
Za dubovým pracovním stolem seděla postarší blonďatá žena se dvěma culíky a velice charakteristickým rysem jí bylo obří poprsí. Na sobě měla bílou halenku s krátkým rukávem a tmavě modrou sukni. Zrovna si nalévala sklenku saké, jejíž obsah ihned zmizel v jejích ústech. Když se napila, konečně zdvihla hlavu, aby se podívala na toho, kdo jí vyrušil z "rozjímání".
"Takže ses přeci jen vrátil," pousmála se, když ve dveřích uviděla mladého blonďatého muže.
"Přeci bych Vás neochudil o svou přítomnost," zazubil se a posadil se do malého křesílka, které stálo před ní.
"A jsi už v pořádku?" zeptala se trochu starostlivě. Narážela tím na jeho minulý případ, který sice se svým parťákem vyřešili, ale málem ne včas.
"Už je to dobré, Sasuke mi hodně pomohl," odvětil a jeho úsměv trochu povadl, když jeho hlavou probleskla nepříjemná vzpomínka, ihned ji však potlačil a snažil se zůstat klidný.
"Ví vůbec o tom, že jsi tu?" změnila raději téma, poznala, že se mu o tom těžko mluví.
"Ne, mělo by to být pro něj menším překvapením," znovu se zazubil.
"Tak to bys ho neměl nechat v nevědomosti moc dlouho," spiklenecky na něj mrkla. Blonďák kývl a vstal. "A Naruto," zarazila ho, když stál u dveří. "Vítej zpět," řekla s úsměvem, a pak už ho nechala jít.
Zatočil doprava a odpočítal na levé straně třetí dveře. Trochu si poupravil svoji tmavě modrou mikinu na zapínání s kapucí, sjel pohledem své modré, trochu volnější džíny a s úsměvem, bez jakéhokoliv klepání otevřel pomaličku dveře. Potichu zezadu přešel k černovlasému mladíkovi, který se zrovna díval z okna, a svými dlaněmi mu zakryl oči.
"Hm Sakuro," zamumlal černovlásek.
"Takže ty si tady v mé nepřítomnosti hezky užíváš s růžovovlasou uklízečkou, která čistí záchody jo?" zasmál se Naruto a dal ruce z jeho očí pryč. "Teda nikdy bych do tebe neřekl, že máš tak špatnej vkus."
"Prosim tebe, tu tvoji vanilkovou vůni bych poznal všude," lehce se pousmál a za boky si ho přitáhl k sobě.
"Takže žádná Sakura?" zeptal se s pozdviženým obočím.
"To bych dal raději i pusu Tsunade a milerád si od ní za to nechal dát pěstí, než abych si něco začal se Sakurou," odpověděl a políbil ho na ústa. "A co tu vůbec děláš?" optal se zvědavě.
"No, tak nějak se vracím zpět," řekl na oko zamyšleně.
"To jako vážně?"
"Jop," přikývl.
"V tom případě jsem rád, že jsi zpět. Ani nevíš, jak moc jsi mi tu chyběl," mrkl na něj, než znovu propojil jeho rty s těmi svými.
"Volala jste nás Tsunade?" vstoupil Sasuke do její kanceláře a hned v patách mu byl Naruto.
"Ano," povzdychla si a položila před ně světle modré desky. Černovlásek si je vzal a rozevřel je, zatímco blonďák se mu díval přes rameno.
"Co je to?" zeptal se Naruto.
"Další případ," odvětila na jeho otázku Tsunade. "Jedná se o nelegální motorkářské závody," prozradila jim. "Potřebuji, abyste se vydali na střední do Suny, samozřejmě znovu jako studenti a zjistili, kdo závody organizuje. Vím, že ses vrátil do práce teprve předevčírem Naruto, ale myslím, že vy dva na to budete vhodní. Jestli se na to ještě necítíš, tak bych tam mohla poslat někoho jiného," říkala jeho směrem.
"Nebojte Tsunade, zvládnu to," bouchl si zlehka sebevědomě pěstí do hrudi.
"Jsem ráda, že souhlasíš," pousmála se. "Vaším úkolem je tedy nejprve zjistit, kdo závody organizuje, a pak se k nim pokuste nějak dostat a zjistit termíny a trasy závodů. Když se bude cokoliv dít, dejte mi vědět," shrnula to.
"Hai," odvětili oba na souhlas a opustili její kancelář.
"Sasuke neměj starost, zvládnu to. Nejsem zase tak slabý, jsem v pořádku a dokážu se bránit," pousmál se. "Navíc mám přece tebe ne?" zahákl se do něj.
"Ale vždyť zejtra nám začíná ten případ a se zbytkáčem v krvi na motorce jet nemůžem," namítl Naruto, i když by si někam zašel rád.
"Ale no tak, tři měsíce si měl dovolenou, tvůj návrat se prostě musí nějak oslavit a slibuju, že moc pít nebudem," snažil se ho přesvědčit.
"Dobrá, ale nezapomínej, že zejtra v osm si musíme vyzvednout od Tsunade ty motorky," souhlasil nakonec Naruto, načež vstal a začal se oblíkat. Stejně tak učinil i Sasuke.
"Omlouváme se, my zaspali," omluvil se za oba s trochu načervenalými tvářemi Naruto a snažil se popadnout dech. Tsunade si na to jen povzdychla a rukou jim pokynula, aby ji následovali. Procházeli mezi auty různých značek, než se dostali až do zadnějších částí, kde se nacházely motorky.
"Tak, tyhle dvě jsou vaše," ukázala na modrou a černou motorku značky Kawasaki.
"Páni," vydechli oba a prohlédli si je. Ihned nasedli a chytili se řídítek.
"Tady k tomu máte ještě helmy a kombinézy, na závody se vám budou hodit," protočila očima nad jejich počínáním a podala jim tašky s jejich oblečky. "Jo, a abych nezapomněla, jsou tam i vaše nové školní uniformy," dodala s úšklebkem.
"Né, už zase," zaúpěl blonďák. Tolik ty školní oblečky nesnášel.
"Zdá se, že tahle škola finanční nouzí rozhodně netrpí," řekl Sasuke.
"A podívej na to parkoviště," poukázal na plac plný slušných aut a motorek.
"A myslím, že ani studenti, kteří jí navštěvují," dodal černovlásek.
"No, ještě že nám Tsunade slušně platí, jinak bychom asi nezapadli," zazubil se Naruto. Sasuke pouze přikývl, a pak se stejně jako on vydal do útrob školy.
"Třído, chtěl bych vám představit nové spolužáky. Sasukeho Uchihu a Uzumaki Naruta."





Heee xD Jsem ráda,žes v tom pokračovala ^^ Je to krásná povídkaaa ^^