Prosinec 2011

Síť života-2/?

28. prosince 2011 v 21:15 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Já vím, že mi to strašně moc trvá, ale bylo toho na mě moc. Zápočty, brigáda a teď o svátcích znovu brigáda:( no nic je to tu, nakonec sem to doopravdy spísla, i když nevim nevim no...mám rozepsanou jednorázovku, je zajímavý, že v hlavě mi zní dobře, ale jakmile to mám dostat do počítače je to děs, navíc už nevim jak jsem se chtěla dostat přes jednu část, ale snad na to přijdu....zase moc kecám, je tu další část Sítě:)

2. Část: Naše Rozhodnutí

Přítel

5. prosince 2011 v 0:05 | terkic |  Harry Potter
Tak další povídka na Harryho Pottera, kterou považuji za úspěch. Ne proto, že bych si myslela, že je dobrá, to fakt ne, ale jako začít psát povídku 10.5.2010 a dokončit ji 4.12.2011 je už co říct:D
Žádného Rona, či něco takového nečekejte, vlastně v téhle povídce tak nějak, o přátelství nejde, spíš o důvěru k někomu, koho by Harry nečekal:) snad se vám to bude líbit, nějakej ten koment by potěšil, páč sem to fakt dokončila:D konec by mohl být trochu lepší, to přiznávám, ale když ono mi to fakt nějak nešlo pořádně sesmolit, tak snad vám to nebude vadit a kazit celkový dojem z povídky.

Přítel

Síť života

1. prosince 2011 v 11:11 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Další takový nápad na rychlo, no uvidíme, co se z toho ještě vyklube:D

Naruto:
Díval se na něj smutným pohledem, v jeho náručí trpěl a zároveň byl šťastný, že může být s ním. Věděl, že ze strany jeho společníka je to pouze o sexu, ale on sám to cítil jinak. Jeho srdce vždycky bušilo jako splašené, a pak, pak když to skončilo, se zastavilo a bolelo. Radost se změnila v žal. Byl v situaci, kdy nevěděl co dělat.
Sasuke:
Chtěl ho, potřeboval ho, ale nemiloval. Nedokázal to, nedokázal v sobě rozproudit to, co od něj vyžadoval. Věděl, že trpí, ale bylo mu to tak nějak fuk, protože pro něj bylo důležité, že on sám dostává to, co potřebuje. Byl sobec.
Kiba:
Díval se, jak trpí. Každý den viděl, jak se přemáhá, jak předstírá smích, dělá, že se nic nestalo. Kdyby ho miloval, tak jako on jeho, bylo by všechno snazší, byli by spolu, byli by šťastní. Jediné po čem toužil, bylo, aby si ho všiml, aby ho pochopil. Proč nemohl být on ten, kdo ho smí držet v náručí. Protože tady existuje třetí osoba, musí se ho vzdát, nebo ne?
Itachi:
Byly na něj kladeny vysoké požadavky, vyžadovalo se od něj, aby byl perfektní. Přes den se vydával za hodného chlapečka a v noci byl někým jiným. Vídával smutného chlapce. Vždycky tam jen tak sám seděl, pil a s nikým se nebavil. Přemýšlel, co se mu mohlo stát. Nemohl si pomoct, nedokázal z něj spustit oči. Ten kluk ho nepřitahoval, nelíbil se mu, ale fascinovaly ho ty smutné oči. Čekal na den, kdy tu chlapec nebude, nebo budou jeho oči veselé.
Deidara:
Každý den se dřel, měl dvě zaměstnání a stejně vycházel jen tak tak. Záviděl mu, a přitom o něm nic nevěděl. Nenáviděl ho a obdivoval zároveň. Přál si, být jako on, mít všechno a nemuset přežívat ze dne na den, snižovat se k věcem, které se mu ne vždycky líbily.
Gaara:
Znal ho od mala a už tenkrát se rád díval, jak trpí. Nevěděl, proč mu to dělá radost, ale bylo tomu tak. A teď, když se znovu vrátil a viděl ho, tahle jeho záliba byla zpět. A tak nevinná duše slepě věřila a trpěla víc než doposud.

1.Část: To je náš život