
"Já nikdy neprohrávám, stejně tak, jako nikdy neremízuju Naruto, takže chci svou odměnu," trval dál na svém Gaara a rukama mu sjel na zadek. To už však blonďáka dopálilo, plnou silou od sebe Gaaru odstrčil, chytil jeho ruce, ohnul ho přes motorku, a zkroutil mu je za záda.
"Víš ty co? V tom případě jsem vyhrál já, nemyslíš?" řekl s úšklebkem a bavil se nad rudovláskovým bolestným zasyčením a chabém pokusu uniknout mu. Všichni je pozorovali a Gaarova banda se rozhodovala, či zasáhnout, nebo ne.
"Pusť mě Uzumaki, nebo toho budeš litovat," zavrčel a znovu sykl, když ho Naruto sevřel ještě pevněji.
"Nemyslím si," pronesl s posměškem. "Takže, co jsi dal Sasukemu do pití, a kde si to vzal?" zeptal se, ale Gaara mlčel.
"Tak bude to?" řekl hlasem, který nesnesl odporu a trochu Gaarou praštil o jeho motorku. "Mám hodně času Gaaro, ale čím víc, mě budeš štvát, tím víc to odneseš, takže si to rozmysli dobře."
"Hraješ si na drsnýho, Uzumaki?" zasmál se, ale to neměl dělat. Naruto s ním třískl znovu a silněji tak, až se rudovláskovi spustila krev z nosu.
"Tak?" zeptal se mile Naruto.
"Fajn," odfrkl si Gaara, uznal, že to Uzumaki myslí vážně. "Byla to nová látka, která otupí smysly. Zatím se jen testuje, protože může i zabít, vlastně to zatím nemá specifický název."
"To všechno vím, ale kdo ti tu látku prodal, dělej!"
"Jen, klid, jen klid. Nevím, od koho ta látka je, Kankuro ji vždycky sežene, když si mu řeknu."
"Hodný kluk," poplácal ho Naruto po zádech a pustil ho. Jakmile se otočil ke své motorce a chystal se odjet, měl Gaara v úmyslu napadnout ho zezadu. Uzumaki to však čekal a ukázkovým otočkovým kopem ho srazil k zemi. "Je ubohé, to svádět na svého bratra," podotkl ještě. " Měj se Gaaro," rozloučil se a se zvukem motoru se rozjel pryč.
Další den ve škole se rudovlásek Narutovi vyhýbal a házel vražedné výrazy na všechny, kdo si na něj ukazovali a šuškali si ohledně jeho modrajícího monoklu, který měl kolem levého oka. Vlastně celá jeho parta nabyla na ostražitosti. Naruto se rozhodl, že po škole bude sledovat Kankura. Sice nevěřil, že by v tom Gaara byl nevinně, ale na druhou stranu měl tušení, že to, co mu Gaara řekl o bratrovi, je pravda.
Kankuro se po škole odpojil od své party a kupodivu pěšky se vydal do ulic města. Naruto ho mlčky následoval tak, aby o něm Kankuro neměl sebemenší tušení. Když se Kankuro pouze zastavil v restauraci na oběd a vyzvednout si šaty v čistírně, pomyslel si Uzumaki, že udělal špatně, že sledoval právě jeho, že si z něj Gaara vystřelil. Chtěl to již vzdát, ale po chvilce poznal, že by udělal velikou chybu. Kankuro se zastavil u jednoho menšího tetovacího salonu, nejdříve se pořádně rozhlédl kolem sebe, než vešel dovnitř. O chvilku později majitel salonu otáčel ceduli s nápisem OTEVŘENO na ZAVŘENO.
Naruto se přitiskl ke stěně budovy a díval se z rohu budovy na situaci uvnitř. Kankuro se vybavoval s nějakým chlápkem, kterému, blonďák neviděl do tváře. Moc dobře si však všiml jakéhosi sáčku s bílým práškem uvnitř. Když viděl, že již Kankuro odchází, schoval se za roh.
Sledoval ho dál a modlil se, aby se mu neztratil v davu.
"Ten sklad?" pomyslel si, když došli ke skladu, kde po nocích jezdili s Gaarovou bandou na motorkách. "Těsně pod nosem a ničeho jsme si nevšimli," zamrmlal si pro sebe. Stoupl si na nějaké staré barely a podíval se oknem dovnitř. Uvnitř bylo kolem dvaceti lidí. Někteří se bavili mezi sebou, někteří pokuřovali a ostatní stáli u linky a kontrolovali výrobu.
"Ale, ale, tady nám někdo šmíruje," ozvalo se za ním asi po hodině. Naruto zhluboka polkl a otočil se.
"To je mi ale milé překvapení, copak to tu děláme, Naruto?" ušklíbl se Kankuro, který na něj mířil pistolí.
"Jak jsi řekl, šmíruju," odvětil blonďák.
"Tak to abych na nás upozornil," jeho škodolibý úsměv se ještě roztáhl.
"Tak na to zapomeň," zavrčel Naruto, vykopl mu pistoli a srazil překvapeného Kankura k zemi. "Hezké sny."
"Do háje, nemám tu svou motorku a on je těžkej jako prase," povzdychl si Naruto, když si ho přehodil polovinou těla přes záda a táhl ho pryč.
"Takže, Kankuro nám řekl všechno, stačilo mu jen slíbit za spolupráci snížení trestu. Dnes večer se v tom skladu má uskutečnit prodej té látky, kterou vyrábí, a kterou měl Sasuke v krvi. Pošlu tam zásahový tým," oznámila mu Tsunade, když se jí o dvě hodiny později ptal, jak jde výslech.
"Chtěl bych jít taky," řekl odhodlaně.
"Počítala jsem s tím," povzdychla si a podala mu neprůstřelnou vestu. "Ale buď opatrný, už takhle na mě Uchiha věčně štěká, kvůli tvým nápadům, které ti schvaluji."
"Ale vy jste tu šéf, uzemněte ho," odvětil ledabyle s pokrčením ramen.
"Raději mlč, Uzumaki, nebo uzemním tebe," zacukalo jí obočí a naběhla jí nad ním žíla.
"Hai," vyhrkl rychle a raději se po vyslechnutí informací ohledně akce zdekoval, než by si to Tsunade mohla rozmyslet.
"Ani hnout, policie!" vykřikl velitel zásahové akce, když rozrazili dveře skladu a překvapili tak přítomné. "Odhoďte všechny zbraně a hezky ruce nad hlavu!" rozkázal a všichni raději poslechli.
"Kam si myslíš, že jdeš Sabaku no," ozval se u ucha rudovlasého Narutův hlas, který mu přitiskl pistoli k zádům, když se Gaara pokoušel nenápadně vypařit.
"Takže blonďáček je policajtík, mohlo mě to napadnout," ušklíbl se.
"A pak, že ty s tím nemáš nic společného."
"Nezapomeň Uzumaki, že oproti jiným jsem jen malá ryba. Tohle nekončí, Naruto, možná jsi mě dostal, ale já nejsem ten, kdo to tu skutečně řídí."
"A kdo?" zavrčel, když mu nasazoval pouta.
"Zjisti si to," pousmál se. "Jo a můj bratr to neví, jediný, kdo zná skutečného viníka, jsem já a já nejsem krysa," vysmíval se mu.
"Podařilo se vám od Gaary něco zjistit?" zeptal se Naruto Tsunade další den.
"Nic, mlčí," zavrtěla záporně hlavou. "Od chvíle, co jsme ho usadili do policejního auta, nepromluvil, prostě mlčí."
"A Sasuke?"
"Co s ním?" nechápala Tsunade.
"Jo, co se mnou, Usurantonkachi?" ozvalo se za ním a Naruto se otočil. Sasuke se k nim blížil o berlích, stále byl potlučený, ale v sádře mu už zůstala jen jedna noha.
"Jen jsem se chtěl zeptat, kdy tě pustí."
"Jak vidíš, jsem tu," pousmál se arogantně. "Navíc, máš toho hodně co vysvětlovat, měl jsem celkem zajímavej rozhovor s Kankurem, to já ho vyslýchal a řekl mi něco hodně zajímavého," zamračil se a Narutovi došlo, že muselo jít o jeho dohodu s Gaarou.
"No, musím ještě napsat zprávu o případu, tak musím běžet," řekl nervózně a rozutekl se pryč.
"Naruto!" zařval na něj Sasuke, ale Naruto se nezastavil a jen s úsměvem proběhl chodbou a dveřmi pryč z budovy. Věděl, že ho teď Uchiha rozhodně nedožene, ale trestu neujde.





Kyaaaa... už konéééc?? T_T ...
_Každopádně... jasně že to chce další díl! Jsi mě zase napla xDD
_Nehledě na to... už se těším na Narutův trestík :P