5. Část: Zbytečné obavy
"Promiň, já jen, zaskočils mě tím," dostal ze sebe nakonec, a jakoby se nic nestalo, jako kdyby se nezatrhl, pohlédl Narutovi do očí.
"A co na to tedy říkáš?" chtěl vědět blonďák a zlehka se usmíval. Byl plně rozhodnut přesvědčit Sasukeho, aby to alespoň zkusili. I kdyby to mělo znamenat, že se doopravdy spálí.
"No já, neříkám, že nejsem rád…překvapilo mě to mile, ale…seš si tím opravdu jistý?" zajímalo ho.
"Kdybych si nebyl jistý, tak s tím za tebou nejdu," povzdychl si Naruto a zkřížil ruce na prsou.
"Ale co tě přimělo změnit názor?"
"Kiba," odvětil jednoduše důvod svého náhlého rozhodnutí.
"Co ten s tím má společného?" pozdvihl obočí.
"Ví všechno," řekl s trochou obavy v hlase.
"O nás?"
"Ano."
"Nebyls to ty sám, kdo říkal, že by bylo lepší, aby o nás zatím nikdo nevěděl?"
"To ano, ale pochop, cítil jsem se pod psa a potřeboval jsem si o tom s někým promluvit."
"Takže si běžel za Kibou?" zeptal se kousavě.
"A za kým jiným? Za tebou sem nemohl, protože si byl ten důvod, proč sem se cítil mizerně a on byl jediný, u koho jsem doufal, že mě pochopí," ospravedlňoval se Naruto, i když věděl, že to není jeho povinnost.
"A?" nadhodil Sasuke.
"A co?" teď nechápal zase blonďák.
"A co ti na to řekl?"
"Pochopil to. Prý ho to zaskočilo, ale vzal to celkem s klidem."
"A co to, co tě přesvědčilo změnit názor," vyslovil tiše a propaloval Naruta svým pohledem. Moc dobře si všímal, jak to jeho blonďatého spolužáka rozechvívá a užíval si to. Těšilo ho, že je z něj nervózní.
"Řekl mi, že je lepší zkusit to teď, dokud to není tak vážné, než později, kdy by mi to mohlo zlomit srdce. A podle mě, v tom měl naprostou pravdu. Záleží mi na nás a to znamená, že jsem ochotný překonat svůj strach a být s tebou, i když to znamená obětovat svůj zadek," pokrčil s úsměvem rameny. Sasuke se na to pobaveně ušklíbl. Nebyl by to Naruto, kdyby za takovou vcelku normální řeč, nehodil něco praštěnýho.
"Jo je, a to jen díky tobě. Vůbec bych si pohled z týhle strany neuvědomil. Jsem ti vážně moc vděčnej," mluvil šťastně a taky se tak cítil.
"A jak to proběhlo? Však víš, jestli to už máte no za sebou," zeptal se Kiba trochu nervózně. Bylo zvláštní o tom mluvit.
"Eh, n-ne to-to ne," vykoktal ze sebe Naruto. "J-ještě se to nestalo," dodal rozpačitě. "Ale možná, dnes večer," šeptl.
"Páni, tak to gratuluju a jak ti je?"
"No, necejtim se zrovna v klidu. Pozval jsem Sasukeho sem a vůbec nevim, co dělat. Jestli něco připravovat, nějak se chystat…" začal mírně panikařit, dokud ho Kiba nepřerušil.
"Seš snad nějaká baba, Naruto?" povzdychl si hnědovlásek. "Bejt tebou dám si dlouhou horkou sprchu a nic víc nějak extra neřešim, možná ještě nějaký to vínko a to je všechno," kroutil nad jeho bezmocností hlavou, to však Naruto vidět nemohl.
"Ale, co když…"
"Naruto, uklidni se. Buď prostě přirozenej a chovej se tak jako vždycky. Zlom vaz, kámo," řekl mu, než zavěsil.
"Kibo, počkej…" vyhrkl ještě blonďák, ale ze sluchátka se už ozýval pouze hluchý tón. "Doprčic," zaklel Naruto, skousl si spodní ret a zavěsil. Snažil se uklidnit, ale vůbec mu to nešlo. Rozhodl se tedy poslechnout Kibu. Jednou se mu to už vyplatilo, a tak to udělá znovu. Místo toho, aby si však hodil pouze sprchu, rozhodl se naložit do vany.
Seděl přichystaný u jídelního stolu, dlaní si podpíral hlavu a kousal si nehet ukazováčku. Očima snad každou minutu, možná i po pár vteřinách klouzal k hodinám visícím na protější stěně. Zbývala dobrá půl hodina, která se táhla a utíkala rychle zároveň. Naruto totiž nevěděl, co je pro něj horší. A když se ručička dotkla sedmé hodiny, zazvonil zvonek u hlavních dveří do domu. Blonďák polkl a znovu mrkl na hodiny, aby se ujistil. Nebylo pochyb o tom, kdo za dveřmi stojí a zvonkem dává najevo svou přítomnost a touhu dostat se dovnitř. Pomalu se tedy zvedl a ještě pomaleji došel otevřít.
"Ahoj," pozdravil s lehkým úsměvem a snažil se uklidnit své třesoucí se ruce a zrychleně bijící srdce. Byl nervózní jako nikdy předtím.
Jako odpověď mu přišlo přikývnutí, které následovalo: "Pustíš mě dál?", jež bylo doprovázeno pozdvihnutým obočím. Naruto byl trochu zasekaný, a tak si ani neuvědomil, že brání Sasukemu ve vstupu do domu.
"Jo, promiň," vydechl blonďák nakonec a malinko ustoupil. Sasuke tedy vkročil dovnitř předsíně. Nastalo mezi nimi trapné ticho, a jelikož byl černovlasý ten, který nikdy nic moc neřešil, rozešel se do obýváku a posadil se na gauč. Naruto ho následoval a chvilku ho tiše pozoroval.
"Dáš si něco k pití? Tedy spíš, dáš si se mnou skleničku vína?" dostal ze sebe nakonec a začal si hrát s prsty.
"Třeba," dostalo se mu krátké odpovědi od druhého chlapce, který na něj upíral svůj zrak. Naruto tedy přikývl, rychle se otočil na patě a zmizel v kuchyni.
"No tak, Naruto, uklidni se. Vždyť o nic nejde. Jak to říkal Kiba, nejsi přeci baba," říkal si pro sebe, když nahlížel do lednice, odkud o pár vteřin později vytáhl dvě lahve. Jednu s bílým vínem a druhou s červeným.
"Které?" houkl na Sasukeho. "Červené, nebo bílé?"
"Červené," ozvala se odpověď z vedlejší místnosti.
Naruto tedy uklidil lahev s bílým zpět do lednice, z jednoho ze šuplíků vytáhl otvírák a píchl ho do korku od červeného. Za malou chvilku byl špunt venku a on naléval červenou tekutinu do dvou sklenek. Pak jak lahev, tak skleničky postavil na tác a rozešel se zpět do obýváku. Byl rád, když to všechno donesl v pořádku a postavil na konferenční stolek.
"Tak na co?" zeptal se Naruto a pozdvihl svou sklenku.
"Na naši společnou noc," odvětil bez zaváhání Sasuke a Naruto pochopil, že se na to už musí těšit. Chvíli ještě jen tak seděli v obýváku, popíjeli víno a povídali si. Víno dělalo své a Naruto se začínal trochu uvolňovat a nabíral na jistotě. Bylo mu dobře. Sasukeho hlas ho uklidňoval a jeho přítomnost mu dávala pocit bezpečí. Když černovlásek položil svou sklenku zpět na desku stolku, uchopil ho Naruto za ruku a přitáhl si ho blíž k sobě. Chvíli pozoroval Sasukeho rty, a pak na ně vtiskl lehký polibek. Objel jejich konturu jazykem, který následně protlačil dovnitř. Byl hladový, hladový po Sasukeho polibcích, a tak si je také vyžádal.
"Je mi horko," přiznal se, když se od sebe odtrhli. Zdvihl se, a pak vytáhl za ruku nahoru i Sasukeho. Vedl ho po schodech do horního patra a následně i do dveří od svého pokoje. Pro jistotu za sebou zavřel dveře a otočil se k černovláskovi. Pomalu si přetáhl tričko přes hlavu a zadíval se s očekáváním do očí, které byly jako noční obloha. Sasuke jen tak nehnutě stál a čekal, co bude Naruto dělat dál. Bavilo ho ho trápit, přeci jen nechtěl všechnu práci nakonec udělat sám a trochu té iniciativy chtěl přenechat svému blonďatému milenci. A Naruto si toho byl vědom. Pochopil, že bude muset sebrat odvahu a udělat tyhle první krůčky sám. Bylo to jen a jen pro jeho dobro. Potřeboval nabrat trochu odvahy a toho sebevědomí.
Udělal dva kroky dopředu a ocitl se tak těsně u Sasukeho. Opět propojil jejich rty v jedny a rukama sklouzl na hruď, kde začal rozepínat knoflíček po knoflíčku modrou košili, kterou měl jeho společník na sobě. Odtáhl se od něj, aby nabral zase trochu toho vzduchu a zaměřil se na další knoflíky, které spojovaly ty kusy látky k sobě. Když byly dokořán, vyšla na světlo krémově bílá hruď, jež byla pevná stejně jako svaly na Sasukeho břiše. Naruto po ní fascinovaně přejel svýma rukama a zajel i na černovláskovo břicho a zase zpátky. Podbřiškem se mu rozlilo lehké zachvění vzrušení a mezi nohama mu lehce zaškubalo. Teď už věděl, že z jeho strany to tak marné rozhodně nebude. Sasuke ho přitahoval a vzrušoval. Jen doufal, že to nebude jednostranné.
Nemusel mít vůbec strach. Sasuke sice vypadal prozatím netečně, ale i jemu byly ty nesmělé a zároveň krásně hřejivé doteky Narutových rukou příjemné. On sám se chtěl Naruta co nejdříve dotknout. Chtěl opět cítit jeho polibky, a tak ho uchopil za pas a prudce si ho přitáhl na sebe. Uzamkl jeho ústa těmi svými a odmítal ho vydat ze svých spárů. Rukama sklouzl z boků na jeho pevný zadek a trochu ho zmáčkl. Blonďák mu lehce sykl do úst, jak ho to překvapilo, ale přitom držel a dál se nechal líbat a polibky oplácel.
Pomalu se přesunuli k posteli. Sasuke Naruta lehce zalehl a začal se rty otírat o jeho krk. Na jednom místě se zastavil a vsál tam kůži do svých úst. Vzniklo tak červené kolečko, které značilo, že tam byl, a že teď je Naruto jen a jen jeho. Nikdy si nepomyslel, že by ho někdo mohl tak vzrušovat a už vůbec ne kluk. Naruto byl pro něj jedinečný a už se těšil, jak si ho vychutná. Měl chuť zlíbat celé to snědé tělo pod sebou, a taky na tom začal pracovat. Kousek po kousíčku tiskl své rty na Narutovu kůži, ochutnával ji jazykem a s úsměvem si poslechl blonďákův táhlý sten, když se dostal k jeho bradavkám.
Ani však samotný blonďák nezůstával pozadu a svými dlaněmi klouzal po obnažených zádech až k lemu kalhot, za který vklouzl a dotkl se Sasukeho božských půlek. Černovlasý mu vydechl do kůže na břichu, na kterém zrovna setrvával a rozhodl se už nadále nečekat. Zdvihl se, rozepnul Narutovi kalhoty a sundal je. Chvíli se kochal pohledem na skoro nahého blonďáka, bezbranně ležícího na posteli, s červení ve tvářích a na zelené trenky, které skrývaly poslední zbytky jeho těla. Když se již dost nabažil, a již dál nemohl bránit své zvědavosti, stáhl dolů ten zbytečný kus látky a odhalil tak blonďákův chvějící se úd. Natáhl k němu ruku a jen zkusmo se lehce dotknul jeho špičky. Naruto zhluboka nasál vzduch do plic, jak jím projela další vlna vzrušení.
Bylo zvláštní dotknout se jiného penisu než toho svého. Zvědavost ho poháněla dopředu, a tak uchopil Narutův nástroj do celé dlaně a pomalu s ní pohnul nahoru a dolů. To už blonďák táhle zasténal a prohnul se v kříži. Sasuke bedlivě pozoroval Narutovy reakce a i jeho rozkrok začínal pomalu a jistě reagovat. To napětí, to vzrušení z neznámého ho lákalo čím dál tím víc. Zopakoval pohyb své ruky a znovu a znovu. Odpovědí mu bylo Narutovo sténání a lapání po dechu. Očima mířil k té věci ve své ruce a během okamžiku se rozhodl. Sklonil se k němu a letmo po něm přejel jazykem.
"Sasuke," vydechl překvapeně blonďák jeho jméno a vytřeštěně sledoval Sasukeho počínání. Černovlasý si ho vložil plně do úst a začal po něm klouzat. Naruto zvrátil se zavřenýma očima hlavu dozadu a pevně uchopil prostěradlo své postele. Nikdy nic takového nezažil. Dívky mu ho nikdy nemohly vykouřit tak dobře, jako ten černovlasý kluk mezi jeho nohama. Cítil vlny hřejivé energie, rozlévající se mu tělem a návaly vzrušení shromažďující se v penisu. Když se blížil vrchol jeho orgasmu, odstrčil Sasukeho hlavu od sebe a udělal se na jeho tvář.
"P-promiň," omluvil se zadýchaně. Tváře mu rudě žhnuly, jak studem, tak vzrušením a jeho hruď se zdvihala v rychlejším tempu, než bylo běžné. Sasuke vysunul jazyk ven ze své pusy a olízl si koutek úst.
"Není to tak špatné," řekl nakonec a natáhl se pro kapesníky na Narutově stolku. Jedním očistil svou tvář a druhým zbytky spermatu na blonďákově břiše.
"Víš, je mi blbý, no, že… tak jsem si myslel, že bych to měl zkusit taky," ozval se nejistě Naruto.
"S největší radostí," ušklíbl se Sasuke a sám si rozepnul kalhoty a vyndal ven svůj nástroj. Položil se na postel, roztáhl nohy a čekal. Naruto zhluboka polkl, klekl si mezi ně a rozechvělou rukou stáhl Sasukemu kalhoty i s trenkami o trochu níž. Uchopil jeho úd do ruky a věnoval mu lehký polibek.
"Hn," zamručel Sasuke a pohodlně se uvelebil do měkkých polštářů, ze kterých byla cítit Narutova vůně. Bylo příjemné, jak se ústa jeho blonďatého milence dotkla jeho ptáka. Jak opatrně ho vsála mezi ty růžové rty a jak ho jemně přejel jeho jazyk. I to lehké neplánované kousnutí bylo vzrušující. Sasuke si připadal hýčkán, bylo mu pohodlně a moc dobře.
"Počkej," zarazil Naruta najednou černovlasý. Blonďák se tedy od něj vzdálil a nechápavě se na něj zadíval.
"Bylo to snad špatný?" zeptal se s obavou v hlase Naruto. Předtím, když mu Sasuke poskytoval orální sex, cítil se strašně dobře a on mu chtěl tu péči oplatit stejně dobře.
"Naopak, víc než dobrý, ale nechci se zbytečně vyčerpat při předehře," vysvětlil mu a povalil ho pod sebe. "Chci se vyčerpat tady," zašeptal mu do ucha a prstem mu zajel pod varlata a dotkl se jeho otvoru.
"J-já, n-nejsem si moc jistý," pípl blonďák. Najednou ten veškerý strach, který pomalu odezněl, byl zpět.
"Pomůže ti tohle?" zeptal se řečnickou otázkou, nadzdvihl se, úplně se vysvlékl a pak z kapsy u kalhot vytáhl menší tubu.
"Co to je?" zajímalo Naruta.
"Lubrikant."
"T-tos koupil jenom kvůli mně?" pozdvihl obočí blonďák.
"No na sucho by to šlo dost těžko a asi by to bylo o dost bolestivější," pokrčil Sasuke rameny.
"Sasuke," pousmál se Naruto a pevně ho objal kolem krku. Ihned ve svých slabinách pocítil černovláskovu tvrdost.
"Dráždi mě ještě dál a už nedokážu brát ohled," sykl slastně Sasuke, když se Naruto svým činem otřel svým tělem o jeho rozprouděný úd.
"Eh," dostal ze sebe blonďák stydlivě a hned se odtáhl.
"Takže?" pozdvihl obočí.
"Fajn, ale jakmile se mi něco nebude zdát, přestaneš," vyřkl své rozhodnutí.
"Dobře, dobře, tak už si lehni," povzdychl si Sasuke. Naruto poslechl, avšak nohy tiskl k sobě a odmítal je roztáhnout. Od černovlasého přišel další povzdych, položil své ruce na blonďákova kolena, oddálil je od sebe a vmísil se mezi ně. Naruto si skousl ret a raději zavřel oči. Zhluboka dýchal a snažil se zpomalit svůj tep, který byl rychlejší než normálně. Hlavně se však snažil uvolnit a nepanikařit. Což bylo dost těžké.
Sasuke byl nadržený na okamžik, kdy zasune svůj penis do Naruta, lačnil doslova ojet tu jeho dírku, ale věděl, že kdyby Narutovi ublížil, vyčítal by si to. Proto musel postupovat pomalu. Otevřel tedy tubu a nanesl si trochu té chladivé tekutiny na prsty, rozetřel si gel mezi nimi a přiložil je k Narutově vstupu. Jedním začal opatrně zajíždět dovnitř a zase ven. Ten postup opakoval často a pomalu do té doby, než se prst neztratil. První prst následoval i ten druhý a začaly se od sebe oddalovat a zase spojovat.
Naruto cítil, jak v něm mizí něco tvrdého a mazlavého. Byl to zvláštní a zpočátku trochu nepříjemný pocit. A najednou se Sasukeho prsty otřely o něco v jeho konečníku, co vyvolalo nový příval slasti, dost podobný tomu, co cítil, když se černovlasý věnoval jeho mužství.
"Ah," vydral se z jeho úst sten a jeho tělo se vzepjalo.
"Tak tady to je," ušklíbl se pro sebe Sasuke a opět se dotkl onoho místa.
"Sasuke," zavzdychal Naruto a přirazil svou pánví proti jeho prstům. "Prosím, můžeš," zasténal a pootevřel oči. Díval se skrz přivřená víčka do Sasukeho očí s takovou důvěrou. Doopravdy mu věřil, věděl, že mu Sasuke neublíží a díky tomu jeho strach úplně vyprchal.
"Dobře," řekl černovlasý už stejně na konci svých sil. Potřel si své vybavení lubrikačním gelem, přiložil jeho špičku k Narutově otvoru a opatrně ho do něj začal zasouvat.
Když v něm byl Sasuke až po kořen, vystřelily Narutovy ruce vzhůru, prsty se zaryl do jeho bílých ramen a přitáhl si ho trochu blíž k sobě.
"Sasuke," zasténal a vpil se do jeho rtů. Sám se snažil odvést myšlenky na svou bolest někam jinam. Cítil obrovský tlak a palčivou bolest. Na druhou stranu mu však pocit naplnění přinášel jakési uspokojení. Byl to nový pocit a nemohl říct, že se mu nezamlouvá. A když se Sasukeho pánev rozhýbala proti té jeho, bylo to to nejlepší, co kdy zažil. Pro oba bylo. Slyšet vzdychy toho druhého, cítit tělesnou vůni a být si tak moc blízko, nic lepšího prostě v tu chvíli existovat nemohlo. A když pak oba došli orgasmu a znavení leželi vedle sebe, věděli, že se tohohle nebude chtít ani jeden vzdát.
tak tady je pro dnešek konec, čím dál tím víc se mi nechce psát yaoi, protože mi přestává absolutně jít a nedokážu ho už tak obměňovat, no snad mi ho odpustíte, prostě už na to vlítli a je to:D





jako já byla netrpělivá kdy na to vlítnou
nááhodou, takového citu co jsi do toho dala, krásné :) a seš lajdák, máš pravdu 
měla bys psát víc a ne nás takhle napínat, babo
honem dáál 