close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hororový Halloween

17. prosince 2009 v 21:27 | terkic |  Jednorázovky-Naruto
Tuhle povídku jsem poslala Aj-chan a Sayuri-chan jako soutěžní. No snad se vám bude líbit, i když děsivá fakt není:D

Hororový Halloween

Venku se proháněl vítr s meluzínou, listí šustilo a obloha byla zatažená. Jen pár měsíčních paprsků se protáhl skrz honící se černé mraky. Všechny domy v ulici byly potaženy černou látkou, vyzdobené různými svítícími kostlivci, vystřiženými netopýry, čarodějnicemi a dýněmi se šklebícími se obličeji, ve kterých hořela svíčka. Vše hlásalo, že je Halloween a ono počasí jen dodávalo této noci svou temnou atmosféru.

Ulice byly zaplněny dětmi v kostýmech, které se usmívaly od ucha k uchu a v rukou nesly papírové tašky zaplňující se sladkostmi, které vykoledovaly u ostatních obyvatel. Všude panovala dobrá nálada, kterou sem tam proťal dětský výkřik, jak se některé z dětí polekalo, a následně jeho smích, když si uvědomilo, že to bylo jen nevinné postrašení od obyvatele domu.

V tělocvičně Konožské akademie panovalo úplně jiné veselí. Sešli se zde shinobi starší šestnácti let a přišla dokonce i místní hokage, která měla již značně vypito a právě flirtovala s Kostlivcem, který sloužil jako jedna z dekorací.
Jedlo se, pilo a tancovalo. I sem přišli lidé v kostýmech a tým sedm nesměl chybět. Kakashi si oblékl jakousi dlouhou šedou paruku a tvrdil, že jde za Jirayu, Sakura se oblékla do jakýchsi širokých růžových šatů a na hlavu si nasadila korunku, Sai se převlékl za ducha a Sasuke, který se mimochodem před půl rokem vrátil do Konohy, měl na sobě rudý plášť a na hlavě červené růžky. Poslední člen týmu se krčil právě za Uchihou a proklínal ho, že ho donutil navléct si liščí ouška, tlapičky a ocásek. Sasuke si nemohl pomoct, Naruto mu v tom přišel prostě roztomilý a k sežrání, a hlavně se nemohl dočkat, až to z něj po večírku sundá.

Kolem půlnoci zatahal Naruto Sasukeho za jeho plášť.
"Hm?" otočil se na něj s pozdviženým obočím a dolil si svou sklenku punčem.
"Já už bych chtěl jít," zaškemral Naruto, už se chtěl zbavit svého kostýmu a navíc ho to tam přestávalo bavit.
"Ale vždyť to tady není tak strašný, navíc ti to v tom kostýmu strašně sekne," zašeptal mu do ucha.
"Sasuke prosím, já se v tom kostýmu necítím a navíc mě to tu nebaví," povzdychl si blonďáček. Uchiha chtěl ještě něco namítnout, ale když si všiml, jak se k nim hrne růžová koule, raději přikývl a zamířil s Narutem k východu.

Byli od něj pár kroků, když v tom se dveře tělocvičny rozrazily a všechno ztichlo. Všichni se vyjeveně dívali na zástup, který se právě dostavil.
"Ale copak bratříčku, to už odcházíte?" zeptal se zklamaně hlas muže stojícího před ním.
"I-Itachi?" vytřeštil oči Sasuke. "Ale v-vždyť ty si…"
"Mrtvý?" přerušil ho s úsměvem jeho starší bratr. "Ano, stejně tak jako ti, co přišli se mnou," jeho úsměv se rozšířil a dovnitř se nahrnula spousta lidí, kteří již nebyli mezi živými. Jakmile byli uvnitř, dveře se zavřely a dva neživí se postavili k nim.
"Ale jak je to možné?" zašeptal nechápavě Naruto.
"Á Naruto, jak moc rád tě vidím," sklonil se k němu starší z bratrů Uchihových a blonďáčka ovanul jeho hnilobný dech. Naruto se otřásl a měl co dělat, aby nevyhodil obsah svého žaludku. "Je přeci Halloween, noc kdy je všechno možné. Co by to bylo za hororový svátek, kdybychom se taky jednou nemohli vrátit na svět a trochu vás postrašit?" přeběhl mu přes rty menší úsměv a mrkl na něj.
"Ó Sasuke ty jsi ale vyrostl!" vykřikla nadšeně černovlasá žena a postavila se vedle jeho bratra.
"M-mami?" vykoktal ze sebe užasle Sasuke a díval se na ženu, jež byla jeho matkou. Ovšem už to nebyla ta krásná žena, kterou si pamatoval. Její tvář už nebyla jemná a čistá, teď se jí odlupovala kůže a plíseň se rozlézala po obou jejích tvářích. Oči pozbyly lesku a byly mrtvolně chladné. Ale pro Sasukeho to byla pořád máma a šokovaně na ni hleděl, tak dlouho ji neviděl.

Sehnula se k němu a objala ho. Černovlásek se k ní přitulil, a i když necítil to hřejivé teplo, jako když byl malý, byl rád, že je tu s ním.
"Ou a ty musíš být Naruto-kun," usmála se na blonďáčka, když si ho všimla. "Itachi mi o tobě hodně vyprávěl," splácla ruce a ihned objala i jeho. Naruto si však to objetí moc neužíval, oni ji na rozdíl od Sasukeho vnímal opravdu pouze jen jako oživlou mrtvolu a její vzhled mu naháněl hrůzu. Sasuke se zamračeně zadíval na svého staršího bratra a ten se na něj jen pousmál.
"Co kdybychom si raději na to setkání připili?" ozval se za nimi tvrdý mužský hlas a všichni se otočili.
"Tati?" vydechl Sasuke a díval se na vysokého černovlasého muže s hrubými rysy.
"Ahoj synu," pozdravil ho a lokl si ze skleničky s punčem. Naruto málem při tom pohledu omdlel, když viděl punč téct přes odhalená žebra, jak mizí někde uvnitř těla. Přitiskl se víc na Sasukeho a jeho obličej nabral ještě bledší barvu.
"Naruto!" vykřikl nějaký ženský hlas nadšeně a blonďáček spatřil rudovlasou ženu v objetí blonďatého muže, který kdysi býval čtvrtým hokagem Konohy. To už na Naruta byla moc a seklo to s ním o zem.
"Hups, asi jsme ho vylekaly," povzdychla si rudovláska a sklonila se k blonďatému mladíkovi ležícímu na zemi. Sasuke ho začal propleskávat, a když to nepomohlo, s povzdychem mu vrazil pořádnou facku. Naruto vylítl jako neřízená střela a s dotčeným pohledem, který na něj upřel, si mnul rudnoucí tvář.
"Jsi v pořádku synu?" zeptal se blonďatý muž a s milým úsměvem mu položil ruku na rameno. Narutovi však připadal děsivý, taky aby ne, když mu bylo vidět kousek čelisti.
"Já chci pryč," kníknul a schoulil se Sasukemu do náruče. Byl sice rád, že za celý svůj život poprvé vidí rodiče, ale v tomhle stavu ho spíš děsili.
"Promiň Naruto, ale nikdo nikam nepůjde," vložil se do toho opět Itachi, založil si ruce na prsou a zavrtěl hlavou v záporném gestu. Jeho mladší bratr a Naruto se na něj tázavě zadívali.
"Je Halloween jediná noc, kdy se můžeme vrátit a my chceme tuto noc prožít s našimi blízkými, a kdo bude vzdorovat, přidá se ihned k nám," pousmál se. Už to ale nebyl přívětivý úsměv, ale spíš ledový úšklebek, který dodával jeho výzoru ještě hrůznější ráz.

Všichni přítomní zombíci si rozebrali své živé příbuzné či přátelé. Nejen, že tu byli Minato s Kushinou a celý Uchiha klan, který připomínal spíše rodinu Hujerových, ale také se dostavili bývalí kage Konohy, Kakashiho počastovali návštěvou jeho bývalí týmoví partneři a dostavil se také Asuma, který hrál právě s dosti vyjeveným Shikamarem shogi. Asuma zrovna pokuřoval jednu ze svých cigaret, přičemž mu kouř vycházel ze všech možných děr jeho těla a Kurenai, která byla donucena sedět vedle nich mu nadávala, že to ubližuje dítěti, které nosí. Sasuke byl odtrhnut od Naruta a musel se přivítat s každým z klanu. Naruto se nervózně díval na své rodiče a pokoušel se usmívat. Bývalí kage popíjeli s Tsunade a neskrývaně jí hleděli do výstřihu.
Vše probíhalo minimálně dvě hodiny v pořádku, dokud však Itachi velice nenápadně nevyklouzl ze sletu Uchihů a nezamířil si to k tříčlenné rodince čtvrtého. Vypůjčil si od nich Naruta a vedl ho dveřmi, které byly napojeny na útroby akademie pryč. Sasuke si však jeho počínání všiml a zahlédl ho, jak odvádí jeho blonďatého milence. Vymanil se tedy z náručí své babičky, která byla asi padesátou příbuznou, kterou musel na přivítání obejmout a vydal se spěšnými kroky za nimi.

"K-kam mě to vedeš?" vyhrkl Naruto. Itachi mu neodpověděl a jen zahnul do nějaké třídy, zavřel za nimi dveře a donutil Naruta, aby se posadil na lavici.
"Buď se mnou," řekl jen a blonďáček na něj jen nechápavě vytřeštil oči. "Přidej se k nám," zkusil mu to říct jinak a to už Uzumaki pochopil.
"T-to nejde," zavrtěl záporně hlavou.
"A proč by ne?" zeptal se ho starší z bratrů Uchihových a opřel se rukama o lavici, na které Naruto seděl, tak, že mu bránil v jakémkoliv úniku, kdyby se o to pokusil. Blonďáčka opět ovanul hnilobný zápach, ale nebylo to už tak hrozné, jako při prvním střetnutí.
"Protože chci žít, být se Sasukem a ještě jsem se nestal hokagem," řekl mu své důvody a zkřížil si ruce na prsou.
"Ale mohl bys být se svou rodinou," snažil se ho přesvědčit a naklonil se k němu blíž.
"Promiň, ale vůbec mě neláká představa vzdát se čerstvého vzduchu a lidí, kteří ho dýchají se mnou. Nehodlám se vzdát života a hnít někde v podzemí," odfrkl si. "Rodiče jsem nikdy předtím nepoznal. Jsou to sice úžasní lidé, tedy alespoň podle toho co jsem slyšel a podle dnešního krátkého času, co jsem s nimi strávil, ale věřím, že se s nimi setkám, až nadejde můj pravý čas a já si ho teď nehodlám vzít."
"V tom případě," zamračil se Itachi. "Se s ním rozluč," zavrčel děsivě.

Najednou se dveře prudce rozrazily dokořán a neviditelná síla vtáhla dovnitř černovlasého mladíka, tolik podobného Itachimu. Sasuke byl ve vzduchu a jen špičkami se dotýkal podlahy. Síla ho dotáhla až k Itachimu, který svého mladšího bratra chytil silně pod krkem a s úšklebkem sledoval, jak se brání jeho sevření.
"Tentokrát se alespoň pomstím já," jeho úšklebek se protáhl a jeho tvář byla děsivější. Narutovi přejel mráz po zádech a jeho tělem se rozlil strach.
Sasuke sebou zmítal a se vzteklým pohledem se díval na svého bratra. Blonďáčkovy oči se zaplnily spolu se strachem zoufalstvím a přemýšlel, jak mu pomoct.

"Dost!" vykřikl a Itachi k němu stočil svůj pohled. "Dobře, já…" zašeptal a na tváři staršího z bratrů se objevil mírný úsměv. Jeho stisk povolil a Sasuke se mohl opět nadechnout. Itachi ho prudce mrskl o stěnu na druhém konci třídy a černovlásek se po ní svezl omráčeně k zemi.
"…se k vám nepřidám," dořekl odhodlaně a to už se k němu zezadu přiřítil Sasuke a jeho ruka obalená blesky projela jeho staršímu bratrovi tělem skrz na skrz. Zesílil intenzitu náboje a Itachi se svezl koleny na podlahu.
"Klon?" vydechl s úšklebkem, když se Sasuke ležící na zemi rozplynul. "Asi jsem byl pryč opravdu dlouho," zasmál se. Sasuke vytáhl svou ruku a jeho starší bratr se svezl s hlavou na stranu k podlaze, přičemž z jeho úst vyšel kouř.

Mladší Uchiha popadl Naruta za ruku a rychle s ním vyběhl ze třídy ven. Probíhali chodbou zpět do tělocvičny k ostatním, když v tom za okny uhodil blesk a osvětlená chodba se v ten moment ocitla v temnotě. Blonďáček vykřikl, jak se lekl a rychle se natiskl víc k Sasukemu.
"Klid Naruto, ta bouřka jen musela vyhodit pojistky," zašeptal mu do ouška a políbil na čelo.
"Já chci domů, mám toho už dost," řekl otráveným a tak trochu ztrápeným hlasem. Nikdy moc neměl rád Halloween a ode dneška ho už určitě nebude mít rád ještě víc.

"Ha, tady jste!" vyskočil zpoza rohu Itachi s úšklebkem a Naruto leknutím malinko nadskočil.
"Ty nám snad nedáš pokoj nikdy," zavrčel Sasuke. "A to sem litoval, že jsem ho zabil," povzdychl si v duchu. "A teď bych ho raději zabil znovu."
"Už toho mám pokrk," vykřikl nahněvaně Uzumaki, zatnul pěsti a měl co dělat, aby se jeho liščí rudá čakra nedostala napovrch. "Už mě pěkně štveš Itachi," zavrčel. "Rasengan!" vykřikl a v jeho ruce se zformovala rudá koule. Rozeběhl se proti němu a uštědřil mu druhou ránu do břicha.
"Jashine, ono je skrz mě vidět!" vykřikl zděšeně Itachi, ohnul se ke svému břichu a díval se skrz něj dozadu. Když znovu zdvihl hlavu, viděl ty dva, jak mizí za rohem.

Doběhli zadýchaně do sálu a snažili se prodrat davem k východu.
"A kruci, já na ně zapomněl!" zaklel Sasuke, když spatřili dva muže s prázdným výrazem v očích, bledou odlupující se pokožkou, shnilými zuby a něčím na hlavě, co byly dřív zřejmě vlasy, jak hlídají východ z tělocvičny.
"Musíme se někde schovat," navrhl Naruto a otočili se čelem k sálu.
"Ale kampak kampak?" zeptal se Itachi, který už stál za nimi a hrnuli se k němu i ostatní. Neměli kam utéct, byli v pasti.
"Víte snad, co jsem říkal na začátku, že?" řekl s chladným úsměvem na tváři.
"Kdo bude odporovat, přidá se k nám," přidal se k němu jeho otec. "Vítej mezi nás synu," zadíval se na Sasukeho.
"Konečně budeme spolu Naruto, jako pravá rodina," usmála se na svého syna Kushina.

Blížili se k nim a jim krví koloval strach. I Sasuke byl vyděšený a rozhodně nechtěl teď umřít. Naruto na tom byl stejně. Tiskl se k Sasukemu a snažil se najít alespoň kousek odvahy z jeho přítomnosti, což nebylo nejlehčí, když se třásl stejně jako on. Už jim byli skoro na dosah ruky, když v tom se Itachi zarazil a zadíval se směrem ke dveřím.
"Už musíme jít," povzdychl si, narovnal se a otočil se ke svým kolegům zombíkům. "Tak nic no, možná za dvacet let, až přijdeme znovu," věnoval páru před sebou milý úsměv a i s ostatními neživými se vydal ke dveřím.

Kushina s Mikoto ještě objaly své syny a Minato s Fugakem je poplácali po rameni.
"Sbohem Naruto, budeš mi chybět," řekl smutně Itachi a přitiskl vyjeveného Naruta k sobě. "Sbohem bratříčku," ťukl ho prsty do čela, a pak zmizel v davu mezi ostatními.

O rok později:
"Doufám, že dnes nepřijdou," zašeptal Naruto, který zrovna ležel v posteli na Sasukeho obnažené hrudi.
"Vždyť víš, že Itachi říkal za dvacet let," uklidňoval ho Sasuke, pohladil ho ukazováčkem po tváři a vtiskl polibek do jeho vlasů.
"Ale co když to řekl jen tak?" nadzdvihl se blonďáček a zadíval se mu do očí.
"Jen klid Naruto, dneska prožijeme poklidný večer, jako každý jiný, ano?" taktéž se nadzdvihl a přitáhl si ho za bradu k sobě blíž. Spojil své rty s těmi jeho v hlubokém polibku a položil ho na postel.

Skrz okenní tabuli je pozorovaly černé oči bez náznaku života. Na jeho tváři se mihl úšklebek a jeho bílá mrtvolná tvář se otočila směrem k vašim obrazovkám monitoru. Mrkl a s ďábelským úsměvem a ukazováčkem na rtech nás vyzíval, abychom ho neprozradili. Poté se otočil opět k okenní tabuli a s lehkým vrznutím okno otevřel a vklouzl dovnitř.
 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Raaaadiis Raaaadiis | 17. prosince 2009 v 22:31 | Reagovat

Upe super dílo, máš talent, který se jen tak nevidí..paráda :-D

2 Lilirose Lilirose | Web | 17. prosince 2009 v 23:00 | Reagovat

tak to nemělo chybu :D:D ...... prej já skrz sebe vidím :D:D .... já sem se tak smála  a dokonce i bála :D:D ... prostě další dokonalá povídka ...

3 akimari akimari | Web | 17. prosince 2009 v 23:05 | Reagovat

nemám slov

4 Kakashi & Iruka sensei-tvoje trhlý SB Kakashi & Iruka sensei-tvoje trhlý SB | Web | 18. prosince 2009 v 9:35 | Reagovat

Kyááááááá!!!!!!
Bylo to naprosto parádní!!! *ne jak ta moje slítanina*
kde ty nápady pořád bereš??  :-D
Itík je prostě nej  :D

5 Narashi-chan Narashi-chan | Web | 18. prosince 2009 v 17:13 | Reagovat

To bylo super! co pak tam asi ten úchylnej Itachi dělal ptotm:D:D:D:D

6 Rini Hatake Rini Hatake | Web | 18. prosince 2009 v 21:31 | Reagovat

Ahojky,promin že sem dlouho neobýhala škola a měla sem k tomu rozbitej počítač.No nic a co jinak ? Jak se máš ? A co škola ? :)

7 Natali Natali | Web | 20. prosince 2009 v 10:42 | Reagovat

Je to úžasná povídka! Normálně kdybych si to četla večer nespala bych  :-)

8 Sara Sara | 22. ledna 2010 v 18:07 | Reagovat

Skvělý koniec :D :)

9 Gaara z púšte Gaara z púšte | Web | 26. ledna 2010 v 14:35 | Reagovat

počuj toto bola komédia a parodia dokopy  :D  :D  :D skoro som odpadol  :D fakt super kde na tie nápady chodíš  :D  :D  :D

10 Nyuu! Nyuu! | Web | 16. března 2010 v 17:03 | Reagovat

Naprosto dokonalé, málem jsem umřela smíchy, prej: Dostavil se také Asuma, který hrál právě s dosti vyjeveným Shikamarem shogi. Tomu se tlemim ještě teď prostě... dokonaléé =) A ten konec byl také moc cool =)

11 Yumiko Yumiko | 17. října 2010 v 23:23 | Reagovat

To bylo úžasný xD ... normálně...jak tan je ta věta : Na jeho tváři se mihl úšklebek a jeho bílá mrtvolná tvář se otočila směrem k vašim obrazovkám monitoru. .. já sem normálně ucukla :D:D:D přečtu větu, dojde mi co to je nakonci prej : mrtvolná tvář se otočila směrem k vašim obrazovkám monitoru. ..já se normálně napřímila a úplně nadskočila xD :D:D:D:D ..tak..a teď, kdo bude spát místo mě? xD :D

12 SamueLL SamueLL | E-mail | 7. května 2011 v 10:16 | Reagovat

Neviem ale totu povidku som uz dakde cital a neviem na ktorom vebu ale niekto si ju od vas asi pozicial ^^

13 kilia ice kilia ice | E-mail | Web | 23. května 2014 v 20:46 | Reagovat

Bolo to úžasné. :D Len by ma zaujímalo čo sa stalo potom keď vkĺzol do vnútra :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D Závidim ti tvoj talent :-)  :-D  ;-)

14 Karin Karin | 22. ledna 2018 v 22:46 | Reagovat

To by mně asi kleplo. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama