Heh, dlouho jsem se neozvala. No, nebudu se omlouvat, protože bych se omlouvala pořád. Ale aspoň vám sem hodím jednu povídku, která se válí někde v hloubi mého blogu.
Upozornění: krátké, shojo-ai, Sakura (pitomé co?)
Mimochodem, tahle povídka pro mě opravdu moc znamená :) a to i přes svou krátkost.
Ta mrcha Ino . Už se zase snaží sbalit Sasukeho . Hm , stejně se jí to nějak nedaří . Ach ano , ten věčně chladný Uchiha se prostě nenechá jen tak ukecat . Ale co se dá dělat ? Pomalu bych řekla , že po něm jede každá holka na škole . Jakoby to byla soutěž . Ale možná , vážně jen možná , už to tou soutěží třeba je .
A třeba je Sasuke gay . No , docela se na to chová . Nikdy jsem ho s žádnou holkou neviděla . Anebo je na starší .
Kdo ví ? Zatracenej Sasuke Uchiha !
No tak , klid holka . Klid… Jen se uklidni , přece tě nerozhodí něco takového . Jasně že se Sasukemu líbí holky . Jenom prostě ještě nenašel tu pravou , respektive mě a nepoznal co to je ztratit se v cizí náruči . I když , možná si s někým už užíval , nebo je tak nesmělý a třeba je jenom -
,,Sakuro!" Sakra , kdo řve moje jméno . A to už jsem ve třídě sama ? Kam se poděli všichni ostatní . A moment , někdo na mě mluvil .
"Eh , jo ?" otočila jsem se . No jistě , stála tam ta holka - Hinata . Vlastně jsme byli ve třídě úplně sami . Co ta mi sakra může jenom chtít ?!
,,Sakuro ," odmlčela se , její hlas zněl celkem sebejistě , což bylo na její povahu trochu podivné " podívej , já vím , že ty sis toho asi nevšimla , ale víš no …to ," v té chvíli se zase proměnila na tu starou holku , která ze sebe není schopna vydat kloudného slova , ale i přesto potichu pokračovala " Víš , no , už sis určitě všimla … tedy alespoň si to … myslím - totiž , no , že se líbíš Narutovi ," hlas jí odumřel při jeho jméně a tváře ji zčervenaly jako zralá rajčátka . Vypadala docela roztomile .
"A co já s tím ?"
Možná jsem měla být milejší . Trochu sebou totiž cukla , ale hned na to odvážně dodala "Mně se Naruto líbí ! A byla bych moc ráda kdybys mu řekla , že ty o něj nestojíš . A že se koukáš jenom za tím - za tím Uchihou!" pak strašně zbledla a nakonec zrudla . Plaše sklonila hlavu . "Prosím ," špitla a mně plačtivý tón jejího hlasu uvíznul někde hluboko v srdci a řekla jsem si, že tomuhle něžnému a plachému stvoření se přeci nedá ubližovat .
Stála jen o krok přede mnou . A já s lehkým úsměvem na rtech - jsem si naprosto jistá , že se mi na nich usídlil - jsem k ní přistoupila a naprosto nenuceně ji přitiskla do své náruče . Ztuhla . Zůstala stát a její vzlyky na krátkou chvíli nebyly slyšet . A pak , pak se mi také vtiskla do náruče a šeptala pořád dokola ,,Prosím ."
Hlavu měla položenou na mém rameni a já jsem poznala , že je o nepatrný kousek menší než já .
Její krásně štíhlé tělo se tisklo na to moje . Přesně jsem rozeznávala , kde co končí a začíná . A její prsa se třela o moje a já jsem cítila jak se mi tisíc motýlů rozlétla v bříšku , stehna mě začala brnět a bradavky ztuhly náhlým vzrušením . Její teplý dech ovíval můj ušní lalůček a její hebká tvář se jemně třela o tu moji .
V tu chvíli jsem věděla , že je jen jediná věc , kterou chci a musím na světě udělat . Vzala jsem její zrůžovělé tváře do svých dlaní . Pohladila jsem je a užívala si ten úžasný dotek sametu . Potom jsem je trochu odtáhla od sebe a zahleděla se do těch nejkrásnějších tmavě modrých očí na celém světě .
A hned jsem věděla , že už není jiné možnosti . Pohlédla jsem na plné růžové rty a za chvíli už jsem na ně přitiskla ty svoje . Tak krásně hřály a chutnaly po vanilce .
Asi jsem se zamilovala .





už jsem jí četla, ale přečetla jsem si jí znova a fakt se mi líbí