close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Přítel, který zklamal

17. září 2011 v 14:00 | terkic |  Harry Potter
tak něco přidávám, zatím to bylo to jediné, co mě napadlo a tak nějak se mi to hlavně podařilo dokončit, no snad se to aspoň trochu bude líbit:)

Přítel, který zklamal

Když za mnou Ron přišel, myslel jsem, že to bude zase jeden z jeho každodenních problémů, které se budou týkat nadávek na Snapea, řečí o tom, jak se mu sypou úkoly na hlavu a on nestíhá, nebo problém typu: dneska jsem to s jídlem opravdu přehnal. Ale to, co mi řekl, se netýkalo ani jednoho z toho a rozhodně jsem si nikdy nepomyslel, že by s něčím takovým mohl doopravdy přijít. Bylo zvláštní vidět ho s tou skleslou tváří a rozpačitým pohledem. Jednoduše řečeno, tvářil se jako hromádka neštěstí. To, co mi prozradil, to, s čím se mi svěřil, mi vyrazilo dech.
"Harry, já se zamiloval," vykoktl ze sebe. Že to není nic světobornýho? Věřte, tohle není všechno. Myslel jsem, že mi řekne, jak se zamiloval do Hermiony, ale on ne.
"No konečně sis to přiznal," pousmál jsem se. Jo úsměv mi měl v zápětí hned zmizet, to vám teda povím. "A řekneš to Hermioně, nebo ne?" mrkl jsem na něj.
"Já nevím, jestli bych měl," tohle mě na okamžik zmátlo. "Nevím, jak by to vzala a už dost těžko se mi to říká tobě," povzdychl si přiškrceně.
"A proč by ne? Pokud ji miluješ, tak bys to měl určitě zkusit. Myslím, že tě neodmítne," poplácal jsem ho povzbudivě po rameni. Zadíval se na mě nechápavě a se stejným tónem hlasu, také promluvil:
"O čem to tu mluvíš, Harry? Já nejsem zamilovaný do Hermiony," zakroutil bezradně hlavou. "Ale řeknu ti, kéž bych byl," jeho hlava zase o něco víc povadla a on musel složit tvář do dlaní. "Proč já?" ptal se sám sebe tiše.
"Promiň, Rone," omluvil jsem se spěšně. "Já jen myslel, že…" nevěděl jsem, jak pokračovat a on mezitím vzhlédl.
"Jo, dřív tomu tak možná bylo, teda spíš líbila se mi, ale…" odmlčel se, teď ztratil slinu on a přejel si dlaní po svém zmučeném obličeji.
"Ale? No tak, Rone, co se děje? Kdo je to? To je to tak špatný?" vykulil jsem oči a byl jsem napnutej jak špagát.
"Je ze Zmijozelu," dal mi konečně alespoň malý vodítko k jeho problému.
"No a?" nechápal jsem. "Co na tom záleží, pokud se ti líbí a máš ji rád, tak seber svojí nebelvírskou odvahu a chop se příležitosti. Vždyť nikde není daný, že by Nebelvír měl chodit jen s Nebelvírem, či nemohl chodit s jinou kolejí, a stejný je to i pro ostatní," pokrčil jsem rameny.
"Tady nejde o žádnou holku Harry," zaskučel. "Nejedná se o ni, ale o něj, a navíc…" zase to ticho. Sice mě překvapilo, že by zrovna Ron byl na kluky, ale furt to nebylo nic tak závažnýho. Už jsem se chystal něco říct, když konečně vyslovil jméno tý dotyčný osoby. "…je to Malfoy! Fretka Malfoy, rozumíš?!" vzlykl. Zůstal jsem na něj zaraženě hledět a nevěděl, co na to říct. Bylo mi ho líto.

"Jsi dneska nějakej ztuhlej, Pottere," zašeptal mi do ucha, a pak mi ho jemně olízl. "Copak se s tebou děje?" zajímalo ho, když jsem nebyl schopný reagovat na jeho dotyky. Jindy bych se roztejkal blahem a uboze se mu poddával, ale dneska to bylo jiný, prostě to nešlo. Scházeli jsme se v kůlně na košťata, v zapadlých třídách nebo prostě někde jinde, kde se dalo, aniž by nás někdo zahlédl. Dávali jsme si vždycky sakra pozor, aby nás někdo nenačapal spolu při intimnostech a důvěrně blízko.
"Já jen," zamyslel jsem se, jestli se mu svěřit. Přeci jen to byl pořád bastard, a i když jsem s ním spal, nemohl jsem mu tolik důvěřovat.
"Tak ven s tím," pobídl mě mrzutě. Byl frustrovanej a nadrženej a objekt jeho momentálního zájmu, tedy já, to pěkně zdržoval. Mírně jsem se od něj odtáhl, opřel se dlaněmi o jeho zdvihající se hruď a zadíval se mu do ocelově šedých očích. Pořád jsem si nemohl zvyknout na to, jakým chladným a povýšeným dojmem se dívají na svět, a jak se dokážou z minuty na minutu zaplnit teplem a vášní.
Zhluboka jsem polknul, a pak otevřel pusu-"Prosím, nikomu to neříkej, prostě nikomu, ani Hermioně ne."-vzpomněl jsem si v tu chvíli na Ronovu prosbu a znovu se cítil falešně a hnusně, když jsem svému tajnému milenci vyslepičil, co mi Ron dnešního rána prozradil. Nikdy jsem si nepřišel nižší a odpornější, než v ten moment. Vypadal chvíli zaraženě a hleděl na mě, jako kdybych si z něj měl dělat srandu, ale když jsem se nijak neměl k tomu vyslovit: "Apríl," či něco podobného, začal se smát.
"Takže Weasly mě miluje, no to je gól," vyprskl a v křeči si položil ruku na břicho.
"Draco," oslovil jsem ho prosebně. "To není vtipný," zlehka jsem se zamračil. V duchu jsem si nadával do blbců. Byl jsem prostě idiot. Měl jsem chuť si nafackovat. Možná použít na Draca jedno z těch paměťových kouzel, ale najednou jsem byl zbabělý. Já, slavný Harry Potter, který se nikdy ničeho nebál, a který vždycky své kamarády bránil, jsem podlehl Dracovi Malfoyovi, nedokázal před ním držet jazyk za zuby, a tak jednoho z nich obětoval.
"Jak to? Že to není vtipný?" povytáhl nechápavě obočí, stále se smál.
"Hele, Draco, tohle je fakt vážný," odvětil jsem. "On je můj nejlepší kamarád, svěřil se mi s něčím takovým a já? Já mu nejsem schopnej říct, že spím s klukem, na kterého si myslí. Ne, že by si dělal valné naděje…"
"A také žádné nemá," neodpustil si Draco s dalším úsměškem.
"Mlč," obořil jsem se na něj. "Ale přeci jen to není vůči němu fér," dokončil jsem svou původní větu.
"Oh, bože a je to tu zas. Milosrdný Harry Potter, zastánce všeho správného," protočil oči v sloup.
"Pochop to, je to můj kámoš, kterej mi už několikrát pomohl zachránit zadek, měl odvahu se mi svěřit, a já jen zbaběle mlčel a říkal mu, jak to bude všechno v pořádku," odtáhl jsem se od něj zamračeně. Naštvanej na něj, že to nechápe, a hlavně na sebe, za to, že jsem nedržel jazyk za zuby, a že jsem nedokázal bejt k Ronovi upřímnej.
"Ublížíš mu tak či tak," pokrčil Draco lhostejně rameny a já nechápavě zamrkal. "Jestli je fakt pravda, to cos říkal"-znovu se uchechtl-"tak když mu řekneš pravdu o mně a o tobě, bude ho to sakramentsky bolet. No, a když mu to neřekneš a on se to dozví, bude taky zlomenej. Takže si můžeš vybrat, buď mu to řekni, a on bude teď trpět, anebo mu to neříkej a je možné, že se to ani nedozví, a bude si u mě dál dělat naděje."
"Ale to taky trpí," poznamenal jsem.
"Ale pořád si může myslet, že nějaká ta naděje je, i kdyby měla být sebemenší, a rozhodně se díky tomu netrápí tolik, jako kdyby věděl, že není žádná," poukázal na ten malinkatý detail v rozdílu těch dvou trápení. "Ale dost už," prohlásil pevně. "Opravdu se tím chceš zabývat zrovna teď? Já tedy ne," znovu mě k sobě přitáhl a políbil mě. Jenže já doopravdy náladu neměl, a tak jsem se mu znovu vykroutil.
"Promiň, Draco, ale dneska na to fakt nemám chuť," zavrtěl jsem hlavou, pozapínal si knoflíky na své rozepnuté košili, poupravil jsem svůj pomačkaný hábit a vydal se k odchodu.
"Vyber si, Pottere," houkl na mě ještě. "Buďto to bude tvé přátelství s Weaslym, anebo já a sex. Protože jak vidím, obojí dohromady nejde, a ty to taky moc dobře víš."

A já to skutečně věděl, moc dobře jsem si to uvědomoval. Ron se toho večera nimral v jídle jako nikdy předtím, a já toho taky moc nesnědl, vůbec jsem neměl chuť. Hermiona si nás měřila zkoumavým pohledem a určitě horečně přemýšlela, co se nám asi tak stalo.
"Tak a dost, co se to tu děje," nevydržela už, když jsme seděli mlčky ve společenské místnosti, ve které jsme zůstali poslední.
"Nic," řekli jsme s Ronem unisono a ona se zamračila. Nevěřila nám ani trochu.
"Něco se stát muselo. Oba jste ticho, což u vás nebývá zvykem ani trochu, a navíc oba vypadáte tak nějak divně. Ron se tváří jako hromádka neštěstí a ty, Harry"-otočila se ke mně a zadívala se mi zpříma do očí-"jsi nějak moc zamyšlený," prohlásila vědoucně.
"To nic, Herm, jen je toho na mě asi moc, to víš, jsem v časovým presu s úkolama a představa běsnícího Snapea mi moc nepřidává," nervózně se pousmál a poškrábal se ve vlasech. Hermiona nevypadala, že by mu na to skočila, ale dál se v tom nerejpala. Znovu se vrátila ke mně, jenže já jen zavrtěl hlavou, jako že se o svých problémech bavit nechci. Zdálo se, že jí to zamrzelo, ale na druhou stranu jí došlo, že nutit nás nemůže.

Ron dlouze zívl, a nakonec se rozhodl jít spát dřív, než obvykle. Bylo mi blbý sedět s Hermionou sám, jen tak, v tom tichu, a tak jsem nakonec také vstal s tím, že si půjdu lehnout.
"Harry," oslovila mě a já se znovu posadil. Uvědomil jsem si, že to nebude jen tak, a že to bude na dýl. "Co se to tu skutečně děje?" položila tuhle otázku již podruhé za dnešní večer a čekala, co bude dál.
"Herm, rád bych ti to řekl, ale nemůžu…" povzdychl jsem si.
"Týká se to Rona?" pozdvihla obočí. Přikývl jsem. V tomhle nemělo cenu lhát, odpověď byla více než jasná. "O co jde, Harry? Co ho trápí? Mohla bych mu pomoct…"
"Ne, Hermiono"-přerušil jsem ji s vrtěním hlavy ze strany na stranu-"v tomhle mu nemůže pomoct ani jeden z nás," povzdychl jsem si. "Tohle nejsou obyčejné trable, jako je škola…"
"Neříkej, že se…" vydechla překvapeně a dala si ruku před pusu. "Do koho?" zajímala se.
"Promiň, ale už jsem toho řekl dost. Slíbil jsem Ronovi, že budu mlčet, když bude chtít, řekne ti to sám," odvětil jsem jí na to jen a znovu se cítil hrozně. Ano, slíbil jsem Ronovi, že to neřeknu, ale nedodržel to. Navíc, Hermiona byla moje nejlepší kamarádka, a kdybych to řekl jí, dalo by se to pochopit, jenže já to prozradil Dracovi, kterej byl vždycky proti nám, a kterej nás zesměšňoval, kudy chodil. Nejhorší na tom bylo, že kdykoliv se mohl ozvat a vytasit se s tím proti Ronovi.
"Dobře," řekla s pochopením a dál mě upřeně pozorovala. "A co trápí tebe?" Čekal jsem tuhle otázku, ale nevěděl, jak odpovědět. "Harry, ty víš, že se mi můžeš svěřit s čímkoliv," zamračila se.
"Já vím, Hermiono, jen nevím, jak ti říct něco takového…" zarazil jsem se. Já jí to vážně chtěl říct, ale pochopila by to?
"Harry," řekla s lehkým úsměvem a položila mi svou dlaň na mou ruku. Cítil jsem její teplo a upřený pohled jejích vlídných očí. Uklidňovalo mě to a dodávalo odvahu. "Slibuju, že budu klidná, ať už mi řekneš cokoliv."
"To si nejsem tak jistý," špitl jsem tiše.
"Tak?" pobídla mě.
"Já…Já už pár měsíců mám s někým no, jak to jen říct, protože vztah se tomu nedá říkat…"
"Poměr?" pomohla mi.
"Jo, tak nějak a je to někdo, do koho bys to vůbec neřekla a…No prostě a jednoduše je to Draco," vyhrkl jsem. Hermiona na mě vytřeštila oči a vypadala více než zaraženě.
"Draco? Malfoy?" vyhrkla a dala si v údivu ruku před pusu. Než se stihla vyjádřit jakkoliv jinak, ozvala se rána, něco jako náraz. Ztuhle jsem se otočil a uviděl Rona stojícího na schodech, ruku měl sevřenou v pěst a opřenou o stěnu. Musel do ní praštit, a to pěkně silně.
"Rone," vydechl jsem přiškrceně.
"Takže takhle to je," zavrčel s přimhouřenýma očima. "Měls mi to říct Harry," pronesl vztekle. "Jsi zrádce!" vykřikl. "Tys mě v klidu poslouchal a uklidňoval, říkal, jak to bude dobrý, a přitom ses s ním pelešil. Víš, jak to teď bolí?" díval se na mě se zradou vepsanou v očích a já se cítil čím dál tím víc jako odpad, jako ta největší špína na světě.
"Rone, já…" pokusil jsem se najít vhodnou omluvu, ale na tohle zřejmě žádná neexistovala.
"Nech mě bejt," prskl, sešel ze schodů, popadl svou hůlku, kterou tam předtím zřejmě zapomněl, a kvůli které se také vrátil, a pak bez jediného slova znovu odešel.
"Harry, neříkej mi…" ozvala se Hermiona, když se trochu vzpamatovala.
"Jo, Ron je zabouchlej do Draca," povzdychl jsem si.

Ron se mnou od toho večera nepromluvil ani jediné slovo a ani se na mě nepodíval. Vyhejbal se mi jako čert kříži. Ani s Hermionou nemluvil tolik co dřív a já nevěděl, co mám dělat.

"Tak, cos mi chtěl Pottere, dlouho si to beze mě nevydržel," ušklíbl se Draco, když dorazil do prázdné třídy na přeměňování.
"Už to vědí, Draco. Hermiona a Ron, o nás vědí," řekl jsem jen sklesle. Draco na to jen povytáhl obočí.
"Vskutku? A co na to ti tvý přítelíčkové řekli?" zajímalo ho. "Co na to Weasly?"
"Hermiona to zpočátku nedokázala pochopit, ale bere to celkem s klidem a Ron no, ten se se mnou teď nebaví, vyhýbá se mi…"
"Já si říkal, že silná trojka už nějak při sobě nedrží," zamyslel se nahlas. "A jak se tvářil, když se to dozvěděl?"
"Byl zničenej…"
"Škoda, že jsem to neviděl," prohlásil škodolibě.
"Jsi fakt hnusnej a bezcitnej, Draco, jak tohle můžeš říct?" vyštěkl jsem. Jo, věděl jsem, že takovej je, ale to nemůže aspoň chvíli držet hubu?
"Takovej sem, Harry, a vím, že to víš," řekl vědoucně. "A přesto sis se mnou začal a pořád se mnou seš."
"Jsi bastard," zamračil jsem se, když si mě přitáhl za boky k sobě.
"Ale to se nezmění," zašeptal podmanivě těsně u mých úst. "Tohle prostě ke mně patří," dodal, než mě políbil. Natlačil mě na jednu z lavic a sundal mi hábit. Líbal mě s takovou intenzitou, že jsem na své problémy alespoň na chvilku zapomněl. A v tu chvíli jsem pochopil, proč jsem stále vlastně s ním.

Vešel jsem do společenské místnosti těsně před večerkou a všiml si, jak Ron odchází, když jsem se objevil. Chvilku jsem počkal, a pak se vydal za ním. Zabouchl jsem hlasitě dveře a snesl na ně zamykací a bezzvukové kouzlo.
"Co chceš?" otočil se ke mně nasupeně Ron.
"Potřebuju si s tebou promluvit," odvětil jsem klidně.
"Ale já s tebou mluvit nechci," řekl tvrdohlavě. "Není o čem…"
"V tom se pleteš," přerušil jsem ho. "Moc dobře víš, že je a o čem s tebou chci mluvit."
"Co mi chceš říct? Hm? Jak nemůžeš za to, že se Malfoyovi prostě líbí víc sláva a obdiv? Že někdo jako já, na něj prostě nemá?"
"Tak to není, Rone, tohle s tím nemá nic společného!" i když v tu chvíli jsem o tom začal pochybovat. "Prostě to tak nějak přišlo a navíc, já o tvých citech nevěděl!" zvýšil jsem hlas.
"Proto si mi to měl říct, Harry. Měl si mi říct, že se s ním scházíš!"
"Měl jsem strach, Rone. Strach, že to nepřijmeš. Vždycky si o něm mluvil s odporem, nenáviděl jsi ho a já se bál, že začneš nenávidět i mě, kdyby ses to dozvěděl," sklopil jsem hlavu.
"Tak si mi to měl říct v tu chvíli, co jsem se ti svěřil."
"Nechtěl jsem ti ublížit…"
"Ale ublížil ještě víc, když si to tajil, když sem se to musel dozvědět tak, jak jsem se to dozvěděl," zamračil se.
"Promiň, Rone, já vážně nechtěl," řekl jsem upřímně.
"Miluješ ho?" zeptal se mě znenadání a já ztuhl.
"Já nevím," přiznal jsem. "Možná."
"Jak? Proč?"
"Ze začátku to byla jen nějaká přitažlivost mezi námi, naše rivalita se prostě změnila v hru, kdo dýl vydrží odolávat. A potom, potom už to všechno bylo o tom, že s ním jsem mohl zapomenout na věci okolo sebe. Dělal jsem něco zakázaného, nemusel pořád přemýšlet na tvé hašteření s Hermionou, na školu a už vůbec ne na Voldemorta. Bylo to osvobozující. V tu chvíli, kdy jsem byl s ním, jsem nebyl ten Harry Potter, který bojuje pro záchranu světa, byl jsem jen obyčejný člověk, který myslí na svoje potřeby. Vždycky se starám o ostatní, myslím na ně, ale když jsem s Dracem, jsem sobecký. Netěšilo mě, že jsem to před tebou musel skrývat, ale zároveň jsem chtěl být s ním a zase se od všeho odprostit, mít okamžik, kdy tu budu jen pro sebe, o nikoho se nestarat. Jenže jsem to nedokázal, nedokázal jsem přestat myslet na tebe a tvý city," všechno jsem Ronovi vyklopil, řekl mu pravdu, to jak se cítím. Nemohl jsem už dál předstírat, tajit.
"Možná si to opravdu potřeboval," prohlásil nakonec Ron po chvilce přemýšlení. "Možná jsi na to doopravdy měl právo."
"Rone, to ne, takhle jsem to nemyslel…"
"Já vím, Harry," řekl smířlivě. "Možná, že víc než to, že se Malfoyovi líbíš ty, mě bolelo to, žes mi nevěřil a neřekl mi to. Jsme nejlepší přátelé už dlouho, Harry a ty jsi…"
"Zklamal," dodal jsem za něj. Ano, doopravdy jsem zklamal a doopravdy mě to taky mrzelo.
"Jo," povzdychl si.
"A teď? Jak to bude teď?" zeptal jsem se opatrně.
"To nevím. Asi je to v pohodě, teda, pokud se o něm nebudeš zmiňovat a už mi nebudeš nic tajit," zlehka se pousmál.
"Díky, Rone," pevně jsem ho objal. "Slibuju, že se polepšim."
"To doufám, kámo. Už mě nebavilo poslouchat Seamusovy a Deanovy řeči a výslechy. Navíc, myslím, že i Hermionu to naše usmíření potěší."

"Vypadáš nějak šťastně," řekl s pozdvihnutým obočím Draco, když jsem vstoupil do komnaty nejvyšší potřeby a on se se založenýma rukama na hrudi opíral o zeď. Přistoupil jsem k němu a umlčel ho polibkem.
"Taky mám důvod," odvětil jsem, jakmile jsem se od něj odtáhl.
"Copak, Weasly za tebou zase běhá jako poslušný pejsek?" ušklíbl se.
"Ne, jsme opět kamarádi," zamračil jsem se nad jeho přirovnáním.
"Věrný pes," pokrčil rameny, jako kdyby to bylo to samé. "No a co, ať je to jak chce, seš konečně zpátky. Sice mi ta trocha tvé deprese nevadila, ale přeci jen jsi víc žhavej, když se do toho plně vkládáš a nejseš myšlenkama jinde," mrkl na mě a já zrudl. "Tohle bude ještě zajímavé," prohlásil pobaveně, přitáhl si mě k sobě za hábit a začal líbat s takovou vášní, že jsem mu jeho připomínky zapomněl oplatit a podlomila se mi kolena. Pevně mě k sobě tiskl jednou rukou a druhou mi masíroval zadek. Hladově jsem mu polibky oplácel a těšil se na další z našich zakázaných spojení. Byl jsem šťastnej jak blecha. Už jsem se nemusel trápit s tím, že Ronovi nemusím lhát, že jemu ani Hermioně nemusím nic tajit a navíc, navíc jsem měl milence, kterej byl v posteli naprostá špička, a kterej mě dokázal rozpálit, i když to byl prvotřídní bastard a Zmijozel.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Smajli Smajli | Web | 17. září 2011 v 16:06 | Reagovat

Mhmm, už dlouho jsem nečetla nic na HP ^^ Harrry/Draco je fajn pár, i když mi sklapla čelist z myšlenky na Ron/Draco =D Hezká oddychovka, jsem ráda, že to dobře dopadlo =) Ron je dobrej, já bych se přes to asi tak snadno přenést nedokázala =D

2 May Darrellová May Darrellová | Web | 18. září 2011 v 10:25 | Reagovat

Öu jééé... tak tohle bylo dokonalé!! ^^ Harry a Draco je výborný pár =) i když představa Rona s dracem... hmmm... :D :D

3 Nade Nade | Web | 18. září 2011 v 20:23 | Reagovat

Hmmm, to byla taková chuťovčička. Draco je opravdu bastard, sexy bastard. :-D

4 Lilirose Lilirose | 2. října 2011 v 23:47 | Reagovat

Dobrá povídka :)
Mám ráda tenhle pár ...

5 Aiiko Yamamura ^-^ Aiiko Yamamura ^-^ | Web | 4. prosince 2011 v 1:06 | Reagovat

mna by napríklad zaujímal aj ron s harrym :D:D

6 channeler channeler | Web | 15. ledna 2016 v 14:07 | Reagovat

půjčky online na účet ;-)

7 Karin Karin | 14. ledna 2018 v 15:55 | Reagovat

Parádní. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama