"A ty to pořád nevzdáváš," povzdychl si jeho kamarád. "Vybodni se na to, když nechce, jeho chyba," pokrčil rameny.
"Sakra Suigetsu, viděl jsi ho? Sám jsi říkal, že stojí za hřích. Navíc ta jeho nedostupnost mě nutí to nevzdat čím dál víc. Čím dál víc se stává cennější trofejí."
"Ten kluk tě rozhodil," řekl pobaveně, když slyšel lehce naštvaný podtón Sasukeho hlasu.
"Mě nikdo nikdy nerozhodí Suigetsu," ušklíbl se. "Chce to něco, co zabere."
"Tak mu dokaž svůj zájem."
"A co asi celou dobu dělám?"
"Budeš muset přitlačit."
"Sasuke se v poslední době nějak stáhl, co když už ho nebaví mě pořád nahánět?" sykl směrem ke Gaarovi Naruto, když mířili školní chodbou k jeho skříňce.
"Neboj, určitě jen promýšlí další krok," odvětil mu na to klidně.
"Myslíš?" řekl pochybovačně a zadal kód od zámku. Jakmile rozevřel dvířka, vypadla na zem bílá obálka, zdvihl ji a prohlédl.
"Co to je?" zeptal se Gaara.
"Nevím," pokrčil rameny blonďatý mladík. "Možná, že milostný dopis," zažertoval a obálku otevřel.
"Tak?" popohnal ho netrpělivě Gaara.
"Heh, skoro jsem se trefil. Je to od Sasukeho. Prý na mě dneska bude po škole čekat u hlavní brány."
"Čau kluci, co se tu děje?" dorazili i Kiba s Nejim.
"Naruto dostal od Sasukeho obálku se vzkazem," prozradil jim Gaara.
"A co se tam píše?" zajímal se Neji.
"Sasuke mi vzkazuje, že na mě dneska bude po škole čekat."
"Zdá se, že dneska pro něj ne, nebude odpovědí," zamyslel se Kiba.
"Takže si myslíte, že dneska bych s ním už měl jít na rande?" skousl si ret Naruto.
"Ještě ne," řekl zamítavě rudovlasý z nich. "Prostě kolem něj projdeš jakoby nic," mrkl na něj.
"Ale co když to nakonec doopravdy vzdá?"
"Nevzdá, když to nevzdal do teď, tak to ještě dvakrát či třikrát vydrží," pousmál se.
"Co vy na to kluci?" obrátil se na zbylé dva Naruto.
"Já myslím, že je to dobrý nápad," souhlasil Neji a Kiba přikývl.
Když nastalo odpoledne a školou se rozneslo poslední zvonění toho dne, vyřítily se davy studentů ven. Před tou státní budovou postával černovlasý mladík s vyrovnanou tváří a chladným pohledem. Kolem něj se kupili chlapci a zvědavě očekávali, co se bude dít.
"Naruto!" zavolal černovlásek na blonďatého chlapce, který v doprovodu Nejiho Hyuugy právě vycházel ven. Nic. Volaný se za svým jménem ani neohlédl a zvesela se bavil se svým přítelem dál.
Další den stál černovlasý chlapec před školou znovu a stejně tak i zvědaví studenti. Blonďatý chlapec stále nešel.
"Sasuke," tím, že ho oslovil jeho kamarád Suigetsu, byl vytržen ze svých myšlenek. "Jestli čekáš na Naruta, ten už vyšel před půl hodinou zadním vchodem."
A další den tam čekal zase. Řekl si, že tohle je naposledy, co se snaží. Tohle šaškování přeci nemá zapotřebí. Už si myslel, že Naruto zase nepřijde, ale nakonec se před ním blonďatý chlapec přeci jen objevil.
"Tak kam půjdeme?" zeptal se bez okolků a pobaveně se díval na Uchihův překvapený výraz.
"No, myslel jsem, že ke mně," řekl svádivě, když mu trochu otrnulo.
"Tak to půjdu domů, promiň, že jsi musel čekat," pokrčil rameny a otočil se k odchodu.
"Počkej, tak co třeba bazén?" podal další návrh.
"Promiň, ale toho mám dost i tady ve škole," povzdychl si Naruto, ale čekal, co bude dál.
"Taky pravda," uvědomil si Sasuke. "Tak akvárium?" navrhl.
"Bingo," usmál se na něj Naruto, a tak bylo rozhodnuto, rande začalo.
"Sasuke tě určitě pozve hned k sobě domů, pamatuj si, že to musíš odmítnout, využil by toho, že ses nechal nachytat a svedl by tě," poučil ho Neji.
"Zlehka si hraj na netykavku a zároveň ho sváděj," pokračoval Gaara.
"A pokud to rande bude delší, tak nezapomeň aspoň jednou zkontrolovat svůj vzhled a použít trochu deodorantu," vložil svou radu i poslední z trojice jeho rádců a ostatní se na něj podívali.
"No co, vzhled je důležitej. Naruto je sice teď totálně k sežrání, ale pokud se o sebe nebude starat…" nechal větu nedokončenou.
"Jo, chápu, chápu," povzdychl si blonďák. Z toho všeho mu šla hlava kolem. "Tak teda do toho," zhluboka se nadechl a vyšel hlavním východem ven.
"No, byl jsi celkem neodbytný, ale zároveň ses snažil, tak jsem se to rozhodl zkusit," zamyslel se nahlas.
"Jsem rád, že jsi tu právě se mnou."
"Vážně?" povytáhl nevěřícně obočí. "Proč?"
"Protože to mohl být kdokoliv jiný."
"Proč si to myslíš? A Nemělo by to být naopak? Spíš ty bys tu mohl být s kýmkoliv jiným."
"Ale já nechci," zakroutil nesouhlasně hlavou.
"Neodpověděl jsi na jednu z mých otázek," řekl po chvilce Naruto, když Sasuke mlčel a neměl se k dalším slovům.
"Protože jsi populární, spousta kluků ze školy by dala nevím co, za možnost být tu s tebou."
"To si nemyslím," odvětil pochybovačně.
"A co si o sobě myslíš, Naruto?"
"Že jsem obyčejný, jako každý jiný," pokrčil rameny.
"Ty nejsi, jako každý jiný, jsi zvláštní."
"Tak to fakt dík," ušklíbl se.
"Ne počkej, nechtěl jsem, abys to pochopil zle, myslím to v dobrém."
"Tak to potom mám brát jako kompliment?" zeptal se s povytaženým obočím.
"Jo."
Naruto se neuvěřitelně bavil. Tolik pestrobarevných ryb, tolik různých živočichů, nikdy neviděl a Sasuke vypadal, že se také baví. Rád ho u několika druhů poučil, beztoho, aniž by se podíval na informace a blonďáka doopravdy bavilo ho poslouchat. Byl to zvláštní den a Narutovi přišlo, že kdyby Sasukeho poznal za jiných okolností, kdyby nevěděl, jaký ve skutečnosti dokáže být, podlehl by jeho kouzlu a skončil se zlomeným srdcem, jako všichni ostatní. Mrzelo ho, že někdo, kdo dokáže být tak okouzlující a skvělý, dokáže zároveň přinést bolest kvůli svému hloupému rozmaru a své arogantnosti.
"Ta velká ryba, co se přitiskla svou hlavou na sklo přímo přede mnou, mě celkem vyděsila, ale jakmile tam zůstala takhle dýl, přišla mi celkem vtipná," zasmál se Naruto, když stáli před jeho domem. Sasuke se ho pokusil znovu nalákat k sobě domů, ale blonďák to razantně odmítl, tak se tedy nabídl, že ho alespoň doprovodí.
"Jo, ty její zuby nebyly zrovna přívětivě vyhlížející," souhlasil Sasuke.
"Tak jsme tu," poznamenal Naruto, když stanuli před celkem velkým a moderním domem.
"A kde máš okna ty?" zeptal se černovlásek bezmyšlenkovitě.
"Copak, chceš mě šmírovat?" dostalo se mu žertovné odezvy. Sasuke se uchechtl.
"Čteš snad myšlenky?" zažertoval nazpátek. "Ne, jen jsem o tobě chtěl vědět víc," přiznal a svou pravou rukou ho uchopil za zátylek a přiblížil si k sobě jeho obličej.
"Sasuke," vydechl jeho jméno Naruto a než stihl říct cokoliv dalšího, byl hladově políben. Jeho ústa uzamkla ty Sasukeho a on si uvědomil, že lepší polibek nikdy nezažil. A to si myslel, že Kakashiho už nikdo nepřekoná. No spletl se, a to pořádně.
"Dobrou noc, Naruto," řekl jen černovlásek, když ho vysvobodil ze svého zajetí, otočil se a s rukama v kapsách se rozešel pryč.
"Už vím, kde každou noc usínáš, pěkné sny," četl nahlas o několik okamžiků později ve svém pokoji smsku, která mu přišla od Uchihy. Pousmál se a lehl si i se svým mobilem na postel. Věděl, že je špatné mít z dnešního dne radost, protože ji neměl rozhodně kvůli pomstě. Teď se bude muset hodně držet a často si připomínat, proč to vlastně dělá, proč se snaží Uchihu získat. Nebylo to kvůli sobě samému, ale kvůli kamarádům a jiným klukům, kterým Sasuke Uchiha ublížil. Zadíval se tedy naposledy na zprávu a následně ji smazal.





http://michelle-and-susan.blog.cz/1207/neskutecne
Přečti si tento článek! Je to strašně důležité! ://