Zásadní změna-9/?

17. května 2015 v 16:15 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Tak ste se dočkali, další díl zásadní změny :)

9.Část: Tak jak to má být.

Potom, co se stalo včera odpoledne, do pokoje rovnou nešel. Chtěl si to všechno promyslet, utřídit si myšlenky. Když se vrátil, byla již spousta hodin a Kiba už spal.
"Naruto, Naruto vstávej," slyšel hlas svého asistenta jakoby z dálky a někdo s ním třásl. Když to bylo opravdu neúnosné, neochotně otevřel oči.
"Co je?" zeptal se se zavrčením.
"Za půl hodiny ti začíná hodina," připomněl mu. "Oblečení a věci, co dnes potřebuješ, máš připravený tamhle u stolu," poukázal vedle něj.
"Já nikam nejdu," zamumlal do polštáře.
"Je ti něco? Mám zavolat doktora?" zeptal se starostlivě Kiba a připlácl mu dlaň na čelo.
"Po zdravotní stránce jsem bohužel v pořádku."
"A co se teda děje? Jsi jen dnes líný jít do školy?" uchechtl se a šťouchl do něj.
"Ne to ne," povzdychl si. "Jen, jakou má cenu tam dneska jít, když mě brzy vyhodí?"
"Cože?" nechápal Kiba. "Jak? Proč?"
"Kvůli tý ekonomii. Nedal jsem to."
"Ale to není možný, vždyť ses učil až do vyčerpání a navíc ti pomáhal i Uchiha. Byl jsi s tím za Mizukim? Třeba by ti ještě nějak mohl vyjít vstříc…"
"Za tím hajzlem už nejdu," vylítl Naruto a prudce se posadil na posteli.
"Já myslel, že je v pohodě, že když ho požádáš, že rád pomůže," povytáhl nechápavě obočí. Co se to sakra s jeho pánem děje?
"Ale víš jak, něco za něco," odfrkl si blonďák zhnuseně. "Prý se dá dobrá známka zajistit více způsoby, a po mně chtěl sex."
"Děláš si srandu?" vykulil na něj oči. "To jako vážně?"
"Jo."
"A nedá se s tím něco dělat? Co třeba jít za ředitelem a všechno mu to říct?"
"Za prvé, s mojí minulostí by mi nevěřil, na což spoléhá i Mizuki, a za druhé by to nezměnilo mý výsledky z ekonomie," poukázal posmutněle na daná fakta.

Kibovi se nakonec podařilo Naruta přesvědčit, aby do školy přeci jen šel. Do konce semestru zbýval jen měsíc a blonďák se nechtěl tak okatě provařit. Navíc, kdyby se o tom vědělo už teď, zklamal by své prarodiče rychlostí blesku. Takhle mohl přemýšlet, jak jim to má dát vědět, jak je na to upozornit, jak jim co nejméně ublížit, jak jim co nejjemněji oznámit, že je zklamal.
"Třeba se to ještě nějak vyřeší," povzbuzoval ho ještě Kiba, když procházeli davem studentů mířícím dovnitř budovy.
"Jo, jasný," pronesl nedůvěřivě, rozloučil se s ním a zaplul do své třídy.
Usadil se na své místo a nenápadně se pootočil směrem k Sasukemu. Ten právě něco řešil se Suigetsuem a Naruta napadlo, jestli to, co se stalo včera, už někomu řekl. Zajímalo ho, kolik ponížení by tu ještě musel do konce školy snést. Zadíval se z okna a dál se utápěl ve svých myšlenkách. Nevnímal ani, když do třídy vešla sensei a začala výuku. Když byli asi v půlce, rozchrčel se školní rozhlas a ozval se z něj ředitelův hlas.
"Watanabe Daisuke, Iwase Chiharu, Namikaze Naruto, Katase Ichiro, nechť se ihned dostaví do ředitelny," oznámil a to Naruta probralo z letargie. Co jim mohl chtít? Chtěl jim snad oznámit, že jsou jejich známky nedostatečné, a že za měsíc na této škole končí? Skousl si ret a s mírně sklopenou hlavou vyšel ze třídy. Jeho spolužáci si začali něco šeptat, ale on to ignoroval, stejně tak jako jejich sensei, která se je snažila uklidnit. Nevšiml si tak ani Sasukeho upřeného pohledu, kterým ho provázel.

"Vím, že si říkáte, co tu asi tak děláte, a co je tak naléhavé," začal k nim mluvit ředitel, když se usadili do křesílek naproti němu. "Všichni, co jste tu, máte něco společného," pokračoval.
"A je to tu," pomyslel si Naruto. "Chystá se nám oznámit, že jsme prolítli."
"S politováním se Vám musím hluboce omluvit za jednoho z našich senseiů a za to, že jsme na to nepřišli mnohem dříve." Po této větě se na něj vytřeštily čtyři páry očí. Nikdo nic nechápal.
"Mizuki sensei byl dnes ráno propuštěn pro falšování známek a především z důvodu následného vydírání," oznámil jim a čekal na jejich reakci.
"To myslíte vážně?" zeptal se menší hnědovlasý kluk a upíral na Orochimara své zelné oči, ve kterých se zračila nevěřícnost nad tím, že je po všem.
"Naprosto vážně pane Iwase," odvětil ředitel.
"A kdo nám zaručí, že se to nestane znovu, hm?" zeptal se jízlivě vysoký ramenatý kluk s černými vlasy.
"Ujišťuji Vás pane Katase, že jsme již podnikli veškerá opatření, aby se to již neopakovalo."
"Víte, že bych Vás mohl žalovat? Tohle je urážka na cti!" vykřikl znovu onen kluk.
"Za prvé, jediný koho můžete žalovat, je Mizuki sensei, on je ten, kdo Vás vydíral, a za druhé, klidně to zkuste, ale pak se všichni dozvědí, že jste mu byl ochotný za projití zaplatit nemalý obnos peněz, plus Vaše druhé malé tajemství, které by si pro sebe rozhodně nenechal. Možná by pak Mizuki skončil ve vězení, možná byste na něm vysoudil i jeho ponožky, ale Vaše čest a pověst by na tom utrpěla nejvíce," odpověděl mu na to s klidem Orochimaru a lehce se ušklíbl. Věděl, že tímhle svého studenta umlčel a tím pádem i všechny ostatní. "Jinak to, co se tu stalo, zůstane jen mezi námi. Tato informace neopustí tuhle místnost, ale to byste si myslím, nepřáli ani vy sami," pousmál se křivě, až z toho všem čtyřem přejel mráz po zádech. "Jinak všechny Vaše písemné testy byly přezkoumány a ohodnoceny novými známkami, které jsou již upraveny i ve Vašem systému," s těmito slovy, které pronesl, jako kdyby se nic nestalo, veškerou debatu na toto téma ukončil.

Naruto se po tom všem, co se dozvěděl v ředitelně, cítil mnohem lehčí. Lehčí o starosti, lehčí o myšlenku, že nebude muset opustit školu. Pořád tomu nemohl uvěřit. Usadil se na své místo a přemítal si to v hlavě. Moc dobře si uvědomoval, že to nemohla být náhoda. Nemohla být náhoda, že se ho Mizuki pokusí vydírat a hned následně na to doplatí tím, že ředitel přijde na jeho podvody. Zadíval se směrem k Sasukemu a jejich oči se střetly. Černá se intenzivně vpíjela do modré a Narutovi bylo jasné, že to byl Sasuke, kdo na to upozornil. Jeho srdce se hlasitě ozvalo svým intenzivním zabušením. Otočil se zpět k tabuli a sevřel košili v místě, kde se nacházelo.
"Do hajzlu," pomyslel si a snažil se uklidnit.

Blonďák chtěl hned po škole za Sasukem zajít a poděkovat mu, ale nakupila se kolem něj skupina lidí a Sasuke se protáhl ven. Naruto na ně neměl náladu, neměl náladu odpovídat na jejich otázky, proč tam ti čtyři byli, co se stalo. Neměl jim k tomu ani co říct, a tak je odbyl tím, ať ho nechají na pokoji a vyběhl ze třídy ven. Rozhlédl se, ale Uchiha už byl pryč.
"Naruto!" křikl na něj Kiba a zadýchaně k němu doběhl. "Tak co? Co vám ředitel chtěl?" zeptal se napnutě.
"Tady ne," zakroutil Naruto hlavou, když kolem něj procházeli ostatní studenti se zvědavými pohledy. Kiba přikývl na souhlas a vydali se posadit k fontáně, kde už seděli i Gaara s Kankurem. Naruto je obeznámil s celou situací. Řekl jim všechno, co se dělo s Mizukim, a co následně u ředitele. Věděl, že jim může věřit, že to nikomu neřeknou.
"Páni, ten Orochimaru si to umí zařídit," musel uznat Gaara, když jim Naruto říkal o tom, jak je uzemnil.
"Udělá cokoliv, aby někdo nepoškodil jeho, nebo tuhle školu," pokrčil rameny Kiba.
"To je jedno, hlavně, že je to za mnou, a že nemusim odejít," pokrčil rameny blonďák. "Z ekonomie mám za tři, což znamená, že jsem prolezl," oddechl si s úsměvem.
"No jo, ale není divný, že na to Orochimaru najednou tak přišel? Byla by to hodně velká náhoda, kdyby tě Mizuki vydíral a následně ho ředitel jen tak namátkou zkontroloval," zamyslel se nahlas Gaara.
"No, ona to nebyla zas tak velká náhoda," povzdychl si Naruto.
"Jak to myslíš?" zeptal se Kankuro a Gaara s Kibou přikývli, aby to vyklopil.
"No, když jsem utíkal od Mizukiho pryč, vrazil jsem do Sasukeho. Myslím, že šel za ředitelem a něco mu řekl," odvětil nervózně.
"A seš si jistej?" vyhrkl Kiba.
"Chtěl jsem za ním jít po hodině, zeptat se ho a popřípadě poděkovat, ale nahrnuli se kolem mě ostatní a začali se mě vyptávat. Ztratil se mi."
"Hele, než jsme sem šli, tak mířil někam k zadním pozemkům. Tak můžeš zkusit, jestli tam ještě někde není," prozradil mu Kankuro.
"Díky, kluci, je pro mě důležitý vědět, co všechno Orochimarovi řekl a nechci vypadat jako nevděčník," zazubil se. "Gaaro, prosím tě, omluv mě u Kurenai, řekni jí třeba, že jsem na ošetřovně nebo tak něco," stočil ještě svou prosbu k rudovlasému chlapci, který jen přikývl na souhlas. "Díky," vyhrkl a rozeběhl se pryč.
"Jen nechápu, proč by to Uchiha dělal. Mohlo mu to být klidně ukradený, asi tak jako všechno okolo," poznamenal Gaara, když byl Naruto z doslechu.
"Myslím ale, že Naruto mu jedno není. Podle mě, má o něj pořád zájem," řekl jakoby nic Kiba a Kankuro s Gaarou na něj vytřeštili oči.
"To jako fakt?" vyhrkli a hnědovlasý přikývl. Potom jim vyprávěl, jak to bylo s Narutovým příchodem na školu a oni nestačili zírat.

"Tak tady jsi, Sasuke," povzdychl si zadýchaně pro sebe, když o kousek dál spatřil Uchihu, jak s rukama pod hlavou leží na trávě. Uklidnil se, přešel k němu a posadil se vedle něj. Sasuke otevřel oči, aby se podíval, kdo ho vyrušuje. Povytáhl obočí a posadil se.
"Co tu děláš?" zeptal se ho s kamennou maskou ve tváři.
"Přišel jsem se zeptat, jestli jsi to byl doopravdy ty, kdo řekl Orochimarovi o Mizukiho praktikách," šel rovnou k věci Naruto.
"A není to snad jedno? Záleží na tom? Hlavně, že je pryč ne?" odvětil neurčitě s pokrčením ramen.
"To teda není," zamračil se Naruto. "Mě na tom záleží. Za prvé, pokud jsi to byl ty, chci vědět, cos mu přesně řekl, a za druhé, chtěl bych ti za to poděkovat," řekl nahněvaně.
"Neboj, neví přesně, co se stalo a komu. Řekl jsem mu jen, že jsem ho přistihl, jak vydírá jednoho studenta a donutil ho nahlédnout do několika spisů, toť vše," povzdychl si a poškrábal se na zátylku.
"Díky moc," řekl vděčně Naruto. "Fakt mi to pomohlo," pousmál se.
"Není za co," odpověděl mu na to jen Sasuke. "Ještě něco?" zeptal se s pozdviženým obočím.
"Vlastně jo," zamyslel se blonďák. "Proč jsi to udělal? Mohl si to klidně nechat být." Tohle ho doopravdy zajímalo. Sasuke nebyl ten typ, který se jen tak někoho zastane. Nebo snad byl?
"Neudělal by to snad každej?" pokrčil rameny.
"Na týhle škole?" povytáhl obočí alá to jako vážně?
"Už jednou jsem říkal, že je potřeba dodělat ty projekty, nebudu všechno dělat sám a o odklad žádat nebudu," odvětil jednoduše. Naruto věděl, že to určitě nebylo jen kvůli tomu, ale dál se v tom nerýpal. Ani sám totiž nevěděl, co chce doopravdy slyšet.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Momo Momo | 17. května 2015 v 22:14 | Reagovat

Konečne pokračko :-D
Žeby začala pusobit chemia °×°
Tešim sa na dalši dil a dufam že pomaly začneš ddokončovat aaj zbitek :-D   :-D :-D

2 Kasumi Kasumi | 18. května 2015 v 15:47 | Reagovat

Hustí tuhle serii miluju rychle další díl :D :)

3 KATKA KATKA | 18. května 2015 v 19:42 | Reagovat

tak jedna noční můra vyjasněna , jsem zvědavá co bude dál :-D

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. května 2015 v 10:34 | Reagovat

Sasuke myslí hlavně prakticky :D. Jinak fajn rozuzlení a teď může Naruto nerušeně studovat, jen s myšlenkami na podivné chování Uchihy.

5 Marky Marky | 20. května 2015 v 20:56 | Reagovat

už aby bylo pokračování :-P

6 Mitsuko-chan Mitsuko-chan | 2. června 2015 v 0:35 | Reagovat

Uzasny dilek jako vzdy. Uz se nemuzu dockat na dalsi. Doufam ze prijde brzy :3

7 Kasumi Kasumi | 14. června 2015 v 10:41 | Reagovat

Prosííííííííííííííííííííííííím dalšííííííííííííííí dííííííííííííl!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :D

8 Kasumi Kasumi | 21. června 2015 v 10:01 | Reagovat

Prosím v dalším díle řekni proč si tak dlouho nevydávala povídky prosím jinak se asi zblázním :D :3

9 Marky Marky | 8. července 2015 v 11:34 | Reagovat

Se zase na čekáme :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama