Přitažlivost
Procházel zrovna jednou z chodeb. Byl zpocený, jeho oči se zlehka klížily a každičký sval jeho těla ho neskutečně bolel. Těšil se na sprchu, až horké kapky vody uvolní každičké napětí, které pociťoval. Až se natáhne do své postele a trochu si odpočine, než nastane další den, kdy se veškeré dění toho dnešního, bude opakovat. Na chvíli se zarazil, ucítil neznámou čakru, která šla spolu s tou odporně známou a blížila se k němu. Počkal, až k němu dorazí. Zvědavost zvítězila a on chtěl vědět, zdali si sebou Orochimaru vede nového stoupence či novou oběť na své pokusy.
Oba lidé se dostavili po pár minutách. Muž s dlouhými černými vlasy a hadíma očima měl sebou černovlasého bledého chlapce, asi tak v Sasukeho věku, který se nepřirozeně s falešným podtónem usmíval.
"Tady jsi Sasuke, právě tebe hledám," řekl Orochimaru svým syčivým hlasem a zadíval se na Sasukeho svým pronikavým pohledem. "Vedu našeho nového člena, jeho jméno je Sai," představil černovláska s úšklebkem. "Budeš na něj dohlížet, tudíž s tebou bude i na pokoji a já chci, abys ho doprovodil," oznámil mu. Sasuke se ušklíbl, rozhodně nechtěl někomu dělat chůvu. Prohlédl si Saie od hlavy až k patě. Nevěřil mu, stejně tak jako Orochimaru. Že je špeh, z něj sálalo na několik kilometrů daleko.
Uchiha nic neřekl a jen se rozešel směrem ke svému pokoji. Jestli ho bude Sai následovat nebo ne, to ho nezajímalo. Rozevřel jedny z mnoha dřevěných dveří, ze své postele vzal čisté oblečení a jistými kroky zamířil do koupelny. Svlékl se a vlezl si pod proud horké vody. Úlevy dosáhl okamžitě, veškerá únava z něj odpadla a on se cítil příjemně.
Sai se mezitím, co byl Sasuke ve sprše, posadil na druhou postel. Ihned vytáhl jeden ze svých svitků, namočil štětec do inkoustu a rychlými tahy namaloval skupinu myší, které zhmotnil a vypustil je do sídla. Řídil se podle jasného úkolu, získat co nejvíce informací o Orochimarově skrýši, o něm samotném a jeho pokusech a plánech.
"Věděl jsem, že jsi falešný, a že se ti nedá věřit," ozval se mu u ucha Sasukeho ledový hlas a pod krkem se mu lesklo ostří jeho katany. Uchihovo ještě mokré tělo se mu tisklo na záda a on cítil jeho horký dech na svém krku. Mimovolně se zlehka otřásl a zhluboka polkl. Nevěděl, co to bylo za pocit, nedokázal ho popsat, nikdy nic takového nezažil, ale bylo to až děsivě příjemné. S hrůzou zjistil, že chce, aby se na něj Uchiha takhle tiskl a to napořád.
"Zapomeň na to, že by tvé myšky něco zjistily, nebo doručily zprávu, zlikvidoval jsem je," pokračoval.
"Ale jak? Kdy?" nechápal Sai.
"Pomocí přemístění, sharinganu a mého chidory," odvětil jednoduše.
Sasuke se od něj odtrhl, ale katanu z jeho krku nesundával.
"Co teď s tebou?" ptal se sám nahlas a sjel ho pohledem. Bylo zajímavé, jak ho Sai zaujal, možná proto, že mu byl podobný. Sai se pod tím pohledem znovu zachvěl, znovu cítil ten pocit, takové zvláštní mravenčení po celém těle, jeho oči těkaly po Uchihově nahém těle a do jeho tváří se přitom samovolně nahrnula krev. Sasuke se musel pousmát, když viděl, jak na jeho přítomnost černovlásek reaguje.
"Copak se děje Saii? Nějak jsi nám zčervenal," poznamenal posměšně. "Snad nejsi z mé přítomnosti nervózní," provokoval dál. S jistotou dal katanu od jeho krku pryč a přiblížil se k němu o kousek blíž. Sai nechápal, co se to s ním děje, nikdy nebyl nervózní, nikdy se netřásl, nikdy na sobě nedal znát, co si skutečně myslí, nikdy se nebál. Sasuke ho děsil a přitom ho přitahoval jako magnet.
V poslední minutě, kdy byl Uchiha u něj, se mu přeci jen podařilo vzpamatovat a zmizel v obláčku kouře. Sasuke se zamračil, ale přitom pousmál. Právě mu utekl člověk, se kterým by si mohl rozumět, se kterým se hodlal seznámit.
"Mě jen tak neutečeš Saii," povzdychl si pro sebe a zlehka se otřásl zimou. Zadíval se na své mokré, nahé tělo, a pak se znovu vydal do koupelny, aby se mohl osušit a obléknout. Nedělal si hlavu s Orochimarovou reakcí na to, že nechal Saie utéct, bylo mu to fuk.
Sai se bez jakýchkoliv problémů dostal zpět do Konohy. Zavřel se ve svém malém bytě a rozvalil se na postel. Vyjeveně hleděl do stropu a snažil se přijít na to, co se to s ním v Sasukeho přítomnosti dělo. Po chvilce prudce vstal a rychlými kroky přešel k hromadě knih, které se válely na podlaze. Dřepl si a začal jednou po druhé listovat.
Tiše jako kočka se plížil po střechách domů tichou nocí. Mířil za jasným cílem s lehkým úsměvem na tváři. Chtěl pokořit tu bledou pokožku, dotýkat se jí a vidět touhu v černých očích. Upoutal ho na první pohled a on byl rozhodnutý ho přivést sebou zpět. Vloupal se do kanceláře hokage, než nalezl v jedné z mnoha skříněk to, co hledal.
Proskočil otevřeným oknem dovnitř a rozhlédl se po malé místnosti.
"Není tu," problesklo mu hlavou, když spatřil ustlanou, spánkem nedotčenou postel.
"Věděl jsem, že přijdeš," slyšel u svého ucha Saiův hravý hlas a u krku se mu zalesklo ostří jeho kunaie. "Jdeš mě zabít?" zeptal se, ale to už Sasuke zmizel a stál neozbrojený za ním.
"To ani v nejmenším," řekl touhou zastřeným hlasem.
Sasuke s úsměvem pozoroval spící tvář černovlasého chlapce. Minulého večera se s ním báječně pomiloval. Líbilo se mu, jak se Sai zpočátku vzpíral, ale nakonec se stejně tak jako on nechal unést svou touhou. Jakmile Sai usnul, unesl ho Sasuke zpět do Orochimarovy skrýše. Ten had se ani nedozvěděl, že Sai utekl, a že byl Uchiha pryč, byl totiž zrovna na výpravě za nějakou svou kořistí.
Když se po dlouhé době černé oči rozevřely, dívaly se zmateně kolem sebe, než jejich majiteli došlo, že se nachází opět tam, odkud včera utekl.
"Unesl jsi mě?" vyslovil svou otázku, no spíše konstatoval.
"Ano," odvětil jednoduše Sasuke.
"Ale proč?" nechápal.
"Vzrušuješ mě," přišla další jednoduchá odpověď. Saiovy tváře nabraly opět rudého nádechu.
"A co když znovu uteču?"
"Tak si tě znovu chytím," pokrčil rameny.
"Přeci mě nebudeš nahánět celý život," zamračil se Sai.
"Ale s přestávkami bych mohl," zauvažoval druhý černovlásek. "Nebo bys mohl jednoduše zůstat se mnou," navrhl.
"A co až tě přestanu bavit, co pak?" zeptal se. Sasuke se na chvíli zamyslel.
"Co kdybychom tu situaci řešili, až nastane? Pokud tedy vůbec nastane?"
"Jsem jen anbu, když zradím, nebudu se smět vrátit zpátky," namítl.
"Ale jsi i členem týmu, takže pro tebe bude platit stejná možnost, jako pro mě."
"Řekni mi jediný důvod, proč si myslíš, že s tebou půjdu," nedal se Sai.
"Protože tě přitahuju stejně tak, jako ty přitahuješ mě."






hohohooo kawaiiii nadhera
ale nahore mas napsane sai\naru XD a je to sai\sasu XD