close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Láska ukrytá za stránkami knih-7.Část

2. ledna 2010 v 16:59 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Tuhle část jsem chtěla napsatu už včera, ale dosti velká únava mi to nedovolovala, tak jsem si to nechala na dnešek:)

7.Část: V knihovně


Itachi:
Zapojil jsem se, polibek mu oplatil. Bylo to jako sen, sen, který se konečně splnil, avšak potom přišla ledová sprcha, která mě z něj měla násilně vytrhnout a ukázat realitu.
Odtrhli jsme se od sebe a on se mi díval zpříma do očí, ve kterých se opět zaleskly slzy.
"Promiň, tohle jsem neměl udělat," zašeptal smutně a sklopil hlavu. "Jsi jeden z mých nejlepších přátel a navíc Sasukeho bratr, neměl jsem se nechat zaslepit vztekem a smutkem," šeptal a stiskl ruce v pěst v naprosté bezmoci.
"Jeden z mých nejlepších přátel," ozývaly se mi v hlavě jeho slova stále dokola, chudák si ani neuvědomoval, jak moc mě bolí je slyšet, jak se mi zarývají do srdce jako nůž. "Prosím, Sasukemu o tom neříkej," zaprosil úpěnlivě a zadíval se mi do očí stejným pohledem. Jen mlčky jsem přikývl a snažil se nedat na sobě znát výraz zklamání.


Před sebou jsem měl rozevřenou knihu, ale nedokázal se na ní soustředit. Silvestr a hlavně náš novoroční polibek mi nešel z hlavy. Stále jsem na to musel myslet. Byly to už dva týdny a Naruto se mi od té doby snažil vyhýbat jako čert kříži. Když jsme se náhodou potkali někde na školních chodbách, sklopil pohled k zemi a mlčky bez pozdravu kolem mě prošel. K nám domů zavítal, jen když jsem tam nebyl, a když jsme se tam střetli, pozdravil pouze ze slušnosti. Divil jsem se, že to Sasukemu není divné a nepátrá po důvodu, ale bylo to zřejmě jen proto, že si myslel, že je to kvůli němu, že mu Naruto nechce dávat záminky k hádce a má ho omotaného kolem prstu. Nevědomky jsem si sáhl na rty a v hlavě se mi opět objevil obraz chvilky našeho polibku. Bylo to tak živé, jakoby to byla přítomnost a ne minulost.

Naruto:
Seděl jsem ve své lavici, při velmi nudné hodině matematiky, a díval se na desky zavřené knihy. Dočetl jsem ji, dočetl jsem příběh o Lelandu Gauntovi a jeho obchodě s nezbytnými věcmi. Nadešel čas ji vrátit, nadešel čas se postavit Itachimu čelem, setkat se s ním. Byl jsem od Silvestra zmatený. Ten polibek…
Zadíval jsem se k Sasukeho lavici. Měl sklopenou hlavu k sešitu a počítal příklady, které nám sensei zadal.
"Bylo to tak jiné," proběhlo mi hlavou.
Nespustil jsem ze svého přítele oči celou hodinu, jen jsem v hlavě stále srovnával jejich polibky. Sasukeho polibky byly dravé, s příchutí touhy a rozechvívaly celé mé tělo, vyvstával při nich ve mně úplně stejný pocit. Zatímco ten Itachiho polibek… Byl jiný. Byl naplněný něžností a…láskou. Tahle myšlenka mě zarazila, mohl do mě snad být Itachi zamilovaný? Najednou jsem se bál okamžiku, až moje noha překročí práh knihovny.

Stál jsem před těmi dřevěnými, zčásti prosklenými dveřmi a v rukou pevně svíral vypůjčenou knihu. Ruku jsem měl již položenou na klice, stačilo na ni vyvinout jen sebemenší tlak směrem dolů a ona by se pohnula a dveře by se otevřely. Ale já se jí dotýkal jen zlehka a snažil se v hlavě prosadit myšlenku, že jen vrátím knihu, rychle se otočím a zmizím, nic víc. Přeci s ním nemusím mluvit, ať už se budu v jeho přítomnosti cítit jakkoliv hloupě.
Uběhlo už snad deset minut, co jsem tu stál, možná víc, než jsem konečně kliku stlačil dolů a dveře se s mírným vrznutím neotevřely. Byla to už hodina, co všichni žáci opustili školu, hodina, co jsem tu zůstal jen já a možná pár učitelů. Tak nějak jsem v duchu doufal, že je pryč už i Itachi a já mu nechám knihu jen na jednom ze stolečků.

