close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Realita někdy není realitou

26. března 2010 v 20:43 | terkic |  Jednorázovky-Naruto
Za prvé bych se chtěla omluvit, že jsem poslední dobou nebyla moc aktivní, ale nejdříve sem nemohla vydolovat nápady, a pak, když byly, moc sem se doma nezdržovala. Za druhé vám sem tedy jako omluvu vkládám alespoň jednorázovku, kterou sem poslala Angele do SONP. Moc se mi nepozdává, ale tak snad to nebude taková katastrofa:)

Realita někdy není realitou


Jako malí jsme se ve svých snech dostávali do kouzelné krajiny plné elfů, sladkostí a zázraků, nebo nás pronásledovaly ty sny nehezké, ve kterých byl zubař s vrtačkou, doktor s obrovskou jehlou, nebo prostě jen zatoulaný duch pod naší postelí. Čím jsme byli starší, naše sny se měnily s rozvojem našeho rozumu. Ale co se stane, když se naše sny začnou prolínat s realitou a realita se sny? Jak vůbec pak poznáme, že nesníme, a že se to skutečně děje? Ač si to mnohdy neuvědomujeme, naše podvědomí si s námi zahrává a zavádí nás na místa, která jsou jen výsledkem naší bujné fantazie a tajných přání.
Konoha, vesnice ukrytá v listí, plná usmívajících se občanů, skvělých shinobi a vynikajícího ramenu, který nikdy neztratí své kouzlo, tedy alespoň pro jednoho muže určitě ne.

Mladý hokage seděl za pracovním stolem a vyřizoval papíry, které se mu během několika hodin nakupily na stole. I když se zabýval nevděčnou a úmornou prací, na jeho tváři hrál úsměv. Cítil se šťastný, po tolika letech tvrdé práce a snaze přiblížit se místním občanům, se konečně dostavil vytoužený cíl v podobě křesla hlavy této vesnice.

Po dalších třech úmorných hodinách si konečně mohl oddychnout. Odhrnul si své blonďaté vlasy z čela a pohodlněji se opřel o čalouněné opěradlo. Zadíval se ven z okna. Opět viděl rudozlatý kotouč, který zapadal nad hlavami hokageů, opět si uvědomil, že tu strávil skoro celý den zavřený, že už je skoro noc a on by se mohl konečně vrátit domů. S úsměvem na rtech vstal, popadl svůj plášť, nasadil klobouk a vydal se ze své kanceláře prázdnými chodbami ven, do tmavnoucích ulic, které pomalu začala osvětlovat světla lamp.
S rukama za hlavou, tak jak to měl ve zvyku, vzhlédl k hvězdami poseté obloze.
"Všude jsou stejné, ať se dívám, odkud chci," pomyslel si a rozevřel dveře domu, kde bydlel.
"Jsem doma!" zavolal a během chvilky k němu již přistoupila tmavovlasá žena, jejíž bříško bylo pěkně zakulacené.
"Vítám tě doma, Naruto," pozdravila ho a zlehka si přivlastnila jeho rty.
"Tak jak ses dneska měla, a co to malý?" zeptal se jí a pohladil ji po bříšku.
"Pěkně kope, myslím, že bude stejně hyperaktivní tak jako ty," pronesla nahlas zamyšleně, a přitom se zvonivě zasmála.


"Přeji dobrou noc, miluji tě," zašeptala ještě, než zhasla malou lampičku, která stála na nočním stolku.
"Já tebe taky," odvětil, když se jeho hlava dotkla polštáře a oční víčka zakryla průzračně modré oči, které byly jako letní obloha.

"Dobré ráno usurantonkachi," probudil ho mužský hlas a jeho rty se vášnivě přisály na ty jeho.
"Tebe ta hloupá přezdívka nikdy neomrzí, že?" protočil oči v sloup.
"Nemůžu si pomoct, stále mě svrbí na jazyku," pokrčil rameny.
"Tak to abych ji odtamtud dostal," zazubil se Naruto a svá ústa propojil s ústy černovlasého muže, který byl po jeho boku.

"Nerad ruším," rozevřely se dveře od jejich pokoje a muž, který vstoupil, tak vyrušil jejich chvilku.
"Ale rušíš," zavrčel černovlásek a nechtíc, se odtáhl od Naruta, na jehož hrudi právě spočívala jeho ruka.
"Jako vždy jsi velice po ránu nerudný Sasuke, ale teď si vás volá Madara, takže šup z postele," povzdychl si bělovlásek a zavřel za sebou.
"Blbej Madara, furt jen otravuje a nenechá nám chvilku klidu," zavrčel Sasuke, slzel z Naruta a začal se oblékat.
"Neboj se, já ti to večer vynahradím," zašeptal mu do ucha, načež ho skousl a ještě olízl svým jazykem.
"Nedráždi mě Naruto, nebo se neudržím a vrhnu se na tebe teď," ušklíbl se, otočil se k němu a zprudka si ho přitáhl za boky.
"A copak mi pán udělá?" zeptal se nevinně a strčil si ukazováček do úst, druhým přitom přejel po Sasukeho stále odhalené krémově bílé hrudi.
"Dráždíš hada, bosou nohou," zavrněl mu do ucha.
"A kterého?" nadhodil hravě a přejel jakoby náhodou po černovláskově rozkroku.
"Naruto," vzdychl a přivřel slastně oči.
"Večer tě dovedu k nepříčetnosti," pronesl svůdně a přejel svým jazykem po černovláskově šíji. "ale teď musíme jít,"dodal smutně, odtrhl se od něj a během okamžiku zmizel s hromádkou svého oblečení v obláčku kouře.
Sasuke tam zůstal zaraženě stát a stiskl ruku v pěst, ten blonďák se mu snad jen zdál. "No počkej," pomyslel si s úšklebkem a v klidu se dooblékl. Poté se z pokoje vytratil i on.
"To se nedělá, takhle nehezky mi utíkat," zamrmlal mu u ucha, když se spolu vydali na misi a on si ho přitáhl hluboko v lese do náručí. Naruto se na něj víc natiskl a na jeho tváři se rozlil úsměv od ucha k uchu. Nutil Sasukeho stále po něm toužit, bavilo ho, si s ním hrát, miloval ho a byl s ním rád. I přesto nevěděl, po čem touží. Byl zmatený z toho, že vede dva životy.


Sasuke již dávno spal, ruku měl majetnicky obtočenou kolem jeho pasu, ale Naruto usnout nemohl. Pozoroval jeho tvář a přemýšlel nad tím, kým skutečně je. Kdyby teď zavřel oči a dovolil spánku mít nad ním kontrolu, ocitl by se znovu v Konoze, byl by hokagem a Hinata by byla jeho ženou a čekala jeho dítě. Nevěděl, co je realita a co není. Nakonec ho únava přeci jen donutila zavřít oči a propadnout se do toho druhého světa.
Opět seděl ve své kanceláři, za stolem hokageho a díval se na fotografie v rámečcích, které se na něm nacházely. Na jedné byl on s Hinatou. Oba se usmívali a nacházeli se ve společném objetí. Na té druhé fotce byl jeho starý tým sedm. V tomhle životě Sasuke odešel, on s ním bojoval a prohrál. Nikdy se mu ho již nepovedlo přivést zpět, a pak, pak ho zabil svou vlastní rukou. Po nějaké době se zamiloval do Hinaty, konečně si všiml její lásky. Vzali se a teď, teď spolu čekají dítě. V druhém světě byl členem Akatsuki, organizace, která v realitě, ve které se nacházel teď, byla již zničena. V ní Sasuke sice také odešel, ale on ho našel a stejně jako v této se ho snažil přesvědčit o návratu. Mladý Uchiha však o návrat nestál, ale dal mu jinou nabídku, kterou nakonec Naruto po delším rozmýšlení přijal. Rozhodl se spojit svůj život, svůj osud s tím jeho, a poté co Sasuke dosáhl své pomsty, dali se k Akatsuki.
Naruto přemýšlel, přemýšlel nad tím, který z oněch dvou životů je ten pravý. Miloval Sasukeho a zároveň miloval Hinatu a i jejich nenarozené dítě. Začínal si připadat jako blázen. Měl dva životy a ani jeden nechtěl opustit, ale cítil, že si musí vybrat, že takhle to dál nejde. Jeden z jeho životů prostě nebyl realitou, jeden život neexistoval a byl pouhým snem.
Seděl za jídelním stolem a pozoroval svou ženu. Zrovna vařila jednu ze svých dobrých večeří, usmívala se a rukou, kterou zrovna nemíchala omáčku, se držela za bříško. Blonďák si nedokázal představit, že by se tohoto života vzdal. Toužil mít rodinu, o jednu přišel a nechtěl přijít i o tu, co by mohl mít teď. Rozhodl se, dnes v noci to bude naposledy, co navštíví realitu, ve které byl členem Akatsuki. Nevěděl, jak to udělá následující noci, ale pokud si vybral správný svět, do druhého už nikdy nevkročí.

"Dneska jsem tě opět nemohl vzbudit," řekl zamračeně Sasuke, když se Narutova modrá očka dostala konečně do bdělého stavu.
"Víš Sasuke, musím ti něco říct," začal opatrně, když se posadil a protáhl. Váhal s tím, jestli mu to má říct, nebo ne. Věděl, že ho bude mít Uchiha za blázna, ale on se mu musel svěřit, ještě než nadobro odejde.
"Tak povídej," pobídl ho černovlásek a měřil si ho pohledem, něco se mu na Narutovi nezdálo.
"Předtím, než ti to řeknu, mi slib, že se nebudeš smát, bude to znít totiž trochu šíleně, ale je to pravda," povzdychl si Uzumaki.
"Fajn, nebudu se smát a teď už mi to řekni," protočil oči v sloup a pokrčil rameny.
"Když já nevím, jak začít," poškrábal se nervózně na hlavě.
"Ať už budeš mluvit jakkoliv nesrozumitelně, myslim, že sem dost inteligentní na to, abych to pochopil," povzdychl si. Začínalo ho celkem zajímat, co z toho Usurantonkachiho vypadne, když se u toho tváří tak sklesle.
"Je to zvláštní, ale žiju dva životy," začal nakonec, nervózně si hrál se svými prsty a pohledem zkoumal zem pokrytou zelenou trávou. "Vždycky, když usnu, probudím se na jiném místě. Není to jen obyčejný sen, je to prostě jako jiná realita. Ztratil jsem se v tom, která z nich je ta pravá. Teď tu jsem s tebou a jsem členem Akatsuki, ale zároveň teď spím ve své posteli v Konoze, které jsem se stal Hokagem. Nevím, jestli jsem tedy tvým milencem, nebo manželem Hinaty. Nevím, jestli jsem se přidal k organizaci, která chytá ocasaté démony, nebo jestli jsem se stal hlavou vesnice, ve které jsem vyrůstal. Nevím, jestli je skutečnost, že žiješ a jsi po mém boku, nebo jsi zemřel, a to mou vlastní rukou," řekl mu své tajemství a opatrně se zadíval do jeho očí.

Na Sasukeho tváři se zračila stejná nepropustná maska, taková, jakou měl vždy. Nic neříkal, jen pozoroval svého blonďatého milence a přemýšlel nad tím, co mu řekl.
"Je pravda, že to zní trochu divně, ale věřím ti," řekl po nějaké chvíli černovlásek a pohladil Naruta po tváři. Blonďáček překvapeně zamrkal, nemohl uvěřit tomu, že mu Sasuke věří, že se mu nesměje a neutahuje si z něj, že je blbec. "Proč ses mi to rozhodl říct, zrovna teď?" povytáhl obočí a pátravě se zadíval do nebesky modrých očí.
"Protože už dál nemůžu existovat dvakrát," povzdychl si modroočko, při svých slovech chytil černovláskovu dlaň a raději sklopil pohled k zemi. "Cítím se čím dál tím víc zmatený, nevím, kdo jsem a to mě ubíjí. V té druhé realitě jsem se rozhodl, zůstanu tam," vydechl svou odpověď tiše.
"Proč sis vybral zrovna tu druhou realitu?" položil mu další otázku, vůbec se mu nelíbilo, že v té druhé realitě je s Hinatou, že si ji vzal, ale ještě víc se mu nelíbilo, že by ho opustil.
"Protože Hinata je těhotná, rozumíš Sasuke? Já budu táta," zlehka se pousmál. "Nechci znovu být sám, přijít o rodinu," uvedl mu svůj důvod.
"A proč si myslíš, že ta druhá realita je ta pravá? Co když se mýlíš?"
"Jak to myslíš?" zamrkal nechápavě Naruto.
"Uvažuj Naruto, už odmala si chtěl být Hokagem, chtěl si, aby tě lidé uznávali a měli tě rádi, toužil si po rodině a teď to všechno máš. Máš se dobře, nehrozí ti již žádné nebezpečí, nezdá se ti to moc pohádkové? Život není pohádkový Naruto, neexistuje v něm jen dobro, které vždy zvítězí. Přemýšlej, ty jsi někdy snil o tom, že by ses přidal k hledané organizaci zločinců? Snil jsi někdy o tom, že zradíš svou vesnici, kterou máš nadevše rád, stejně tak, jako jsem to udělal já? Snil jsi někdy o tom, že kvůli mně se vzdáš své pravé podstaty? Ty jsi někdy toužil zabíjet dobrovolně nevinné lidi, jen kvůli tomu, že v nich je to samé, co v tobě? Proč bys snil o takovém světě?" mluvil k němu Sasuke a Naruto vstřebával jeho slova.
Stál na hlavách Hokageů a díval se na dění ve vesnici. Sasukeho slova mu nahlodala myšlenky. Uchiha měl pravdu, jak by mohl snít o životě, proti kterému vlastně bojoval? Proč by se chtěl stát zlem, když snil o dobru? Ano on snil, a to právě teď, dlouze a hluboce.
Hinata mu nadšeně vyprávěla, jak malé kope a nenechá jí chvilku klidu. Mluvila o nákupech se Sakurou, jak vybrala modré a žluté pokrývky, dupačky a ukazovala mu i modrý dudlík se žlutými kačenkami. Naruto jí naslouchal, a mírně se přitom usmíval. Stále zvažoval své rozhodnutí, ale vždy dospěl do jediného bodu. Nebyl si stoprocentně jistý tím, co dělá, nevěděl, jestli se rozhodl pro skutečný život, nebo pouhý sen, ale stál si za názorem, že pokud si vybral dobře, druhá realita se již nevrátí.
Když další noc jeho hlava klesala na polštář a on ležel vedle milované osoby, usínal s jistotou, že se již nevrátí, že zůstane na místě, které podle něj bylo pravou realitou. Věděl, že bude tak či tak šťastný, že to tak muselo být.

Konec sem ponechala vaší fantazii^__^
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí | Web | 26. března 2010 v 20:56 | Reagovat

Kyréééééééééééééé
miluju otevřené konce :D  :D  :D
Tohle bylapecka ;-)
Jop jinak jsem moc happy, že opět spisuješ :-D  :-D  :-D

2 Arya Arya | Web | 26. března 2010 v 22:13 | Reagovat

och och ooooooch tak nepredycham *pocuj moja a ty mne MNE!! nieco hovor o koncoch!!!* joooj milujem tvoje poviedocky su the best :D a u Angi su taaak brutalne super poviedky do sonp !!!

3 Hanako Hanako | Web | 26. března 2010 v 22:15 | Reagovat

Hey skvělá povídka, akorát u mě moc otevřený konce ee, a i když mám celkem dobrou fantazii (no nejsem si jistá, ale neva :D), tak mám radši povídku ukončenou autorkou .. :D

4 Lilirose Lilirose | Web | 26. března 2010 v 22:51 | Reagovat

SAkra.... já sama nevím kde bych ho nechala :D:D ty neukončené konce mě pak matou :D:D ae jako yaoistka... samozřejmě zůstal se Sasukem :D:D ...
Heh.. prostě dokonale napsaný.. pořád mi vyrážíš dech..

5 Jutaki-SB Jutaki-SB | Web | 26. března 2010 v 23:30 | Reagovat

Se Sasukem! prostě musel skončit se Sasukem!!! ;D

6 Claire-san Claire-san | Web | 26. března 2010 v 23:44 | Reagovat

Teď nevím, jestli jsem ráda, že to skončilo takhle.. Otevřené konce mám sice ráda, ale hrozně mě zajímalo, která realita bude ta pravá.. Mohlo mě napadnout, že si na nás vymyslíš něco takového :D .. ten nápad byl výborný a zpracování ještě lepší.. Jako vždy^^ .. Každopádně v mé fantazii skončil se Sasukem :D

7 Misa the Wolf Misa the Wolf | Web | 27. března 2010 v 10:40 | Reagovat

Hrozně mě zajímá skím teda Naruto skončil a která realita byla pravá...u mě skončil ze Sasukem.

8 Kee-chan Kee-chan | Web | 27. března 2010 v 11:39 | Reagovat

Podle komentů to vyhrál Sasuke... xD Každopádně, já se nemůžu tak rychle rozhodnout...Tvé povídky ve mě vždy nechají nějaký ten dojem a já o nich musím přemýšlet celé dny, což si myslím, že je opravdu obdivuhodné... Takže to bude opravdu těžký týden...

9 Haku Haku | 27. března 2010 v 14:05 | Reagovat

Tak to bolo drsne,chudak Naru,dostal sa do zlozitej situacie(a to doslova).Ale kedze ja som(trhla yaoistka),tak zostal zo Sasukem. :-?  :-?

10 Eclair Eclair | Web | 27. března 2010 v 17:11 | Reagovat

O_O  O_O tak to bylo něco vážně ;-)taky by mě zajímalo s kým nakonec zůstal :-D ale pro mě zůstal se Sasukem :D  :D

11 akouš akouš | Web | 27. března 2010 v 18:57 | Reagovat

páni to bolo skvelé!!!!! Strašne sa mi páčil ten koniec a myslím, že zostal z.....a vieš čo? NEPOVIEM!!!! :-P  :-D

12 Jana Jana | Web | 27. března 2010 v 19:32 | Reagovat

já doufám že se Sasukem, protože měl pravdu

13 Jenny Jenny | Web | 28. března 2010 v 0:06 | Reagovat

tak to je v háji to mám fakt poslední místo zamluvené já xD xD xD hezu povídka =) ty hej zavidím ti abys věděla!!! xD

14 verasi verasi | Web | 28. března 2010 v 18:30 | Reagovat

Krásné :D Ale nějak jsem to celé nepochopila :D Tak kterou skutečnost si tedy Naru zvolil? :-)

15 Mia-san Mia-san | 28. března 2010 v 20:22 | Reagovat

Musím říct, že v téhle povídce hrála hodně psychologie a takové příběhy miluju :-D A občas neujde na škodu otevřený konec, jak říkáš, ať zapracuje naše fantazie... Velmi povedené :-)

16 TorexMone TorexMone | 28. června 2011 v 1:40 | Reagovat

Velmi pěkné sice mě ten konec docela naštval :D a to hlavně proto, že takové konec nesnáším, ale tahle povídka byla fakt skvělá. Moje fantazie se rozhodla, že zůstal se Sasukem, a aby mu to nebylo líto adoptovali si nějaké to dítě. :D

17 Rin Rin | Web | 27. července 2011 v 23:00 | Reagovat

Sákra, teď neusnu :-D  :-D  :-D

18 Karin Karin | 23. ledna 2018 v 17:25 | Reagovat

No tak to teda nevím co bych vybrala. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama