Já vím, že už ste to zde zřejmě nečekali a ani já nečekala, že se k tomu ještě znovu dokopu, když jsem tuhle kapitolku měla rozepsanou, kolik, tři roky? No každopádně, jsem se dokopala a snad se dokopu k další. Takže, kdo chcete a máte o ní ještě zájem, čtěte, a kdo nechcete, nechte být a snad vás potěším jindy něčím jiným :)
4. Část: V náručí temného pána
"Vyhýbal ses mi," postěžoval si Harry, když vybíhali schody do astronomické věže, odkud se přemístili i minule.
"Musel jsem," přiznal Draco.
"Ale…" chtěl ještě namítnout nebelvírský chlapec, když ho Draco pohybem ruky zarazil.
"Nech si to až po těch schodech," pronesl lehce zadýchaně. Harry mu dal přikývnutím za pravdu, sám měl co dělat, aby popadl dech.
"Tak?" ozval se znovu černovlásek, když se jakžtakž vzpamatoval, i když stále dýchal mělce a držel se za bok. Ještě pořád mu neodpustil, i když ho před chvílí sám líbal ve velké síni.
"Jak jsem říkal, musel jsem, nakázal mi to," pokrčil rameny. "I když, musím přiznat, že jsi mi taky chyběl," povzdychl si a vtáhl si ho do náručí. Sklonil se k němu a chtěl mu oplatit polibky, jež způsobily ve škole takový poprask, ale Harry se opřel dlaněmi o jeho hruď a odstrčil ho.
"Možná později, teď na nás čeká Voldemort," prohlásil a Draco z jeho tónu poznal, že jde o menší pomstu.
"Fajn" -ušklíbl se v odpověď-"co nadělám," povzdychl si, uchopil ho za ruku a přemístil se s ním do temného sídla.
Harry pocítil menší uspokojení, když uviděl temného pána, sedícího na svém trůnu a jenž na něj s neskrývaným zájmem hleděl. Musel se pousmát, dříve to pro něj byl baziliščí bastard a teď? Smýšlí o něm jako o velice přitažlivém muži a zdají se mu erotické sny, ve kterých je hlavním hrdinou.
"Vítej zpátky, Harry," pronesl Voldemort svým, teď již příjemným hlasem a pokynul mu rukou. Harry ihned pochopil, přistoupil k němu a poklekl na důkaz úcty a poddanosti. Vůbec netušil, kde se to v něm bere, udělal to automaticky, tak jako kdyby to bylo přirozené.
"Vypadá to, že mé kouzlo již působí," řekl potěšeně pán zla a pozvedl chlapci před sebou bradu. Tmavé oči teď shlížely do smaragdových a Harry měl co dělat, aby ten nápor zvládl. Byl najednou celý nesvůj, nervózní a cítil, že se lehce chvěje. Nebyl to úplně nepříjemný pocit, ale zvláštní ano.
"Jaké kouzlo?" vyklouzlo mu z úst, jakmile se trochu vymanil z toho opojení, jakmile se trochu oklepal z transu.
"Kouzlo mého prvního polibku," pozvedl koutky úst a jeho dlaň se přesunula z chlapcovy brady na tvář. "Toužíš po mně, že?" nebyla to úplně řečnická otázka, trocha nejistoty se ve Voldemortově hlase nacházela, ale stále tomu tónu dominovalo velké sebevědomí. "A zdají se ti o mě velice zajímavé sny," to už mu šeptal do ucha, až z toho přejel Harrymu příjemný mráz po zádech. Sakra, byl mu tak blízko a bylo to tak, tak vzrušující. Překvapeně zamrkal, když si uvědomil, co mu to vlastně říká.
"Zase využíváte našeho spojení?" zamračil se.
"Tys mi ty sny posílal sám, Harry, mile jsi mě překvapil," odvětil mu na to pobaveně. Chlapec, který přežil, zčervenal. "Ale proč zůstávat jen u snů, Harry?" řekl zamyšleným hlasem. "Pojď se mnou," natáhl k němu ruku a čekal, jak chlapec bude reagovat. "Draco se k nám určitě rád přidá," zadíval se Voldemort i na druhého chlapce, který je zatím z povzdálí pozoroval. Draco přikývl a přistoupil k nim. Uchopil temného pána za druhou ruku a i on se teď zadíval s očekáváním na Harryho. Chlapec nakonec přeci jen ruku natáhl a stiskl nabízenou dlaň. Během vteřiny se přemístili.
Ocitli se v prostorných a k Harryho překvapení i v celkem prosvětlených komnatách, laděných do zelené a stříbrné barvy.
"Jako zmijozelská kolej," povzdychl si rezignovaně černovlasý chlapec, zapomínajíc, že vlastně v přítomnosti dvou zmijozelů je.
"Škola byla můj jediný skutečný domov, který jsem kdy poznal," odpověděl mu na jeho poznámku a Harry se cítil Voldemortovi ještě blíž, než předtím. Vzpomněl si na druhý ročník, kdy se pomocí deníku vrátil do minulosti a viděl napůl zoufalého Raddla, jak mluví s ředitelem o uzavření školy. Možná, že Bradavice byly skutečně jediným místem, na kterém Voldemortovi záleželo a Harry na tom byl stejně. Ať už se stalo, či stane cokoliv, vždycky to bude jejich domov.
"I můj," přikývl chlapec na souhlas. Voldemort se lehce pousmál. Ta jejich podoba byla velká. Oba bez rodičů-v tomto případě za to mohl on a s trpkostí si to uvědomoval-oba vyrůstající v nepříznivém prostředí, oba nepochopení a oba s jediným místem, které jim přišlo drahé.
Posadil se na postel a pokynul černovlasému chlapci, aby se posadil vedle něj. Jakmile tak učinil, přitáhl si ho k sobě pro polibek. Harry se v tu chvíli konečně po dlouhé době cítil kompletní, po celou tu dobu ho tak moc postrádal a toužil po něm. Byl rozechvělý a již z jednoho jediného polibku tak moc vzrušený, že chtěl všechno urychlit. Povalil Voldemorta do peřin a rychle usedl na jeho klín.
"Nějaký nedočkavý," neodpustil si svou poznámku s úsměškem.
"Nechal jste mě čekat příliš dlouho, pane, mám pocit, že pokud nebudete co nejdříve ve mně, že vybuchnu," zavzdychal Harry, když se otřel svým klínem o ten temného pána.
"Draco," oslovil chlapce, který tam doteď stál a pozoroval je. "Pojď k nám a pomoz tadyhle Harrymu s oblečením." Jakmile tohle vyslovil, Draco ho poslechl a pomohl Harrymu opět na nohy. "Harry, ty učiň to samé s Dracem." Černovlasý chlapec přikývl a s blonďatým si začali navzájem rozepínat hábity. Harrymu se sice pomalé tempo svlékání nelíbilo, ale bylo mu jasné, že Voldemort to tak chce, že si to tak více užívá.
"Nádhera," vyslovil potěšeně, když před ním oba stáli nazí. Dracovo tělo sice již viděl mnohokrát, ale nikdy se mu nepřestávalo líbit a to Harryho, byl velice rád, že má možnost toho chlapce mít pro sebe. Byla by škoda, nikdy nepoznat Harryho Pottera intimně.
"Doufám, že nejste zklamaný, pane," řekl s úsměvem Harry.
"To v žádném případě," zablýsklo se mu v očích, natáhl k Harrymu ruku a stáhl ho k sobě. "Teď vysvlékni ty mě," zašeptal mu do ucha a Harrym projelo příjemné zamrazení. S lehce třesoucíma se rukama začal rozepínat Voldemortovu košili. Když byla plně rozhalená, neodpustil si přejet po bílé pokožce jeho hrudi prsty. Byla tak jemná, tak příjemná na dotek.
"Líbí?" zeptal se potěšeně Voldemort a ještě víc byl potěšen, když Harry jen mlčky přikývl. "Tak rozbaluj dál," pokynul mu a čekal, až ho Harry vysvlékne celého.
"Musel jsem," přiznal Draco.
"Ale…" chtěl ještě namítnout nebelvírský chlapec, když ho Draco pohybem ruky zarazil.
"Nech si to až po těch schodech," pronesl lehce zadýchaně. Harry mu dal přikývnutím za pravdu, sám měl co dělat, aby popadl dech.
"Tak?" ozval se znovu černovlásek, když se jakžtakž vzpamatoval, i když stále dýchal mělce a držel se za bok. Ještě pořád mu neodpustil, i když ho před chvílí sám líbal ve velké síni.
"Jak jsem říkal, musel jsem, nakázal mi to," pokrčil rameny. "I když, musím přiznat, že jsi mi taky chyběl," povzdychl si a vtáhl si ho do náručí. Sklonil se k němu a chtěl mu oplatit polibky, jež způsobily ve škole takový poprask, ale Harry se opřel dlaněmi o jeho hruď a odstrčil ho.
"Možná později, teď na nás čeká Voldemort," prohlásil a Draco z jeho tónu poznal, že jde o menší pomstu.
"Fajn" -ušklíbl se v odpověď-"co nadělám," povzdychl si, uchopil ho za ruku a přemístil se s ním do temného sídla.
Harry pocítil menší uspokojení, když uviděl temného pána, sedícího na svém trůnu a jenž na něj s neskrývaným zájmem hleděl. Musel se pousmát, dříve to pro něj byl baziliščí bastard a teď? Smýšlí o něm jako o velice přitažlivém muži a zdají se mu erotické sny, ve kterých je hlavním hrdinou.
"Vítej zpátky, Harry," pronesl Voldemort svým, teď již příjemným hlasem a pokynul mu rukou. Harry ihned pochopil, přistoupil k němu a poklekl na důkaz úcty a poddanosti. Vůbec netušil, kde se to v něm bere, udělal to automaticky, tak jako kdyby to bylo přirozené.
"Vypadá to, že mé kouzlo již působí," řekl potěšeně pán zla a pozvedl chlapci před sebou bradu. Tmavé oči teď shlížely do smaragdových a Harry měl co dělat, aby ten nápor zvládl. Byl najednou celý nesvůj, nervózní a cítil, že se lehce chvěje. Nebyl to úplně nepříjemný pocit, ale zvláštní ano.
"Jaké kouzlo?" vyklouzlo mu z úst, jakmile se trochu vymanil z toho opojení, jakmile se trochu oklepal z transu.
"Kouzlo mého prvního polibku," pozvedl koutky úst a jeho dlaň se přesunula z chlapcovy brady na tvář. "Toužíš po mně, že?" nebyla to úplně řečnická otázka, trocha nejistoty se ve Voldemortově hlase nacházela, ale stále tomu tónu dominovalo velké sebevědomí. "A zdají se ti o mě velice zajímavé sny," to už mu šeptal do ucha, až z toho přejel Harrymu příjemný mráz po zádech. Sakra, byl mu tak blízko a bylo to tak, tak vzrušující. Překvapeně zamrkal, když si uvědomil, co mu to vlastně říká.
"Zase využíváte našeho spojení?" zamračil se.
"Tys mi ty sny posílal sám, Harry, mile jsi mě překvapil," odvětil mu na to pobaveně. Chlapec, který přežil, zčervenal. "Ale proč zůstávat jen u snů, Harry?" řekl zamyšleným hlasem. "Pojď se mnou," natáhl k němu ruku a čekal, jak chlapec bude reagovat. "Draco se k nám určitě rád přidá," zadíval se Voldemort i na druhého chlapce, který je zatím z povzdálí pozoroval. Draco přikývl a přistoupil k nim. Uchopil temného pána za druhou ruku a i on se teď zadíval s očekáváním na Harryho. Chlapec nakonec přeci jen ruku natáhl a stiskl nabízenou dlaň. Během vteřiny se přemístili.
Ocitli se v prostorných a k Harryho překvapení i v celkem prosvětlených komnatách, laděných do zelené a stříbrné barvy.
"Jako zmijozelská kolej," povzdychl si rezignovaně černovlasý chlapec, zapomínajíc, že vlastně v přítomnosti dvou zmijozelů je.
"Škola byla můj jediný skutečný domov, který jsem kdy poznal," odpověděl mu na jeho poznámku a Harry se cítil Voldemortovi ještě blíž, než předtím. Vzpomněl si na druhý ročník, kdy se pomocí deníku vrátil do minulosti a viděl napůl zoufalého Raddla, jak mluví s ředitelem o uzavření školy. Možná, že Bradavice byly skutečně jediným místem, na kterém Voldemortovi záleželo a Harry na tom byl stejně. Ať už se stalo, či stane cokoliv, vždycky to bude jejich domov.
"I můj," přikývl chlapec na souhlas. Voldemort se lehce pousmál. Ta jejich podoba byla velká. Oba bez rodičů-v tomto případě za to mohl on a s trpkostí si to uvědomoval-oba vyrůstající v nepříznivém prostředí, oba nepochopení a oba s jediným místem, které jim přišlo drahé.
Posadil se na postel a pokynul černovlasému chlapci, aby se posadil vedle něj. Jakmile tak učinil, přitáhl si ho k sobě pro polibek. Harry se v tu chvíli konečně po dlouhé době cítil kompletní, po celou tu dobu ho tak moc postrádal a toužil po něm. Byl rozechvělý a již z jednoho jediného polibku tak moc vzrušený, že chtěl všechno urychlit. Povalil Voldemorta do peřin a rychle usedl na jeho klín.
"Nějaký nedočkavý," neodpustil si svou poznámku s úsměškem.
"Nechal jste mě čekat příliš dlouho, pane, mám pocit, že pokud nebudete co nejdříve ve mně, že vybuchnu," zavzdychal Harry, když se otřel svým klínem o ten temného pána.
"Draco," oslovil chlapce, který tam doteď stál a pozoroval je. "Pojď k nám a pomoz tadyhle Harrymu s oblečením." Jakmile tohle vyslovil, Draco ho poslechl a pomohl Harrymu opět na nohy. "Harry, ty učiň to samé s Dracem." Černovlasý chlapec přikývl a s blonďatým si začali navzájem rozepínat hábity. Harrymu se sice pomalé tempo svlékání nelíbilo, ale bylo mu jasné, že Voldemort to tak chce, že si to tak více užívá.
"Nádhera," vyslovil potěšeně, když před ním oba stáli nazí. Dracovo tělo sice již viděl mnohokrát, ale nikdy se mu nepřestávalo líbit a to Harryho, byl velice rád, že má možnost toho chlapce mít pro sebe. Byla by škoda, nikdy nepoznat Harryho Pottera intimně.
"Doufám, že nejste zklamaný, pane," řekl s úsměvem Harry.
"To v žádném případě," zablýsklo se mu v očích, natáhl k Harrymu ruku a stáhl ho k sobě. "Teď vysvlékni ty mě," zašeptal mu do ucha a Harrym projelo příjemné zamrazení. S lehce třesoucíma se rukama začal rozepínat Voldemortovu košili. Když byla plně rozhalená, neodpustil si přejet po bílé pokožce jeho hrudi prsty. Byla tak jemná, tak příjemná na dotek.
"Líbí?" zeptal se potěšeně Voldemort a ještě víc byl potěšen, když Harry jen mlčky přikývl. "Tak rozbaluj dál," pokynul mu a čekal, až ho Harry vysvlékne celého.
Poté si ho přitáhl pro polibek a následně tak učinil i s Dracem. Když se od blonďatého chlapce odtrhl, pokynul oběma, aby tentokrát políbili jeden druhého. Harry nezaváhal ani na minutu a vrhl se na Dracova ústa. Byla to pro něj snad věčnost, co necítil jejich chuť, a i když nyní toužil po Voldemortovi, stejně lačnil i po mladém zmijozelovi. Oběma studentům bylo jasné, co Voldemort zamýšlí a oběma se ta myšlenka líbila. Jejich polibek se prohluboval a jejich ruce klouzaly po těle toho druhého. Draco se odpojil od Harryho a začal jemně sát kůži na jeho krku, moc dobře věděl, jak moc je Harry na tom místě citlivý a bylo mu to potvrzeno i hlasitým zavzdycháním, které mu vyklouzlo skrz rty. I když se Voldemortovi líbil obraz, který oba chlapci před ním vytvářeli, chtěl i on pocítit, jaké to je laskat Potterovo tělo, a tak se svými rty přitiskl k Harryho krku z druhé strany. Chlapcem, který přežil, projíždělo tolik slastných pocitů, a když Voldemort zabloudil rukou, přes jeho břicho až k rozkroku, vykřikl slastí. Byl tak vzrušený, tak nadržený, chtěl ho, chtěl ho moc.
"Prosím," zasténal touhou zastřeným hlasem. "Prosím, vemte si mě," zaúpěl.
"Pokud si to skutečně přeješ, …ale nejprve tě musím připravit," zašeptal mu smyslně do ucha, políbil na spánek, a když namočil prsty do gelu, který ležel na stolku vedle nich, pronikl jimi do jeho otvoru. Pomalu s nimi pohyboval dovnitř a ven, roztahoval je a neopomněl se přitom otírat o malý výčnělek, který Harrymu způsoboval potěšení a muka zároveň. Svíjel se slastí a byl na pokraji svého vrcholu.
"Draco," pokynul Voldemort blonďatému chlapci a ten jen s přikývnutím poklekl a vzal do úst Harryho úd. Sám již byl tvrdý jako skála, a tak sjel volnou rukou k rozkroku a stimuloval svůj penis ve stejném tempu, jako uspokojoval Harryho svými ústy. Černovlasý chlapec vzdychal a sténal a těsně předtím, než vyvrcholil, zabořil dlaň do Dracových vlasů a stiskl je pevně svými prsty. Nestihl se ani pořádně vzpamatovat z právě prožitého orgasmu a Voldemort si ho předklonil tak, že teď na posteli klečel a opíral se o ni rukama, a zezadu do něj pomalu začal pronikat svým penisem. Zelené smaragdy se rozevřely dokořán v náhlém pocitu naplnění a ústa vydala sten plný touhy a uspokojení. Bylo to úžasné, cítil se úžasně. Tom se v něm pohyboval v rytmických přírazech, nejprve v pomalejším, a pak rychlejším tempu a Harry si to náležitě užíval a snažil se mu co nejčastěji vyjít vstříc, aby v něm mohl být ještě hlouběji. Draco je pozoroval a pocítil další vlnu vzrušení. Jeho penis opět pomalu tvrdl. Harry si všiml, že je Draco tak trochu opuštěný, a tak sklonil hlavu k jeho údu a začal mu oplácet dříve poskytnutou službu.
"Ah, Harry," zasténali Draco s Voldemortem najednou.
"Prosím," zasténal touhou zastřeným hlasem. "Prosím, vemte si mě," zaúpěl.
"Pokud si to skutečně přeješ, …ale nejprve tě musím připravit," zašeptal mu smyslně do ucha, políbil na spánek, a když namočil prsty do gelu, který ležel na stolku vedle nich, pronikl jimi do jeho otvoru. Pomalu s nimi pohyboval dovnitř a ven, roztahoval je a neopomněl se přitom otírat o malý výčnělek, který Harrymu způsoboval potěšení a muka zároveň. Svíjel se slastí a byl na pokraji svého vrcholu.
"Draco," pokynul Voldemort blonďatému chlapci a ten jen s přikývnutím poklekl a vzal do úst Harryho úd. Sám již byl tvrdý jako skála, a tak sjel volnou rukou k rozkroku a stimuloval svůj penis ve stejném tempu, jako uspokojoval Harryho svými ústy. Černovlasý chlapec vzdychal a sténal a těsně předtím, než vyvrcholil, zabořil dlaň do Dracových vlasů a stiskl je pevně svými prsty. Nestihl se ani pořádně vzpamatovat z právě prožitého orgasmu a Voldemort si ho předklonil tak, že teď na posteli klečel a opíral se o ni rukama, a zezadu do něj pomalu začal pronikat svým penisem. Zelené smaragdy se rozevřely dokořán v náhlém pocitu naplnění a ústa vydala sten plný touhy a uspokojení. Bylo to úžasné, cítil se úžasně. Tom se v něm pohyboval v rytmických přírazech, nejprve v pomalejším, a pak rychlejším tempu a Harry si to náležitě užíval a snažil se mu co nejčastěji vyjít vstříc, aby v něm mohl být ještě hlouběji. Draco je pozoroval a pocítil další vlnu vzrušení. Jeho penis opět pomalu tvrdl. Harry si všiml, že je Draco tak trochu opuštěný, a tak sklonil hlavu k jeho údu a začal mu oplácet dříve poskytnutou službu.
"Ah, Harry," zasténali Draco s Voldemortem najednou.
"Bylo to úžasné, mnohem lepší než všechny ty sny, co se mi poslední dobou zdáli," zamumlal Harry uspokojeně, když vyčerpaně ležel stulený k Voldemortově pravému ramenu.
"Asi tak před rokem a půl bych absolutně nevěřil, že bych se nacházel tam, kde se nacházím a s kým se nacházím," zívl unaveně Draco, který ležel z Tomovi druhé strany. Jakmile temný pán skončil s Harrym, vzal si ještě jeho tělo.
"A co mám teprve říkat já," zasmál se černovlasý chlapec.
"Řekni, Harry, doopravdy tohle chceš?" vložil se do rozhovoru Voldemort. Moc dobře věděl, jaké to mezi nimi doteď bylo, a co všechno tomu klukovi způsobil. Byl by doopravdy nerad, kdyby teď obrátil a on by ho musel zabít.
"Už jsem se rozhodl, MŮJ PANE," dal na oslovení velký důraz a zlehka se pousmál.
"Výborně, pak je vše v pořádku. Nyní si odpočiňte, a pak se vraťte zpět do školy, byl bych nerad, kdyby Vás zrovna teď někdo odhalil."
"Ale to…" napřímil se lehce Harry. Myslel si, že už se vracet nebudou, že už tu zůstanou.
"Jakmile vás budu potřebovat, dám vám vědět. Musíme přeci získat zpět svůj domov," pohladil ho po tváři a chlapec s pochopením přikývl.
Když se pozdě v noci přemístili zpět do Bradavic a s polibkem na dobrou noc se rozdělili, proklouzl Harry opatrně skrz portrét buclaté dámy do Nebelvírské společenské koleje. Byl příjemně unavený a těšil se, až si dá pořádnou sprchu a zaleze do postele.
"Kde si sakra celý večer byl?!" ozval se za ním nazlobený a vyčítaví hlas. Pomalu se ohlédl a střetl se s naštvaným výrazem ze strany Rona a ustaraným ze strany Hermiony.
"Kdeby, s Dracem," odvětil jednoduše s pokrčením ramen. Nechtěl teď nic řešit. Za prvé na to neměl náladu a za druhé byl moc unavený na to, aby se ještě dohadoval s Ronem, či snášel Hermioniny obavy o něj.
"Co to s tebou sakra je? Jak to můžeš jen tak říct? Posloucháš se vůbec?" chrlil ze sebe Ron jednu otázku za druhou. Vůbec nechápal, co se to s jeho nejlepším přítelem děje.
"Co by se mnou mělo být?" pozdvihl tázavě obočí. "Je mi naprosto skvěle," zazubil se.
"Jo a proto se scházíš s tou fretkou," odfrkl si Ron a zkřížil ruce na prsou.
"Říkej si mu, jak chceš, Rone, pro mě je to Draco Malfoy, úžasný milenec," ušklíbl se na něj pobaveně.
"Děláš si srandu? On tě snad uřknul či co!" vyjíkl zděšeně nad jeho odpovědí.
"Je fakt, že sex s ním je jako kouzlo, takže pokud chceš, tak ano, je v tom magie," nepřestával se pošklebovat. Doopravdy se touhle konverzací začal bavit.
"Já tě vůbec nepoznávám Harry, změnil ses," řekla tiše Hermiona a smutně sklopila hlavu.
"Možná, že ano," připustil jejich kamarád. "Ale na druhou stranu jsem se nikdy necítil líp. Je mi mnohem líp, než kdy dřív. Od té doby, co jsem zabil Vernona je všechno lepší."
"To nemyslíš vážně!" vykřikli oba najednou.
"A proč by ne? Proč bych se nemohl cítit líp, když vím, že mě už nikdy neuhodí, že už od něj nemusím poslouchat ty jeho urážky a nadávky? Když vím, že se mě to prase už nikdy nedotkne?" zasyčel naštvaně. "Vy pořád nic nechápete, že? A proč byste taky vlastně měli. Žijte si dál v těch svých přeludech a laskavě se mi nepleťte do života, protože to doteď dělala spousta lidí a já už to dál nehodlám snášet jako hodný a milý chlapeček. Od teď je Harry Potter jen obyčejnej šestnáctiletej kluk, jehož jediným problémem je, jak si co nejvíc užít," prohlásil a bavil se nad jejich zděšeným a zároveň ublíženým výrazem ve tváři. "A teď mě omluvte, měl jsem fyzicky náročný večer a konečně bych se rád pořádně prospal. Dobrou noc."
"Asi tak před rokem a půl bych absolutně nevěřil, že bych se nacházel tam, kde se nacházím a s kým se nacházím," zívl unaveně Draco, který ležel z Tomovi druhé strany. Jakmile temný pán skončil s Harrym, vzal si ještě jeho tělo.
"A co mám teprve říkat já," zasmál se černovlasý chlapec.
"Řekni, Harry, doopravdy tohle chceš?" vložil se do rozhovoru Voldemort. Moc dobře věděl, jaké to mezi nimi doteď bylo, a co všechno tomu klukovi způsobil. Byl by doopravdy nerad, kdyby teď obrátil a on by ho musel zabít.
"Už jsem se rozhodl, MŮJ PANE," dal na oslovení velký důraz a zlehka se pousmál.
"Výborně, pak je vše v pořádku. Nyní si odpočiňte, a pak se vraťte zpět do školy, byl bych nerad, kdyby Vás zrovna teď někdo odhalil."
"Ale to…" napřímil se lehce Harry. Myslel si, že už se vracet nebudou, že už tu zůstanou.
"Jakmile vás budu potřebovat, dám vám vědět. Musíme přeci získat zpět svůj domov," pohladil ho po tváři a chlapec s pochopením přikývl.
Když se pozdě v noci přemístili zpět do Bradavic a s polibkem na dobrou noc se rozdělili, proklouzl Harry opatrně skrz portrét buclaté dámy do Nebelvírské společenské koleje. Byl příjemně unavený a těšil se, až si dá pořádnou sprchu a zaleze do postele.
"Kde si sakra celý večer byl?!" ozval se za ním nazlobený a vyčítaví hlas. Pomalu se ohlédl a střetl se s naštvaným výrazem ze strany Rona a ustaraným ze strany Hermiony.
"Kdeby, s Dracem," odvětil jednoduše s pokrčením ramen. Nechtěl teď nic řešit. Za prvé na to neměl náladu a za druhé byl moc unavený na to, aby se ještě dohadoval s Ronem, či snášel Hermioniny obavy o něj.
"Co to s tebou sakra je? Jak to můžeš jen tak říct? Posloucháš se vůbec?" chrlil ze sebe Ron jednu otázku za druhou. Vůbec nechápal, co se to s jeho nejlepším přítelem děje.
"Co by se mnou mělo být?" pozdvihl tázavě obočí. "Je mi naprosto skvěle," zazubil se.
"Jo a proto se scházíš s tou fretkou," odfrkl si Ron a zkřížil ruce na prsou.
"Říkej si mu, jak chceš, Rone, pro mě je to Draco Malfoy, úžasný milenec," ušklíbl se na něj pobaveně.
"Děláš si srandu? On tě snad uřknul či co!" vyjíkl zděšeně nad jeho odpovědí.
"Je fakt, že sex s ním je jako kouzlo, takže pokud chceš, tak ano, je v tom magie," nepřestával se pošklebovat. Doopravdy se touhle konverzací začal bavit.
"Já tě vůbec nepoznávám Harry, změnil ses," řekla tiše Hermiona a smutně sklopila hlavu.
"Možná, že ano," připustil jejich kamarád. "Ale na druhou stranu jsem se nikdy necítil líp. Je mi mnohem líp, než kdy dřív. Od té doby, co jsem zabil Vernona je všechno lepší."
"To nemyslíš vážně!" vykřikli oba najednou.
"A proč by ne? Proč bych se nemohl cítit líp, když vím, že mě už nikdy neuhodí, že už od něj nemusím poslouchat ty jeho urážky a nadávky? Když vím, že se mě to prase už nikdy nedotkne?" zasyčel naštvaně. "Vy pořád nic nechápete, že? A proč byste taky vlastně měli. Žijte si dál v těch svých přeludech a laskavě se mi nepleťte do života, protože to doteď dělala spousta lidí a já už to dál nehodlám snášet jako hodný a milý chlapeček. Od teď je Harry Potter jen obyčejnej šestnáctiletej kluk, jehož jediným problémem je, jak si co nejvíc užít," prohlásil a bavil se nad jejich zděšeným a zároveň ublíženým výrazem ve tváři. "A teď mě omluvte, měl jsem fyzicky náročný večer a konečně bych se rád pořádně prospal. Dobrou noc."





OMG !!! To bylo mnohem lepšì než som čekala
"
Jeden ùchil vedla druheho ,no krása
Ani som nečekala že sem pridaš pokračko , milo mna to prekvapilo a aj potešilo.
Snaž sa prosìm dalej pìsat , lebo tvojich povidek by byla velká škoda
Aby som nezapomnela „Moc Dekuju za pokračko