"Přišlo mi zajímavější hrát si na asistenta, než tě rovnou shodit tím, že bych ti řekl, že jsem na stejné úrovni," pokrčil ledabyle rameny. "Snad by ses za to na mě nezlobil," pousmál se.
"Musím přiznat, že se ti to povedlo," připustil s úšklebkem. "Ale chtělo by to nějakou kompenzaci," řekl zamyšleně.
"Pochybuju, že mám něco, co nemáš," dělal mrtvého brouka.
"Myslel jsem třeba rande," vysvětlil mu.
"Jo táák…tak to nepůjde," zavrtěl hlavou a chystal se odejít.
"A proč?" zajímalo ho.
"Nechodím na rande s lidmi, které vůbec neznám, a za druhé, jak si můžeš být tak jistý, že jsem na kluky?" odvětil s povzdychem. To, co mu právě řekl, nebyla pravda. Dalo by se říct, že před tím, než se dozvěděl, kým je, vedl nespoutaný život, ale po tom, co poznal své prarodiče, se rozhodl změnit i tuhle svou část. Neměl zájem na tom je shodit a udělat jim ostudu. A říct narovinu, že je gay? Sice se za to nestyděl a podle toho, co říkal Kiba, to tady nikomu nevadilo, ale nemuseli to hned vědět všichni.
"Prostě mi nepřijdeš, jako hetero a ještě jsem se vlastně nepředstavil. Uchiha Sasuke," nevzdával to a podal mu ruku.
"Namikaze Naruto," opětoval mu ze zdvořilosti stisk. Líbilo se mu, jak se snaží a dost se tím bavil.
"Tak, co teď?" zkusil to znovu.
"Hmm, nech mě přemýšlet," poklepal si ukazováčkem na bradu a nahodil zamyšlený výraz. "Ne," zavrtěl hlavou a se slovy: "Promiň, ale už na mě čeká můj asistent," se otočil a s pobaveným úsměvem, který již Sasuke nemohl vidět, odešel ze třídy.
"Kámo, tak ten tě teda dostal," zasmál se Suigetsu.
"To ano, líbí se mi víc a víc," přiznal Sasuke. "A už mám alespoň pro Shikamara první práci," řekl s povytaženým koutkem úst a v doprovodu nechápavého pohledu ze strany Suigetsua se taktéž vydal na chodbu.
"Kde jsi byl? Vyskytl se snad nějaký problém?" zeptal se ho Kiba, když konečně vyšel ven ze třídy.
"Ne, jen jsem se seznamoval se Sasukem," zasmál se v odpověď a jeho asistent na něj nechápavě hleděl.
"Jak seznamoval se Sasukem?" vypadla z něj nakonec po chvilce přemýšlení otázka.
"Pozval mě na rande."
"A?" vykulil na něj Kiba oči.
"A nic. Odmítl jsem," odvětil klidně, jakoby nic.
"Počkej, já myslel, že se ti zamlouvá," vyhrkl nechápavě.
"To ano, ale to neznamená, že z něj budu hned celej vláčnej. Víš, u nás doma jsem nebyl zrovna vzor ctnosti, ale chci to změnit, pojď, všechno ti řeknu cestou," pokynul mu, když si všiml, že ze třídy vyšel i Uchiha.
"Jdeš pozdě," zamračil se Sasuke na svého nového asistenta, který se k němu došoural s rukama v kapsách.
"Omlouvám se, pane, ale náš sensei si mě zavolal do kabinetu, i když jsem mu říkal, že jsem byl dnes ráno vybrán Vámi."
"Dobře, ale ať už se to neopakuje," odvětil s povzdychem a jeho nový asistent ledabyle přikývl. Od Juuga se dozvěděl, že je to sice tak trochu zvláštní člověk, ale také zjistil, jaká je jeho nejsilnější stránka. Počítače. A zrovna tohle se mu teď náramně hodilo. "Mám pro tebe první úkol."
"O co jde?" zeptal se bez sebemenšího zájmu v hlase.
"Slyšel jsem, že ti to jde s počítači." Nara přikývl, a tak Sasuke pokračoval: "Potřebuju, aby ses hacknul ředitelovi do počítače, konkrétně do složky Namikazeho Naruta."
"Dobře, pane, ale tohle nebude zadarmo. Pokud se to totiž ředitel nějakým způsobem dozví, bez okolků mě vyhodí ze školy."
"Co za to chceš?"
"Sto tisíc yenů a přístup na školní střechu."
"Dobře, máš to mít. A kdyby něco, tak to vezmu na sebe."
"Děkuju."
"Kdy to tak budeš mít?" zeptal se ještě na tu nejpodstatnější věc.
"No, jelikož Kabuto změnil přístupová hesla a zajistil lepší zabezpečení systému, bude to pár dní trvat."
"Ale zvládneš to, že?" povytáhl obočí.
"Vy jste toho o mě zatím moc neslyšel, že?" ušklíbl se Shikamaru. "Nemáte se čeho bát, Váš úkol splním," ujistil ho.
"Výborně. Hned po škole na tom začni pracovat, dneska už tě potřebovat nebudu," dal mu pokyn a Shikamaru přikývl. Načež se otočil a odešel.
"Až takhle jo?" řekl nevěřícně Suigetsu.
"Nějak se mu na kobylku dostat musim."
"Víš, že tohle byl dvojsmysl jo?" vyprskl smíchy jeho kámoš.
"Jsi blb," protočil oči Sasuke a dál to nekomentoval.
"Takže to si byl gigolo nebo co?" nechápal Kiba to, co mu teď Naruto řekl.
"Ne, to ne," zasmál se Naruto. "Nebral jsem za to peníze nebo tak, jen jsem si rád užíval. Tam u nás jsem byl celkem oblíbenej a nebyla tam nouze, vlastně i díky místnímu klubu. Holky byly sice celkem zklamaný, když se dozvěděly, že mě zrovna dvakrát moc neberou, ale tak nějak za mnou lítaly dál. Aby bylo jasno, prostě a jednoduše jsem sice nedal každýmu, ale zase na druhou stranu, když to byl někdo, kdo mě doopravdy zaujal, tak jsem do toho šel."
"A kdy sis vůbec uvědomil, že nejsi na holky?" zeptal se jeho asistent. Zvládl se celkem rychle otrkat a také rychle pochopil, že Naruto myslel přátelství s ním vážně.
"Myslim, že na kluky jsem se tak nějak koukal odjakživa, ale nepřikládal jsem tomu žádnou váhu, jenže pak když jsem měl zažít svý poprvý s jednou holkou ze sídliště, uvědomil jsem si, že myslim spíš na jejího staršího bráchu, kterej byl ve vedlejším pokoji, a že i díky tomu jsem se dokázal vzrušit. Byl to tak trochu šok, ale rozdejchal jsem to celkem v klidu a naši taky, za což jsem byl rád. Mimochodem, ten její brácha si nakonec dal říct a byl můj první kluk," prozradil mu se smíchem, nad čímž Kiba zakroutil nevěřícně hlavou. Zdálo se, že jeho nový šéfík je pěkný číslo a o to se mu líbil víc.
"Co ty, Kibo?" zeptal se na oplátku Naruto.
"Hetero, na kluka jsem se nikdy nedíval nijak víc než na kámoše."
"A poprvé? Nebo seš ještě panic?" šťouchl si do něj ze srandy.
"Nepodceňuj mě jo?" ušklíbl se Kiba. "Už dva roky taky nepatřím k těm nejsvatějším," přiznal. "Nedokázal jsem s nikým vydržet dýl jak dva měsíce."
"Tak to jsme se hledali, až jsme se našli," zasmál se Naruto a Kiba s úsměvem přikývl na souhlas. "Hele, chci tě jen poprosit, o tom, jakej jsem byl, a o tom, že jsem gay, prosím nemluv. Sice to není nic strašnýho, ale tak nějak stejně nechci, aby to o mě lidi věděli," řekl už vážnějším hlasem.
"Neboj, vykládat o tom nikde nebudu, to slibuju," pousmál se Kiba a zvedl pravačku. Oba dva se naposledy zasmáli, než se nerozdělili, každý do své třídy.
"Zatraceně, pořád mi to nejde," povzdychl si Naruto, když se opět snažil uvázat svou kravatu po hodině tělocviku. Kiba se ho to včerejší odpoledne snažil naučit, ale blonďák ne a ne uvázat tu věc kolem svého krku správně.
"Chceš pomoct?" ozval se za ním sametový hlas a on ztuhl. Nechtěl se před nikým ztrapnit a zrovna nejmíň před ním.
"Já to zvládnu sám, Sasuke, děkuji," otočil se k němu s odpovědí, ale to už stál Uchiha u něj v každé své ruce jeden konec a během několika vteřin, to měl hotové.
"Nemáš zač," mrkl na něj Uchiha. "A mimochodem, během těláku si byl děsně sexy," řekl mu, načež odešel a nechal tam zaraženého a hlavně červenajícího se Naruta samotného.
"Zmetek jeden," ulevil si tiše blonďák, načež uviděl přibíhajícího Kibu.
"Promiň, trochu jsem se zdržel na hodině angličtiny," řekl zadýchaně. "Ou, myslel jsem, že ti vázání kravaty pořád nejde a tohle je perfektní," dodal zaraženě, když se chystal mu s ní pomoct a zjistil, že už není potřeba.
"To Uchiha," odvětil. "Načapal mě, jak s ní zápasim, a pak se toho chopil sám, aniž bych si o to říkal," objasnil mu onu záhadu.
"On po tobě fakt jede co?" zasmál se jeho asistent a Naruto po něm mrskl pohledem.
"Nechápu, proč vždycky musim v jakékoliv situaci přitahovat pozornost," odfrkl si Naruto, načež popadl svoji sportovní tašku, rozhlédl se, jestli něco nezapomněl a s Kibou po boku opustil šatnu tělocvičny.
Následující dny si Sasuke našel jakoukoliv příležitost, jak být s Narutem o samotě, či být s ním ve dvojici na různá společná cvičení o hodinách. Suigetsuovi náhlá změna studijního partnera moc nevadila, naopak se bavil nad tím, jak jeho jindy klidný a ničeho si nevšímající kamarád zkouší své štěstí a dělá pokroky asi jako slimák zahradní, a hlavně díky tomu i navázal kontakt s jednou ze svých spolužaček, která se mu vždycky zamlouvala.
"Takže mládeži, rozdělíme se do dvojic a probereme si nějaké nové taktiky a chvaty," zatleskal sensei na sebeobranu, aby si získal jejich pozornost a vyrušil je tak z jejich rozhovorů. Jeho jméno bylo Asuma, takový vysoký tmavovlasý muž se zarostlou tváří, bývalý mistr světa v judu. "Takže začnu číst příjmení a vy se podle toho rozdělíte."
"….,Uchiha a Namikaze,…," četl ze seznamu a Naruto si povzdychl, když měl být zase s Uchihou. Takhle to teď bylo pořád a jemu začínalo být divné, že ho senseiové dost často přidělují k němu. Navíc mu začínalo vadit to, že je Uchiha ve všem tak dobrý. Než si stačil vůbec něco pořádně promyslet, Sasuke to měl vyřešené za ně oba. Ani rozdělování úkolů nezabíralo a on si pak přišel ještě hloupější a navíc měl pocit, že se takhle ničemu nenaučí. Rozhodl se o tom se Sasukem promluvit.
"Tak zase spolu," povytáhl pravý koutek úst v úsměvu, když k blonďákovi došel.
"Jaká to náhoda," ušklíbl se Naruto. "Tak řekni, co si komu slíbil, že na sebe máme takové "štěstí"?" zeptal se sarkasticky s povytaženým obočím.
"Proč myslíš, že jsem musel někomu něco slíbit?" zasmál se nad jeho otázkou. "Ale pokud to chceš vědět, jen se učitelům zamlouvám a tak mě nechávají vybírat si studijního partnera," pokrčil rameny.
"A proč jako zrovna já?"
"Protože mě se zase zamlouváš ty," pokrčil rameny. "Chci tě jen líp poznat, když se mnou jinak odmítáš komunikovat," odvětil mu popravdě a Naruta to zaskočilo.
"To je sice hezký a nepopírám, že máš u mě za to plus, ale díky tobě se absolutně nechytám," povzdychl si.
"Jak to myslíš?" svraštil nechápavě obočí.
"Díky tobě se skoro nic nenaučím a ani nemůžu zjistit, jestli na řešení problému vůbec mám, když všechno řešíš za mě ty. Nestihnu se nad tím ani zamyslet a ty už máš odpověď. Sice obdivuju to, jak ti to pálí, ale já bohužel nejsem v uvažování tak rychlý a potřebuju trochu víc času, takže…"
"Bys chtěl, abych si řešení nechal pro sebe, dokud na něco nepřijdeš, nebo mě o něj nepožádáš sám," dokončil to za něj.
"Přesně," přikývl.
"To bych ti splnit mohl," řekl zamyšleně. "Navíc díky tomu budeme trávit víc času spolu i mimo hodiny," dodal a Naruto lehce zrudl.
"Ale no tak, tohle není debatní kroužek, ale hodiny sebeobrany. Sasuke já vím, že si v tom víc než dobrý, ale tady Naruto se má určitě ještě co učit. No tak chlapče, ukaž, co umíš," vyrušil je z dalšího rozhovoru Asuma sensei a popohnal Naruta, aby se předvedl. Blonďák přikývl a naznačil Sasukemu rukama, aby ho napadl. Černovlasý se na něj vrhl a Naruto ho ukázkově dostal na zem. Chytil ho za kimono na hrudi, stáhl ho sebou dolů a dopomohl si nohama, aby ho dostal za hlavu. Pak rychle vstal, přiložil mu pravou nohu pod krk a stál nad ním s rukama připravenýma pro případný další útok.
"Dobře, to by šlo," přikývl Asuma, a když Naruto pomohl Sasukemu vstát, začal jim konečně ukazovat další chvaty.





miluji tu povídku a těším se čím nás Naru překvapí