
4.Část: Neznámý vetřelec
"Vypadám snad jako uke, že dostávám kytky?" zacukalo mu obočí a na to se blonďák rozesmál ještě víc. "Víš co? Přestaň se smát, měl bys spíš žárlit, nejsi moc věrohodný partner," rýpl si Sasuke.
"Já nejsem typ, co by dělal scény, ani kdyby to bylo doopravdy, jde přeci o důvěry a ty všechny dárky dáváš mě, teda krom toho řetízku, co si hodil do koše," pousmál se Naruto. Uchiha skříňku zavřel a díval se na kytici růží v ruce. Jednu z pugetu vytáhl, utrhl z ní květ a dal ho Narutovi za ucho.
"A co budeš dělat s tím zbytkem?" povytáhl obočí blonďáček.
Na svou otázku dostal odpověď, když došli do třídy. Sasuke položil každému ze svých spolužáků a spolužaček růži na lavici, té Saiově se vyhnul a zbytek nechal Narutovi. Když přišel Sai do třídy, všichni se z růží už radovali. Sasuke naoko tokal s Narutem a Sai po něm hodil zamračeným pohledem. Uchiha tomu dosadil korunu, když líbl blonďáčka do vlasů a přitáhl si ho blíž k sobě do objetí.
"Naruto, dnešní plány na odpoledne zruš," šeptal mu Sasuke o hodině do ucha. "Jdeme znovu na rande, musíme se taky ukazovat víc po okolí, a ne jen ve škole." Naruto na souhlas kývl.
Jak Uchiha řekl, tak taky udělali. Po škole si domů hodili věci a vyrazili ruku v ruce ven. Povídali si o všem možném a znechucené pohledy některých lidí ignorovali. Dorazili do menší kavárničky, objednali si dort a vzájemně se krmili.
Zamaskovaná postava v černých kožených rukavičkách vklouzla dovnitř jednoho malého bytu. Rozhlédla se kolem a zamířila ke skříni na oblečení. Otevřela ji a začala se oblečením prohrabávat. Vzala jedno z tmavě modrých triček s bílým límečkem, přitáhla si ho blíž k obličeji a přičichla. Pak se položila na postel a nasávala vůni z jednoho z polštářů.
"Měli bychom se asi už vydat domů, jsme venku už tři hodiny a já mám navíc divný pocit," řekl Naruto, když se podíval na hodinky. Sasuke přikývl, pustil jeho ruce, za které se doteď drželi, položil na stůl peníze, a pak oba dva odešli. Tentokrát držel černovlásek Naruta kolem pasu a blonďáček se k němu tiskl.
Otevřeli dveře do jejich bytu a zůstali nevěřícně zírat.
"Co to," vydechl Naruto a díval se na své rozházené oblečení a rozestlanou stranu postele.
"Už o tobě zřejmě ví," podotkl Sasuke. "A zřejmě nás sleduje, protože by jinak nevěděl, na které straně postele spíš," řekl.
"Asi je na čase zajít trochu dál," povzdychl si blonďáček a Uchiha na něj tázavě pohlédl. "Netuším, kdy nás sleduje, ale myslím, že hlavně v noci a musí mu být divné, že spolu no…"
"Nemáme sex?" doplnil ho Sasuke a Naruto kývl.
"Musíme to nějak nahrát, tak aby tomu uvěřil."
"To jako zatáhneme závěsy, přetáhneme přes sebe ještě pro jistotu deku a budeme hlasitě vzdychat?" přišlo to Sasukemu směšné.
"A co jiného chceš dělat?" povytáhl obočí.
"Jestli to je někdo ze spolužáků, tak těm jsme řekli, že jsme spolu něco málo přes měsíc ne? To máš ještě právo hrát si na netykavku. Pokud je to sexuální maniak, což podle dnešního vloupání soudím, tak bys pro něj mohl být zajímavější jako neviňátko ne?" ušklíbl se Sasuke. "Můžeme to nahrát i před jeho očima, třeba bych se mohl o něco pokusit a ty bys mě odstrčil," navrhl.
"Jo to by asi taky šlo," připustil Naruto. "Ale rozhodně necháme vyměnit zámek, i když to bude prakticky k ničemu."
"Dobře, to bychom mohli," souhlasil Sasuke. "Myslím, že teď pár dní nepřijde, ale i přesto bychom měli začít sledovat Saie, pořád je podezřelý."
"Myslíš, že by mě byl schopný zabít ze žárlivosti?" zeptal se nevěřícně.
"Žárlivost je častou příčinou vražd," podotkl.
"Jenže proč by tedy u mě v bytě prohledával mé věci?"
"Třeba chce odvést pozornost," pokrčil Sasuke rameny. Narutovi se to sice nezdálo, ale nic nenamítal.
Další den po škole se tedy vydali na sledovací akci. Drželi se za Saiem v dostatečné vzdálenosti a černovlasý mladík si ani nevšiml, že ho někdo pronásleduje. Došel v poklidu domů. Oknem ještě Naruto se Sasukem zahlédli, jak si stoupá ke svému malířskému stojanu a něco maluje.
"To je děsná nuda," zamrmlal Naruto, když ho pozorovali už asi hodinu.
"Hm," povzdychl si černovlásek a pokynul Uzumakimu, že jdou tedy domů.
"Aha, že by maloval včera tohle?" zeptal se Naruto, když Sasuke otevřel ve škole skříňku a opět tam byl dáreček. Blonďáček do ní šáhl a vytáhl srolovaný papír. Rozbalil ho a pousmál se.
"Musím říct, že ten Sai má talent," zasmál se a ukázal Sasukemu ono dílo. Uchiha si ho od něj vzal a prohlédl si ho. Byl na něm on, v rozepnuté košili a upnutých rozdrbaných džínech.
"Myslím, že se ze mě dneska stane žárlivka," uchychtl se Naruto, vzal Sasukemu papír s jeho portrétem, nasadil zamračený výraz a vydal se do třídy.
"Co si jako myslíš Saii, hm? Sasuke je můj kluk, tak už mu dej laskavě pokoj," položil prudce na jeho lavici jeho dílo.
"Ale copak copak Naruto, nelíbí se ti to, jak jsem ho namaloval? Já myslel, že ti ten obrázek dá, aby sis ho mohl vystavit a sledovat ho," ušklíbl se a svoji malbu si znovu prohlédl.
"Originál je mnohem lepší Saii, tohle je jen tvá chabá představa toho, jak Sasuke vůbec vypadá," řekl výsměšně a Sai se zamračil. "Ještě jednou ti říkám, dej mu pokoj, jestli seš slepý, on o tebe zájem nemá. Jsi na to málo roztomilej," řekl mile a zamrkal svýma psíma očkama. To už Sai pěnil, a kdyby nepřišel Sasuke a Naruta si neodvedl, určitě by blonďáčkovi vrazil.
"Ahoj Ino, mohla bys mi prosím tě říct, co máme na zítra za úkol na matiku? My tak trochu nedávali pozor," přiznal rozpačitě blonďáček, když přišel po hodině za plavovlasou dívkou.
"Ale jistě Naruto-kun," pousmála se na něj a řekla mu zadání. "A Naruto?" zarazila ho, když se odcházel k odchodu.
"Hm?" otočil se na ni.
"Já nechci být moc zvědavá, ale co to bylo dneska ráno se Saiem?" zeptala se a prosebně se na něj koukala.
"Ale nic, jen mi tak trochu balí Sasukeho," povzdychl si naoko smutně.
"To je divný," zamyslela se nahlas a Naruto se na ni nechápavě zadíval. "Sai je gay?" řekla nevěřícně a Naruto pokrčil rameny. "A to jsem si vždycky myslela, že se mu líbím," povzdychla si.
"On se nikdy takhle dřív o nějakýho zadanýho kluka nesnažil?" povytáhl tázavě obočí a Ino zakroutila hlavou v záporném gestu.
"Nikdy neprojevoval zájem, jen se vždycky usmíval na dívky a sem tam se zapojil do rozhovoru, ale nikdy nikomu nedal stoprocentně najevo, že se mu líbí."
"Já si ale opravdu nemyslím, že je to Sai," snažil se ho přesvědčit Uzumaki, když znovu pozorovali, co dělá černovlásek ve svém volném životě a zrovna se vraceli domů. Jediné, co zatím vypozorovali, bylo, do jakého obchodu chodí kupovat barvy.
"To, že nikdy neprojevil o nikoho zájem, neznamená, že by to nemohl být on," odporoval mu Sasuke.
"A teď už mi věříš?" zeptal se Naruto, když přišli do bytu a našli ho ve stejném stavu, jako před několika dny.
"Takže Sai padá," povzdychl si Sasuke, když stejně tak jako blonďáček viděl tu spoušť.





to by mě teda zajímalo, kdo to je-ten pan záhadný
jinak parádní dílek a už se nemůžu dočkat dalšího 