10.Část: Pojď ke mně
"Tak to ne," ozval se za ním známý hlas a ruka dotyčné osoby ho pevně uchopila tak, aby nemohl utéct. "Gaaro pusť," povzdychl si hnědovlásek, ale místo toho, aby ho jeho kamarád poslechl, zatáhl ho do prázdné třídy. "Sakra, o co ti jde?" zamrmlal rozmrzele.
"Za prvé, ignoruješ mě…"
"To není pravda," osopil se na něj Neji.
"Vždycky když se bavíme spolu s Narutem a Kibou, tak odpovídáš normálně, a když něco říkám já, mlčíš. Snažíš se mi vyhýbat," uhodil na něj.
"Vůbec nevím, o čem to tu mluvíš," dělal dál hloupého.
"Neji," zavrčel jeho jméno rozhořčeně a opřel se pravou rukou o stěnu vedle hnědovláskovy hlavy. Uvěznil tak svého přítele mezi sebou a stěnou. Neji zlehka zčervenal a jeho dech se mírně zrychlil. "Jsi ze mě nervózní," pousmál se Gaara, když si toho všiml.
"Pořád n-nevím, o čem to tu mluvíš," uhnul pohledem na stranu tak, aby se nemusel dívat Gaarovi do očí. Nechtěl si připustit, že má pravdu.
"S tebou je to fakt těžký"-povzdychl si-"seš tvrdohlavej jako mezek," zakroutil nad ním hlavou. "Ale dobře, jak chceš. Mám jinej nápad," mluvil k němu a ignoroval fakt, že ho Neji sice poslouchá, ale vyhýbá se jeho pohledu. "Dám ti ještě jeden den na promyšlenou. Zítra v sedm, tě budu čekat u sebe doma, a pokud nepřijdeš, vzdám to. To ti slibuju," zašeptal mu do ucha, pak se narovnal a odešel ze třídy. Nechal tam tak Nejiho samotného se zmatenými myšlenkami.
"Hej, Naruto! Počkej!" křikl na blonďatého chlapce Sasuke, a když se volaný otočil a zastavil, doběhl k němu.
"Potřebuješ něco?" zeptal se Naruto zvědavě s povytaženým obočím.
"Myslel jsem, že bychom dneska mohli něco podniknout," pokrčil rameny.
"To proto jsi za mnou běžel? Smska by dala míň práce," zasmál se. "Navíc nemám čas, takže…"
"Tak tě aspoň doprovodím," nedal se odradit.
"Co s tebou mám dělat," povzdychl si blonďák s úsměvem. "Tak pojď, celkem spěchám," pokynul mu hlavou a se Sasukem po boku vyrazil směr domov.
Cesta domů mu díky Sasukemu utíkala velice rychle. Začínal si uvědomovat, že to naštvání již pomalu vyprchává a Uchiha se mu zase začíná zarývat pod kůži. Otřepal hlavou, tohle nesmí dopustit, už ne. V duchu si povzdychl, nesmí ho nechat, aby ho dokázal zase zmanipulovat.
"Naruto, posloucháš mě?" vytrhl ho z myšlenek Sasuke.
"Co?" vyhrkl, když se probral.
"Takže ne," povzdychl si. "Říkal jsem, že se potřebuju ještě na vteřinu stavit tady a vyzvednout si hodinky, počkáš?" zopakoval mu a ukazoval na hodinářství, u kterého se právě nacházely. Naruto se na malý obchůdek zadíval, a pak kývl. Domů to měl už přibližně jen nějakých dvě stě metrů, takže ještě malá chvilka ho nezabije. Sasuke se lehce pousmál, a pak zmizel ve vnitřku obchodu.
"Naruto?" vyslovil někdo nevěřícně jeho jméno.
"K-Kakashi?" řekl zaskočeně, když spatřil šedovlasého muže, jenž byl jeho bývalým učitelem a milencem. Jeden z důvodů, proč vlastně souhlasil s tou pitomou pomstou. "Co tady děláš?" pozdvihl obočí, když se vzpamatoval.
"Jdu na poštu, potřebuju poslat jeden balíček," dal mu odpověď a zamával zmíněným předmětem Narutovi před očima.
"Aha."
"Jsem rád, že jsem tě potkal," pousmál se. "Bez tebe to není ve škole ono," povzdychl si smutně.
"Copak, nikdo tě po tom incidentu nechce?" zeptal se kousavě. To mu ještě chybělo, Kakashi a ty jeho kecy, jako kdyby už starostí neměl víc než dost.
"Ale no tak, co tak ošklivě? Vážně si mi chyběl," řekl něžně a pohladil ho po tváři. Naruto se zatvářil znechuceně a chtěl jeho ruku odstrčit, ale někdo ho předběhl.
"Mohu se zeptat, proč tady saháte na mého přítele?" objevil se tam Sasuke, který měl již zřejmě své hodinky zpět. Moc dobře si taky všiml, že Naruto není zrovna dvakrát nadšený z toho, že je v přítomnosti onoho, pro Sasukeho neznámého, muže.
"Přítele?" vyslovil zmateně Kakashi.
"Máte s tím problém?" ušklíbl se Sasuke a rukou si Naruta přitáhl za ramena k sobě.
"Nevěděl jsem to," řekl na to jen. "Tak někdy jindy, Naruto," mávl a rozešel se pryč.
"Kdo to byl?" zeptal se Uchiha, když je už ten muž nemohl slyšet.
"Učitel z mý bývalý školy," odvětil a odvrátil pohled stranou.
"Nevypadal jen na učitele, ty si s ním něco měl, viď?"
"A záleží na tom? Je to minulost," pokrčil rameny a konečně se na něj zadíval. "Hele, nejsem na to zrovna pyšnej a dost mě naštval, takže…"
"Jasný, už o něm nebudeme mluvit, teda, pokud sám nezačneš," mrkl na něj Sasuke a on se nad tím musel pousmát, vzápětí však naoko zvážněl a řekl:
"Takže přítel, jo?" přimhouřil oči.
"Však jsme, přátelé, ne? To, jak si to vyloží on, už není podstatný," pokrčil rameny a Naruto to už nevydržel a rozesmál se.
"Takže, asi zase zítra," řekl Sasuke, když došli k Narutově domu.
"Jo, asi jo," přikývl Naruto.
"A nenašel by sis na mě chvilku? Už dlouho jsme nic nepodnikli," zkusil. Od toho incidentu uběhlo už několik dnů a jemu přišlo, že blonďák už trochu vychladl.
"Ale není to rande," pozdvihl obočí Naruto.
"Je už jen na tobě, jak to pochopíš," odvětil bezelstně.
"Tak kolem osmý?" nadhodil jen a k otázce rande či ne se již nevracel.
"Dobře, vyzvednu tě," přikývl. A pak nastala taková ta trapná chvilka ticha, kdy ani jeden nevěděl co říct, nebo co udělat. Nakonec to rozhodl Naruto, který Sasukeho objal, ještě mu zamával rukou, a pak zmizel u sebe doma.
"Sakra, co to s tebou je, Sasuke," zamrmlal si sám pro sebe Sasuke, když osaměl na ulici. Vůbec nechápal svůj stav opuštěnosti. On se fakt do toho blonďáka musel zabouchnout.
Další den seděl Naruto v obýváku na křesle a četl si v jednom z magazínů, aby si zkrátil chvíli. Listoval stránkami a díval se na nejnovější modely aut na trhu.
"To je divný," zamumlal si pro sebe, když zaslechl zvonek u domovních dveří a zadíval se na hodiny. "Je tu nějak dřív," zamyslel se a šel otevřít. "Co ty tu chceš?" neřekl zrovna moc přívětivým hlasem, když za dveřma místo očekávaného Sasukeho stál neočekávaný Kakashi.
"Přišel jsem na návštěvu," pousmál se.
"A to jako proč? To je stejně fuk, nemám čas," ušklíbl se a chtěl zabouchnout, Kakashi ho však zarazil.
"Počkej, počkej," řekl spěšně.
"Co ještě?" zeptal se notně otráveně a opíral se o okraj dveří. Byla mu tak vidět pouze hlava a ruka, kterou je držel.
"Včera jsem dost žárlil."
"Cože?" nechápal Naruto.
"Na toho kluka. Vidět tě s někým jiným mě dost štvalo."
"A co já s tím? Pokud vím, ukončil jsi to ty," pokrčil rameny. "A teď sbohem, ty tvý kecy mě nezajímaj," protočil oči v sloup.
"Tak to ne," reagoval na to Kakashi a chtěl dovnitř.
"Co si myslíš, že jako děláš?" mračil se Naruto a snažil se ho vystrčit. Tohle se mu fakt nelíbilo. "Vypadni odsud," začal se vztekat a pokusil se zavřít dveře, jenže Kakashi zatlačil a dostal se tak nadobro dovnitř. "Jdi pryč, jdi sakra pryč," opakoval pořád dokola Naruto. V duchu už začínal lehce panikařit, měl celkem strach.
"Vrať se ke mně," vtáhl si ho do náručí a pevně ho stiskl.
"Pusť, to bolí," začal sebou vrtět a snažil se vymanit.
"Ne, dokud si mě nevyslechneš," odvětil a na jeho pokusy odpověděl ještě pevnějším stiskem.
"Sakra pusť, děsíš mě," vydal ze sebe bezradně. Doufal, že tím Kakashiho obměkčí, ale ten nevypadal, že by ho zrovna dvakrát moc poslouchal.
"Tak moc si mi chyběl," dýchl mu do ucha, a pak políbil na krk.
"Ty mě ne, tak už mě pusť," pokoušel se dál, vzpíral se, jak jen mohl. Kakashi víc přitlačil, Naruto to už neustál a svezl se i spolu svým věznitelem na podlahu. Začal se třást strachy.
"Ššš," tišil ho Kakashi, když se mu do očí začaly dostávat slzy.
"A dost," ozval se za šedovlasým mužem naštvaný hlas a něčí paže ho vytáhly nahoru a odhodily stranou. "Jsi v pořádku?" ozval se hlas znovu směrem k Narutovi, tentokrát však podbarvený starostí a stejné paže, které předtím odstrkovaly, tentokrát objímaly.
"Dá se to tak říct," uchechtl se Naruto s takovou tou beznadějí.
"Pořád překážíš," odfrkl si Kakashi, který se právě posbíral ze země.
"Vy mě moc neserte," zavrčel, pustil Naruta a vstal ze země. "Vám snad přijde v pořádku, že ste ho tady málem znásilnil? Že je kvůli vám teď vystrašenej? Vypadněte a už se k němu nepřibližujte, nebo na vás zavolám policii," ukázal na něj prstem.
Kakashi se zadíval na Naruta a teprve v tu chvíli mu došlo, co vlastně udělal.
"Naruto, promiň, já fakt nevěděl, co dělám…"
"Vypadni," zavrčel blonďák jako už tolikrát.
"Naruto…"
"Vypadni," ztišil hlas, už doopravdy nemohl. Měl toho dost.
"Promiň," dostal ze sebe poslední slovo, a pak spěšně odešel.
"Naruto?" oslovil blonďáka, který stále seděl na podlaze, akorát se teď opíral o stěnu, levou nohu pokrčenou a přes ni přehozenou ruku.
"Hm?" obrátil k němu svý lehce zarudlý oči.
"Myslíš, že to bude v pohodě?" zajímalo Sasukeho a přidřepl si k němu.
"Dostanu se z toho, už jsem skoro v cajku," ušklíbl se.
"Nemyslim jenom tohle, myslim toho chlapa," zamračil se při zmínce o něm.
"Nevim, co to do něj vjelo, ale on není takovejhle. Ví, že přestřelil a už se mi na očích neukáže," uchechtl se.
"Pojď ke mně," pokynul mu, ale Naruto zakroutil odmítavě hlavou.
"Fajn, tak já," povzdychl si, natáhl se přes něj a uchopil ho za ramena. Chtěl si ho přitáhnout k sobě do objetí, ale Naruto se odmítal hnout a strnule seděl. Sasuke ho chtěl nějak rozptýlit, a tak ho políbil, když však blonďák ztuhl ještě víc, přestal.
"Promiň, kámoši," nad tím druhým slovem se musel ušklíbnout, vyslovit to, ho stálo velice velké množství odporu.
"Ne, to je dobrý, jen mě to zaskočilo," pousmál se Naruto a předtím, než Sasukeho sám od sebe políbil, se ujistil pohledem do jeho očí.
Gaara seděl na parapetu svýho okna a díval se do zahrady. Mohl vědět, že Neji nepřijde. Zklamalo ho to, myslel, že má Neji větší kuráž, a že on sám ho dokáže nalákat, že má i jeho kamarád zájem, ale jak se zdálo, tak Neji se jen tak nedá. Hold to bude muset vzdát, dohoda je dohoda. Ještě jednou se zadíval na hodiny, i když věděl, že desátou večer si rozhodně nevymyslel. Zdvihl se a došel si do sprchy s myšlenkou na to, že si půjde hned potom lehnout. Ani nevěděl, proč to doteď nevzdal. Z čisté kuriosity?
Domem se rozlehl zvuk zvonku. Měl štěstí, že má rodiče momentálně pryč na nějakym firemním večírku stejně jako Naruto, či Kiba, jinak by teď pěkně nadávali, že je někdo budí. V pyžamu došel ke vchodovým dveřím a zadíval se kukátkem ven, kdo že ho to teď otravuje. S překvapením vepsaným ve tváři prudce rozevřel dveře.
"Neji," vyslovil jméno svého dobrého přítele.
"Rozmyslel jsem si to," řekl nesměle hnědovlásek.





WOW... Kakashi, ty hovado!!!! Styď se :-/
Sasuke ty podrazáku, využívat otřeseného Naruta ( ikdyž se nechá)
Gaaro... SAKRA.... proč jsi to utla zrovna když mohlo být něco moooc "romantickýho" (sex) mezi těma dvěma?
Díky moc, moc se líbí a prosím další kapitolu rychleji :)