
"Hn," odvětil nezaujatě.
"Ve škole jsem nebyl už dva roky, jak já to tam nesnášel," mrmlal Naruto dál.
"Už buď ticho, a raději se soustřeď na náš úkol," protočil oči v sloup Sasuke. Byli tu dvě minuty a ten blonďák už mu lezl krkem, a to se ještě bude muset tvářit, jak moc ho miluje.
"Ty by ses taky mohl alespoň trochu pousmát," zamračil se Uzumaki.
"A ty se tvářit alespoň trochu roztomile," oplatil mu Sasuke.
"Myslíš takhle?" nahodil kawai fasádu, až z toho i Uchihovi zatrnulo.
"Jo, něco takovýho," odvětil jen a dál se tvářil neutrálně.
"A žádný přehnaný hádky, povolují se jen ty partnerské," kázala jim Tsunade. "A jestli to zvořete, jestli se to podělá jen kvůli vaší neschopnosti spolupracovat, oba letíte, a to na hodinu!" řekla přísně, až se z toho oba mírně přikrčili.
"Tak jdeme na to," povzdychli si oba naráz a s největší nechutí, co oba cítili, se chytili za ruce. Rozešli se nejprve směrem k řediteli, a potom se vydali ke své třídě. Nadechli se a vstoupili dovnitř. Hodina byla už asi tak uprostřed. Sensei přerušil svůj výklad a stejně tak jako zbytek třídy, hleděl na dva nově příchozí, kteří přišli ruku v ruce.
"Ah, vy musíte být ti noví studenti," opřel se se zkříženýma rukama na hrudi o svůj stůl.
"Ano. Mé jméno je Uzumaki Naruto a tohle je Uchiha Sasuke," představil je oba s milým úsměvem, Sasuke se tvářil stále chladně.
"Páni, ty jsou tak úžasní," zavzdychaly jejich nové spolužačky. "Tak kawai a tak cool," úplně se nad nimi rozplývaly.
"Mé jméno je Hatake Kakashi a jsem vaším třídním senseiem," představil se asi tak třicetiletý šedovlasý muž. Vypadal celkem přísně, ale měl laskavý pohled v očích. "No, zřejmě spolu budete i chtít sedět, máte štěstí, zrovna támhle u okna je volná lavice," ukázal na lavici úplně vzadu.
Oba kývli na souhlas.
"Tak pojď zlato," zašeptal polohlasně Sasuke, ale tak aby to bylo slyšet a s rukou obmotanou kolem Narutova pasu došli do své nové lavice.
"Jsem zvědavý, co za výkony ve škole předvedeš," zašeptal mu do ucha pobaveně černovlásek, když už seděli, on u okna, Naruto blíž k uličce.
Blonďák ztuhl, škola mu nikdy moc nešla a teď se před Uchihou určitě ještě víc ztrapní, jakoby mu už tak často nedělal radost.
O přestávce se k nim seběhli všichni spolužáci a se zájmem na ně hleděli. Začali se jim nejprve představovat, a pak se jich vyptávat na různé otázky typu: Odkud jsou, jak dlouho jsou spolu, jak se seznámili a tak dále. Naruto jim pohotově odpovídal a sem tam se přidal i Sasuke.
"Stejně se jim divim, že přešli zrovna sem, museli už slyšet o tom, co se tu děje," zaslechli o přestávce rozhovor dlouhovlasé blondýnky a
tmavovlásky.
"To ano, přeci to není tajemstvím," přitakala tmavovlasá. "Snad se Narutovi-kun nic nestane," sklopila hlavu.
"To ano," přikývla blondýnka. "Chudák Sasuke-kun, kdyby to postihlo i Naruta, byla by to pro něj rána. Víš, co to přeci udělalo s ostatními," povzdychla si.
Naruto se Sasukem se na sebe podívali.
"Jak moc bys byl zničený Sasuke?" udělal blonďák psí očka.
"Ohromě," řekl ironicky a Naruto se ušklíbl.
"Tak tohle bude zřejmě po čas případu náš být," řekl nezaujatě Sasuke, když otevřel dveře do jejich ehm no, nového bytu.
"Je to teda pěkná díra," odvětil Naruto, když se zadíval na menší kutloch, kde byla pouze jedna větší místnost, ve které byla manželská postel, naproti ní byla menší televize, dále tu byla i kuchyň s linkou s mastnými fleky. Byl tu zatuchlý vzduch a pěkný nepořádek, zřejmě po bývalých nájemnících. Naruto prošel jejich ložnicí, obývákem a kuchyní v jednom k jediným dveřím, které se zde nacházely, otevřel je a raději rychle zavřel.
"Raději bych omezil hygienu, než vlezl do té vany," řekl zděšeně.
"Ty jsi ale citlivka," odfrkl si Sasuke a šel se tam také podívat. Stejně tak jako Naruto, i on urychleně zavřel dveře. Naruto se nad jeho reakcí ušklíbl.
"Ok, bude to tu chtít doopravdy hodně uklidit," připustil nakonec.
Ani si nevybalovali, rozvrhli si práci a pustili se do úklidu. Naruto drhnul koupelnu odspoda dolů, nejvíc se pitvořil nad záchodem, který byl opravdu v nechutném stavu. Sasuke mezitím drhl celou druhou místnost, sice to byl větší prostor, ale míň náročný pro jeho žaludek.
"Myslím, že Tsunade po tomhle případu zabiju," pomyslel si Naruto, když skončil se svou prací a stejně tak jako Sasuke se svalil na postel. Když si uvědomil, s kým tam leží, vyjekl a ihned vyskočil na nohy.
"Co zas?" povytáhl tázavě obočí Sasuke.
"Vypadni z mojí postele!" zakřičel Naruto a Sasuke pochopil.
"Není to jen tvoje postel, bohužel tu další není," odsekl mu.
"Ale já s tebou v jedný posteli spát nebudu," zkřížil si ruce na prsou.
"Tak si spi, kde chceš, protože já se z ní nehnu," odvětil mu s klidem Uchiha.
Ještě chvíli se tam dohadovali, než Naruto usoudil, že hádat se kvůli posteli stejně nemá cenu. S nechutí se smířil s myšlenkou, že se o ni hold bude muset dělit se Sasukem.
Když konečně vybalili a vystřídali se v koupelně, zalehli znaveni do postele a ihned vyčerpaní po celodenním úklidu usnuli.
Další den ve škole se začali porozhlížet po případných podezřelých. Seznamovali se blíže se svými spolužáky a takzvaně si o nich udělali určitý profil. Tedy alespoň Sasuke, protože Naruto si jejich pozornost užíval a choval se jako roztomilý uke.
"Lásko, můžu si tě na chvilku vypůjčit? Potřeboval bych s tebou mluvit," políbil ho na tvář Sasuke o jedné z přestávek a za ruku ho vytáhl ze třídy ven. Přitiskl ho ke zdi a rukama se zapřel vedle jeho hlavy.
"Tak co potřebuješ?" zeptal se Naruto a málem z Uchihovy blízkosti vypadl z role.
"Co si myslíš o lidech od nás ze třídy?" položil mu otázku.
"Že jsou milí, zatím doopravdy nevím Sasuke, neslyšel jsem od nich nic, co by se mi zdálo důležitého pro tenhle případ," povzdychl si. I když věděl, že je to jen hra, chtěl z jeho blízkosti pryč, bylo mu to celkem nepříjemné, nebyl na to zvyklí. "Zatím můžu maximálně tak určit jejich charaktery, nic víc. Myslím, že to bude chtít víc času," dodal.
"To je snad poprvé v životě, co tě slyším říkat něco inteligentního Usurantonkachi," ušklíbl se Sasuke.
"Ale lásko, já říkám obvykle chytré věci," odpověděl mu Naruto, když kolem nich prochází skupina dívek a kluků.
"Moc vtipné," zašeptal mu do ucha Sasuke svou poznámku, pak se od něj odtáhl, chytil ho za ruku a vydal se s ním zpět do třídy, protože již začínalo zvonit na hodinu.





skvělý! doufám že pokráčko bude brzo