close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I když mě miluješ tak to stejně bolí-4.část

13. září 2014 v 11:25 | Kyra-chan |  Povídky od Kyry-chan
Kyruš moc se ti omlouvám za to, že jsem si tvých povídek nevšimla, nějakým záhadným způsobem mi skončily ve spamu, a to tě mám uloženou v adresáři, fakt nechápu, jak se to mohlo stát :( tak to teď napravuji a dávám je sem, sou kouzelný jako vždycky, moc se ti povedly, a ještě jednou moc moc promiň, už se to nestane, to přísahám :)

4.Část: Cena

Sasuke Uchiha surově práskl s dveřmi. Vypadal rozčileně a rozrušeně.
"Zatraceně!" ulevil si a pěstí bouchnul do stěny. A pak znovu a znovu. Chvíli trvalo, než se sebral a na pohled zcela v pořádku odešel. Kráčel po silnici směrem ke svému domu, ale těsně před ním si to rozmyslel a otočil se. Šel přes náměstí, až po nepříliš vábné ulici plné prázdných skladišť a poloprázdných panelových domů. Všechno bylo šedivé, pochmurné, pomalované nepříliš hezkými grafity. U jednoho ze skladišť stál holohlavý muž v černém a lačně popotahoval z cigarety. Pod sebou měl už pěknou hromádku nedopalků.
Sasuke si ho nevšímal. On sám mířil na stejné místo, do opuštěné továrny, jako oné noci, kdy se poprvé miloval s Narutem. Odtáhl poklop maskovaný tak dokonale, že by jej člověk nenašel, kdyby nevěděl, kde se přesně nachází. Znovu procházel špatně osvětlenou chodbou, znovu bylo slyšet vzdálený křik. Znovu si ničeho nevšímal.
Došel až k těžkým ocelovým dveřím a otevřel je. Uvnitř, až na velkého hada v akváriu, nikdo nebyl. Sasuke si povzdychl a sedl si na pohodlnou židli naproti starému pracovnímu stolu v renesančním stylu. Čekal bezmála dvacet minut, než se ve dveřích objevil párek drsných chlápků s Orochimarem v čele.
"Ale, ale," zasyčel příchozí vůdce mafie. "Kohopak to tu máme? Netušil jsem, že mě poctíš svou návštěvou, Sasuke." Kývnul na dva bodyguardy, aby počkali venku.
"Už to nechci dělat," promluvil vážně Uchiha, jen co se za ochrankou zavřeli dveře. "Nijak nereaguje. Zdroj se musel splést."
"To není možné," řekl prostě Hadí muž, jak Orochimara někteří přezdívali. Hleděl Sasukemu přímo do očí.
"Na tom nesejde, už to nebudu dělat. Najdu si Itachiho třeba sám."
"Je to jednoduchý úkol, Sasuke, neříkej, že jsi příliš změkl. Nebo za to může tvůj blonďatý přítel?"
Uchiha se zarazil. Oči se mu nejprve šokem rozšířily a poté vztekem zúžily. "Jak si se to dozvěděl?"
Orochimaru se zasmál. Nebylo na tom však nic radostného. Při jeho smíchu tuhla krev v žilách.
"Mé děti jsou všude, na to nezapomínej."
Sasuke se zamračil. Byl přece opatrný. Nikdo nic neviděl. Dával si pozor na všechno a na všechny. Jak je možné, že o Narutovi ví?
"Takže budeš pokračovat?"
"Jinak se mu něco stane?" zeptal se se sarkasmem v hlase Uchiha.
"Ano," řekl vážně Orochimaru.
"Fajn, ale jednoho dne zabiji i tebe, na to nezapomínej."
"Toho jsem si vědom."

Uchiha, co nejrychleji, ale aby to nevypadalo, že má chuť odsud utéct, spěchal k východu z budovy. Byl naštvaný a rozrušený. Nikdy se s ním neměl dávat dohromady! Nikdy neměl připustit, aby mu hrozilo nebezpečí. Nahlas zaklel. Vyšel jinou cestou, než přišel - malými dvířky na druhé straně továrny. Šel rychle. Mířil si to zpět k Narutovu bytu. Trvalo mu asi půlhodiny než tam dorazil, a zastavil se až před vchodovými dveřmi. Položil ruku na kliku, ale hned jí zase odtáhl. Pomyslel si, že Naruto je na něj nejspíš stále naštvaný. Měl by dveře otevírat? Ale, co když mu Orochimaru, něco udělal? Povzdychl si, aby si dodal odvahy. No tak, je přece Uchiha, nebude stát jen tak před vchodem, ne? Ruka začala otáčet klikou, když se najednou zarazil. Uslyšel z bytu něco, co je velice překvapilo.
Uslyšel Narutův smích.
Samozřejmě, byl rád, že mu nic není, ale na druhou stranu si myslel, že Uzumaki je více
loajální a bude přinejmenším trucovat. Představoval si, že Naruto leží na své posteli v ruce má nějakou tajně odcizenou Sasukeho věc a z očí mu kanou slzy. Že bude vypadat naprosto zdrceně a roztomile zároveň. Jasně, tohle byla jen Uchihova tajná představa, ale on se smál. Copak mu na Sasukem nikdy nezáleželo?
Ozval se další smích. Kibův.
Ha! Tak on už má dokonce náhradu, napadlo Sasukeho. V hlavě mu začalo vřít. Byl naštvaný snad víc, než kdykoli předtím, naštvaný na Uzumakiho, Kibu, sebe… Chvíli si pohrával s myšlenkou, že rozrazí dveře a Kibu jednoduše přizabije. Té se nakonec vzdal. Uzumaki je v pořádu, pomyslel si. Už to se mnou nemá nic společného.
Znovu upustil kliku, otočil se a vydal se pryč.

Šel do baru známého jako místo pobudů. Byl to ten bar, kde ho před jistou dobou načapal Naruto. Měl velké štěstí, že se ho tehdy nezačal vyptávat, co tu dělal.
Vešel dovnitř, kývl na mladou servírku a šel si úplně dozadu, kde našlo nic vidět. Za stolem už někdo seděl.
"Tak ses ukázal, Sharingane?"
Sharingan byla jeho přezdívka. Neměl jí rád, ale když se poprvé ukázal u Orochimara, nikdo se ho neptal, jestli takovou chce. Zůstala mu až do dnes.
"Co máš?" zeptal se muže s nasazenou černou kapucí přes tvář.
"Něco, co by tě mohlo zajímat," přitakal muž s chraplavým hlasem. "Ale nebude to zadarmo."
"To nikdy," povzdechl si Uchiha. "Kolik?"
Muž se zasmál. Mezitím servírka donesla na stůl sklenici perlivé vody a půllitrák piva. Oboje nevypadalo nijak vábně. Všichni přítomní však mlčeli, dokud servírka neodešla.
"Nechci peníze, Sharingane."
"Potřebuješ mé služby?"
Muž zvedl hlavu a podíval se Sasukemu do očí. Poprvé mu šlo vidět do obličeje. Měl na tváři obrovskou jizvu, od pravého obočí, přes oko a ret až k bradě. Měl zářivě modré oči, nebo aspoň bývali obě takové, ale teď byl na pravé oko slepý. Jeho oči však vůbec nebyly vřelé a rty měl zakřivené v úšklebku. Byla to krutá tvář člověka naprosto pohlceného nenávistí.
"Přines mi Kurenai. Živou. Chci si s ní hrát. Pomalu ji mučit, uřezat konečky prstů, spálit její jemnou kůži, vytrhat jí všechny kosti z těla. Zaplatí mi za to, co mi udělala."
Sasuke nehnul ani brvou.
"Stojí za to ta informace?"
"Je to důkaz, že Kakashi spolupracuje s nepřítelem."




Tak je to tady. Další část I když mě miluješ :)

Předem chci říct Terkic-sama, že jsem opravdu ráda, že se k nám vrátila a snad to tak zůstane. Chci číst tvoje úžasné povídky! :D
No asi jste si toho všimli, ale tahle část není z Narutova pohledu, ale musela jsem to tak udělat poněvadž… prostě, pro příběh, který jsem - jestli si někdo pamatuje - lehounce načala v 6. díle a epilogu první řady a je to hlavní příběh řady druhé, je to nezbytné. A asi se bude takových částí objevovat více. Ne zase nějak extra moc, ale pár asi ano. Snad Vám to nebude vadit, ale naopak si tak příběh užijete ještě více (přece nemusí být každá část o sladkých řečičkách :D) Vážně nebojte, další tři části jsou z Narutova pohledu stoprocentně (teda doufám :D). :)
Takže děkuji za to, že si to čtete a komentáře mě moc a moc potěší :)
Vaše Kyra-chan
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Danny Danny | 14. září 2014 v 1:53 | Reagovat

Jsem hrozně šťastná, že znovu přibývají povídky :333

2 Marky Marky | 16. září 2014 v 15:40 | Reagovat

Nyny:D

3 KATKA KATKA | 16. září 2014 v 20:59 | Reagovat

napínavé a řekla bych že to bude pro kluky ještě dost nebezpečné díky :-)

4 Mitsuko-chan Mitsuko-chan | 19. září 2014 v 21:49 | Reagovat

Sugoi! Konecne dalsi dilek po taaak dloujatancke dobe! :3 jednim slovem..priste dokonale! :))

5 Mitsuko-chan Mitsuko-chan | 19. září 2014 v 21:50 | Reagovat

Sugoi! Konecne dalsi dilek po taaak dlouhatancke dobe! :3 jednim slovem..proste dokonale! :))

6 Momo Momo | E-mail | 4. prosince 2014 v 22:42 | Reagovat

Další...Další...Další :-D
Teším sa na pokračko...nedočkavostú až slintám...skrátka SUPER to okráčko musíš skrátka dobísat inak sa tu prizabiju a to je pravda...ja sa hážu o zem snad u všetkeho :-D  :-D  :-D
No co OTAKU redard....Hodne štestí v písani :-D  :-D  :-D

OTAKU redar bude čekat :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama