15. března 2010 v 20:21 | Lady Slashet
Nová jednorázovka ode mne . A zatím nejdelší - má deset a půl stránky ve Wordu . Hrozně jsem se s ní matlala ze začátku , ale konec je naprosto jiný než jsem plánovala a ke všemu i trochu (víc) odbytý. Tak se mnou , prosím , mějte slitování.
Pár : Sasuke+Naruto (jak jinak)
Varování : 15+ , lehká ,,pomoc rukou" , ze začátku trochu depresivní , OOC ( velice a to hlavně v případě Sasukeho , takže jestli to bude číst Kagome/Kurama - prosím , neukamenovat!) , nemám to po sobě přečtené
Dodatek : Mám v plánu napsat malý bonusek . Bonus v podobě yaoi - tak se tešte , holenkové !
Tik … ťak …tik … ťak …
…tik…ťak…tik …ťak
tik…ťak…tik…ťak …
Nástěnné hodiny tikaly . A on každé jednotlivé zatikání uslyšel . Po každé vteřině . Po každičké vteřině , která odbila v jeho životě . Stále stejně . Tak , jak to uměly jen hodiny . Stejně a tak depresivně . Vzbuzovaly pocit melancholie a nostalgické vzpomínky se mu vtíraly do hlavy .
Tak dávno . Jak dlouho tomu je ? Proč odcházel ? Tisíce , ba miliony otázek a žádné odpovědi. Proč ? Proč jenom odcházel ? Musel ? Ne , on chtěl . Chtěl zabít svého bratra ? Tak, proč se nevrátil , když už je mrtvý .
Jistě si mohl vymyslet hodně svých vlastních vizí odpovědí na všechny ty šílené otázky bez odpovědí . Jenže by to byla stejně náhražka , výmysl ve kterém by žil a utvrzoval se v něm . K čemu by to pak bylo ?
Oh , jak on ho nesnášel . Za to , co udělal jemu a všem těm , co ho měli rádi . Byl to jeho přítel , nejlepší přítel , rival , vzor , motivace . A pak zmizel stejně jako vše okolo . Zbily jen ty hodiny , které mu svým tikáním ukazovaly , jak dlouho je pryč . A taky fotka . Vystavená fotka jejich týmu . Pečlivě vyleštěná a očištěná . Možná by toho měl nechat. Neměl by ji čistit.
Povzdychnul si a prohrábnul rukou vlasy . Nemá to cenu , zaobírat se dávnou minulostí .
Tik … ťak …tik … ťak …
…tik…ťak…tik …ťak
tik …ťak …tik -
Znenadání zvuk tikání přerušil vrznutí dveří , předzvěst neočekávaného hosta . A potom bouchnutí . Jako kdyby něco dopadlo na zem .
Naruto se zvednul z pohovky , rád , že se nemusí poddávat té zrádné hře hodinových ručiček a vydal se pomalým krokem do předsíně . Nikam nespěchal . Proč by vlastně měl ?
Došel ke dveřím a otevřel je . První pohled věnoval botníku . Druhý celé místnosti . Když v tom …
To není pravda !
To nemůže být pravda !
To nesmí být pravda !
To , sakra , je pravda !
U dveří seděl Sasuke Uchiha . Hlavu skloněnou . Celý pomlácený a promočený . Vlastně až teď si Naruto uvědomil , že venku prší . Havraní vlasy delší než obvykle mu polétávaly okolo celé hlavy a byly mastné , jako by si je delší dobu nemyl a konečky měly roztřepené .
Krčil se tam v koutě a křečovitě svíral pěsti .
,,Ty ..," uniklo Narutovi zavrčení smíšené se šokem ze rtů . Oh , prokrista , seděl tu samotný Sasuke Uchiha , hledaný ninja a člověk , kterého tak dlouho postrádal a jemu se přes rty dostalo jen tohle ?! Měl by brečet štěstím , měl by mu nadávat , měl by ho předat ANBU . Měl by … měl by … Vlastně už sám nevěděl co . Právě v tuhle chvíli bylo to nejsprávnější na světě jen tak stát a prostě civět .
,,Prosím … prosím … neubližujte mi . Já … já vím , že tu nemám co dělat . Jen mě prosím nezabíjejte ." ten hrozný tón jeho hlasu . Prosebný . Byl prosebný . Bože , Sasuke prosí ? Co je to za špatný vtip ?
A pak se to stalo . To , co se nikdy stát nemělo . Sasuke k Narutovi obrátil hlavu a Narutovi se tak naskytl výhled na něco , co nikdy vidět nechtěl . Sasukeho pohled byl prázdný , skoro že černá barva přecházela do temně šedé . Kam se poděl ten pichlavý onyxový pohled jeho očí ?
A kolem těch bezbarvých , slepých očí byla zaschnutá červená krev.
,,Sasuke," pošeptal. ,,Co , co se ti stalo ?"
,,My se známe ? Kdo je to?" zbystřil své smysly Sasuke . Vypadal celkem překvapeně .
,,Oh , to jsem já - Naruto . Bože , co se ti to stalo ? Ty nevidíš ?"
Ten šok v Sasukeho tváři ho naprosto vykolejil . Bože , vždyť to co se v jeho tváři odráželo byla zhrzená ješitnost . Sasuke Uchiha byl pokořen sám sebou !
Možná , že ještě v nedávné době by celé téhle situace využil k Uchihově ponížení . Možná , by se vyžíval v jeho bezmoci . A možná také ne .
Každopádně , v téhle situaci nebylo důležité co by udělal před nějakou dobou . Teď bylo důležité , co udělá v nynější situaci .
A jak bylo známo . Dospělí lidé obvykle myslí racionálně . No , jenže to by to nesměl být Naruto .
Normální dospělý člověk by totiž okamžitě nahlásil hledaného zločince . Ale on ne . Naruto prostě zase předvedl svůj záchranářský komplex a rozhodnul se Sasukeho nechat u sebe . Děj se co děj !
,,Ty ? Usuratonkachi *?" pokusil se o úšklebek . Snad proto aby si zanechal ještě tu malou špetku důstojnosti .
,,Sakra , Sasuke kdo ti to udělal a jak ses sem dostal ?"
Jenže na otázky zrovna nebyla ta pravá chvíle . Sasuke potřeboval koupel a to dost důkladnou. A potom postel , něco k jídlu a pití . Byl vážně v docela zuboženém stavu .
Tak ho tedy Naruto popadl do náruče . Ze začátku se Uchiha sice vzpíral , ale byl moc zesláblý i na to . A asi proto se nechal vláčet v Narutově silném objetí , s hlavou položenou na jeho hrudi a rukama jemně svírajícíma látku jeho oděvu - to jsem si mohl ale odpustit , pomysli si Sasuke - do koupelny .
Nohou otevřel dveře a mírně zatlačil . Otevřely se .
Před nimi se vyjímala malá , ale přesto hezká koupelna . Jenže to přece nemohl Sasuke vidět .
Podivné bylo , že Sasuke vůbec nemluvil , ale Naruto to přikládal jeho stavu . Potom si o tom spolu promluví . Potom určitě !
Chvíli tam tak oba jen stáli a vzájemně pociťovali přítomnost toho druhého . V jistém slova smyslu to bylo i divné . To je ale nezajímalo .
,,Kde … kde to jsme ?" chopil se tedy slova Sasuke a pokusil se o nasazení chladného a povýšeného tónu . Popravdě se mu to moc nepovedlo .
,,No u mě doma ," zareagoval pohotově Naruto a obrátil svůj pohled na Sasukeho . Zarazil ho však temně šedý výraz očí . Jako by jím proplouval . Prostě ho … neviděl .
,,Já myslím v jaké části tvého domu se nacházíme . Víš , ztratil jsem zrak , ale mozek ještě ne. Narozdíl od tebe . Myslím , že ti buďto v hlavě něco chybí nebo naopak něco přebývá ," odsekl . Trochu to i vypadalo , že se tímhle uklidňoval . A tak ho Naruto nechal být . Jen dodal ,,He , to byla ta nejdelší řeč , kterou jsem od tebe kdy slyšel ," a nervózně se zasmál . Do téhle situace se to ale zřejmě nehodilo . Možná proto Sasuke zvedl jedno obočí a smířlivě si povzdychnul .
Hned na to však zavrávoral a nebýt pohotových rukou Naruta , určitě by se válel někde na zemi .
,,Tak takhle to nepůjde . Víš co ? Já tě svléknu . A ty budeš prostě zatím relaxovat a až tě vykoupu , vezmeš si něco k jídlu a napiješ se . Potom půjdeš do postele . A nepokoušej se protestovat ," dodal výhružně , když uslyšel zamručení z Uchihovy strany . A Sasuke opravdu neprotestoval .
Naruto mu svlékal košili . Byla špinavá a vůbec nevoněla hezky . Do její obvyklé bělosti měla barva , kterou nesla hodně daleko .
A Sasuke taky byl celý zašpiněný a zpocený . A po celé hrudi a bocích měl modřiny . Byl vychrtlý . Kost a kůže . Kampak se poděla ta vypracovaná hruď a krémově bílá pokožka ?
Při rozepínání Sasukeho kalhot se Narutovi třásly ruce . Nevěděl proč , ale vždy cítil něco , co mu udávalo jasnou hranici , kam až se Sasukem smí zajít . A byl si naprosto jist , že rozepínání jeho kalhot bylo někde hodně daleko za onou pomyslnou čarou .
Ale hodně mu to přitěžovalo práci . Tváře měl zrůžovělé od studu a byl rád , že ho Sasuke nemůže vidět .
Jestli si Sasuke všimnul chvějících se Narutových rukou , rozhodně to nedával najevo . Jen seděl se sklopenou hlavou . Oči pevně zavřené a ruce mu spočívaly bezvládně u těla .
Nejhorší práce však přišla se spodním prádlem . Jestliže předtím byl Naruto růžový ve tvářích, teď byl rudý až ke konečkům vlasů . Tohle bylo ještě dál od hranice než rozepínání kalhot .
Předtím se mu třásly prsty , teď celé ruce . Ale úspěšně je stáhnul .
Pohledem se snažil co nejméně bloudit k onomu místu . Jenže ho přitahovalo jako magnet . Po očku se tam vždy zahleděl jen na malou chvilku . A jen co mu ta chvíle stačila , musel uznat , že Sasukeho příroda obdařila moc dobře . Možná jen jeden z nespočetně důvodů , proč je mezi dívčí populací tolik oblíbený .
Ale co ho zaujalo ještě víc byly modřiny . Chlubily se všemi barvami - od fialové po žlutou . Jenže nejvíc jeho pozornost přitáhly lehké popáleniny jako od rozpálené tyče . Ty , po kterých vám určitě zůstane jizva . Ty malé ale přesto nesmazatelné cejchy na těle . A možná i na duši .
Naruto se užuž chystal zeptat , kde k nim Sasuke přišel . Usoudil však , že na tyto otázky je vždy vhodná doba a místo . A to teď rozhodně nebylo .
Když byl Sasuke definitivně zbaven svršků , popadl ho Naruto do náruče a jemně ho přehoupl přes okraj vany , do které ho pak posadil .
Spustil středně teplou vodu a začal ho se sprchou omývat .
Každá kapička vody musela na Sasukeho pohmožděném těle s mnohočetnými ranami určitě vyvolávat bolest .
Sasuke ale nedával nic znát . S očima pevně zavřenýma se pokoušel udržet obvyklou grimasu ve tváři .
Jenže někdy se neubránil a i přesto , že se Naruto snažil být jemný , potichu syknul anebo se jeho tvář protáhla bolestí .
Potom , co ze Sasukeho těla zmizel ten nejhorší nával špíny , potu a krve , nalil si Naruto na ruce sprchový gel a pomalu ho začal roztírat po celém povrchu Sasukeho těla , vědíc , jak šíleně musí pálit byť jen jeden jediný dotek .
Snažil se co nejvíce se vyhýbat pohledu na Sasukeho . Vlastně se na něj ani jednou nepodíval. Dokonce ani když mu myl hlavu . Možná by ale mohl … Jen na kratičkou chviličku…
Otočil k němu tedy hlavu a ztuhnul .
Při pohledu na pěnou pokrytou Uchihovu hlavu a hrbící se tělo mu tělem přejel zvláštní pocit vzrušení . V tom malém oparu páry a v pěně vypadal Sasuke totiž neskutečně roztomile .
Vzrušení nebylo fyzické . Vlastně si byl Naruto docela jist , že takhle pobité tělo ho ani vzrušit nedokáže . To by asi musel mít nějakou úchylku .
Ne , jeho vzrušení bylo jednoznačně vnitřní a čistě psychické . Tváře měl zčervenalé a hořely mu jako nějakému prvně zamilovanému puberťákovi .
Něco v mysli mu udávalo jasnou rovinu . Totiž , že "to" , co se právě krčí v jeho vaně musí chránit a dávat na "to" pozor .
A leč to vše bylo divné a značně nenarutovské , měl Naruto v hloubi srdce rozlévající se pocit klidu a míru . Takový ten úlevný pocit , kdy víte , že všechno se musí vsadit jen na jednu kartu a jste naprosto přesvědčeni , že ta jedna karta je tak správná jako to , že Země obíhá kolem Slunce .
A Naruto si tím byl jist . Proto popadl Sasukeho do rukou a bez námahy , která mu ukazovala, jak na tom je Sasukeho jídelníček , ho vyndal z vany ven a zabalil do huňatého , bílého ručníku .
Nutno podotknout , že Sasuke v ručníku vypadal ještě roztomileji než v přívalu pěny ve vaně. Sice působil neuchihovsky , až běda , jenže právě to bylo to nejkrásnější . Chlad mu vymizel z tváře a působil tak uvolněně jako ještě nikdy . Rozcuchané a umyté vlasy mu polétávaly do všech stran a vypadaly snad ještě víc černě , než obvykle . Pusu měl trochu pootevřenou a vyšpulenou , takže nebyla v úzké a přemýšlivé lince jako obvykle .
Kdyby Sasuke viděl ten něžný výraz , kterým ho časoval Naruto , určitě by zrudnul a nebo - pravděpodobněji - by mu řekl něco pěkně od plic a kdyby měl lepší náladu hodil by po něm jen ten chladný , povýšenecký pohled .
Ale Sasuke neviděl . Což se Uzumakimu hodilo . Ne , že by mu to přál . Jen byl rád , že ho zrovna v tuhle chvíli nevidí .
Přešel ke skříňce , aby z ní mohl vyndat jeho oblečení , ve kterém někdy spával , rozhodnut půjčit ho Sasukemu .
Když se však od skříňky odvrátil směrem k Sasukemu , uviděl jeho dezorientovaný pohled . Rozrušeně kroutil hlavou ze strany na stranu a hledal nějaký záchytný bod . Pomalu se začal sesouvat na kolena . A Naruto na to jen vytřeštěně zíral , neschopen slova , či pohybu .
,,Naruto …" vyklouzlo Sasukemu zoufale ze rtů . Maličko sebou zatřásl a svezl se na zem úplně .
V tu chvíli Narutovi došlo , co se před ním právě odehrává . Rychle přiskočil k Sasukemu a opatrně ho chytil kolem ramen . Sasuke sebou polekaně cukl a ze rtů mu splynul polekaný výkřik .
Naruto vystrašený Sasukeho reakcí , stáhnul okamžitě ruce ze Sasukeho těla a v jedné milisekundě si uvědomil , že tohle rozhodně nebude jednoduché .
,,Pššt … co blázníš ? Byl jsem jenom pro nějaké oblečení , abych tě mohl oblíknout ," šeptal mu do ucha .
,,Sakra , promiň ! Sakra , sakra , sakra !" Opakoval stále dokola Sasuke , uvědomujíc si , jak je tahle situace pro něj až nepříjemná . Snad ponižující .
Naruto se usmál , to však Sasuke nemohl vidět . Psychicky se sebral a optimisticky prohlásil ,,Všechno bude v pohodě , uvidíš ." Pak si však uvědomil svou chybu a zakoktal se "Takhle jsem to nemyslel . Nechtěl jsem tě nějak vydeptat nebo něco takového . Vždyť mě znáš . Bože, je mi to líto , nechtěl jsem to říct takhle . Prostě to bude OK . Nejsem moc obrtanej řečník , vždyť to víš . Tamto jsem tak nemyslel . Fakt ! Já -"
,,Sakra , už nekecej ! Vážně Naruto ; jsi opravdu Usuratonkachi . Kdyby ses o tom nezmínil , ani bych si toho nevšimnul , ty baka ! Tak už prosím mlč ," přerušil Narutův monolog Sasuke a na konec si ještě povzdychnul nad Narutovou stupiditou . A potom se potichu rozesmál .
Uzumaki na to jen koukal a připadal si jako Alenka v Říši divů . Sasuke se směje . Pak se začal smát taky .
Smáli se tam oba jak blbci a odlehčili tak trochu napětí panující celou dobu mezi nimi .
×××
Po čtvrt hodině už Sasuke poslušně seděl na židli u kuchyňského stolu a oddaně vyčkával porci rámenu . Byl si téměř na sto procent jist , že ji opravdu dostane . Protože , co jiného by se dalo očekávat od někoho , jako je Naruto . A i kdyby ten rámen přece jen dostal , nic by nenamítal . Poslední sousto nějakého normálního jídla měl … vlastně si ani nepamatoval kdy. Vždy snědl to co dostal , i kdyby to byly jen zbytky . To už však ucítil vůni něčeho co rozhodně rámen nebyl .
Naruto před něj postavil misku s rýží a omáčkou ve které byla hromada masa zeleniny .
,,Ty umíš vařit Usuratonkachi ?" zeptal se naoko lhostejně Sasuke . Pravdou však bylo , že ho celkem zajímalo , jestli to tohle trdlo vážně uvařilo samo .
,,Jistě , co sis o mě myslel ? Že jsem nějaký neschopný pako nebo co ?" Nu ano , přesně takové mínění o něm Sasuke měl .
,,Mohl bys mi prosím říct , kde je ta sklenička s vodou a příbor ?" optal se Uchiha a bravurně se tak vyhnul odpovědi na Narutovu otázku .
Uzumaki sebral skleničku ze stolu a neohrabaně ji vtisknul Sasukemu do ruky , div , že se nerozlila voda v ní . Když se Uchiha napil a položil teď už prázdnou sklenici znovu na stůl , čekal Naruto s příborem v ruce a cpal ho Sasukemu . Ten ho s povzdechem přebral do svých rukou .
Pak už jen Naruto sledoval , jak Uchiha neohrabaně strká příbor do jídla a snaží se ho donést do pusy . V jistém ohledu to bylo směšné , to ano . Ale v tom dalším to bylo k breku . Copak tohle byl ten starý , známý , chladně přesný , soběstačný Sasuke ?
Chystal se ho zeptat , zda nepotřebuje pomoc . Ale něco vevnitř mu říkalo , že už jen tou otázkou by dosáhl naprosto opačného cíle .
Tak jen nečinně seděl na židli a sledoval , jak se Sasuke trápí . Nedával to sice najevo , schovával se za svou obvyklou nafoukanost , ale Naruto to přece jen poznal a pochopil . Poznal , že je to přetvářka a pochopil , že pro Sasukeho to musí být těžké . To poznal i za tak krátkou chvíli , kterou tu Uchiha byl . A to samo o sobě vykazovalo , že je to opravdu vážné .
×××
Poté , co dojedli , sebral Naruto nádobí a odnesl ho ke dřezu . Sasuke už se zvedal ze židle a čekal , až mu Naruto přijde říct , co se bude dít dále .
,,Půjdu tě odvést do postele . Kdybys něco potřeboval , klidně zakřič . O všem si promluvíme až zítra , teď si s tím nelam hlavu ." Chytil Sasukeho za ramena a odváděl ho do jeho ložnice .
Černovlasý vůbec neprotestoval . Největší podíl na tom zřejmě měla jeho ještě otupělá mysl z koupele a z nedostatku spánku .
Pro tuhle chvíli důvěřoval Narutovi , tedy alespoň se o tom snažil přesvědčit . Někde v koutku mysli cítil zrnko pochybnosti . Nepatrné , ale přece tam bylo .
Možná to byl jen ochranný reflex , který si za těch pár dní slepoty dokázal přivlastnit .
Naruto cítil , jak je Sasukeho tělo ztuhlé pod jeho rukama , ale snažil se toho nevšímat . Zítra si vše vyříkají , ne ?
×××
V tu dobu , co už Sasuke ležel v posteli , oddaný milostnému spánku , seděl Naruto na gauči a přemýšlel .
Přemýšlel o tom , co se stalo , ale hlavně o tom , co se dít bude .
Cítil , že udělal správně , že se rozhodl ho nechat u sebe . Nebyl si ovšem jist , co se stane , až někdo přijde na to , že je Sasuke právě tady . Anebo na to vůbec nepřijdou . Třeba , až se trochu vzpamatuje odejde jako předtím .
Ne , neodejde!
On ho nenechá !
Pokusí se ho přesvědčit o tom aby zůstal . Snad by ho mohli ušetřit i nějakého horšího trestu .
Samozřejmě , že by mohli . Ale - bylo tu pořád to ale . Sasuke byl zrádce a to si musel především uvědomit. Ne , že by si to někdy neuvědomoval . Jenže právě v tuhle chvíli bylo docela logické si všechno ujasnit .
Sasuke byl zrádce , na druhou stranu toho v době své nepřítomnosti moc neudělal . Pak tu také byla Tsunade na postu hokageho a to se mu náramně hodilo - vřelejší vztahy s hokage se totiž vždy vyplatí . A nakonec - Sasuke přišel o zrak , což by mu nějakým záhadným způsobem mohlo pomoct.
No jistě ale teď - teď byl čas jít spát .
×××
Časně ráno se vzbudil a vydal se do kuchyně připravit snídani a celkově si utříbit myšlenky plující mu v hlavě jako bezcílné lodičky .
U práce se mu však všechno z hlavy vytratilo a nevšímal si tedy okolních jevů . Probrala ho až hlasitá rána , která vyšla ze Sasukeho pokoje . Rozeběhl se tedy k Sasukemu , v kuchyni všechno jídlo nechávajíc v stavu jakém se nacházelo .
Rozrazil dveře a rozhlédl se . Jeho oko postřehlo Sasukeho ležícího na zemi .
,,Sakra , seš v pohodě ?" zaburácel. Odpověď se mu však nedostávala . Leknul se a rychle si přidřepl k Sasukemu . Vzal jeden pramen vlasů a odhrnul ho Sasukemu z očí , aby mu viděl do tváře .
,,Jsi OK nebo tě něco bo- ," zarazil se. Uviděl pár lesklých kapiček stékajících Sasukemu z těch zamlžených očí . Viděl , jak zatíná zuby aby se ovládal . Viděl , jak se kouše do rtů. Slyšel , jak na něj řve .
,,- jdi do hajzlu. Nech mě na pokoji , rozumíš ?! Přestaň se mi konečně plést do života! Ty jedna náhražko člověka , ty stvůro . Nesahej na mě!" řval na něj Uchiha jako smyslů zbavený a Naruto všechno snášel s bolestí .
,,Já už nemůžu dál. Moje oči. Moje oči. MOJE OČI ! Chápeš… Ztratil jsem to jediné , co mi ještě zbylo . Jsem tak ubohý. Už se ani sám neubráním , stará se o mě ten největší ubožák. Nenávidím tě Naruto , rozumíš ? N-e-n-á-v-i-d-í-m ! Tak moc tě nenávidím . Nenávidím tě… nenávidím tě… Nenávidím sebe …" skoro šeptal. A potom - potom se stalo něco , na co Naruto nebyl připravený . Uchiha mu obtočil ruce kolem krku , zabořil hlavu do Narutovi košile a tiše vzlykal a šeptal slova , která mnohdy nedávala smysl . Zapíral tak svou podstatu , ale přesto se Sasuke určitě cítil o moc lépe .
Naruto ztuhl , ale pak jemně zabořil ruce do Sasukeho černých , dlouhých vlasů a šeptal mu konejšivě do ucha . Probíral se těmi černými vlasy , dotýkal se Sasukeho pokožky . Cítil jeho vůni , jeho bezmeznou zoufalost a bolest . Cítil , jak mu horké slzy tečou na košili a máčí i jeho pokožku . Cítil se Sasukem soucit .
,,Všechno se spraví . Klid . Já tě v tom nenechám . Jsme přeci přátelé ." při poslední větě , šeptané z Narutových úst , Sasuke ztuhnul. Zvednul svou hlavu a přesně pohlédl zakalenýma , teď od pláče rudýma očima do těch Narutových . A usmál se . Malinko , nepatrně , ale přesto ten usměv Naruto postřehl a měl z něj radost. Tak velkou radost , že to nebylo ani možné popsat slovy .
×××
Snídaně probíhala v klidu , ale beze slov . Nikdo nechtěl přerušit tu podivnou atmosféru , ve které se nacházeli . Nikomu se ani nechtělo vracet se k tomu , co se stalo v Sasukeho pokoji . Dokonce i Naruto čekal se svými otázkami - uznal totiž , že ještě stále není ten pravý čas .
Celý měsíc probíhal v tichosti a nikdo to posvátné ticho přerušit nechtěl. Občas mezi sebou prohodili pár slov , ale nikdy z toho nebyl plynulý rozhovor . Naruto chodil na jednodenní mise a Sasuke přečkával v tichosti a klidu domova . Oba si na toho druhého zvyknuli . A Naruto sám si už nedokázal představit život bez toho aby na něj někdo doma nečekal .
×××
Po celém měsíci bylo však ticho přerušeno.
Naruto se vracel pozdě večer domů z další mise a měl hlad . Když vešel do domu překvapila ho vůně linoucí se z kuchyně . Ještě více ho však překvapilo , to co v kuchyni našel . Sasuke seděl za stolem a čekal tam s dvěma talíři jídla , které vypadalo stejně dobře , jako vonělo .
,,Ahoj Naruto," pozdravil Sasuke , když si uvědomil jeho přítomnost .
,,A-ahoj , tys-tys vařil ?" zeptal se rozhozeně Naruto . Byl zvyklý , že vždy vaříval on , protože nechtěl Sasukeho pouštět do kuchyně a on sám se k tomu nijak nehlásil .
,,Zkus hádat ," odfrknul si ,, až do teď jsem byl přesvědčený , že ten kdo tu z nás dvou vidí jsi ty , ale teď si tím nejsem jistý . Mám před očima tvůj dezorientovaný a pitomý výraz ." poznamenal jízlivě a nezapomněl se ušklíbnout . V té chvíli měl Naruto pocit , že se vrací do svých dětských let . A tak ještě zkoprněle stál na místě .
,,Budeš tam stát ještě dlouho , usuratonkachi ? Vážně nechápu , jak může někoho tolik překvapit jídlo ." nepřestával se svým sarkasmem .
Naruto se naštvaně sebral a sednul si k jídlu . Vážně nechápal jak to , že ho Sasuke vždy svými řečmi dokázal naštvat . Dokonce si nějakou dobu - přesněji měsíc- myslel , že se přes tohle přenesli . Oba . Ale jak to tak vypadalo , jejich slovní přestřelky - ve kterých měl Sasuke vždy navrch - budou trvat do té doby , než jeden z nich zemře anebo než se zabijí navzájem . Ale popravdě - Naruto byl rád . Moc. Dokázali si za tu dobu , co u něj Sasuke byl ještě upevnit jejich pouto a zdálo se , že všechny hádky tomu pomáhají ještě víc . Celkem paradoxní .
Nabral na vidličku sousto rýže a omáčky . Strčil si to do pusy a - a bylo to vážně fantastické . Sasuke byl výborný kuchař .
,,Hm , Sasuke , kde ses naučil tak dobře vařit ?" ptal se s plnou pusou Naruto .
Sasuke jen protočil očima . ,,Už ti někdy někdo řekl , že s plnou pusou se nejí . Ne ? Tak já ti to teď říkám," Naruto na tuhle poznámku jen pokrčil obočí a utvořila se mu tím vrásky mezi obočím - znak naštvanosti ,,a naučil jsem se vařit sám . A jestli se chceš zeptat proč jsem vařil. Tak to je jen pro to , že ty tvoje jídla se už nedali jíst !" oznámil mu tvrdě .
Naruto však věděl , že Sasukeho pohnutka s vařením plynula z něčeho většího , než jen z toho, že byl Naruto mizerný kuchař .
Přešel jeho poznámky o jeho kuchařském umu a pustil se do jídla , přičemž si spokojeně mlaskal .
,,Máš strašné stravovací návyky !" utrousil Sasuke mezi jídlem .
,,Hmm , to je jen pro to , že je to tvoje jídlo tak fantastické ."
Uzumaki si po své poznámce uvědomil narůžovělý odstín Sasukeho pleti .
,,Ty se červenáš !"
,,No to teda ne ."
,,Ale jo , já to vidím."
,,Nemel blbosti."
,,Sasuke se červená ."
,,Buď zticha , usuratonkachi , jasný ?! Já se nečervenám , na rozdíl od tebe se umím ovládat."
,,To teda ne . Snad poznám , když se někdo červená ."
,,Tsss , ty bys to nepoznal ani kdyby před tebou seděla stovka červenejch lidí od hlavy až k patě ."
,,Hele , nevím proč se za to tak stydíš . Dělá to každej , víš ?"
,,Ty taky ?"
,,Jo."
,,A kdy třeba ?"
,,No t-to …" zrozpačitěl Naruto .
,,Hm , tak pověz , kdy ? Když ti někdo jazykem přejíždí po těle a ty cítíš jeho horký dech ? Když se tě dotýká , hm - úplně všude ?" potutelně se usmál .
,,Err-"
Právě v tuhle chvíli si vyměnili role . Naruto byl červený a nechápal , jak může být Sasuke v klidu , když mluví o - bože - , o takových vzrušujících věcech .
,,Klid Naruto , byla to jen sranda ," dodal ještě Sasuke s vítězným úsměvem na tváři .
Sranda - nesranda , pro Naruta to bylo něco víc . Jasně cítil svůj pulzující penis , jak mu napíná kalhoty a pomalu ho obírá o rozum . Copak si nikdy nevšimnul , jak je Sasukeho hlas hluboký a vzrušující ? Jak jsou jeho vlasy jemné ? Jak má krásné tělo , které se mu po měsíci pobytu u něj dostává do pořádku ? Teď to všechno vnímal desetkrát tolik . Stačily jen dvě pitomé věty .
Nakonec se rozhodnul dojíst jídlo , na které se stejně ani trochu nesoustředil , protože jeho malý-velký problém v kalhotách mu to nedovolil . Pozoroval Sasukeho , sedícího na židli , tak uvolněného - jak to , že si toho dřív nevšimnul ? - a krásného .
Když odnášel jídlo ke dřezu byl jen rád , že Sasuke nevidí . Protože jeho pulzující vzrušení bylo naprosto nepřehlédnutelné .
,,Eh Naruto ?" ozvalo se od stolu nervózně .
,,Hm?"
,,Víš já - no , tvoje hrůzné kuchařské umění nebyl ten pravý důvod , proč jsem večeři připravoval - i když . No , to je jedno . Jsem tu už měsíc a nemyslím si , že je vůči tobě správné , že ani nevíš co se mi vlastně stalo . Tak mohl by ses prosím posadit ke stolu ?"
,,No jistě ."
Naruto byl překvapený Sasukeho náhlou změnou nálady a postoje k celému jejich vztahu . Poslušně si sednul ke stolu a Sasuke , sic trochu zdráhavě pokračoval ve mluvení .
,,Po tom , co jsem odešel za Orochimarem , naučil jsem se spoustu technik a jutsu - mnohdy i zakázaných . Víš , cítil jsem se hrozně silně , ale už jsem věděl , že Orochimara s trochou štěstí porazím . A taky se tak stalo . Byl trochu zesláblý a mně v podstatě nanic ." Trhaně se zasmál , ale bylo zjevné , že - ač by to nikdy nepřiznal - , jen z nervozity. ,,Zabil jsem ho a dostal se na svobodu . Pár let jsem pak strávil hledáním Itachiho a cítil jsem se stále víc silný. A pak , když jsem ho našel , strhnul se boj a já ho porazil . Ten blázen mi pak dal svou techniku - Amaterasu a dokonce jsem získal i mangekyou sharingan . Používal jsem ty techniky a všechno šlo dobře . Občasná bolest hlavy , rozmazané vidění a pálení očí za to přeci stálo , no ne ?"
Sasukeho obličej teď hyzdil hořký škleb.
,,Jenže jednoho rána jsem se probudil a neviděl jsem . Byl to hrozný pocit . Bez svých očí jsem byl tak bezmocný . Měl jsem hrozný strach . Chodil jsem od dveří ke dveřím , ale odevšad mě v nejlepším případě jen vyhnali. Někdy to bylo - o hodně - horší . Ne , nic jako znásilnění se nekonalo . Ale bili mě , byl jsem v těch místech špatně proslavený . Bičovali mě a smáli se . A já se cítil tak nehorázně ponížený . Sebral jsem zbytky sil a utíkal co mi nohy stačily . No a pak jsem se dostal k tobě a dál už to znáš ." dokončil Sasuke svou snad nejdelší řeč a bylo na něm vidět , že se jen těžce ovládá .
Narutovo vzrušení už dávno opadlo a on sám se sebral jen na lehké vydechnutí Sasukeho jména .
Za chvíli , jakoby mu došlo , co právě slyšel , se prudce zvednul ze židle - div že ji nepřekotil- a rychle přešel k Sasukemu , kterého nekompromisně stáhnul do své náruče .
Utěšoval ho slovy , hladil ho ve vlasech , po těle .
Hladil jeho alabastrovou pokožku , rukou mu zajel pod lem trička a hladil ho po překvapivě hladké hrudi . Líbal ho do vlasů . Olizoval mu ušní lalůček .
Snad mu tím dokazoval , jak moc s ním cítí .
Stáhnul mu lehce tričko přes hlavu a přitisknul si jeho křehké , bledolící tělo k sobě . Líbal ho přitom do vlasů a klouzal rukama dál a dál .
Až narazil na kalhoty , přes které přejel až do rozkroku . Sasuke překvapeně vzhlédl , ale nic nenamítal . Někam daleko se poděla jeho autorita .
Dráždil jeho penis přes kalhoty a přitom se ústy přesunul na hnědé a ztvrdlé bradavky . Lízal je , kousal a hned na to je sevřel v teple svých úst .
Pomalu rukou rozepnul poklopec a trochu stáhnul kalhoty i se spodním prádlem . A hned na to sevřel ve své ruce Sasukeho penis . Stahoval mu předkožku a palcem dráždil žalud . Někdy sjel rukou až ke kořenu a hned zase zpátky , svírajíc jeho penis pevně , přesto něžně . Druhou rukou mu dráždil varlata a šourek . Sasuke se pomalu dostával do vzrušeného stavu a cítil , jak mu hormony prochází tělem . Tlumeně vzdychal a svíral rukama pevně opěrky židle .
A potom , po několika minutách mučivého dráždění , vyvrcholil Narutovi do teplé a šikovné dlaně .
Sasuke dýchal těžce a mělce a třásl se po celém těle . Možná právě proto si Naruto nebyl jistý, jestli čin , kterého se dopustil byl správný . Třeba měli skončit jen u přátelského objímání a šeptání slov útěchy . Anebo to Naruto vůbec neměl dělat .
Každopádně si ničím nebyl jistý . Teď už ne . Nebo možná - možná jen jednou věcí . Že Sasuke teď vypadal o mnoho lépe než kterýkoliv člověk , se kterým někdy sdílel postel . Tváře měl ještě červené od vzrušení a rty nasliněné a jemně pootevřené , zvoucí k líbání .
Zarputile ignoroval vzrušení pevně se rýsující v tenkých kalhotách a jen neochotně se od Sasukeho odtáhnul . Po chvíli přemýšlení rozpačitě řekl ,,Sasuke já … tohle - no … prosím , ber to jako ..err… přátelskou pomoc v nouzi . Já - moc se omlouvám . Tohle , to -"
Znenadání však bylo jeho nesmyslné mluvení přerušeno rty , které se mu přitiskly na ty jeho. Ty skoro pořád do tenké linky stažené rty byly překvapivě měkké a poddajné . A tak nádherně sladké , mokré a horké .
Zpočátku byl polibek nesmělého rázu . Jeden se druhého nesměle dotýkal rty a když se jejich jazyky setkaly polekaně ucukli .
,,Já - je to pro mne nové . Ale prosím - prosím , jen chvíli . Ještě malou chvilku vydrž," zašeptal potichu Sasuke a pak se nenasytně vrhnul na Narutovi rty , že se srazily zuby .
Plenili svá ústa jazyky . Bojovali o nadvládnu a poznávali chuť toho druhého .
Teprve ve chvíli , kdy jim docházel zvuk se od sebe se zalapáním po dechu odtrhli. Naruto si prohlížel Sasukeho červené , napuchlé rty a třásl už jen z toho pomyšlení , že tohle dokázal jen on .
,,Chtěl bych - chtěl bych tě vidět . Hrozně moc ," promluvil po chvíli ticha Sasuke a z očí se mu spustila dlouho zadržovaná slza .
,,Pšt lásko . Všechno bude dobrý . Všechno . Já - udělám všechno pro to abych ti pomohl , rozumíš ?"
A možná ; možná se Narutovi vážně povedlo vrátit Sasukemu zrak . Ale kdo ví , že ?
Pozn. aut.: Ve Wordu to bylo jinak rozvržené ! Grrr - ten blog je na ... no na nic !
T-to je.... Pfůůů, nemám slov... honem ten bonusek :P