close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osudu se nevyhneš-10.Část

16. března 2014 v 13:24 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Co k tomu dodat, je tu další díl :D

10.Část: Madarova výhra

Večeře probíhala v jakémsi podivném napětí. Madara si mlčky měřil Naruta pohledem a na tváři se mu rýsoval malý úšklebek, zatímco Naruto se snažil Madaru ignorovat, nevšímat si ho a nepřemýšlet nad věcmi budoucími. A i když bylo na stole spoustu výborného jídla, Naruto jedl s velkými obtížemi, a to to byl milovník jídla s velkým M.
"Ne, že by mi tohle ticho vadilo, ale menší konverzace nikdy nezaškodí," promluvil po chvíli Madara a bavil se nad tím, jak sebou Naruto škubl.
"Raději bych, kdyby to zůstalo tak jako doteď," odvětil mu na to, aniž by vzhlédl od svého talíře.
"Mlčky dojíst, pak odejít do ložnice a bez řečí si stáhnout kalhoty? Takhle to se Sasukem děláte také?" neodpustil si rýpnutí Madara.
"Do toho, co je mezi mnou a Sasukem ti absolutně nic není a byl bych rád, kdyby sis odpustil ty svý poznámky, už takhle to pro mě není jednoduchý, ale to je asi to, co si ty užíváš," odfrkl si.
"Doufám, že takhle divoký budeš i později Naruto, rozhodně bych si to pak užíval ještě víc," zasmál se. Narutovu poznámku o odpouštění si svých řečí okatě ignoroval. Blonďák pevně stiskl ruce v pěst a snažil se po něm nevrhnout příbor, který momentálně držel v ruce. Taková vidlička by nebyla zrovna v tuhle chvíli jako zbraň k zahození. Nakonec se přeci jen uklidnil. Vzdal se nejen násilného útoku vidličkou, ale také jakékoliv poznámky, kterou by toho blbečka povzbudil k dalším nejapným kecům, o které doopravdy nestál.

Večeře by podle Naruta klidně mohla trvat déle, i když by toho stejně víc nepozřel. Na jeho vkus utekla až příliš rychle a blížil se čas, kdy se měl nedobrovolně dobrovolně odevzdat tomu hnusákovi a zradit tak Sasukeho. Když dorazili do Madarovi prostorné ložnice, sevřel se mu žaludek a naplno si uvědomil, co ho vlastně čeká, i přesto však na sobě nedával nic znát a snažil se zůstat klidný a vyrovnaný.
"No tak, Naruto, vždyť o nic nejde," říkal si v duchu stále dokola, jenže šrámy z minulosti se probudily a připomínaly mu tak, že už znovu nechce být jen hračkou, se kterou si bude někdo užívat. Sasuke se k němu také většinu času nechoval jako k milenci, ale alespoň díky jeho žárlivosti a majetnickosti a díky tomu, že mu mohl být po boku, měl pocit, že k němu prostě patří.
"Jsi nějaký ztuhlý," ozval se mu u ucha Madarův hlas a krk mu ovanul teplý dech. Jeho ruce se právě dotýkaly ramen a natiskly si ho tak na jeho tělo. Naruto se zachvěl menším odporem, tahle blízkost mu nebyla zrovna příjemná. "Možná bychom si mohli dát společnou sprchu na uvolnění," řekl tiše a políbil ho na krk.
"Ne, děkuji, sprchoval jsem se již doma," odvětil mu na to a vymanil se z jeho spárů.
"Dobrá tedy, počkej tu hezky na mě. Chci, aby ses mezitím, co budu ve sprše, svlékl, a poté spolupracoval," ušklíbl se, a pak zmizel za dveřmi, nacházejícími se poprvé straně.
"Do hajzlu," odfrkl si tiše Naruto. Sice si nemyslel, že by mu Madara povolil jen tak si lehnout a jen roztáhnout nohy, ale tak nějak v to stejně malinko doufal. Teď mu však zmizela i tahle miniaturní naděje a jeho úzkost se ještě zvětšila. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. Dělá to pro Sasukeho a pro klan, musí to zvládnout. S myšlenkou na svého bosse si začal rozepínat knoflík po knoflíku od své světle modré košile, kterou si následně stáhl z ramen a jež sklouzla s lehkým zasvištěním na zem. Košili pak následovaly džíny, ponožky a nakonec i trenky. Když tam stál nahý, opět pocítil neklid ve svém srdci, které na něj řvalo, že tohle nechce, že tohle není správné.
"Vždycky jsi byl krásný, Naruto, ale tohle předčilo veškerá má očekávání." Když tohle Naruto zaslechl, opatrně se otočil. Madara za ním stál s ručníkem obtočeným kolem boků a po těle mu ještě stékalo pár neosušených kapek vody. Naruto mu na to nic neodpověděl. Za prvé nevěděl co, a za druhé měl tak sevřené hrdlo, že by ani nemohl, a tak tam jen stál a opět mlčel. "Pojď ke mně," vytrhl ho z jeho letargie Madarův pokyn. Udělal tedy váhavě krok k němu a to už si ho černovlasý muž stáhl k sobě do náruče a jeho rty se opět nedočkavě přisály k blonďákově krku. Ruce se rozeběhly po lehce opáleném těle a užívaly si kontakt se svou výhrou. Když chtěl však Madara Naruta políbit na rty, blonďatý muž se odtáhl.
"Budu spolupracovat, ale tohle po mně nechtěj," prohlásil Naruto. Našel svůj ztracený hlas a zařekl se, že tohle malé gesto Madaru učinit nenechá.
"Ať je tedy po tvém," pokrčil na to Madara rameny a stáhl ho sebou na postel. Při tomto pohybu z něj sklouzl ručník a Naruto musel zhluboka polknout nad velikostí jeho penisu. Sasuke sice nebyl dole zrovna malého vzrůstu, ale v Madarově případě si uvědomil, jak moc ho to bude bolet, a to nebyl ještě ani pořádně ztopořený. Z dalších myšlenek ho vytrhly opět Madarovy ruce, které se rozeběhly po jeho těle, a i když Naruto nechtěl, musel si přiznat, že ten parchant ví, kde se ho má dotknout a ještě víc byl znechucený sám ze sebe, že se tomu začíná poddávat, a že se mu to začíná líbit. Pomalu začínal i zapomínat, kde a s kým je a z jeho úst začínalo vycházet tiché vzdychání, a teprve, když znovu uslyšel Madarův hlas, hlas, který vyslovil jeho jméno, znovu lehce procitl a začal se nenávidět za své tělo, slabé proti příjemným dotykům, citlivé a lehce se vzrušivé.
"Vidím, že tě nenechávám chladným, řekni Naruto, líbí se ti to?" zašeptal mu do ucha, které následně olízl a skousl, přičemž blonďák znovu zasténal.
"Jsem muž, Madaro, jsem tudíž citlivější a správný dotyk mě vzruší celkem rychle. Tudíž mý tělo může reagovat jinak, než moje mysl a dá se snadno ovládnout," odfrkl si. Přece mu tady nebude vykládat, že kdyby ho neznal, dal by si říct už dávno.
"Zdá se, že jsem našel tvojí slabost," zasmál se Madara. "Statečný Naruto Uzumaki, je slabý proti základním pudům."
"Minulost hold zanechává stopy, Madaro, stopy, kterých se nikdy nezbavíš, i když chceš sebevíc," zavrčel naštvaně. Opět ty kecy, které tolik nesnášel, ale alespoň ho to lehce zchladilo a navrátilo do reality.
"Jo, něco jsem zaslechl," ušklíbl se. "Ale dost řečí," povzdychl si a uchopil Narutovu tvář do dlaní. "Když nechceš svou pusu použít na mé rty, využiješ ji jinde," řekl zvráceným hlasem a přetočil se s Narutem tak, že teď byl dole on a blonďák na něm. Zároveň ho tlakem donutil, aby sklouzl svou hlavou níž. Narutem projela další vlna paniky. Orální sex nesnášel a i Sasukemu ho poskytoval jen výjimečně. Další činnost, u které si způsobil nechuť díky Mizukimu a jeho zacházení. "Říkal jsem se vším všudy, Naruto, řekl jsem, že mi splníš vše, co budu chtít," připomněl mu chladně, když se Naruto do ničeho neměl. Blonďák již dnes po druhé zavřel oči, zhluboka se nadechl, a pak uchopil Madarův penis do své pravé ruky. Nejprve ho chvíli masíroval, a poté ho vložil do svých úst. Chvíli ho jen tak sál a pohyboval hlavou nahoru a dolů a následně zapojil i svůj jazyk, kterým přejížděl po jeho délce.
"Ano, ano, tak je to správně, jen tak dál," vzdychal Madara a zabořil ruce do blonďatých vlasů. Pevně je stiskl a začal si udávat své vlastní a o dost rychlejší tempo. Naruto měl co dělat, aby se nezačal dusit. Oči mu slzely a žaludek se bouřil čím dál víc. Bylo mu na nic a to to byl teprve začátek toho všeho, co ho ještě čeká. Najednou přišlo vysvobození a Madarovy ruce ho od sebe odtrhly. Naruto se zadíval do zarudlé tváře svého nynějšího trýznitele, který byl lehce zadýchaný a díval se na blonďáka s velkou intenzitou a chtíčem.
"To stačí," pronesl ztěžka. Lehce se nadzdvihl a z jednoho ze šuplíků svého nočního stolku vytáhl tubu s lubrikačním gelem. Sice chtěl toho blonďáka co nejdřív, ale na sucho by se do něj dostal těžko a natrhnout mu zadek, se příčilo i někomu jako on. Povalil ho znovu pod sebe a začal se ho opět dotýkat na místech, o kterých věděl, že blonďáka znovu vzruší. Naruto se opět dostával do jeho moci, a tak skoro ani nepostřehl náhlý chlad a menší tlak ve svém konečníku. Znovu se dostával do extáze a jeho penis volal po vrcholu, hlavně v okamžiky, kdy se Madarovy prsty dotýkaly jednoho správného místa, které v něm vyvolávalo rozkoš. Pak jen na malý okamžik, tohle všechno ustalo a z ničeho nic pocítil obrovskou bolest. Vykřikl, skousl si spodní ret a rukama pevně sevřel prostěradlo. Vůbec teď nevěděl, jak se má cítit. Stále pociťoval vzrušení, ale také měl pocit, že ho Madarova délka roztrhne vejpůl. Černovlasý chvíli setrval, ale když si všiml, že se Naruto začíná jakž takž uklidňovat, začal bezhlavě přirážet do jeho těla. Naruto sténal částečně vzrušením a částečně bolestí a div, že neroztrhl prostěradlo, které používal jako svůj záchytný bod s realitou. Madara z něj na okamžik vystoupil a Naruto doufal, že jen nepostřehl, že už je konec, k jeho smůle, si ho Madara však opět vyšvihl na svůj klín a znovu do něj vstoupil. Donutil ho, aby začal pohybovat boky a pomohl mu s vysedáváním a dosedáváním. Teď byl v něm snad ještě hlouběji a to si Naruto myslel, že už to není ani možné. Nyní zatínal prsty do Madarovy hrudi a propadal se ještě hlouběji do čisté extáze a zapomnění.

"Omdlel jsi, jakmile jsi došel vrcholu. Naštěstí pro tebe jsem ho dosáhl o pár vteřin dříve také," prozradil mu Madara, když otevřel oči a nechápavě na něj zamžoural. Madara byl již znovu upravený a oblečený do černého županu. "Sasuke by v tuto chvíli měl být již v rukách mých lidí," pokračoval. "Ah, my o vlku," řekl, když mu v ruce zazvonil mobil. "Ano, Peine," ozval se do telefonu. "Výborně, můžete ho odvézt domů, všechno je tak, jak má být," pousmál se a zavěsil.
"Co je se Sasukem?" zeptal se Naruto chraplavým hlasem a pomalu se posadil. Nestihl zadržet tiché syknutí, když jím projela neskutečná bolest.
"Je v pořádku. Prý trochu pomlácený, ale živý. Právě ho vezou domů. Asi by sis měl pospíšit, jinak tam nebudeš včas, abys ho přivítal," ušklíbl se. "Ale nejdřív by ses měl dát trochu do pořádku."
Naruto se jen mlčky opatrně zvednul a s obtížemi se vydal ke dveřím, za kterými se nacházela koupelna. Cítil se příšerně. Nejen fyzicky, ale i duševně. Madara dosáhl toho, že se mu to líbilo, a teď, že se hnusil sám sobě. Jen doufal, že i Sasuke bude natolik vyčerpaný, aby si s ním nechtěl dát sex na přivítanou. Jen těžko by mu vysvětloval, proč nemůže.

"Tak jsi doma, Sasuke," prohlásil rudovlasý muž s nesčetným počtem piercingů v obličeji, když černé bmw zastavilo před honosným sídlem Uchiha klanu.
"Řekni mi Peine, co za to Madara bude chtít," promluvil konečně Sasuke. Celou cestu mlčel a snažil se přijít na to, proč ho Madara zachránil. Nebyl hlupák, aby si nedomyslel, že takto mohl mít jeho strýc snadnější cestu k ovládnutí Uchiha klanu, nebo alespoň získání jeho majetku.
"Nevím, proč by tvůj strýc měl něco chtít, ale pokud ano tak mi to bohužel není známo," pokrčil rameny, ale z jeho tónu hlasu bylo jasně poznat, že ví mnohem víc a ani se to nesnažil skrývat.
"Nejsem idiot, Peine, je mi jasný, že by to Madara pro mě udělal jen z čisté lásky," odfrkl si. "A ty víš, co za to Madara chce, takže mluv," zamračil se.
Pein se ušklíbl, a pak dal pokyn jednomu ze svých mužů, aby vytáhl Sasukeho z auta ven. Pak mu jen práskl dveřmi od auta před nosem a auto se rozjelo. Uchiha tam tak jen zůstal naštvaně hledět za odjíždějícím bmw a se svými nadávkami. Auto se však najednou zastavilo a z okýnka vykoukla rudovlasá hlava.
"Není podstatný, co za to Madara chce, ale koho, a navíc, už to dostal!" křikl na něj ještě s úšklebkem, a pak doopravdy odjel.
"Naruto," vyslovil jméno své pravé ruky zamračeně, když mu to došlo.

"Omlouvám se, že jsem tě nepřivítal doma, Sasuke, ale snažil jsem se tě vypátrat, a pak mi zavolali, že jsi tady a já se sem co nejrychleji vydal," řekl zadýchaně Naruto, když dorazil domů, před hlavu Uchiha klanu. "Jsem rád, že jsi zpět," usmál se a poklekl mu k nohám, přičemž mu políbil ruce. Sasuke se na něj díval ze svého křesla a nemohl uvěřit tomu, že by to Naruto mohl doopravdy provést. Když k němu však vzhlédl a on spatřil jeho strhanou tvář a bolest v očích, byly veškeré pochyby pryč a do Sasukeho se nalila řádná várka vzteku. "Co se děje?" zeptal se opatrně Naruto, když se na něj jeho boss nehezky zamračil. Že by to Sasuke věděl? Ale jak? Ne to nebude ono, třeba mu vyčte jeho selhání jako pravé ruky. Ano, to muselo být ono.
"Odejděte," přikázal pár členům Uchiha klanu, včetně Suigetsua, který se v místnosti nacházel také, a pak, když byli pryč, pohlédl znovu na Naruta, který se již postavil na nohy.
"Vyspal ses s Madarou?" vyšla z jeho úst otázka, kterou Naruto doopravdy slyšet nechtěl.
"Nevím, o čem to tu mluvíš," pokusil se tomu vyhnout, ale věděl, že Sasuke to nenechá jen tak.
"O tom, že si dal Madarovi, aby mi z toho pomohl ven," zavrčel.

"Vítejte Madaro-sama, řekl podlézavým hlasem muž s dlouhými černými vlasy a poklonil se.
"Orochimaru," kývl jeho směrem.
"Byl jste s mou prací spokojen?" zeptal se pln očekávání.
"Velmi," přikývl.
"Ale proč tohle všechno?" nechápal Orochimaru.
"Proč nezískat to, co chci pro mne velice zábavnou a pro někoho poučnou cestou," zasmál se s v odpověď.
"Stále Vás nechápu," povzdychl si Orochimaru. "Ale to je jedno, kde jsou mé peníze?" pousmál se s pozdviženým obočím. Madara pokynul jednomu ze svých mužů hlavou a ten před Orochimara položil stříbrný kufřík. Orochimaru ho rozevřel a znovu se usmál.
"Sice jsem přišel o pár svých dobrých lidí, ale tohle za to rozhodně stálo, viď Kabuto," promnul si ruce a šedovlasý muž po jeho pravici přikývl.
"Ne tak rychle, Orochimaru," zavrtěl hlavou Madara a vytáhl svou zbraň, kterou mu namířil na čelo. Muž z jeho klanu učinil to samé s Kabutem.
"O co tu jde, Madaro?" zamračil se Orochimaru. Tahle situace se mu ani za mák nelíbila a už vůbec ani to, že jeho lidi vůbec nereagovali, kde sakra jsou?
"Pokud čekáš na ty svý poskoky, setkáš se s nima za chvíli v pekle," ušklíbl se.
"Ale to, proč?" v jeho hlase znělo nepochopení a možná i začínající panika.
"Doopravdy sis myslel, že se o tvém okrádání mé osoby nedozvím? Že to nechám jen tak?" zakroutil nad ním nevěřícně hlavou. "Kdyby ses mi teď tak nehodil, udělal bych to už dávno, a kdybys mi teď tak nepomohl tak bys i trpěl. Takže…"-na malý okamžik se odmlčel-"tohle ber jako můj vděk," zasmál se a vystřelil. Ve stejnou chvíli vystřelil i jeho podřízený a ve stejnou chvíli i dopadla se zaduněním dvě mrtvá těla na zem. Orochimaru i Kabuto s prostřelenou hlavou.
"Sbohem, Orochimaru, doopravdy si mi dobře posloužil," uchechtl se a se zavátím svého kabátu odešel pryč z Ochimarova klubu a zároveň jeho sídla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 16. března 2014 v 17:14 | Reagovat

Madar je taková vypočítavá mrcha, že to snad ani není možný. Všechno měl naplánovaný. Hajzlík jeden. Stejně určitě nemá dost a bude se snažit znovu. No a Naruto, to bude mít fakt zajímavý.

2 KATKA KATKA | 16. března 2014 v 20:08 | Reagovat

nemůžu si pomoct ale trochu toho lumpa madaru obdivuji skvělý plán

3 Mitsuki- chan Mitsuki- chan | 16. března 2014 v 20:13 | Reagovat

Super dílek, konečně je tu! Chodila jsem sem každý den a čekala až ho přidáš. Teďka to bude mít Naruto pěkně těžký :D.

4 nika-chan nika-chan | 17. března 2014 v 15:38 | Reagovat

OMG co ti tak dlho trvalo  mne tvoje poviedky normalne ze chybali uz som sa nudila pretoze som uz davno citala yaoi a k poviedke: JE UZASNA PAS PROSIIIIIIM DALEJ a trocha castejsie :-P

5 Stella Sayuri-Enshant Stella Sayuri-Enshant | E-mail | Web | 18. března 2014 v 20:06 | Reagovat

Jo Madara byl vždycky vypočítavej parchant, ale že by to zorganizoval to by mně nenapadlo :O tak snad si to Sasuke nechá vysvětlit, i když u něj člověk nikdy neví :D takže snad další díl přibyde brzy :-)

6 Marky Marky | 19. března 2014 v 17:21 | Reagovat

Super:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama