Zásadní změna-10/?

9. července 2015 v 22:01 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Tak je tu další část Zásadní změny. Lidi nebojte, tenhle blog jen tak neskončí, jen to tu teď jde pomaleji, protože jsem měla zkouškové období a do toho novou práci. Studuju dálkově a nastoupila na nové místo, proto ta měsíc a půl dlouhá přestávka, měla jsem toho prostě moc. Budu se snažit přidávat častěji, ale teď se chystám na pár cest, tak uvidím, jak to skloubím dohromady. Prosím tedy v případě prodlevy za pochopení. A abyste věděli, kdy se skutečně začít bát, že to jde s tímhle blogem absolutně do háje, tak to bude tehdy, až to tady bude stát déle jak půl roku, anebo až vám to sama oznámím, ale zatím doopravdy není čeho se bát :)

10.Část: Únos


Oba tam jen tak mlčky seděli a užívali si slunečních paprsků. To ticho však začalo Naruta po nějaké chvíli ubíjet, a tak se rozhodl zapříst alespoň menší konverzaci. Chtěl se o Sasukem alespoň něco dozvědět. Potřeboval si utřídit myšlenky a zjistit, jaký na něj bude mít názor teď, když mu pomohl. Potřeboval vědět, jestli ho to k němu bude táhnout i nadále, nebo to je teď jen chvilkový zkrat, následek té věci s Mizukim. Sasukemu se však moc mluvit nechtělo a on ho musel pobízet svými otázkami dál a dál. Zjistil tak, že doma na něj čeká zlatý retrívr jménem Dante, se kterým si potajmu vždycky hraje. Potajmu prý kvůli matce, která nechce, aby byl jejich výstavní pes příliš rozdováděný, a pak mohl třeba skákat na lidi nebo tak. Dozvěděl se také víc o jeho bratrovi a zjistil, že ho má Sasuke opravdu rád. Překvapilo ho tak, že se někdo jako Sasuke může tak vřele usmívat. Naruto se také rozhodl, že mu řekne pár věcí o sobě, když se Uchiha už dál nechtěl bavit o své vlastní osobě a vyzval blonďáka, ať mluví on.
"Víš, narodila se až po mém odjezdu a já ji zatím vůbec neviděl, teda na fotkách jo, ale naživo ještě ne," řekl smutně. "Už se hrozně těším na prázdniny, až ji konečně budu moct vzít do náruče a budu ji k sobě moct přitisknout," povzdychl si se smutným úsměvem. Chtěl vidět svoji sestru Ariu a doopravdy se mu zastesklo po domově.
"Asi bych se ti měl omluvit," promluvil Sasuke po chvilce ticha. "Tedy ne asi, ale určitě. Takže tedy, promiň mi za to, jak jsem se k tobě choval," řekl upřímně a Naruto s vykulenýma očima zalapal po dechu.
"Myslíš to vážně?" povytáhl nevěřícně obočí. Sasuke se mu tu vážně omlouvá?
"Jo," odvětil s povzdechem.
"Ale proč? Tedy chci říct, proč jsi se tak choval?" zeptal se ho přiškrceně. Najednou mu bylo ouzko, jak byl plný očekávání z jeho odpovědi. Jen stále nevěděl, co vlastně čeká.
"Naruto to…"
"Ale, ale, obklíčit vás bylo mnohem snazší, než jsem si myslel," zasmál se nad nimi mužský hlas. Oba dva se otočili a než se stihli nadát, stálo okolo nich asi dvanáct zamaskovaných mužů.
"Kdo jste, a jak jste se sem dostali?" zavrčel Sasuke a spolu s Narutem rychle vyskočil na nohy.
"To není vůbec podstatné," řekl s úšklebkem ten muž. "Důležité je, proč tu jsme."
"Tak tedy proč?" povytáhl Sasuke obočí. Neměl vůbec náladu se s tím chlapem bavit a vůbec se mu nelíbilo, že má sebou posilu. Něco bylo sakra špatně.
"Přišli jsme si pro tebe, Uchiho. Někomu ležíš hodně v žaludku," zasmál se ledovým smíchem. "Nepočítali jsme však, že tady nebudeš sám," zamračil se. "Takže ty, blonďáku, koukej vypadnout," zavrčel směrem k Narutovi.
"Sasuke, pamatuješ na náš výcvik?" zeptal se Naruto svého spolužáka a úplně ignoroval příkaz, který mu ten chlap dal. Černovlasý jen přikývl a opřel se svými zády o ta Narutova.
"Jak je libo," povzdychl si nelibě cizinec a spolu se svými muži se s nimi pustil do boje. Oba kluci si nevedli zle, ale početní převaha je nakonec dostala. Naruto dokonce dostal tak silnou ránu do hlavy, že upadl v bezvědomí na zem. To vyvedlo Sasukeho z jeho koncentrace, a tak dostali i jeho.
"Co s tím blonďákem?" zeptal se jeden z nich toho prvního, když Uchihu svazovali dosti silným provazem.
"Měli jsme sice přivést jen toho jednoho, ale nechat tady toho blonďáka by byla škoda. Podle kravaty je to jeden z těch bohatých, takže dvojitá odměna?" zamyslel se nahlas. Všichni okolo něj se zasmáli a přikývli. Svázali tedy i Naruta a koukali se i s oběma chlapci dekovat co nejrychleji pryč.

Jako první se se zaúpěním probral Naruto. Nehorázně mu třeštila hlava a jeho oči si museli přivyknout na šero místnosti, ve které se nacházel.
"Co to sakra," vydechl, když si uvědomil, že je na místě, kde to nepoznával, a že sedí na židli a je svázaný. "Sasuke?" zeptal se, když za sebou ucítil mírný pohyb. "Sasuke, jsi to ty?" vyslovil hlasitěji a hlavně naléhavěji jeho jméno, když bylo ticho.
"Naruto," uslyšel zamumlání svého jména.
"Sasuke jsi v pořádku?"
"Jo, jen mě strašně bolí hlava," odfrkl si.
"Kde to jsme?" vyhrkl Naruto další otázku. Byl lehce dezorientovaný a vůbec se mu nastalá situace nelíbila.
"Vypadá to, že v nějakém úkrytu. Zřejmě nás unesli," oznámil mu klidně.
"Unesli?!" vykřikl Naruto. "To jako vážně?!"
"Jo a prosím tišeji," povzdychl si Sasuke, když mu hlavou při výšce hlasu jeho společníka znovu projela ostrá bolest.
"Jak můžeš bejt tak v klidu sakra!" zavrčel blonďák naštvaně, ale přesto o dost tišeji, než předtím.
"Protože dokud se tu neobjeví únosci, a dokud nebudeme znát alespoň nějaká fakta, tak nemá cenu vůbec panikařit," objasnil mu.
"Jo, v tom máš asi pravdu," připustil poníženě Naruto. Musel se sám za sebe v tu chvíli stydět.
"To je dobrý, Naruto, spousta lidí, by se zachovala v takovouhle chvíli stejně," řekl mu povzbudivě, protože si moc dobře uvědomoval, že to ten blonďák teď potřebuje.
"Díky, Sasuke," řekl Naruto vděčně. Najednou se dveře naproti Sasukemu se zaskřípáním otevřely a dovnitř vstoupila maskovaná osoba se dvěma dalšími maskovanými muži za zády.
"Vítám tě ve svém království, Uchiho," ozval se pobavený mužský hlas zpod masky. "A tebe taky, Namikaze. Sice jsi tu původně vůbec neměl být, ale je to příjemný bonus."
"Co po nás chceš?" zeptal se Sasuke znuděně.
"Jak tak koukám, arogantní jako vždycky," odfrkl si jejich únosce. "Ale když to chceš vědět, tak samozřejmě výkupné, co jiného?"
"A proč zrovna já?" chtěl vědět s povytaženým obočím.
"Řekněme, že ty i tvá rodina mi ležíte hoodně v žaludku," odvětil mu hlasem plným nenávisti a zhnusení. "Navíc těch pár peněz vám rozhodně chybět nebude," zasmál se a ti chlápci za ním také. "Proti rodině Namikaze sice nic nemám, ale čím víc, tím líp," prohlásil potěšeně.
"Jsi jen hnusnej hajzl," zavrčel naštvaně Naruto. Momentálně úplně zapomněl na hrozící nebezpečí a naopak se v něm vzedmulo jeho obvyklé odhodlání a drzost.
"Být tebou, tak jsem ticho," povzdychl si únosce a přešel k němu. "Nebo by to tvoje pěkná tvářička mohla nehezky odnést," poradil mu a přejel mu ukazováčkem přes pravou půlku obličeje.
"Jako bych si na svém vzhledu nechával záležet. Nejsem ženská," odvětil mu vzdorovitě.
"Nezkrotný a drzý, jako vždycky," řekl s pobavením v hlase. "Ale teď k věci," zvážněl a znovu předstoupil před Sasukeho. "Již jsem informoval vaše rodiny. Každá má čtyřiadvacet hodin na to, aby mi poslala padesát milionů yenů. Pokud tak neučiní, budou vás dostávat po kouskách a s každým nesplněním se navíc částka navýší," informoval je.
"Proč mám takový pocit, že nás stejně potom zabiješ?" zeptal se ho Sasuke klidně. V Narutovi to naopak při tomto dotazu hrklo.
"Heh, to záleží pouze na mé náladě," odvětil mu, ale bylo poznat, že tuhle otázku doopravdy nečekal. "A teď mě omluvte, jdu se podívat na reakci vašich příbuzných."

"Jak jste to sakra mohl dopustit? Kde, je teď můj syn?!" zahromoval vysoký asi tak padesátiletý muž s velice rozzuřeným výrazem, a přitom bouchl pěstí do ředitelova stolu. Vedle něj seděla v křesle taktéž černovlasá žena a třela si kapesníkem oči, jež měla uslzené od pláče.
"Pane Uchiho, uklidněte se prosím," řekl klidně Orochimaru. Než stihl Sasukeho otec namítnout něco dalšího, rozevřely se prudce dveře kanceláře a dovnitř vtrhl jako vichřice Jiraya, spolu s Tsunade za zády. "Kde je můj vnuk?!" vykřikl stejně tak rozhněvaně jako předtím pan Uchiha a rázoval si to směrem k ředitelskému stolu. Orochimaru ještě zahlédl Kabuta, jak se mu gestikulací omlouvá. Orochimaru mu pokynul, že je to v pořádku, a že má zavřít dveře.
"Posaďte se prosím," pokynul ředitel dvěma příchozím.
"Pane Namikaze, u Vás také?" zeptala se paní Uchihová se vzlyknutím.
"Ano," přikývl Jiraya se smutným výrazem ve tváři.
"Zdá se, že Sasuke s Narutem byli v tu dobu, kdy je unesli spolu," objasnil jim to Orochimaru, když na sebe oba páry nechápavě hleděli.
"A jak se to stalo, Orochimaru? Myslela jsem, že jsou tu naše děti v bezpečí," promluvila Tsunade. Snažila se zachovat dekorum, ale z jejího hlasu byla slyšet zloba a určitý chlad, který uzemnil i pana Uchihu, který se znovu chystal něco naštvaně vykřiknout. Obvykle to býval velice klidný muž, ale pokud šlo o jeho rodinu, šlo všechno stranou. Velice si na ní totiž zakládal.
"Zdá se, že v tom má prsty někdo, kdo měl do této školy přístup. Jinak se sem nikdo nepozorovaně nedostane," odvětil na její otázku. "Navíc se nám museli nabourat do systému a pozměnit kamerový obraz."
"A neříkáte náhodou v brožuře, jak to tu není díky vašemu systému bezpečné?" zeptala se paní Uchihová.
"Doopravdy se omlouvám, paní Uchihová, tohle se nám tu ještě nestalo," povzdychl si Orochimaru. Neměl rád, když se věci nedařily, a teď se setsakramentsky nedařily. Nesnášel, když se musel omlouvat a teď tu má rovnou čtyři lidi, se kterými si to doopravdy netoužil pohnojit.
"A co jako hodláte teď dělat?" zeptal se kousavě pan Uchiha. "Protože, jestli se můj syn nevrátí v pořádku, zaručuju Vám, že tahle škola půjde ke dnu a Vy samozřejmě s ní. Navíc Vám udělám ze života peklo," přislíbil řediteli s ledovým hlasem.
"Ujišťuji Vás, že oba již hledáme," odvětil mu klidně, i když se tak vůbec necítil. "Nikdo o tom neví, ale pro každé případy mají naši studenti ve školním odznaku, který dostanou hned na začátku k uniformám sledovací zařízení, které nám ihned oznámí jejich polohu v dosahu dvouset kilometrů. Již jsem vyslal hlídky do čtyř světových stran, aby prohledaly okolí."
"Ale co když jsou ti únosci už dávno daleko?" zeptala se Tsunade.
"Podle mě se budou zdržovat poblíž, protože pod svícnem je přeci největší tma a navíc jsme zareagovali dost rychle na to, abychom je dostali," ubezpečoval ji Orochimaru.
"Ale ne dost rychle na to, abyste je uchránili," odfrkl si Jiraya.
"To nemůžu popřít," odvětil trpce ředitel a v duchu zuřil, že si tohle musí nechat líbit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | 10. července 2015 v 8:57 | Reagovat

tak tu som este nekomentovala sorry uz sa to snazim napravit ale tvoje poviedky maju nieco do seba a su na moj oblubeny pak sasunaru tak len tak dalej. :-D  :-D  :-D

2 Kasumi Kasumi | 10. července 2015 v 12:11 | Reagovat

Konečně dálší díl a díky za vysvětlení :)) Jinak supe díl sem fakt zvědavá co se stane :D

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 10. července 2015 v 17:38 | Reagovat

Jupí konečně se něco děje zde i v povídce. Jsem si říkala, že to jen o plácání ve škole nebude, ale únos mě jaksi nenapadl :D. Tak doufám, že ňuňíky najdou a... mimochodem, nedostane Naruto od únosců ty sexy čárky na tváři?

4 Marky Marky | 13. července 2015 v 13:11 | Reagovat

Super :-D  :-D

5 KATKA KATKA | 13. července 2015 v 19:00 | Reagovat

tak to vypadá že spolu stráví víc času než zamýšleli skvělé se nám zblíží :-D

6 Momo Momo | 29. července 2015 v 17:40 | Reagovat

Huraaaaa :-D :-D :-D
Už somyslela ze zešedivìm :-) :-) :-)
Ivanitko mi čìta myšlenky, bilo by fajn keby mu ti čarečky urobili unozci Muuuchcaaachaaa :-* :-* :-*
Muj malì Naru-Chan dufam že sa mu neco stane. Ne že by som ho nemnela rada , ale bilo by to zajìmavšì :-D Sasuke temu sa nic nesmì stat , chuďaček je Naru-Chan ne Sasuke :-P :-P :-P

7 Mononoke Mononoke | E-mail | 16. srpna 2015 v 15:02 | Reagovat

Píšu koment poprvé, takže se když tak omlouvám za případné pitomosti, co napíšu, ale tahle povídka je boží!!!
Mohla bys sem šupnout další díl, už se začínám nudit... :-D  :-D
Mimochodem, jsem Ti moc a moc vděčná, že takovýhle blog provozuješ, protože co jsem se dívala, tak většina podobných blogů sice existuje, ale jsou už několik let neaktivní, takže velké díky... :-)  :-)
Vedeš si skvěle, takže honem další kapitolku :-P  :-P

8 Momo Momo | 19. srpna 2015 v 13:26 | Reagovat

[7]: Mononoke má pravdu :D Všetko co napìsala je pravda kterù si už asi každý všimel :-D Inak aj ja dekuju že pro nás furt pìšeš aj po tak dlùhej dobie, viedčinu by to už omrzelo :-) Máš ùžasné a originalne nápady do kterých sa čitatelé zamilujú a neomrzá ich :-D To sa mi na temto blogu tak lúbi a proto ťa podporuju všema deseti :-D Taky dúfam že s nama zostaneš ešte hodne dlúho :-D Tešìm sa na dalšì tvoje povìdky a to moc, moc, moc :-D Prosìm ťa na kolenách pridaj sem dalši úžasnú povìdky co nám vyčaruje ùsviev na tvári :-D posledné co možu povidat je " HODNE ŠŤESTÌÌÌ :-D "
:-D :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D :-D

9 viky viky | 24. srpna 2015 v 12:49 | Reagovat

paradna dalšia časť ...veľmi sa mi páči tvoj štýl písania :)...už aby bolo pokračovanie ..lebo asi neobsedím ..nemožem sa dočkat toho ako to dopadne :D ..inak ďakujem za tvoju tvorbu :D

10 Natsume-Sama Natsume-Sama | 27. srpna 2015 v 2:59 | Reagovat

Zdarec :-D Vím to to je muj uplne první koment co sem davam. Chodím sem už niaky ten čas , ale komenty nepíšu lebo je to oprus :-P Moja segra si furt stežuje že strašne pomali to sem leze, tak som sa rozhodla napisat niaky ten postrkovací koment ;-) Prosím pridaj neco nove inak ju zachlostim, inak rečeno ju odje*u (nadavam noa co :-? ) aj mne sa zamluva jak čmáraš :-D (ber to jak pochvalu :-P ) Budu moc rada ked sem neco šupneš :-D aby som nezapomnela :-D tvuj blog je fakt brutal a to si nerobim pi*u :-D Tak zlom vaz :-P ( ne do slova :-D inak by som musela počuvat tu kravu :-D ) ......

11 Lilith Lilith | 5. září 2015 v 15:54 | Reagovat

Velmi pekná poviedka :-) Plná napeťia, tak ako to mám rada :-) Ďakujem že si ju napìsala. Som na tomto blogu nová, preto som zatial čitala iba tùto jednu :-) Teraz sa idem pustiť do dalšiej. Dùfam že tiež bude taká dobrá :-)

12 Momo Momo | 13. září 2015 v 12:21 | Reagovat

Vìm že už su otravná, ale mohla by si sem pridať dalšì ďil v utorok ( 15.9.) ??? Mám totiž narodenini a priala by som si pokračovanie. Ale ked nie nevadì :-) Len som sa chcela opýtať. :-) :-) :-)

13 Momo Momo | 30. září 2015 v 17:18 | Reagovat

Zase jaaa :-D ešte raz chcu spomenut ty čarečky.....

[6]: Ja vim že stím fakt otravuju ale....fajn nic vic nemam :-)  No bylo by to fajn ....Proč ??? To nevim ale ( zase to ale :-P ) ..... No skratka by to bylo zajímave ( hmm...aai su fakt postich ) Skrátka mam rada ked sa neco stane hlavnej postavie ( napr.: znásilnení , únos , zranení a podobné vieci nekedy aj smrť ...ale to iba na ko ci pribiehu :-P ) ja viiim su zlá ale co mám rada aj Happy Endy ( ale to iba nekedy :-P ) Ale tvoje povídky miluju a je mi jedno jaký majú konec , hlavne že su dobré a dajú sa čítat :-D   ♥♡♥♡♥
I ♥ You ( to neklamuu píšeš ty najlepši povidky co som kedy čítala :-) Máš múj ← LIKE → :-D:-D:-D A ešte raz  { ♥♥♥ ARIGATO ♥♥♥ }

14 market market | 24. října 2015 v 23:15 | Reagovat

Skvělý díl, moc se těším na pokračování :-)

15 Riri-chan Riri-chan | Web | 12. prosince 2015 v 0:03 | Reagovat

Pane jo!! To bylo tak záživné ;-)<3
Moc ráda bych poprosila o dalši dil O:-) vim, že jistě nemaš čas stejně jako ja, ale pokračovani by bylo naprosto božiii :-D
Jinak, miluju jak svou slovni zásobou nešetřiš, a jak umiš kreativně popisovat každou činnost, osobu nebo i pocity, u kterých se dokážu vžit a také představit :-) Doufám jenom, že nám znova neutečeš na nějakou
chvili :-D  :-D  ;-) Arigatou for the new page!! :-D<3<3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama