close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Se zvukem vln-12.Část

28. května 2010 v 21:19 | terkic |  Kapitolovky
A je tu ještě dvanáctá a také poslední část této kapitolovky:) já vím, já vím urychlené, ale takhle to mělo být už od začátku a nehodlala sem to měnit:) no snad se bude líbit:)
Ps: Už chystám další a k této možná někdy v budoucnu napíšu pokráčko, pokud bude nějaký ten nápadík.

12.Část: Se zvukem vln to začíná a také končí


"Ať už se ti to líbí, nebo ne, až doplujeme zpět do Lukénie, staneš se mým manželem a to se vším všudy."

Max svá slova skutečně dodržel. Po dvou dnech od návratu do Lukénie se Nick stal skutečně Maxovým mužem. Jejich svatba byla obrovskou slavností na zahradě Danielova domu, se spoustou vážených hostů a v oblečení z velice kvalitních a bohatě zdobených látek. Nick byl nešťastný a díky jeho mlčení a tudíž odmítání pronést to slovo "ano" při obřadu, musel Max uplatit kněze, aby stačilo jen pouze to jeho. A tak Max rozhodl o Nicolasově osudu.

Oslava jejich sňatku byla v plném proudu a všichni až na jednoho z ženichů se s úsměvem bavili. Nick si připadal jako chycené zvíře. Najednou ho chytili a vzali mu jeho svobodu, kterou tolik miloval. Cítil se jako Wild, onen černý panter, kterého Max choval. Nick nechtěl, aby ho čekal stejný osud jako tu dříve divokou kočku, on se nechtěl podřídit Maxově rozkazům, Maxově vůli.

O svatební noci byla Nickova duše zlomena. I když se bránil, seč jen mohl, nic proti Maxovi nezmohl, ten zatracený parchant na něj teď měl jako manžel právo. Cítil se, jako by Leona podváděl, byl na sebe rozzlobený, že se tomu všivákovi Maxmiliánovi nedokáže bránit, že nedokáže více bojovat kvůli lásce, kterou pociťuje ke kapitánovi lodi Liberty. Nenáviděl Maxe za to, že se ho dotýkal, že si přivlastnil jeho tělo. Cítil se špinavý a pociťoval zhnusení nad tím vším, co se mu teď děje, cítil zhnusení nad svým nechtěným manželem a nad svou budoucností.
Vůbec netušil, co je s Leonem, jestli jeho láska stále žije. Kdyby se dozvěděl, že je Leon mrtvý, nenáviděl by Maxe ještě víc, zabil by ho, a pak zřejmě i sebe.

Leon strávil dva měsíce uvázaný na lůžko. Dostával se z těžkého zranění, z horečky, kterou díky tomu dostal a snažil se nabrat ztracené síly. Celou dobu ho provázely myšlenky na Nicka. Konečně ho měl u sebe a znovu ho ztratil, znovu ho nedokázal ohlídat, znovu Nick skončil ve špatných rukou. Bál se o něj, bál se, že je již teď Maxmiliánovým manželem, že se ho ten bastard dotýká, že je proti němu Nick bezbranný. Ne, nechtěl si připustit, že by svou lásku znovu ztratil, nechtěl o něj znovu přijít. Dva měsíce byly dlouhá doba k tomu, aby Nick trpěl, nemohl ho v tom pekle, které mu životem s Maxem nastalo, nechat.

Nicolas se procházel po zahradě a v ruce si prohlížel krvavě rudou květinu s trny, kterou mu Leon věnoval na oslavě růží. Nosil ji stále u sebe v kapse a ta růže se tam nacházela i v době jeho odvlečení z Liberty. Nemohl uvěřit tomu, že ta růže je stále zdravá a stejně tak krásná, jako v den, kdy ji dostal. Byla to jediná jeho památka na Leona, střežil si ji jako oko v hlavě. Miloval její vůni, která mu přinášela tolik vzpomínek. Pomáhala mu zapomenout na život, který teď musel vést. Už tolikrát se pokusil o útěk, ale oni ho vždy chytili. Max ho nechal strážit jako nějakého zločince. Svoboda, moře a jeho šum, loď houpající se na jeho vlnách, jak po tomhle všem on toužil a nemohl to mít.

Nickův vztah s otcem už nemohl být tím, co dřív. Nicolas svého otce nenáviděl za peklo, které mu sňatkem s Maxem způsobil. Nenáviděl otce za to, že když tohle udělal, musí ho nenávidět i on. Všechno se točilo jen okolo peněz, majetku a prestiži, které spojením jak Nickovi tak Maxovi rodiny nabylo na vážnosti a hodnotě. I když se Carl snažil s ním komunikovat, jeho syn odmítal vyslovit jakoukoliv hlásku. Nick se prostě rozhodl mlčet, ať už na něj mluvil kdokoliv, ať už se každý jakkoliv pokusil s ním navázat hovor. Nicolas uzamkl svůj drzý jazyk pevně za svými zuby a odmítal ho pustit ven.

Často sedával u Wildovy klece, často pozoroval to impozantní černé zvíře za mřížemi klece. Soucítil s ním, rozuměl mu a Wild jako by to cítil, vždy sedával naproti němu a nechával se hladit po hlavě, aniž by k tomu Nicolas musel použít bič, tak jako to dělával Max.

Minuty se měnily v hodiny a hodiny ve dny. Ve skryté laguně, nedaleko Lykénie zakotvila ohromná, nádherná loď, na jejímž pravém boku se tkvěl název Liberty. Minulost se opakovala, ale tentokrát se dotkla písečné pláže i noha jejího kapitána, který si přišel pro to, po čem jeho srdce toužilo. Pro člověka, kterého miloval, a kterého se rozhodl zachránit.

Nicolas seděl zrovna na parapetu okna a smutně pozoroval noční oblohu posetou hvězdami, utopený v myšlenkách na černovlasého piráta, který mu ukradl srdce a duši, když ho dvě silné paže objaly kolem pasu a stáhly ho k sobě. Nick se automaticky začal bránit a snažil se dostat z toho opovrženíhodného sevření. Nesnášel Maxmiliánovu přítomnost, nesnášel to tělo, které se na něj tisklo. Max si ho však dokázal udržet, otočil si ho k sobě a násilně se mu přisál na rty. Ignoroval bušení Nicolasových pěstí do jeho hrudi a jen ho korigoval k jejich posteli. Povalil ho na ni, plně rozhodnut si ho dnes opět násilně vzít.

Když už Nick pomalu přestával věřit na zázraky, když už se opět, jako už tolikrát smiřoval se svým osudem, rozrazily se dveře od ložnice, a v nich stanul Leon, držíc meč pod Danielovým krkem.
"Nech ho být Maxi, nebo tvůj drahý otec zemře," pronesl ledově a s bolestí v očích se díval na Nickolasovu zkroušenou tvář.
Maxmilián se k němu s nenávistí vepsanou ve tváři a sršící mu z očí, otočil a probodl ho svým pohledem.
"Zdá se, že jsem si měl dát víc záležet na tom, kam ti ten meč zabodnout," zavrčel pohrdavě a slezl z Nicka, který zůstal nevěřícně, a také vděčně hledět na svou lásku. Byl tak šťastný, že to přežil, a že se ho teď snaží zachránit. On na něj nezapomněl.
"Hruď to jistí, ale ty sis vybral pouze bok," řekl s úsměškem a i Nick, který se rychle zdvihl z postele a přeběhl k němu, se také pousmál.
"I kdyby ses odsud dostal, mí strážní tě chytí a zabijou."
"Oh, ty myslíš ty zpacifikovaný nicky, co se válejí svázaní na podlaze tam dole?" Opět s posměchem.
"Ty…"
"Pozor na slovník, na mladého pána se nehodí sprosté nadávky," rýpl si znovu a to už Max začínal zuřit. Z pochvy, která  ležela na zemi, vytáhl svůj meč a zamířil jím na Leona.
"Tak pojď, nebo se snad bojíš?" vyzval ho a Leon se pousmál.
"S největší radostí," souhlasil, podal Nickovi svou dýku, kterou měl zaháknutou na pravé straně svého pasu a předal mu jako jistotu Maxova otce. "Tak můžeme," pokynul Maxovi a ten na něj ihned zaútočil.

Leon se ladně vyhýbal jeho útokům, dělal proti němu různé výpady a předvídal každý jeho krok a útok. Sledoval styl Maxova boje a snažil se ho zasáhnout. Moc dobře si uvědomoval, že je to boj na život a na smrt. Pokud prohraje, nejen že zemře, ale také nechá Nicka v jeho spárech. Když prohraje Max, zemře on a Nick bude volný a bude moct být s ním, bude moct být volný. Dal do boje veškerou svou lásku, své srdce a posledním tahem ruky zasadil Maxovi smrtící ránu. Čepel jeho meče projela aristokratovým tělem a vzala tak jeden arogantní život.

Když to spatřil Daniel, ihned se Nickovi vytrhl a rozeběhl se k mrtvému tělu svého syna, jež leželo v kaluži krve. S nenávistí v očích popadl Maxův meč a rozeběhl se s ním na Leona. Než se však kovové ostří dostalo k nic netušícímu a zády stojícímu Leonovi, zasáhla Maxova otce dýka. Nick se nevěřícně díval na svou ruku, která jí vrhla v obranném pudu, a pak se dvě smaragdové oči zadívaly i na druhé, bezvládné tělo. Jediné, co si potom již Nick pamatoval, byla ochranná a tolik milovaná náruč, která ho přivinula k silnému tělu.

"Neuvadla," zašeptal Nick, když se díval na růži ve své dlani. Byla noc a mořský vítr mu čechral vlasy. Nacházel se znovu na Liberty. Poté, co byli Daniel i jeho syn Max mrtví, setkal se Nick se svým otcem, jenž byl svázaný i s ostatními muži. Carl se ho vzdal, vzdal se nezdárného syna, který zabil vlivného muže a zahodil vše, co měl, pro srdce obyčejného piráta.
"Také si zabil v obranném a nesobeckém činu," připomněl mu Leon a objal ho kolem pasu, hlavu si položil na jeho rameno. Cítil opět to hřejivé tělo, měl u sebe člověka, kterého miloval, a kterého byl rozhodnutý chránit po celý život.
"Nemůžu uvěřit, že je vše za mnou."
"Ne, Nicku, mýlíš se. Vše je teprve před tebou, vše teprve začíná," řekl s úsměvem.
Nick byl zpátky, byl tam, kam patří. Na lodi jménem Liberty, s Leonem, osobou, jíž patřilo jeho srdce a se zvukem vln, které patřilo k moři, jež představovalo jakýsi svobodný a nespoutaný život.
Konec
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ebika Ebika | E-mail | Web | 28. května 2010 v 22:17 | Reagovat

Lepší konec být nemohl, prostě dokonalost sama ;.)

2 Aylen Aylen | 28. května 2010 v 23:31 | Reagovat

Dokonalej konec :) Lepší bych si ani neuměla přdstavit. :)

3 Nyuu-chanˇ.ˇ Nyuu-chanˇ.ˇ | Web | 29. května 2010 v 7:41 | Reagovat

užasný,nádhera..:)

4 Nade Nade | 29. května 2010 v 10:36 | Reagovat

Uáááá .... to bylo úžasné! Miluju to! :-D  :-D  :-D

5 Hanako Hanako | Web | 29. května 2010 v 13:32 | Reagovat

Nádhernej konec! :) Všechno dobře dopadlo .. ^^ naprosto parádní .. :)

6 Funny-girl-clothes Funny-girl-clothes | Web | 29. května 2010 v 14:41 | Reagovat

ahoj koukneš na muj blog nedávno jsem ho zrekonstuovala =o)

7 Eclair Eclair | Web | 29. května 2010 v 15:40 | Reagovat

tak to nemělo chybu :D lepší konec si snad ani nedokážů představit :D krása :-)

8 verasi verasi | Web | 29. května 2010 v 18:53 | Reagovat

A má to! zmetek! vůbec mi nevadí, že ho Leon probodl. Mohl ho rovnou rozpytvat XD Ale te konec...krása :-*
PS:Už mám povídku na tvé narozeniny skoro hotovou, až ti ji pošlu, můžu ji zveřejnit i na svém blogu? Řekni jak chceš, je to tvoje povídka :-)

9 Lilirose Lilirose | Web | 29. května 2010 v 22:36 | Reagovat

parádní zakončení .. líp to ani nemohlo dopadnout :)

10 Teressa Teressa | 30. května 2010 v 10:07 | Reagovat

NADHERA!!! som rada ze su spolu=) skoda len ze je koniec=) :-)  :-)  :-)

11 Sanasami Sanasami | 30. května 2010 v 17:38 | Reagovat

BRAVO BRAVO to bolo úžasnééééééé tlieskam ti .....úžasná poviedka .....perfekná .....už sa neviem dočkať až pridáš ďalšiu kapitolu k MAGIX a tvoja múdra hlavička vymyslí nejaku novú a úžasnú poviedku .....takže ešte raz BRAVO a úž sa neviem dočkať novej poviedky :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

12 NiCky ♥SB♥ NiCky ♥SB♥ | Web | 31. května 2010 v 14:43 | Reagovat

krásné =D

13 Eclair Eclair | Web | 31. května 2010 v 23:50 | Reagovat

takže nakonec mě něco napadlo a přece jenom jsem ti k těm tvým narozkám něco napsala ale potřebuji tam ještě udělat pravopisný chyby a dneska na to už vážně nemám sílu tak promiň ale ode mě ji budeš mít až zítra ju :-)

14 dana dana | 2. června 2010 v 16:07 | Reagovat

krása celá povídka byla úžasná :-D  :-)

15 Sax Sax | Web | 3. června 2010 v 15:19 | Reagovat

tedy, tedy... takovou dobu nic a najednou je to tu jedna kapitolka za druhou... hezké ukončení... happy... ^_^
A k tomu u mě v shoutu...O.o nemusíš děkovat, moje komentáře jsou úplně stejně dobré jako jiné... možná jen vzácnější, protože jich moc nepíšu... přes mobil, kde většinou čtu to jde dost blbě... O.o To já děkuji za pravidelné komentování... :-) Mno... jdu se juknout na tu novou originálku... ;-) Tak psaní zdar a fantazii též... ;-)

16 ggggt ggggt | 1. července 2010 v 22:11 | Reagovat

Nemam slov * brecela jsem * priznavam se bez muceni KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI KAWAI NADHERA KRASA NIC LEPSIHO SEM NIKDY NECETLA SMEKAM VYBORNY :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama