"Sakra," zaklel Naruto a praštil vedle sebe do stěny. Seděl na posteli, kolena přitisknutá k hrudi a objímal si je rukama. Nevěděl jak se z toho dostat, bez čakry byl bezmocný a ten fakt se mu nelíbil. Doufal, že mu Sasuke nějak pomůže, ale zatím nezaslechl nic, co by napovídalo, že se Uchiha poblíž něj nachází.
Sasuke byl ve svém pokoji, ležel na posteli s rukama za hlavou a Madara, ležérně opírajíc se o dveře ho s úšklebkem pozoroval.
"Jestli přemýšlíš o tom, jak ho zachránit, říkám ti předem, je to marný," řekl výsměšně.
Sasuke se na něj jen letmo koutkem oka zadíval, ale jinak nic jiného neudělal. Jen dál s kamennou tváří ležel a v hlavě promýšlel, jak Naruta zachránit.
Dorazili do další vesničky, která byla od Oblačné vzdálená zhruba padesát kilometrů. Ptali se po hotelích na staršího šedovlasého muže a blonďatého mladíka, který ho doprovázel.
"Pokoj číslo 18," řekl jim konečně jakýsi hnědovlasý muž kolem třicítky, který neskrývaně hleděl na Hinatin hrudník.
Bouchali na dveře, ale jediné co se zpoza nich ozývalo, bylo hlasité chrápání.
"Pusťte mě k tomu," povzdychla si Sakura, popotáhla si své rukavice a jednou dobře mířenou pěstí zasáhla střed dřevěné plochy. Dveře se pod ranou rozsypaly na spousty malých třísek a skupinka tak mohla vejít dovnitř.
"Fuj, to je smrad," zamával si rukou před svým citlivým nosem Kiba a jako pohled všech ostatních i ten jeho směřoval k posteli, na které se rozvaloval chrápající Jiraya.
Sakura přešla ode dveří blíž k jeho posteli, sklonila se k němu a nakrčila nos. Moc dobře věděla, že křičet na něj nemá cenu, i když její ječák by určitě vzbudil i mrtvého, a tak ho popadla za límec a začala ho celkem silně profackovávat.
Jiraya vyletěl jako střela asi po druhém proplesknutí a se strachem v očích se díval do šklebící se růžovlásky, která opravdu naháněla hrůzu.
"Má noční můra se splnila," zašeptal Jiraya a než si stačil vůbec uvědomit, že udělal chybu, zatnula Sakura rozzuřeně svou pěst a odmrštila ho svou ranou tak, že druhou chytil o protější stěnu.
Když se šedovlasý sannin konečně s ublíženým pohledem a mnouce si tvář zvedl, zadíval se nechápavě na tu skvadru, která ho vytrhla z úžasného snu o prsaté hnědovlásce z minulého večera.
"Co je? Co tu všichni děláte?" zeptal se a mohutně zívl.
"Kde je Naruto?" zeptal se bez okolků Kakashi a zadíval se na ustlanou postel.
"On tu není?" zeptal se Jiraya a taktéž se k jeho posteli otočil. "No jo, fakt ne," podrbal se ve své bujné kštici. "Tak to bude zase s tou svou přítelkyní," zazubil se a dal si ruce v bok.
"P-p-přítelkyní?" vykoktala Hinata, zrudla po kořínky svých tmavých vlasů a snažila se potlačit mdloby, které na ní šly.
"Naruto a přítelkyně?" vyhrkli Kiba se Sakurou udiveně a i Kakashi překvapeně zamrkal. Jediní kdo to nijak neřešili, byli Shino se Saiem, který se jen stále usmíval tak jako vždycky.
"Ano, fakt pěkná černovláska, dobře stavěná, pokud víte co tím myslím," naznačil postavu 90, 60, 90. "Každou noc se Naruto někam vytratí a vrací se k ránu," pokrčil rameny.
"Narutovi hrozí nebezpečí," promluvil znovu Hatake a Jiraya tázavě pozdvihl obočí. "Madara poslal do Konohy dopis s tím, že ho hodlá unést a pokud se k němu Naruto nepřidá, vezme si jen Kyuubiho a my všichni moc dobře víme, co by to pro Naruta znamenalo," objasnil mu a Jiraya si nervózně prohrábl vlasy. "Musíme ho najít co nejdřív, protože jak znám Naruta, tak určitě na jeho dohodu nepřistoupí," povzdychl si Kakashi a měl pravdu.
"Tak? Jaká je tvá odpověď?" vstoupil do místnosti, ve které ho věznil.
"Volím první možnost," řekl beze strachu. "Raději zemřu, než abych se přidal k někomu, kdo ničí lidské životy kvůli moci. A rozhodně ti nehodlám dělat děvku, kdy se ti zamane," odfrkl si, zkřížil ruce na prsou a s odporem mu hleděl do tváře.
"Fajn tedy," odvětil ledově. Sice mu to jeho tělo bude chybět a byl tak trochu naštvaný, že si vybral raději první možnost, ale když si to ten kluk přeje. Přešel k němu a pevně ho svázal lany bránícími v toku čakry. Když už Naruto nemohl uniknout, vyvedl ho z pokoje ven a vedl ho chodbami do místnosti kruhovitého tvaru.
"Cítíte něco Kibo?" otočil se na Inuzuka Kakashi, ten však jen mírně zakroutil hlavou. "Hinato?" zadíval se na dívku s aktivovaným byakuganem. Ta zareagovala stejně jako její týmový partner.
"Senseii, myslíte, že to stihneme?" zeptala se starostlivě Sakura. I když jí Naruto často lezl na nervy, nedokázala si představit, že by to pako z jejího života zmizelo, navíc to byl její přítel a ona si ho vážila.
"V to doufám Sakuro," odvětil jí Hatake a soustředil se na cestu před sebou.
"Kakashi sensei," ozval se Shino a šedovláskovy oči se zaměřily na zamaskovaného chlapce. "Myslím, že už vím, kde je," dořekl černovlásek.
Postavil ho přímo doprostřed místnosti a postavil se do kruhu k ostatním. Naruto pohledem vyhledal Sasukeho, který se stále tvářil neutrálně a stejně tak jako ostatní se přichystal k vyjmutí Kyuubiho.
Rudá čakra pomalu začala opouštět blonďáčkovo tělo a po chvilce se sesunul na zem. Zhluboka oddychoval a snažil se potlačit bolestné výkřiky, které se mu draly ven zhrdla.
"Teď," proběhlo jednomu ze členů Akatsuki hlavou, přerušil pečeť a rozeběhl se s napřaženou katanou na hlavu organizace.
Tok čakry přestal opouštět Narutovo tělo a on se ztěžka postavil na nohy, aby se mohl pořádně podívat, co se stalo. Spatřil Sasukeho v souboji s Madarou. Během chvilky byl mladší Uchiha u něj, popadl ho do náruče a přenesl ho pryč ze skrýše.
"Sasuke…"
"Poslouchej mě Naruto, ta čakrová vlákna, co jsem nastražil, je nezdrží věčně. Teď musíš pryč, než tě chytí, běž," řekl mu rychle.
"Ale Sasuke…" snažil se namítnout, ale Sasuke zavrtěl hlavou v záporném gestu.
"Já se vrátím," zašeptal mu těsně u ucha a políbil ho naposledy na rty, pak už zmizel uvnitř jeskyně, kde byla skrýš.
Naruto zůstal ještě chvíli stát na místě, ale nakonec se přeci jen otočil a vydal se pryč od skrýše. Vyčítal si, že ho tam nechal samotného, ale co by zmohl? Jen by ho teď zdržoval. Byl vysílený a moc dobře věděl, že by Sasukemu hrozilo větší nebezpečí, kdyby tam byl. Doufal, že to zvládne, že se vrátí tak, jak mu slíbil.
"Naruto!" uslyšel známý hlas vykřiknout jeho jméno. Překvapeně zamrkal a v tu chvíli se zhroutil na kolena. Jeho tým a další tři jeho přátelé k němu doběhli.
"Naruto, tolik jsme se o tebe báli," vyhrkla růžovovlasá kunoichi a skočila mu kolem krku.
"Sasuke," odstrčil ji jemně od sebe.
"Co je se Sasukem?" zeptal se Kakashi.
"Tam ve skrýši, musíme mu pomoct!" vyhrkl zoufale a pokusil se vstát, nohy se mu však podlomily a on skončil znovu na zemi.
"Počkej, pomůžu ti," řekl Sai a podepřel ho. Kakashi a zbytek kromě Saie, který podpíral Naruta, se vydali na před.
Najednou se v dálce ozval výbuch a Narutovi se málem zastavilo srdce, když si uvědomil, že jde přímo od skrýše.
Když tam dorazili, postavili se vedle zbytku skupinky a pozorovali prázdné místo, ze kterého vycházel kouř a dřív se tam nacházela jeskyně.
"Sasuke," zašeptal Naruto s vytřeštěnýma očima. "Sasukeee!" zakřičel zničeně, a opět se svezl na kolena k zemi. Tentokrát kvůli beznaději, kterou pociťoval. "Sasukeee!" řval hystericky a z jeho očí se spustily slzy.
Byly to už tři měsíce a Naruto každý den stál u hlavní brány Konohy a pozoroval příchodovou cestu. Každý den vyhlížel osobu, která mu zachránila život, kterou miloval a nestihl jí to říct.





bůůůůů to neni konec!!!!!!!!!!!! okamžitě udělej epilog!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! s happyendem!!!!!!!!!!!!!!!prosíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííím...:'(