Zásadní změna-3/?

14. února 2014 v 15:05 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Tak hezkého valentýna všem :)

3.Část: Nové prostředí

Po docela krátké době se Naruto uklidnil a let si začal dokonce i užívat. Pohled na město přeplněné domy vystřídal pohled na malé vesničky s poli, a ten se následně změnil na pohled na široširé moře. Sem tam zahlédl nějakou loď ať už rybářskou, nebo jachtu, ale jinak to byla pouze modř a odrážející se slunce od hladiny. Když si začínal říkat, kdy bude této cestě konec, zahlédl rozlehlý ostrov. Nemohl uvěřit svým očím, když spatři obrovskou budovu podobnou hradu s obrovskou kovanou branou, která měla ve svém středu znak školy, stejně jako mřížovaná brána u oplocení. Napadlo ho, jestli je vůbec ještě pořád v Japonsku a jestli se náhodou nepřenesl v čase. Druhou myšlenku mu vyvrátil pohled na prostorné tenisové kurty, běžecký stadion a venkovní bazén, který spatřil při přistávání na přistávací ploše.

"Vítejte na Konožské, pane Namikaze," přivítal ho muž s šedivými vlasy staženými do culíku a černými brýlemi na nose, oblečen do černého obleku s červenou kravatou. "Mé jméno je Kabuto a jsem asistentem ředitele. Orochimaru-sama Vás již očekává." Jakmile domluvil, Naruto přikývl a rozešel se za ním. Vůbec nevěděl, co se bude dít dál a začínal z toho být i kapku nervózní. Následoval Kabuta a všude se rozhlížel, bylo to tu tak velké a byl si jistý, že tohle není to jediné, co ho bude zarážet. "Vaše věci budou umístěny do Vašeho pokoje po návštěvě ředitelny. Večerka tu je v deset hodin večer, kromě několika výjimek, jako jsou svátky, charitativní akce, nebo plesy," pokračoval, když si všiml, že se Naruto zase soustředí.
"Ano, to jsem četl ve vaší brožurce," odvětil Naruto.
"Dobrá tedy, tady je ředitelna, Orochimaru-sama Vám řekne vše, co budete potřebovat a vše, co budete chtít vědět," řekl a ukázal no mohutné, dvoukřídlé dveře, vyrobené z tmavého dubového dřeva. Rozevřel je a s pozdravem a úklonou vstoupil dovnitř. Naruto vstoupil za ním a za pracovním stolem, plným papírů a laptopem, spatřil muže s nezdravě bílou pletí a dlouhými černými vlasy. Naruto měl co dělat, aby se neušklíbl, nebo nedej Jashin začal smát, když si pomyslel, že jeho ředitel vypadá takhle jako Samara z toho hororu Kruh, ale když vzhlédl, hned ho to přešlo. Když se na něj zadívaly dvě žluté hadí oči, přepadl ho nepříjemný mrazivý pocit, a když promluvil, ten pocit se zvětšil.
"Dobrý den, pane Namikaze, vítejte na naší škole," prohlásil, načež vstal a podal Narutovi ruku. Ten ji stiskl a tentokrát měl co dělat, aby to vydržel a neotřásl se. V tuhle chvíli si uvědomil, že na tohohle ředitele si asi jen tak nezvykne a bude se mu raději vyhýbat velkým obloukem.
"Dobrý den," odpověděl zdvořile, a když se jeho nový ředitel znovu posadil a dal mu pokyn, aby si sedl naproti němu, napodobil ho.
"Takže, pane Namikaze, od vašich prarodičů, jsem se dozvěděl, že jste vyrůstal v, jak bych to řekl, jiném prostředí, než jaké je toto," spustil.
"To ano, nebyl jsem vychováván zrovna ve vysokých kruzích, je to snad problém?" zeptal se s povytaženým obočím. Rozdělování lidí do tříd se mu nikdy nelíbilo. Věděl, že tady to bude muset snášet často, pokud se někdo dozví, kde a jak vyrůstal, ale ředitel zrovna takhle začínat nemusel.
"Vůbec žádný," pousmál se Orochimaru, ale Naruto si moc dobře všiml, jak umělý ten úsměv je. "Jen jsem Vás chtěl obeznámit, jak to tu vlastně chodí, abyste se mohl rychleji začlenit. Studenti jsou tu rozdělení na vyšší třídu a asistenty. Vyšší třída je tvořena lidmi z velmi bohatých rodin, ať už jsou to rodiny s titulem, politici, podnikatelé, či umělci. Důležité však nejsou jen peníze, ale také vzhled. Je to hodně povrchní a naše škola je tím známá, ale i dnešní svět je dosti povrchní. V dnešní době reprezentuje i vzhled."
"Takováhle myšlenka je mi sice celkem proti srsti, ale pokračujte," povzdychl si Naruto. Další věc, která se mu nelíbila. Krátce zavzpomínal na některé lidi z historie, kteří nikdy krásou neoplývali, ale za to toho dokázali mnohem víc, než nějaká modelka.
"Jak jsem již říkal, jsou tu studenti z vyšší třídy a dále asistenti. Každému studentovi z vyšší třídy je přidělen jeden asistent. Asistenti jsou studenti, kteří se sem dostali na základě skvělých výsledků ve státní škole a velmi náročných přijímacích testů. Když se řekne asistent, napadne lidi, že je to lehká práce za slušné peníze, ale u nás to takhle nechodí. U nás se asistenti učí základům ekonomie, businessu, etiketě a spoustě dalším věcem a zároveň se musí věnovat svému pánovi. Navíc mohou mít po škole práci jistou jako asistenti svých pánů, nebo si najít práci v jiných firmách a i na jiných pozicích. Jsou velice žádaní, protože již zaběhlé firmy vědí, že je na ně díky naší škole spoleh, a že jsou velice schopní. Platí tu také, že mladí muži z vyšší třídy mají pouze mužské asistenty a dívky mají pouze dívky. A abych nezapomněl, jistě víte, že na této škole jsou po čas výuky povinné uniformy, a že její součástí je i kravata. Studenti z vyšší třídy mají tmavě modrou a asistenti červenou. Je Vám ohledně tohoto všechno jasné?" dokončil svůj monolog a Naruto přikývl.
"Dobrá tedy, ohledně ubytování…" začal, ale Naruto ho nenechal domluvit.
"Četl jsem, že studenti z vyšší třídy jsou ubytováni v západním křídle budovy a mají pokoje sami pro sebe. Také jsem je viděl na fotografiích v prospektech a nemůžu říct, že nejsou úchvatné, ale abych pravdu řekl, nejsou nic pro mě."
"Kam tím směřujete?" zeptal se ho s pozvednutým obočím.
"Chtěl bych být ubytovaný ve východním křídle, tam jsou pokoje více podle mého gusta," odvětil mu klidně a v duchu se bavil nad Orochimarovým nevěřícným výrazem.
"To je ale pouze pro asistenty," zakroutil nad jeho žádostí hlavou. "Navíc, Vaši prarodiče neplatí jen za školné, ale i za Vaše ubytování o moc vyšší částky, než platí asistenti za své školné a ubytování, tedy kromě těch, co jsou tu díky stipendiu."
"A co kdybych Vám řekl, ať mě prostě ubytujete ve východním křídle za cenu, kterou platí asistenti a zbytek, co Vám mí prarodiče posílají na mé ubytování, použil na charitativní účely, nebo jako příspěvek škole," ušklíbl se.
"To nemůžete myslet vážně, pane Namikaze," přimhouřil oči a vypadal tak ještě děsivěji, ale Naruto se nevzdával.
"A proč by ne?" zeptal se nevinně. "Žádám Vás, aby tomu tak bylo, a aby o tom mí prarodiče nevěděli, dokud si tady nezvyknu a neřeknu jim to sám."
"Kabuto," vyslovil jméno svého asistenta po chvilce uvažování, když stiskl jedno z tlačítek na telefonu a vzápětí byl Kabuto v poklonu s nimi v místnosti. "Zařiď, aby věci tadyhle pana Namikaze byly přesunuty do východního křídla do pokoje pana Inuzuky. Pokud má pan Inuzuka nějakého spolubydlícího, přemístíš ho do jiného pokoje."
I když Orochimarův asistent očividně nic nechápal, přikývl a opět odešel.
"Děkuji," řekl potěšeně Naruto s úsměvem a pohodlněji se opřel o opěradlo křesla.

"Tak a jsme tu, pokoj číslo 402," poukázal Kabuto na dveře s červenou destičkou se zlatavými čísílky. Poté rozevřel dveře a pokynul dvěma mužům za sebou, aby tam položili Narutovy věci.
"Děkuji, teď už to zvládnu sám," poděkoval Naruto a tím zarazil muže v otvírání tašek a jejich vybalování.
"Dobrá," řekl zaraženě Kabuto. "Pokud budete něco potřebovat, zeptejte se pana Inuzuky, který by měl každou chvíli dorazit. Naštěstí prozatím žádného spolubydlícího neměl, takže nebyl žádný problém Vás ubytovat rovnou s ním. Byl k Vám přidělen jako Váš osobní asistent. Pokud byste se nějak nepohodli, nebo s ním byly jakékoliv problémy, obraťte se na mě a já Vám dohodnu schůzku s Orochimarem-sama."
"Dobře, děkuji za všechno," pousmál se Naruto, počkal, až odejdou a posadil se s povzdychem na ustlanou postel u pravé stěny.
"Je to únavné, že?" ozval se nad ním pobavený hlas a Naruto vzhlédl. Stál nad ním hnědovlasý, usměvavý kluk a Narutovi došlo, že tohle musí být onen Inuzuka, o kterém mluvili.
"Jo trochu," přikývl Naruto.
"Inuzuka Kiba," natáhl k němu ruku, když se blonďák postavil.
"Namikaze Naruto," stiskl mu ji. Na Kibově tváři se objevil udivený výraz plný zmatení.
"Počkej, asi jsem špatně rozuměl, jakže jsi říkal to jméno?" vyhrkl a Naruto se nad tím musel zasmát.
"Slyšel jsi správně, mé jméno je Namikaze Naruto."
"Ale to není možné, vždyť Namikaze Naruto má být z vyšší vrstvy a můj nový pán," povytáhl obočí a horečnatě přemýšlel, jestli si to všechno nepopletl.
"Taky že ano," zasmál se znovu Naruto.
"Ale tak co děláš tady, chci říct, děláte?"
"Nechtěl jsem bydlet v západním křídle a požádal ředitele, jestli bych nemohl být ve východním," vysvětlil mu jednoduše a pokrčil rameny.
"Ale to nedává smysl. Nikdo z vyšší třídy by nešel dobrovolně do východního křídla, které je jako koleje na státních školách," zavrtěl nevěřícně hlavou. "Ty si tu ze mě určitě střílíš, že jo? Nejsi Namikaze," ukázal na něj prstem.
"Není ukazování prstem náhodou neslušné?" řekl zamyšleně. "Ale to je fuk, když mi nevěříš," povzdychl si a vytáhl z příruční tašky svůj studentský průkaz. Kiba si ho vzal do ruky a minimálně deset minut na něj hleděl jako vykulená sova. "Tak?" chtěl netrpělivě vědět Naruto.
"Tak to je gól," uchechtl se hnědovlásek a kroutil nad tím nevěřícně hlavou. "Omlouvám se, pane, jen mi to přišlo nereálné."
"To je v pořádku a prosím tě, neoslovuj mě pane. Naruto mi udělá větší radost," oznámil mu a tím ho dostal již podruhé.
"To, to nejde, je to nezdvořilé," vyhrkl.
"A co třeba Naruto-san? To už by šlo ne? Jiný kompromis dělat nebudu," protočil oči v sloup a po očku se na něj zadíval. Kiba na něj sice chvíli zamyšleně hleděl, ale pak přikývl.

"Můžu se Vás na něco zeptat?" promluvil o chvíli později, kdy začali vybalovat Narutovy věci z kufrů. Blonďák se na něj otočil a přikývl. "Proč tohle všechno?" vůbec nic nechápal a chtěl všechno, co bylo možné vědět.
"Víš, tohle ti neříkám jen jako svému asistentovi, ale i jako svému doufám, že příteli. Nechci, aby mezi námi byl, jak bych to řekl, pracovní vztah. Doufám, že to přijmeš a nejen proto, že jsem tvůj šéf," řekl popravdě.
"S tím jsem, abych pravdu řekl, nepočítal, ale líbíte se mi, rád budu Vaším přítelem," pousmál se Kiba potěšeně. Tohle doopravdy nečekal a byl rád, že měl na svého pána štěstí.
"Děkuji. A teď k tomu, na co ses ptal. Já nejsem tak úplně vyšší třída. Ano jsem pokrevní dědic rodu Namikaze, ale to neznamená, že jsem vyrůstal v luxusu. Vlastně o tom, kdo doopravdy jsem, jsem se dozvěděl teprve před třemi měsíci. Namikaze Minato, můj otec, si vzal dívku, která nebyla vhod pro jeho rodiče. Vzdal se svého života a odešel s ní pryč. Žijou teď skromný, ale spokojený život. A já ho žil s nimi, dokud se najednou bez jakéhokoliv varování neobjevili mí prarodiče a všechno nevyšlo na povrch. Dali mi možnost chodit na tuhle školu a finanční zabezpečení a já to přijal. Ne, že bych tohle nějak vyloženě chtěl, vlastně jsem chtěl zůstat doma, ale narodila se mi mladší sestřička Aria a pro naše takhle bude snazší vyjít s penězi, než kdybych s nimi zůstal," všechno mu prozradil.
"Tak teď už to dává smysl," přiznal Kiba. "A zdá se, že díky tomu si Vás teď budu schopný i víc vážit."

"Sasuke, kde je dneska tvůj asistent?" zeptal se bělovlasý chlapec černovlasého, když šli spolu ráno po školní chodbě.
"Dostal padáka, už se to nedalo vydržet," odvětil mu.
"Co se stalo?" ptal se zvědavě dál.
"Zamiloval se do mě a začal být nesnesitelně otravný," odfrkl si. "Teď abych si hledal nového asistenta," povzdychl si.
"Škoda jen, že jsi ho nevyhodil dřív, mohl jsi mít Inuzuku, slyšel jsem, že je velice schopný a dá se s ním dobře vyjít, samozřejmě nic proti tobě, Juugo," pousmál se na svého vysokého oranžovovlasého asistenta. "Dostal ho prý Namikaze."
"Jak tohle zase víš, Suigetsu?" povytáhl tázavě obočí.
"Slyšel jsem o tom mluvit ředitele s Kabutem, když jsem tam šel kvůli mé koupelně. Zase tam neteče voda," odfrkl si.
"No super, takže padá i Inuzuka. To abych zase listoval ročenkou asistentů," protočil otráveně oči v sloup.
"A co kdyby ti někoho doporučil Juugo? Určitě někoho vhodného zná," napadlo Suigetsua. "Mohl by ses nad tím prosím zamyslet?"
"Není potřeba, o někom bych věděl," odvětil mu jeho asistent.
"O koho jde?" zeptal se Sasuke.
"O mého spolubydlícího Naru. Vypadá sice jako líný typ, ale díky jeho inteligenci a předvídavosti zvládá práci dvakrát rychleji a o to déle pak může odpočívat," řekl mu zamyšleně.
"Mohli bychom za ním jít, již teď?"
"Myslím, že by mohl být ještě na pokoji, vzhledem k tomu, že nám výuka začíná až za půl hodiny," připustil Juugo.
"Výborně, takže do východního křídla."

"Zatracenej krám, tohle je snad dobré jen na to, aby se na tom někdo oběsil," řekl naštvaně Naruto, když vycházeli s Kibou z pokoje, a snažil se uvázat si svou modrou kravatu.
"Opravdu s tím nechcete pomoct?"zeptal se ho jeho asistent, když viděl, jak s tím jeho pán zápasí.
"Kašlu na to, to nemá cenu," odfrkl si a strčil si kravatu do kapsy saka.
"Víte, že je kravata povinná, mohl byste z toho mít problémy, uvážu Vám ji," povzdychl si Kiba.
"Dobré ráno," přerušil jejich rozhovor klidný hlas a oni se k němu otočili. Spatřili tři různorodé chlapce taktéž ve školních uniformách, dva s tmavě modrou kravatou a jednoho s červenou.
"Sasuke-sama, Suigetsu-sama, Juugo," pozdravil je všechny Kiba naoplátku. Naruto je neznal a nedokázal si v hlavě ujasnit to, jak je pozdravit, tak tam jen mlčky stál a měřil se pohledem s černovlasým chlapcem, kterého Kiba oslovil jako Sasukeho.
"Tebe jsem tu ještě neviděl," promluvil Sasuke nakonec jako první a dál ho bedlivě pozoroval. Naruto se musel chtě nechtě lehce ošít nad tím, jak to bylo zvláštní.
"Také jsem tu dnes první den," pousmál se Naruto.
"Mohu se zeptat, co tu děláte, Sasuke-sama?" zajímalo Kibu a Sasukeho pozornost se teď stočila na něj.
"Hledám nového asistenta. Původně jsem myslel, že bys to mohl být ty, ale slyšel jsem, že už tě přidělili někomu jinému," odvětil s povzdychem.
"To mi lichotí, pane a doufám, že toho správného najdete."
"A co tadyhle blonďák? Zamlouvá se mi," pousmál se Sasuke až z toho Narutovi přejel příjemný mrazík po zádech.
"Je mi líto, pane, ale to je…"
"Bohužel, pane, i já už svého pána mám," přerušil Kibu Naruto s omluvným úsměvem. "Pojď, Kibo, už musíme jít," čapl svého zmateného hnědovlasého asistenta a kamaráda v jednom a táhl ho pryč.
"Kdo to byl?" otočil se s otázkou Sasuke na Suigetsua a Juuga.
"Vím já?" pokrčil Suigetsu rameny a Juugo jen zavrtěl hlavou, jako že taky neví.
"Viděli jste ho? Byl…zvláštní, ale takovým dobrým způsobem."
"A heleme se, tady Sasukeho někdo zaujal," zasmál se Suigetsu.
"I kdyby, slyšel jsi ho, pána už má."
"Třeba ho ještě potkáš," mrkl na něj jeho kamarád. "A teď už bychom asi měli jít, nebo Shikamara propásneme a ty bys mohl přijít o dalšího," poplácal ho se zasmáním po rameni.

"Proč jste mu neřekl, kdo jste?" nechápal Kiba, když již byli v dostatečné vzdálenosti.
"Protože by to pak nebyla taková sranda," zasmál se Naruto. "Navíc jsem mu v podstatě ani nelhal, jsem svým vlastním pánem," mrkl na něj. Kiba nad tím jen zakroutil hlavou, ale usmíval se přitom.
"Ukažte tu kravatu," požádal ho a Naruto mu ji podal.
"Mohl bych tě o něco poprosit?" zeptal se ho, když mu ji přehodil kolem krku a začal upravovat.
"Samozřejmě."
"Přestaň mi vykat, nehorázně mě to irituje. Tykej mi," povzdychl si.
"Ty mě zničíš," tentokrát si povzdychl on a Naruto se zasmál.
"A teď mi řekni, kdo byl ten černovlasej kořen," mrkl na něj.
"Počkejt…počkej, ty jsi…"
"Na kluky? Ano, vadí ti to snad? Upřímně," odpověděl mu bez okolků.
"Ne nevadí, jsem tady na to zvyklej, jen jsem si nemyslel, že bys byl zrovna ty," řekl spěšně.
"Tady na to zvyklej?" povytáhl nechápavě obočí.
"Nejsi tady jediný, pár jich tu je. Ani Uchiha se zrovna netají tím, že je bisexuál. To je ten, na kterého ses mě ptal, Uchiha Sasuke. Nejznámější, nejoblíbenější a asi i nejvíc sexy kluk, tedy podle holek, tadyhle na škole," řekl ve zkratce.
"Uchiha? To myslíš tu rodinu, co se věnuje všemu, co se týká lodí?" zeptal se s povytaženým obočím.
"Ano, Uchihovi jsou starobylý rod s dlouholetou tradicí. Jsou něco jako šlechta a výrobě lodí se věnují už přes dvě stě padesát let," přikývl Kiba. "Tak, hotovo," řekl, když mu dovázal kravatu.
"Díky," přikývl.
"Takových lidí z rodin jako je on, je tu spoustu, i ty seš teď jedním z nich."
"Asi by mě to nemělo překvapovat a měl bych si na to zvyknout, co?" poškrábal se na zátylku.
"Přesně tak," ujistil ho Kiba. "Tady se rozdělíme, tohle je kabinet tvého učitele, dovede tě do tvé třídy," poukázal na dveře vedle sebe. "Po hodině na tebe budu čekat na chodbě. Tak se zatím měj a hodně štěstí," popřál mu.
"Budu ho potřebovat."

"Utište se, třído, hodina už začala," promluvil učitel se středně dlouhými šedými vlasy a nastalo ticho. "Jistě se k vám všem již doneslo, že dnes k nám nastoupil nový žák, takže prosím, abyste teď přivítali Namikaze Naruta," poukázal na dveře, do kterých vstoupil blonďatý mladík s modrýma očima.
"Ale to je ten kluk z chodby," zašeptal Suigetsu svému spolusedícímu.
"Jo, to je," odvětil jen zaraženě Sasuke, ale následně se na jeho tváři rozlil lehký, avšak potěšený úsměv. "Tím líp."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Stella Sayuri-Enshant Stella Sayuri-Enshant | Web | 14. února 2014 v 16:33 | Reagovat

pěkně se to začíná rozjíždět :D takže snad tady přibyde další díl co nejčastěji ;-)

2 nika-chan nika-chan | 15. února 2014 v 16:38 | Reagovat

Peckaaa presne taketo poviedky mam  rada : z realneho sveta a toto je uzasnee  :-)  B-)

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 15. února 2014 v 19:02 | Reagovat

Na začátku mi to přišlo jako moderní příjezd do Bradavic. Myslím, že Naruto tam bude dělat pěkné kousky a Sasuke se mlsně oblizuje, potvora jedna už si brousí zuby.

4 KATKA KATKA | 19. února 2014 v 21:22 | Reagovat

čím dál lepší nenech nás dlouho trpět :-D

5 Marky Marky | 23. února 2014 v 21:18 | Reagovat

super!:)

6 market market | E-mail | 2. března 2014 v 17:24 | Reagovat

Nádherná povídka, prosím přidej další díl. A jestli tě můžu poprosit, tak až přidáš další díl, tak mi pošli email. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama