"Obřad začne v šest večer a na sedmou začnou přijíždět první hosté. Bez pozvánky a bez jména na seznamu sem nikdo nesmí. U hlavního vchodu bude stát Saito a bude vše kontrolovat"-zdvihl pohled k hnědovlasému ramenatému muži a ten na srozuměnou přikývl-"Tai a Don budou stát po obou Saitových stranách a budou se starat o klid a pořádek. Jakmile dojde k nějakým nepokojům, zasáhnou."-počkal na přikývnutí od dlouhovlasého blonďáka a dlouhovlasého bruneta-"U hlavního vchodu do sálu bude stát Ichiro a Kim, ti, co mají být na balkónu, již své instrukce mají. Je vám to všechno jasné?" všichni přikývli, a tak dostali povolení k odchodu. "Ty, Naruto, ty budeš celý večer se mnou, budeš moje osobní ochranka, ale to je ti určitě jasné. Povolení k opuštění mé strany budeš mít pouze, pokud tě o to požádám," otočil se k blonďákovi, který tam jako jediný zůstal a on mu kývl hlavou na souhlas. "Suigetsu!" křikl pak, a když k němu bělovlasý muž přišel, dal mu instrukce na všechno dohlídnout a odešel směr jeho pokoj, následován Narutem.
"A je to tu, den, na který jsem se připravoval čtyři roky," povzdychl si Sasuke, když si prohlížel své černé obřadní kimono v zrcadle. "Je ti něco, Naruto?" zeptal se, když si všiml, že je blonďák nějaký zamyšlený.
"Mám jen divný pocit, ale asi to bude jen tou změnou," pokrčil nad tím rameny. Sasuke se nejprve zamračil, ale pak nad tím jen v duchu mávl rukou a zadíval se na své hodinky.
"Je čas," řekl Uchiha a vyrazil pro svého otce.
Sakazuki proběhlo v klidném duchu. Sasuke si vyměnil se svým otcem kalíšek saké za přísného dozoru pár vybraných členů včetně Naruta a následně se odebral do svého pokoje, aby se převlékl do obleku. Ne, že by měl něco proti kimonům, ale oblek se mu zdál elegantnější a rozhodně lépe ukrýval zbraň pro případ nouze. Myslel si, že se po jmenování bossem bude cítit naprosto stejně, ale spletl se. Najednou ležela na jeho ramenou větší tíha zodpovědnosti a cítil se i tak nějak váženější. Byl to zvláštní, avšak ne až tak úplně špatný pocit. Vůbec mu nevadilo, že normální osmnáctiletí kluci si užívají života a on už ve svých patnácti zabíjel. Vůbec mu nevadilo, že je teď zodpovědný za velkou rodinu a její správný chod. Připravoval se na to již od zmizení svého bratra. Tenkrát se mu život obrátil naruby. Nejenže přišel o milovanou osobu a doposud nezjistil, co se s ní stalo, ale také musel předčasně dospět a stát se přísnějším a krutějším.
Večírek mohl začít. Většina hostů již byla uvnitř a rozdělila se na několik skupin. Řešily se politické otázky, různé kšefty a vyměňovaly se důležité informace. Sešla se doopravdy různorodá společnost, přes malé zlodějíčky k mafii až k důležitým osobám zastupujícím policii a politikům. Když dorazily společnice, přidružil je Sasuke podle dohody k hostům, kteří přišli bez doprovodu.
"Skvělý večírek, pane Uchiho, myslím, že se Vám začátek Vašeho vedení velice povedl," přistoupil k Sasukemu starosta města, když domluvil s jedním z bossů menšího gangu, který pro Uchiha klan sem tam udělal menší prácičku.
"Dobrý večer, starosto," potřásl si s ním na přivítanou rukou. "Děkuji," poklonil se zlehka. "Ah, vidím, že jste na suchu," poukázal na jeho prázdnou skleničku.
"Vidíte, ani jsem si nevšiml," zasmál se.
"Hned to zařídím. Naruto, dones panu starostovi sklenku šampaňského a pro mě něco k zakousnutí," nařídil blonďákovi, ten jen přikývl a vyrazil splnit úkol.
"Vaše pravá ruka?"
"Ano, to je. Hezký kousek, že?"
"Co prosím?" povytáhl obočí nad jeho poznámkou.
"Nedělejte se, starosto, vím o Vás spoustu věcí," povytáhl koutek úst.
"Co všechno, pane Uchiho?" nedal se starosta a i nadále si zachovával své dekorum.
"Například to, že pokud se jedná o stejné pohlaví do dvaceti let, tak nejste proti. A ne vždycky si je získáváte legální cestou."
"Co chcete za mlčení?" povzdychl si.
"Jsem rád, že si rozumíme," pousmál se Sasuke. "Jde mi o jeden pozemek na kraji města a rada mi ho odmítá vydat."
"Ah, promiňte," omluvil se Naruto, když se vracel zpět za svým bossem a ze zamyšlení do někoho vrazil.
"Příště dávejte pozor mladíku, jinak se nic nestalo," odvětil mu mužský hlas, a když vzhlédl, spatřil vysokého a svalnatého blonďáka, který teď na něj zaraženě hleděl. "Neznáme se od někud?" zeptal se ho najednou.
"Pokud vím, tak ne pane," zavrtěl hlavou v odpověď a sám si ho prohlížel. Bylo to tak zvláštní a taky se tak cítil.
"Promiňte, jen mám pocit, jako kdybych Vás znal," pousmál se. "Ah, já jsem Namikaze Minato," podal mu ruku.
"Páni, samotný boss Namikaze klanu, je mi potěšením pane," dal si ruku na hruď a zlehka se poklonil, čímž mu složil větší úctu, než kdyby mu ve svém postavení pouze stiskl ruku. "Mé jméno je Uzumaki Naruto, pravá ruka pana Sasukeho," představil se zdvořile.
"Výborně, to jsem rád, že jsem na Vás narazil, přišel jsem kvůli Sasukeho otci, je tu někde?"
"Rád bych Vás k němu zavedl, ale musím se vrátit k Sasukemu takže…"
"Půjdu tedy s Vámi," pokrčil rameny. "Stejně jsem se chtěl seznámit i s mladým nástupcem."
Naruto přikývl a vrátil se k Sasukeho boku i s panem Namikazem.
"Tady máte, pane," podal Naruto starostovi sklenku šampaňského, který jí do sebe kopl jako panáka, podal mu ji zpět a vyrazil rychlým krokem pryč. Sasuke se nad tím jen ušklíbl a na udivené výrazy obou blonďáků nijak nereagoval. Vzal si od Naruta talířek s krevetami a zadíval se na pana Namikaze.
"Dobrý večer, pane, otec se zmínil, že se tu dnes objevíte."
"Dobrý večer, Sasuke. Ano, přišel jsem za ním, ale nevím, kde se teď nachází."
"Můj otec se již bohužel vrátil do sídla, jelikož mu nebylo dobře, ale pokud se s ním doopravdy potřebujete sejít a budete mít zítra čas, bude určitě rád, kdybyste ho navštívil."
"Dobrá, to by šlo, potřeboval bych s ním mluvit ohledně jedné záležitosti, o které ví jen…" Než Minato stihl dokončit svou větu, ozval se výstřel a následně na to další. Nádobí, které bylo zasaženo kulkou, se ihned roztříštilo a ze stolů odlétlo několik třísek. Politici a různí jiní vážení hosté se přikrčili a v panice začali opouštět místnost, zatímco členové yakuzy a příslušníci policie se začali rozhlížet, odkud střelba přišla.
"Sasuke pozor!" vykřikl Naruto a skočil na Sasukeho, když si všiml zahaleného muže u okna, který mířil přímo na mladého Uchihu. Ostatní se na to místo otočili a následovalo několik výstřelů, které zasáhly svůj cíl.
"Kdo je to?" zeptal se Sasuke, když z něj blonďák slezl a on se dostal k neznámému útočníkovi.
"Jestřábí oko, nájemný vrah," oznámil mu jeden z mužů. "A očividně šel po Vás, pane."
"Jak se sem krucinál dostal?!" rozčílil se Sasuke.
"Spíš by mě zajímalo, jak je možné, že někdo jeho kalibru mohl tak lehce zklamat a jednoduše se nechat zabít," podotkl zamyšleně Naruto.
"A zdá se, že ani nebyl sám," přidal se Suigetsu a ukazoval přitom na prostřelené okno z jiného směru, než útočník stál. "Zřejměměl mít krytí."
"Někomu se nehodí, že náš klan má nového vůdce," zapřemýšlel nad tím i samotný Sasuke. "Tohle mělo být jen varování. Až přijdu na to, kdo za tím stojí, bude ještě hodně litovat."





úžasný príbeh, doslova som si ho zamilovala už sa nemôžem dočkat pokračovania :)