Vstoupil jsem do jednoho z prostorů školy, kde se nacházelo spousty regálů se spoustou knih různých žánrů. Rozhlédl jsem se se zatajeným dechem kolem, ale zdálo se, že tu nikdo nebyl. Došel jsem k pultu a knihu na něj položil. Oddychl jsem si, otočil se k odchodu a ruce strčil do kapes. Bohužel to oddychnutí bylo předčasné.

"Naruto?" ozvalo se za mnou a já ztuhl.
Otočil jsem se za velice známým hlasem a střetl se tak s pronikavým pohledem černých očí, s pohledem Itachiho Uchihy.
"Ahoj," pozdravil jsem ho a zhluboka polkl. "Jen jsem přišel vrátit tu knihu," snažil jsem se být v klidu a přál si co nejrychleji zmizet. Choval jsem se dětinsky, věděl jsem to, a to jen kvůli jedinému polibku. "Už musím jít," řekl jsem spěšně. "Tak se měj," mávl jsem mu s úsměvem a zamířil si to ke dveřím. On byl však rychlejší a dveře pohotově zavřel. Stoupl si před ně a tak mi zatarasil cestu.
"Počkej," řekl pevným hlasem a já překvapeně zamrkal. Chytil mě za ruku a odvedl někam mezi regály, asi proto, abychom měli soukromí, kdyby náhodou někdo přišel.

"Proč se mi tak urputně vyhýbáš?" zeptal se mě narovinu.
"Ale já se ti nevyhýbám," zalhal jsem chabě a urputně se snažil, abych neuhnul pohledem.
"Ale ano, vyhýbáš," trval si na svém. "Naruto, dřív jsi tu byl každý den, ale teď sem ani nevkročíš, dřív jsi mě zdravil s úsměvem a teď mě ignoruješ, projdeš kolem mě se sklopeným pohledem. Tomu ty říkáš nevyhýbání se?" pozdvihl tázavě obočí. "Proč se mi vyhýbáš kvůli jednomu polibku? Vždyť já to Sasukemu neřekl a ani se k tomu nechystám," povzdychl si.
"Itachi, řekni mi jednu věc," řekl jsem ztěžka a ještě víc bojoval s tím, abych mu řekl, co mám na srdci. "Miluješ mě?"

Itachi:
Vytřeštil jsem na něj oči a zalapal po dechu. Vůbec jsem nečekal, že by se mě mohl zeptat na něco takového. Jak na to vůbec přišel? Kdy mu to došlo?
"Jak jsi na to prosím tě přišel?" zeptal jsem se opatrně, ale jasně jsem slyšel, jak z mého hlasu zazněla trocha paniky.
"Ten tvůj polibek, tvé dřívější chování," povzdychl si. "Byl jsem tak slepý," byl překvapený ze svého zjištění. "Tak miluješ mě nebo ne?" chtěl znát pravdu.
Chvíli jsem mlčel a neměl jsem se k odpovědi. Sklopil jsem pohled k zemi, bál jsem se podívat do těch dvou modrých zvědavých studánek plných očekávání odpovědi, ať už bude jakákoliv.
"Ano," hlesl jsem tiše, ale tak, aby to slyšel. Po několika úmorných vteřinách, které se mi zdály jako věčnost, jsem našel odvahu zdvihnout pohled. Naruto tam stál a jen se nepřítomně díval před sebe.
"Už musím jít," řekl nakonec a chystal se odejít.
"Počkej!" vyhrkl jsem a chytil ho za ruku. "To je všechno, co mi k tomu řekneš?"
"A co ti k tomu mám říct, hm?" otočil se zpět ke mně. "Že to nechápu, mám se ptát proč? Itachi já chodím s tvým bratrem, nevím, co ti na to mám říct, já, já mám tě rád…" nenechal jsem ho dál mluvit. Přitiskl jsem ho na jeden z regálů a umlčel jeho slova v polibku. Znovu jsem cítil jejich sladkou chuť, jejich chvění. Zavřel oči a zpod nich se prodraly třpytivé kapičky slz. Zůstal jen nehybně sedět, neodstrčil mě, ale ani se nezapojil. Odtáhl jsem se od něj a chytil jeho tváře do dlaní. Díval jsem se mu zpříma do očí, ve kterých se zračil zmatek. Znovu jsem se k němu naklonil, a opět propojil naše rty. Skoro okamžitě mě objal kolem krku, natiskl se na mé tělo a polibky oplácel.

Svezli jsme se spolu k zemi. Klečeli jsme na podlaze a stále se líbali. Jeho ruce se přesunuly k mé černé košili a začaly ji knoflíček po knoflíčku rozepínat. Sundal ji ze mě a já nechtěl být pozadu. Rozepnul jsem modrou mikinu, kterou měl na sobě a přetáhl mu tričko přes hlavu. Sklonil jsem se k jeho šíji a začal ji obdarovávat polibky a lechtat ji jazykem. Mohl jsem ji ochutnávat, bez toho aniž by se bránil. Loudit jeho slastné vzdychy, když jsem ho hladil a líbal na citlivých místech. Rukou jsem sjel k jeho rozkroku a začal ho jemně třít. Zaklonil hlavu a slastně zavzdychal. Polibky jsem se přesunul na bradavky a postupně každou z nich vsál do svých úst. Lehce jsem je skousl a tahal za ně. Jeho tělo se lehce zachvělo a on se nepokoušel tlumit své steny, které dokazovaly, že se mu to líbí.

Přestal jsem třít jeho rozkrok, vrátil se polibky k jeho ústům a začal mu rozepínat kalhoty. Na chvilku jsme se postavili, abychom ze sebe mohli sundat zbytky oblečení. Stáli jsme proti sobě nazí a vzájemně zkoumali tělo toho druhého. Snažili se vrýt každičkou část do paměti. Klekl jsem si na zem a dlaněmi na jeho pozadí si ho přitáhl k sobě. Vložil jsem si jeho penis do úst a začal po něm klouzat sem a tam. Jeho slastné vzdychání nabralo na intenzitě a hlasitosti. Zaryl mi prsty do vlasů a začal si udávat vlastní tempo. Přirážel pánví proti mým ústům a slastně sténal. Nemohl jsem se toho zvuku nabažit. Byl jsem rád, že to zrovna já mu mohu v tento moment přinést takovou rozkoš a slast. Snil jsem o tom tak dlouho a teď, když se to konečně děje, jsem tomu nemohl uvěřit. Prohnul se jako luk a vyvrcholil přímo do mých úst. Odtáhl jsem se od něj, spolykal to a jeho penis ještě očistil svým jazykem.

Postavil jsem se naproti němu a on si mě přitáhl pro polibek. Pomalu jsem ho položil na zem a jeho tělo zalehl tím svým. Pohladil jsem ho lehce po šíji a sjel dlaní po jeho obnaženém těle. Díval se mi s důvěrou do očí a zrychleně oddychoval. Tolik jsem mu v tuto chvíli chtěl říct, že ho miluji, znovu se ke své lásce k němu přiznat, ale bál jsem se, že by si to mohl rozmyslet. To, co jsem se teď chystal udělat, bylo špatné. Bylo to špatné vůči němu a vůči bratrovi, ale já teď na svého bratra nechtěl myslet. Tak dlouho jsem čekal na tento okamžik a nechtěl jsem si ho nechat proklouznout mezi prsty.
Naruto roztáhl nohy a obtočil mi je kolem pasu. Začal jsem pomalu pronikat a musel zasténat slastí, když můj naběhlý úd sevřel úzký prostor Narutova otvoru. Chvíli jsem počkal, než si zvykne, a pak začal opatrně přirážet. Po chvilce se mé pohyby staly tvrdší a rychlejší. Oběma nám z úst vycházelo slastné sténání a výkřiky jména toho druhého. Těla nám poséval pot a ve tvářích se nám zračila ukájená slast. Vychutnával jsem si intenzivně každý pohyb v něm, každičkou sekundu našeho spojení.

Když jsem cítil, že se blíží mé vyvrcholení, zajel jsem dlaní mezi Narutovy nohy a začal jeho penis třít ve stejném tempu, jako jsem přirážel. Z jeho úst vyšel slastný výkřik, když podruhé vyvrcholil. Jeho orgasmus a svírající se prostor kolem mého penisu, k němu dovedl i mě. S posledním přírazem jsem do něj vyvrcholil. Pomalu jsem se z něj vysunul a se zrychleným dechem jsem si lehl vedle něho. Otočili jsme se k sobě tváří v tvář a jen na sebe mlčky hleděli.
Naruto:
Šel jsem pomalými kroky domů a cítil jsem se zmatenější, než předtím. Zradil jsem Sasukeho a cítil se podle. Srdce mi zrychleně bušilo a cítil jsem, jak se mi do tváří hrne krev, když jsem si vzpomněl na Itachiho nahé tělo, jeho polibky a dotyky. Tělo jsem měl uvolněné a cítil se uspokojený, i přesto jsem nedokázal být šťastný a trápily mě výčitky svědomí. Vůbec jsem netušil, jak to bude dál, jak se budu moct Sasukemu podívat do očí, a jak Itachimu. Potřeboval jsem pomoc, potřeboval jsem radu, a tak vytáhl telefon a zavolal svému nejlepšímu příteli, který by mi mohl pomoci.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Yuriko-san Yuriko-san | Web | 2. ledna 2010 v 17:03 | Reagovat

Máš opravdu moc nádherné povídky, ted čtu tenhle díl a moc se mi líbí, hned jsi du přečít ty co jsou před tímto :-)
ahoj, mohla by jsem tě poprosit o hlásek?? Jsem tam jako Yuriko-san TADY: http://mikuuchu.blog.cz/0912/sonb3-5-kolo-velke-finale#comment70103046  Děkuju moc a promin za reklamu!!  :-)

2 Twilustcha Twilustcha | E-mail | Web | 2. ledna 2010 v 17:06 | Reagovat

Máš super blog!!Kukneš prosím na můj??Moc lidí mi tam nechodí, ikdyž přidávám..:)

3 Ahojky :-) , Ahojky :-) , | 2. ledna 2010 v 17:10 | Reagovat

Ahojky :-) ,
na mém blogu právě probíhá bleskovka o MEGA ceny... a když říkám mega, myslím tím opravdu mega ;-) . Zapomeň na "diplomky" a podobné nesmysli!

Vyhrává každý komentář, více na blogu:
http://mega-bleskajdy.blog.cz/1001/mega-novorocni-bleskajda

Těším se na tvojí návštěvu a ty se těš na super výhru :-D

4 Narashi-chan Narashi-chan | Web | 2. ledna 2010 v 17:43 | Reagovat

Krása, honem další nebo přestanu psát povídky:D

5 Aylen Aylen | 2. ledna 2010 v 17:54 | Reagovat

Nádherná kapitolka.Jsem zvědavá,jak to s Itachim a Narutem dopadne.

6 Kio-san Kio-san | Web | 2. ledna 2010 v 17:56 | Reagovat

super,rychle dál...

7 Kagome/Kurama Kagome/Kurama | Web | 2. ledna 2010 v 18:01 | Reagovat

Proč mě to nepřekvapuje -__- Napsané hezky

8 Narashi-chan Narashi-chan | Web | 2. ledna 2010 v 18:16 | Reagovat

Ale udělala, takže špky další a ještě dneska:D :-D

9 Hanako Hanako | Web | 2. ledna 2010 v 18:28 | Reagovat

Dokonalost jako vždycky ^^

10 Kee-chan Kee-chan | Web | 2. ledna 2010 v 18:50 | Reagovat

Aaaaaa,,,, úúúžasnééé, konečně ^^ ... tak honem, jak to bude dáál?? *Jiskří jí v očičkách*

11 lanthara lanthara | Web | 2. ledna 2010 v 18:59 | Reagovat

XD kawaiii XD
dalšííí plss

12 akimari akimari | Web | 2. ledna 2010 v 19:48 | Reagovat

no jo priznávam prehru, vahráva ItaNaru *i tak v kútiku duše dúfa v SasuNaru* inak super ako vždy, jo a perfektné yaoi, vidím, že nie len ja mám záľubu písať sex na nezvyčajných miestach :)

13 Angela Angela | Web | 2. ledna 2010 v 22:10 | Reagovat

áááno!!!!!!!!!! konečně!!ty mě teda tejráš:D

14 Ebika Ebika | E-mail | Web | 2. ledna 2010 v 22:23 | Reagovat

no teda Naru*kroutí hlavou*to bych do něj neřekla 8-O
Další krásný díleček moc se ti povedl a šupem pokráčko teda doufám, že z toho Sasukeho neposkáče Kikiris :-P
Znovu krásná kapča a šupem pokráčko ;-)  :-D

15 Lilien Rose-Inuzuka Lilien Rose-Inuzuka | Web | 2. ledna 2010 v 23:11 | Reagovat

kawaiiiiii ... konečně dostal Itachi šanci :D

16 Etsuko Etsuko | 3. ledna 2010 v 12:13 | Reagovat

super..xD úchvatný, dokonalý atd..xD doufám, že pokráčko bude brzo...xD muhehe...xD

17 Kyuury Kyuury | 3. ledna 2010 v 15:17 | Reagovat

hmm ... zajímaví

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama