pridať ? ( Zásadný zmiena- to tvoj vnútorný hlas Nee ja :-P ) Prosííím *.* ( Newiem ako sa robia psie oči )
Ja už ti musím leží na nervy,  čo ?  :D Takú vteru jak sú ja iba tak nenájdeš :-D No čo ja sa iba tak Ctirad asi neprestanú :-)

7 Marky Marky | 4. ledna 2016 v 11:44 | Reagovat

To bylo úžasný!:)

8 Smithk905 Smithk905 | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 18:38 | Reagovat

Thanks so much for sharing this excellent info! I'm seeking forward to see much more posts! fcdfedeaccdaeeek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama