close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I když mě miluješ, tak to stejně bolí2-2.Část

1. února 2013 v 23:03 | Kyra-chan |  Povídky od Kyry-chan
Omlouvám se omlouvám se, promiň Kyruš, slíbila jsem, že to sem hodim už včera a je to tady teprve teď, ale nějak sem nestíhala :( proč vás vždycky ráda okrádám o ty největší skvosty fakt nevim :) Takže, když už si tuhle bombastickou povídku, u který chci co nejdřív pokračování nenechávám pro sebe, šup sem s komentáři :)

2.Část: Nový přítel? V opilosti je všechno možné!

Kiba mě doprovodil až k baráku a zeptal se, co dneska dělám. Odpověděl jsem mu popravdě, že se dneska chytám s Gaarou pořádně opít. Podíval se na mě jako na blázna a zamumlal něco o tom, že když jsem takhle zřízenej, měl bych zůstat raději doma. Zasmál jsem se a řekl jsem, že jsem zcela v pořádku. Rány a poranění všeho druhu se mi vždycky léčily rychlostí blesku. Kiba tomu sice moc nevěřil, ale já mluvil pravdu. Bylo to divný a i doktoři nad tím kolikrát kroutili hlavou. Když jsem si jako malej zlomil ruku, neměl jsem jí v sádře ani měsíc a už jsem si ji sám neodborně sundal a lítal po okolí jako dřív. Prostě takový to střelený pako, však mě chápete. Nabídl jsem Kibovi, že může jít klidně s náma a on přijal a navrhl, že dotáhne i někoho dalšího. Byl jsem rád, i když jsem věděl, že Kiba přitáhne půlku školy. Ale aspoň mě to donutí zapomenout na něj. Na Sasukeho. Na jeho ledový oči a laškování se senseiem. Na něj a na pitomý kecy těch kreténů. Na všechny ty hnusný pocity, co v sobě mám. Dneska nehodlám zůstat střízlivej.
A tak jsem se k večeru přichystal a čekal na příchod kámošů. Když se mi rozezněl domovní zvonek a já za dveřmi slyšel minimálně deset hlasů, říkal jsem si, že to možná nebyl tak dobrej nápad Kibu pozvat taky. Moje domněnky se potvrdily, jen co jsem otevřel dveře. Stála tam celá naše třída, jen - díkybohu - Sasuke chyběl. Podíval jsem se s nevěřícným pohledem na Kibu. Ale on se jen zasmál a zařval: "Bude Akcééé!"
No to bylo vidět. Vytáhl mě z bytu ani jsem pomalu nestihl zamknout. A hned mi nabízel láhev saké. No fajn, když pít, tak pořádně, zasmál jsem se sám sobě a láhev přijal.
"Pijééém," zařval jsem na celý město.
Hodinovou cestu do klubu - který byl normálně vzdálený jen patnáct minut pěšky od mého bytu - jsme si náramně užili. Pili jsme a smáli se a vymýšleli největší kraviny na světě. Třeba v tu chvíli, kdy jsme se zastavili a Shino z najednou z hecu z ničeho nic vyhodil popelnici před sebe (málem do hlavy naší kameramanky Ino) a my na něj hleděli jak na zjevení. Potom Sakura popelnici zvedla, ale na zemi zůstalo několik flašek, papírků a banánovejch slupek.
"Ještě odpadkýýý," zařval na ni Shino a my se dali do hromadného smíchu. Nikdo nikdy neviděl Shina se takhle chovat. Ale všichni už minimálně jednou viděli Sakuru z tak naštvaným výrazem jako teď, a tak se raději Hinata ujala jejího zklidňování.
Klub byl plný mladejch pubertálních svíjejících se po sobě lidí, alkoholu, laserů, hlasitý dunivý hudby a těžko dýchatelnýho vzduchu. Prostě typický klub ve východoevropským stylu. Na baru se oblizovalo pár lidí, a na parketě se k sobě tiskly těla na těla. Skoro všechny holky byly navlečený do těsných minisukní s tygrovaným potiskem a triček s hlubokým výsřihem. Jejich podpadky ve mě vzbuzovaly dojem, že jsem absolutně netušil, jak dokážou stát. Když mě Sakura vytáhla na onen parket smrti, zjistil jsem, že jim tu nepříjemně lepí podlaha. Prostě klub určený k tomu, aby jste si po pár sklenicích alkoholu, zašli na záchodky s prvním objektem touhy na kterého narazíte a pořádně si to užili. Tedy v tom případě, že si to budete ještě zítra pamatovat.
Dělalo se mi z toho všeho celkem blbě. Bylo to, jako bych viděl všechny ty lidi, jak jenom touží alespoň na chvíli, zbavit se svý osamělosti. I když to všechno bylo jen o sexu. Základní sexuální pud nás nutil k blízkosti, k potřebě cítit někoho vedle sebe. Věděl jsem na vlastní kůži jaké to je, bejt sám. Ale teď, i když jsem nebyl, stejně jsem si tak připadal. Ale možná se jen stávám příšerně negativním.
"No ták, Naruto, tu máš panáka," zavolal na mě Gaara od baru. Omluvil jsem se Sakuře a utíkal
za ním. Alkohol je nejlepší lék.
"Cos mi to koupil?" vyptával jsem se. Tekutina byla zelená, voněla mírně po bylinkách. Gaarovi se mihl přes tvář šibalskej úsměv. To nevěstilo nic dobrýho.
"Neptej se a pij." A tak jsem to udělal. A v zápětí se málem poblil. Ten zelenej humus mě štípal do všech končetin mýho těla. Rychle jsem vytrhal Gaarovi džus, co měl v ruce a napil se. Načež jsem zjistil, že ho má řízlý vodkou a málem se poblil podruhý. Vydýchal jsem to jen těžko.
"Bože Naruto, tos ještě nikdy nepil Abshint, nebo co?" zasmál se mi Gaara.
"Tak takhle se ten zelenej hnus jmenuje?" optal jsem se. "Nic horšího jsem v životě nepil."
"Čtyři panáky a jsi v ráji," fantazíroval Gaara. "No tak, tady máš další, i se zapíjedlem. Tetokrát to bude lepší."
Chvili jsem uvažoval, jestli mi za to ta odporná chuť stojí, ale nakonec jsem si řekl, že nejsem baba. Kdyby tu byl Sasuke, tak by se mi určitě vysmál jaký jsem ubožák. A tak jsem do sebe pití rychle loknul, už připravený na odpornou pachuť. Ale k mému překvapení měl Gaara pravdu. Už to nebylo tak hrozný. Tedy ne, že bych to miloval, ale rozhodně se mi nechtělo okamžitě se poblejt.
Ten magor ze Suny se znova zasmál a objednal další rundu.
"Tááák hele, já nejsem opilééj! Jen v naladže! Teda náladě," pořvával jsem na svýho kámoše. Sice jsem to tvrdil, ale pravda byla taková, že se mi zatraceně motala palice, dřevěněl mi jazyk a začínal jsem do všech přítomných mluvit naprostý nesmysly. Jediný kdo byl jakžtakž ochotnej mě poslouchat byl Gaara, ale i jemu už jsem šel očividně na nervy, protože svý odpovědi zkrátil na ubohý "Hm, aha, no jo, …"
Nakonec ho zachránila Sakura, která mě vytáhla na parket s tím, že mi musí někoho představit. Ani jsem neměl šanci protestovat s jakou neuvěřitelnou silou a energií doprostřed kroutících se těl. Začínalo mi být zle.
"Už ho vidím," informovala mě růžovlasá tyranka a ukázala kamsi dopředu. Stálo to sice dost námahy se na ono místo soustředit - a světla laserů mi v tom moc nepomáhala - ale nakonec jsem ho uviděl.
Černá kštice vlasů, alabastrová pleť a pronikavej pohled. Srdce mi poskočilo a já měl v hlavě vymeteno. Sasuke je tady? Právě teď? Ne. Prohlédl jsem si onoho kluka pozornějc. Tohle není ten zatracenej Uchiha. Došli jsme se Sakurou až k němu a ona se na něj usmála. On jí sice úsměv okamžitě opětoval, ale něco na něm nebylo v pořádku. Zdálo se mi to, nebo byl naprosto falešnej?
"Naruto to je můj nový přítel, Sai. Saii, to je můj… ehm… nejlepší kamarád, Naruto," představila nás Sakura. Její váhání při slovech o nejlepších kámoších jsem přehlédnul. Jeden si už časem musí zvyknout. A abych pravdu řek´ tenhle týpek se mi začínal čím dál míň zamlouvat. Možná měl pár podobností se Sasukem, ale tenhle… Sai, nedokázal být jako Sasuke ani za milión let. Rozhodně ne. Jeho falešný úsměvy, držení těla, vystupování a dokonce i vůně jeho těla… to vše bylo jiný. On by se nikdy nedokázal vyrovnat Sasukeho ledovému charismatu ani jeho vášnivým polibkům…
"Nooo rád tě poznávám," řekl jsem chladně. Sakura by si rozhodně měla své oběti lásky vybírat pečlivějc.
"To takhle retardovaně mluví pokaždé?" ozval se hlas onoho zmiňovaného Saie. Zčervenaly mi uši. Tohle fakt přehnal!
"Chceš si to rozdat?" vyštěkl jsem naštvaně.
"Raději ne, mohl by sis ublížit."
"Cóós to řek´ šmejde?!"
"Naruto prosím! Buď aspoň jednou milý!" apelovala na mě Sakura, čímž mě vytočila ještě víc.
"Aha bezva, on si zašal a já mám bejt milej, jo?"
"Nechovej se jako malý kluk," domlouvala mi znova Sakura. Cítil jsem, že každou chvíli prasknu vztekem. Tyhle debilní věci mě začaly fakt srát. A Sasuke se lítal kdo ví kde. Třeba někde tajtrlíkoval s Kakashim, přesně jak tvrdili ti tři smradi ze školy. A co je mi vůbec do něj. Nejsem naštvanej kvůli Sasukemu, mám nervy na toho týpka přede mnou.
"Vsadíme se?" řekl jsem s úšklebkem.
"Cože? O co jako?" zeptal se podivín.
"Třeba o prachy. Je mi to jedno. Kdo toho vypije víc, aniž by klesnul na podlahu?"
Sakura začala protestovat. Že já jsem toho vypil už příliš a zkolabuju hned po prvním, že je to celé nesmysl, že mám okamžitě přestat vymýšlel podobný nesmysly a jít raději domů. Sai váhal a bych řekl pravdu tak mě to neskutečně těšilo. Bál se, že prohraje? Jen ať ukáže svoji pravou tvář. Slaboch a zbabělec jeden.
"Tak dobře," řekl nakonec. Můj bojovej duch zavýskl radostí. Přezevšechno jsem neměl rád, když se někdo vzdal. A tak jsem se oba posadili k baru a objednali si panáky. První, druhej, třetí, čtvrtej, … už mi bylo fakt zle. Myslel jsem, že ještě jeden a skončím určitě na podlaze. Ale ani Sai úplně nejlíp. Ne, že by byl až tak ožralej, ale viděl jsem, že tahle runda mu na žaludek moc nesedla. Bylo mi jasný, že zase tak často nepije. Proto předtím váhal. Zvažoval možnosti. Na rozdíl od něho jsem měl v sobě už mraky chlastu. Ale on toho rozhodně nevydrží tolik, co já.
"Tak co? Mám vám nalít další?" zeptala se blonďatá kočka za barem, kterou náš turnaj celkem zaujal. Už jsem měl na jazyku jasnou odpověď, ano, ale někdo mě přerušil.
"Ani náhodou! Jsi ožralý jak vůl," lamentoval Gaara. Zvedl jsem se ze stoličky. A celej svět se mi zatočil. Málem jsem spadl, ale Gaara mě naštěstí včas zachytil.
"Tak tímhle končí sázka, už se bez pomoci ani nepohneš," řekl Sai. Podíval jsem se na něj a jeho úsměv mě neskutečně vytáčel z míry.
"Drrržžž huuubuuu - škyt," poradil jsem mu. Moje slova byla sice díky alkoholu ne úplně srozumitelná, ale zatím jsem to zvládal.
"Nebo co? Chápu, proč si ani nedokážeš udržet přátele, když jsi takový imbecil. Tak jako Sas-"
Rozpřáhl jsem se a jednu mu vrazil. A on mí jí v zápětí vrátil. Samozřejmě jsme se začali rvát. Sakura na po nás řvala, Gaara se mě snažil odtrhnout, ale nic naplat. Už jsem měl roztržený ret, ale s radostí můžu oznámit, že Saiovi tekla krev z nosu.
"Tak už dost," ozval se chladný pronikavý hlas a někdo vstoupil mezi mě a Saie. "Sakuro odveď si svého povedeného přítele, prosím tě."
Sasuke zněl tak autoritativně, že se nikdo neodvážil protestovat.
"A TY," poukázal na mě, "se seber a mazej domů."
Jeho oči žnuly vztekem, ale já se nenechal tak lehce vzdát.
"Cóó džti jé do tohóóó?"´A znovu škyt. Takhle asi nezním moc seriózně.
"Vypadni, kdo se má na tebe dívat?"
To zabolelo.
"Týýý seš - škyt - idiooot!"
A pak už jsem to neudržel. Obsah mýho žaludku skončil rovnou na Sasukeho - nejspíš značkový a šíleně předražený - bundě.
"Jo…"
Přestal jsem ovládat svoje tělo a nemohl se sám ani pohnout. Gaara mi přispěchal na pomoc.
"Pojď, Naruto, vezmu tě domů," uklidňoval mě.
"To teda ne," oponoval Sasuke. "Já ho vezmu domů."
Oba jsme na něj začali vyloženě civět.
"Myslel jsem, že už se s ním nechceš obtěžovat. Já ho bezpečně odvedu. A bude mu se mnou určitě dobře," řekl Gaara a víc si mě natiskl směrem k sobě.
"To je mi fuk. Vypadni od něj."
"Ale, já bych byl rád s ním. Kdoví, co mu provedeš ty."
Sasuke se ušklíbl a vzal mě násilím od Gaary - čím se mi žaludek znovu ozval a já se bál, že se pobleju znova.
"Já s ním jdu domů. Už se k němu nepřibližuj."
Ano, ano, ano!
Kyra se dokopala a napsala část I když mě miluješ! xD Buďte prosím ke mně shovívaví, jsem jen hloupoučký človíček a bohužel pěkně zlenivělý! Můžete mě (obrazně) kopat, kousat, škrábat, co jen hrdlo ráčí, za mou nedochvilnost!
Ale aspoň jsem se do toho opět pustila! :)
A slavnostně přísahám - a když to nedodržím můžete mi urvat obě ruce abych už nikdy nemohla psát - že se polepším. Tak tedy maximálně za 14 dní přibude nový dílek tajného ctitele, s I když mě miluješ to vidím tak… snad stejně! xD
Děkuji za vaší, i Terkic-sama neskonalou trpělivost!
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 2. února 2013 v 17:30 | Reagovat

tak to se mi líbilo , poblitý asi nevoněl po konvalinkach :-D

2 aoiko aoiko | 5. února 2013 v 21:57 | Reagovat

he he he domřé mu tak když ho zanedbává tak si to zasloužil ;-)

3 ♥♣Tabík♣♥ ♥♣Tabík♣♥ | Web | 11. února 2013 v 19:56 | Reagovat

A kde je další díl? OO"

4 Eclair Eclair | Web | 12. února 2013 v 22:29 | Reagovat

jsem zvědavá, co se bude dít dále...tak šup šup pokráčko :-D  :-)

5 mončička žuvačka mončička žuvačka | 16. února 2013 v 8:02 | Reagovat

Čo to pokračovanie?? :D

6 Evil-Doer Evil-Doer | E-mail | Web | 17. února 2013 v 14:06 | Reagovat

Sasuke, ty hovado
Naruto, ty ožralo
Gaaro, tys kazišuk
Kiba je prostě kus
všichni sexi chlapi
Shino hází odpatky

*zpívá si asi už hodinu*

No co trochu mi hrábě :D ani se to nerýmuje a zpívat si můžu
no každopádně díky :D

7 D D | 28. února 2013 v 0:10 | Reagovat

Natáhni ruce, urvi ti je -.- :D

8 D D | 28. února 2013 v 0:10 | Reagovat

[7]: *Urvu

9 Ivanitko Ivanitko | 19. března 2013 v 20:54 | Reagovat

Úplně super série, strašně moc se těším na to jak to dopadne. Už chvíli jsme nečetla tak dobrou povídku. Sice jsem se těšila, kde bude konečně yaoi a ty nás tak neskutečně napínáš co? "vražedná autorko" :-)

10 Marky Marky | 22. března 2013 v 12:18 | Reagovat

Nom, pěkný:))

11 Marky Marky | 6. dubna 2013 v 10:50 | Reagovat

To je nějak dlouhých 14dní ^^

12 aoiko aoiko | 24. dubna 2013 v 17:33 | Reagovat

kdy bude další díl ?

13 Yukiš Yukiš | 19. května 2013 v 14:20 | Reagovat

Prosím další dííl!!! :-P

14 cialis_canada cialis_canada | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 14:23 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama