PS: Naruto vážně nebyl těhotnej, sice tohle bude ještě jak americkej seriál, ale tohle tam fakt zakombinovaný nebude:D Jako mám vymyšlenou povídku, kde bude Naruto čekat dítě, ale bude tam vysvětlený jak je to možný a jak se dítě dostane ven, poradím vám, že nápad sem si do ní vzala od Stephenie Meyerový, a tak sem i prozradila téma:D
12. Část: Narutova minulost 1. Část
"Dobře," přikývl klučina, ještě jednou si prohlédl Sasukeho, který na něj stále zíral jako na boží zjevení, a pak se rozeběhl ke schodům, kudy se dostal do patra domu.
"Takže ty máš syna," promluvil jako první Sasuke, když se přesunuli do obývacího pokoje.
"Jo," povzdychl si Naruto a se strachem v očích se díval na svého přítele. Bál se, že ho znovu ztratí, bál se jak tenhle fakt přijme.
"Jak? Kdy? Kolik tomu klukovi je?" ptal se a přitom se rukama spojenýma do stříšky opřel o konferenční stolek.
"Jsou mu čtyři a pár měsíců," odvětil Naruto a snažil se nepanikařit, snažil se udržet v klidu. "Asi bude lepší, když ti řeknu všechno od začátku," dostal ze sebe tiše.
"Povídej."
"Pamatuješ si ten večer na diskotéce, jaks mě tam nechal na těch záchodech?"
"Jo."
"Tak tenhle jedinej večer může za tohle všechno."
"Ne, mlč," zašeptal zlomeně Naruto. "Nechci slyšet, že to nejde, že se mnou nechceš být," povzdychl si. "Neunesu to," vzhlédl a zadíval se Sasukemu zpříma do očí. Černovlasý chtěl uhnout pohledem do strany, ale Naruto uchopil pevně jeho tvář v dlaních, otočil ho zpět k sobě a přitiskl se svými ústy na jeho. Jemně mu skousl spodní ret, a pak po něm přejel jazykem. Sasukeho reakce byla téměř okamžitá a tak se o malý okamžik později vášnivě líbali a dotýkali těla toho druhého. Tato vzácná chvilka, však neměla dlouhého trvání.
"Přestaň," odstrčil Naruta od sebe a hřbet ruky si přitiskl ke rtům. "Nemůžeme být spolu, Naruto, nedokážu to," zlehka zavrtěl hlavou.
"Takže raději dokážeš být beze mě, raději mě necháš," posmutněl blonďák.
"Nedokážu ani jedno, Naruto, to mi věř," přiznal Sasuke, políbil ho na čelo a odešel ze záchodů pryč. Blonďák tam chvíli jen strnule stál, než se odhodlal k pohybu a nevydal se ho hledat. Rozhlédl se po sále, ale Sasuke už byl pryč.
"Sakra," zaklel, bouchl pěstí do stěny a zamířil zpět k baru, kde do sebe začal znovu lít jednu sklenku za druhou.
"A potom se objevil někdo, koho bych tam nečekal, někdo, kdo mě hledal a dozvěděl se od Kiby, že tam budu."
"Naruto-kun," dotkla se jeho ramene a on se na ni otočil.
"Hinato," zazubil se na ni opile. "Co ty tu děláš?"
"No K-Kiba-kun říkal…" vykoktala ze sebe tichým hláskem.
"Jo, Kiba, t-ten si taky někam zmizel," odfrkl si opile. "Jestli ho h-hledáš, tak nevim kde vězí," odvětil a kopl do sebe dalšího panáka saké, aby zahnal chmurnou náladu a příšernou bolest svého srdce, kterou cítil.
"N-ne to ne, v-vlastně jsem hledala t-tebe," její hlas se ještě ztišil, až bylo s podivem, že přes ten hluk, co tam byl, dolehl k Narutovým uším.
"To je od tebe opravdu milý," pousmál se, ale ani se na ni nepodíval. Objednal si od barmana další štamprli a lačně se díval, jak ta průsvitná tekutina plní malou skleničku. Hinatu jeho chování však neodradilo a přisedla si k němu na vedlejší barovou stoličku.
"Neměl bys t-tolik pít, Naruto," prohlásila smutně.
"Jak se jinak zbavit žalu, Hinato," konečně se k ní otočil. Tmavovláska se zarazila, tolik bolesti v jeho očích nikdy neviděla.
"A ře-řekneš mi, c-co tě trápí?" zeptala se opatrně.
"Tak opi-lej je-ještě nejsem," ušklíbl se a znovu se napil.
"Potom jsem prostě pil dál a jenom vím, že ona tam byla stále se mnou. Zřejmě jsem si u ní vylil srdce, možná jsem si i poplakal na jejím rameni, vážně netuším. Byl jsem tak namol, že si z toho už nic nepamatuju. Ráno, když jsem se probudil, ležela vedle mě. Bylo mi to líto, nechtěl jsem jí ublížit. Jakmile se vzbudila a viděla omluvu v mých očích, pochopila. Oblékla se a odešla. Cítil jsem se mizerněji než předtím. Zatáhl jsem ji do svých problémů s láskou k tobě a zničil jí tak život," vyprávěl Naruto a z jeho očí se pomalu začaly po tvářích kutálet slzy. "Byly to asi jen dva týdny od toho večera, když zazvonil zvonek u našich dveří."
Zvonek se rozlehl domem a blonďatý chlapec běžel otevřít. Doufal, že za dveřmi bude stát Sasuke, jako už tolikrát však pocítil zklamání. Na prahu stála tmavovlasá dívka z rodiny Hyuga a vypadala ustaraně.
"A-hoj, Naruto," pozdravila a dívala se na něj s obavou v očích. Narutovi došlo, že to, že je tu, nebude asi jen tak, a že to bude opravdu vážné, protože od té noci se spolu snažili komunikovat co nejméně a co nejvíce se sobě navzájem vyhýbat.
"Ahoj, Hinato, pojď dál. Děje se něco?" zavřel za nimi dveře, když dívka vstoupila a ihned se jí zeptal na důvod jejího příchodu.
"Máš někoho doma?" položila mu otázku a nervózně se rozhlédla kolem.
"Ne, jsem tu sám," zavrtěl hlavou.
"Stejně bych raději mluvila někde v soukromí, kdyby náhodou někdo přišel," pípla a Naruto přikývl. Zavedl ji tedy do svého pokoje a oba se posadili na jeho postel.
"Tak, co tě sem přivádí?" ptal se netrpělivě. Opravdu ho zajímalo, co mu chce sdělit.
"V-víš, j-jak j-sme se po-potkali na té diskotéce?" vydolovala ze sebe.
"Ano," přikývl a napjatě čekal dál.
"A j-jak jsme s-se po-potom…" zrudla a nemohla pokračovat. Všechno to z ní lezlo jak z chlupaté deky, ale Naruto trpělivě vyčkával.
"Ano," znovu přikývl. "Hinato, co se děje?" zeptal se přímo, když se doopravdy neměla k dalším slovům.
"Já-já js-jsem tě-těhotná," vzlykla a sklopila hlavu.
"C-cože?" vyhrkl zděšeně Naruto a šokovaně se na ni díval. "T-to snad," dal si ruku před ústa.
"V tu chvíli jsem myslel, že se zhroutím. Bylo toho na mě najednou doopravdy hodně. Když jsem se trochu vzpamatoval, objal jsem ji a začal ji uklidňovat tím, jak všechno bude dobrý. Vlastně jsem tím tenkrát tak nějak uklidňoval i sebe. Řekla mi, že se s tím už svěřila rodičům, ale ti to nepřijali dobře. Hodlali ji vyhodit z domu a vydědit, pokud se to někdo dozví a ona si to dítě nechá. Jenže ona si to dítě chtěla nechat a já taky nemohl dopustit, aby šla na potrat. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života. Ona tu nemohla dál zůstávat, a tak jsme se rozhodli prostě odjet z města a začít novej život. Měl jsem našetřený nějaký peníze, plus to, co mi rodiče spořili, a další den, jsme měli oba zmizet," vtiskl obličej do dlaní. Chvíli se odmlčel, a pak pokračoval: "A pak, pak si o pár hodin později přišel ty a mně se všechno zbořilo úplně. Chtěl jsi, abychom byli zase spolu a já si to z celého svého srdce přál taky, ale už bylo pozdě. Ptal jsem se sám sebe, proč ti to sakra trvalo tak dlouho, proč to nemohlo být dřív, proč to nemohlo být té noci na diskotéce. Dívat se na tebe jak klidně spíš a opouštět tě, byl pro mě horor. Bolelo to ještě víc, než když si mě nechal. Moct tě mít, a přitom muset odejít…" teď již vzlykal nahlas a naplno.
"Rodičům jsem zanechal vzkaz a kontakt na sebe. S tebou jsem se prostě rozloučit nedokázal a opravdu mi to bylo líto, ale nemohl jsem jinak. S Hinatou jsme odjeli do Suny, kde jsme si našli menší byt. Začali jsme tam chodit do školy a já po večerech ještě pracoval. Bylo to těžké, ale s Hinatou jsme měli jeden druhého a já se jí naučil mít fakt rád, ale nikdy jsem ji nedokázal milovat a ona to věděla. I přesto byla šťastná a já se pokoušel být svým způsobem taky. Jenže když nastal čas porodu, zemřela a já zůstal s Kaiem sám. Zničil jsem jí život, Sasuke. Nikdy by nemusela zemřít, kdybych byl silnější, je to všechno moje vina," vyčítal si a černovlasý ho objal, pevně ho k sobě přitiskl a snažil se ho uklidnit, tak jako Naruto uklidňoval tenkrát Hinatu.
"Není to tvoje vina, Naruto, prostě to takhle mělo být," zašeptal a vtiskl mu polibek do vlasů. Už se nemohl zlobit, že ho opustil. Už se nemohl zlobit, že mu o Kaiovi neřekl. Nemohl se na něj zlobit, když viděl, že se tím stále trápí. "Navíc, Hinata mohla být s někým, koho milovala, a kdo se o ni staral, kdo jí měl rád a byl jí oporou. Byla šťastná, Naruto, a možná víc, než kdy předtím."





bože, čo si to stvorila
....paani, tak toto by ma ani vo sne nenapadlo....no, už tu nebudem ospevovať, že píšeš úžasne, lebo je to takpovediac zbytočné....len proste, bolo to prekvapujúce a úžasné:)...teším sa na ďalšiu časť:)