24. října 2009 v 23:02 | terkic
|
Další část, tak snad se bude líbit:)
5.Část: Roztoužené odpuštění
Naruto seděl naštvaně na posteli. Ten Sasuke ho tak štval a Madarovi sliboval velice krutou a pomalou smrt, za to, co mu provedl.
"Ale copak Naruto? Ulítly ti včely, nebo snad ta tvoje?" ptal se ho Jiraya se smíchem, ale když po něm Naruto vrhl vražedným pohledem, tak se raději zdekoval.
Blonďáček v sobě dusil pořádný hněv a své prsty zaryl hlouběji do polštáře, který držel v rukou a tiskl ho k sobě. Nejraději by si ulevil, pustil Kyuubiho na okamžik ven a všechno rozmlátil. Byl naštvaný nejen na oba Uchihy, ale i na sebe, že dokázal tak snadno podlehnout Sasukemu a ještě se do něj zamilovat.
"Á zatracenej Uchiha!" zakřičel a pěstí bouchnul do zdi, až tam zůstala nemalá díra.
"Naruto?" ozval se ve večerním tichu do tmy pokoje šeptavý arogantní hlas. Sasuke Uchiha proskočil oknem do ztemnělé místnosti. Jirayu zahlédl ve městě, takže moc dobře věděl, že je Narutosám.
"Naruto?" zkusil to znovu, ale odpovědí mu bylo jen poklidné oddychování.
Rozhlédl se po pokoji, který byl osvětlen jen lehce pronikajícím měsíčním svitem a spatřil spícího blonďáka zakrytého pouze do půlky pasu.
Přešel k jeho posteli, přidřepl si k ní a pozoroval spánkem uvolněnou tvář. Tenhle pohled měl ze všech nejraději, rád pozoroval, když spal. Ten klid, tu bezstarostnost, stav, kdy ho nic netrápí.
"Omlouvám se," povzdychl si Sasuke a vtiskl mu polibek na čelo.
Čekal na něj na dohodnutém místě, ale jak předpokládal, Naruto nedorazil. Napsal mu tedy krátký vzkaz a ještě se rozhodl pro jistotu zajít ho navštívit.
Vytáhl z kapsy svého pláště trochu pomačkaný papírek a položil mu ho na noční stolek.
"Sladké sny," zašeptal, a pak zmizel stejně tiše, jako přišel.
Když nastalo ráno, Naruto se probudil. V noci měl sen, že je tam Sasuke s ním, že ho pozoruje a omlouvá se mu .
Posadil se na posteli a s hlasitým zívnutím se protáhl.
"Taková blbost," odfrkl si, ale zarazil se, když spatřil na svém stolku jakýsi papírek, který tam včera stoprocentně nebyl. Zadíval se na Jirayu rozvalujícího se s hlasitým chrápáním na své posteli, a pak jeho pohled opět sklouzl na onen papírek, který vzal do ruky a rozbalil ho.
"Naruto, moc mě mrzí to, co se stalo a i to, jak jsem se choval S."
Naruto překvapeně zamrkal, toho arogantního Uchihu něco mrzí a ještě se mu obtěžoval přiznat? Tohle vážně nečekal. Ušklíbl se, vstal a vydal se do koupelny vykonat ranní hygienu.
Sasuke stál opřený o strom a netrpělivě se rozhlížel kolem. Naruto stále nepřicházel a on si začínal myslet, že ten vzkaz buď nedostal, nebo to prostě nestačilo.
"Už tak jsem se na můj vkus dost ponížil, přeci se nenechám z pouhého Naruta vyvést z míry, to ani náhodou," odfrkl si v duchu.
Počkal ještě pět minut, a pak se zamračeně odpíchl od stromu. Otočil se a chystal se k odchodu.
"Ty už jdeš?" ozvalo se za ním klidně a on se otočil zpět. Stál tam Naruto, který se ležérně opíral o strom a sledoval ho pobaveným pohledem.
Sasuke byl během vteřiny u něj a věznil ho svýma rukama, kterýma se opíral těsně vedle jeho hlavy o kmen stromu.
"Trvalo ti to," řekl jen černovlasý ninja a svým jazykem přejel po blonďákově šíji. Ten jen naklonil hlavu na stranu, aby měl lepší přístup.
"To jsem ti tak chyběl?" zažertoval a vysloužil si nevraživý pohled, který ho pobavil. "Takže ano," zkonstatoval s úšklebkem. "Řekni mi Sasuke, jak moc po mně toužíš?" zeptal se svůdně a Sasukeho to překvapilo, ale ihned se vzpamatoval a odvětil:
"Strašně moc, chci tě hned a tady ojet," zašeptal mu chlípně do ucha a Naruto se zasmál. Povalil ho na zem a strhl z něj plášť.
"Fajn," zašeptal svůdně a kunaiem roztrhl tričko, které Sasuke na sobě měl.
Sklonil se blíž k bledé pokožce jeho krku a začal jí zasypávat polibky. Sasuke zavzdychal, když Naruto objevil jeden z jeho citlivých bodů, a pak ještě hlasitěji, když se blonďákovy rty dostaly k jeho bradavkám a šikovný jazyk si s každou z nich důsledně pohrál, dokud nebyly obě ztvrdlé. Posouval se po dokonale vypracovaném břiše, které neopomněl všude posít polibky, a přitom stahoval jeho kalhoty i strenkami.
Sasuke zalapal po dechu, když Narutova ústa pohltila jeho vzrušením pulzující úd. Blonďákova šikovnost a sevřený prostor s laskajícím jazykem ho doháněl k šílenství, které však náhle ustalo.
Sasuke nespokojeně zavrčel a zadíval se na Naruta, který si jen tak otřel rty a slovy: "Dnes si nech zajít chuť," a "Tohle je moje odplata," se zvedl k odchodu a opravdu zmizel.
"Naruto!" zavrčel naštvaně Sasuke a praštil pěstí do země.
Musel uznat, že ho Naruto pěkně dostal, ale taky nažhavil. Jeho kamarád, nacházející se mezi jeho nohama, se bolestivě hlásil o pozornost. Nezbývalo mu nic jiného, než si sám pomoct. Sjel svou rukou ke svému klínu a začal si dělat dobře.
"Tohle ti jen tak neprojde Naruto, jen počkej," řekl namáhavě a došel vrcholu.
Blonďák se se smíchem svalil do peřin. Věděl, že tohle mu jen tak neprojde a bude mu to muset vynahradit, ale úsměv z tváře mu to nevzalo, vlastně ho to nijak netrápilo. Byl za to rád.
Dalšího večera se Naruto vydal opět na místo srazu, ale nikoho nikde neviděl. Najednou vzduchem prosvištěl kunai, kterému se jen tak tak vyhnul, bohužel ho však zasáhla jakási šipka přímo do krku. Vytáhl ji a odhodil stranou.
Zpoza stromu vyšel Sasuke s foukačkou v ruce a s nekalým úsměvem se díval na Naruta, který tázavě pozdvihl obočí.
"Co to bylo?" zeptal se podezřívavě.
"Řekněme, že druh silného afrodiziaka," rozšířil se jeho úsměv a Naruto se zamračil.
"Cos to řekl?" zavrčel a cítil, jak se mu tělem rozlévá horko a pociťoval nutkání, aby se ho někdo náruživě dotýkal
"Teď pro tebe bude všechno intenzivnější, budeš mě prosit o víc, abych tě osvobodil z té agonie rozkoše, aby ses z toho nezbláznil," řekl mu s úsměvem, přešel k němu a políbil ho.
Naruto se ho chabým pokusem pokusil odstrčit. Jeho tělo ho neposlouchalo, chtělo Sasukeho blízko sebe, nechtělo ho pustit. Blonďáček se na něj natiskl a plně se oddával náruživým vášnivým polibkům.
Černovlásek ho natiskl na jeden ze stromů a začal z něj strhávat oblečení. Naruto před ním stál nahý. Blonďáčkovi už jen to, že je před ním tak, jak ho pánbů stvořil, stačilo k další vlně vzrušení v jeho těle, chvěl se před Sasukeho chtivým pohledem.
Byl to zvláštní pocit. Cítil se tak nabuzený, tak moc chtěl, aby ho Sasuke pěkně protáhl, aby byl v něm.
Zakroutil hlavou nad svými chlípnými myšlenkami a raději si k sobě Uchihu přitáhl pro polibek, přičemž z něj taktéž strhával oblečení.
Sasuke se odtrhl od těch sladkých měkkých polštářků, které tvořily Narutovy rty a přesunul svá ústa na Narutův krk, kde nechal pěkný cucflek.
Když jeho ústa zaměstnávala jeho bradavky, Naruto už hlasitě vzdychal a sténal. Opravdu se z toho mohl zbláznit. Každičký sval v těle měl napnutý, vše bylo tak třikrát intenzivnější než normálně a měl pocit, že se brzy pod těmi návaly horka rozteče. Jeho srdce tlouklo jako splašené ve zrychlujícím se tempu a úplně se mu zatemnělo před očima, když Sasuke vzal jeho úd do úst.
Pohrával si s ním jazykem, sem tam ho jemně hryzl a nakonec ho začal sát a pohybovat hlavou nahoru a dolů.
Naruto propletl prsty s havraními vlasy a začal si udávat vlastní tempo, protože to Sasukeho bylo mučivě pomalé. Prohnul s a s hlasitým výkřikem vyvrcholil do černovláskových úst.
Sasuke se s vítězným úsměvem odtrhl od jeho klína, postavil se a hladově se přisál zrychleně oddechujícímu Narutovi na krk.
"Sa-suke," zavzdychal, když v sobě pocítil jeden z Uchihových prstů. Byl na pokraji bláznovství a věděl, že už se dlouho neudrží a zaproší.
"Sasuke prosím!" vykřikl skoro šíleně a svou pánví se pohnul proti jeho prstům. Svou rukou přitom stiskl Sasukeho tvrdnoucí úd a přejel po celé jeho délce. Mladý Uchiha zavzdychal a vyhledal jeho rty, které propojil s těmi svými v polibku.
Vytáhl z něho své prsty a s úsměvem poslouchal zklamané zavrčení. Malinko ho nadzdvihl a nechal si obmotat jeho ruce kolem krku a nohy kolem pasu. Jejich jazyky opět bojovaly o nadvládu a Sasuke do Naruta na jeden příraz pronikl.
Naruto zaklonil hlavu a slastně vykřikl. Sasuke ho líbal na krku, na hrudi a zkoumal svým jazykem vzrušením ztuhlé bradavky, přičemž ve zrychlujících tempech přirážel. Naruto sténal, vzdychal a křičel Sasukeho jméno, byl jak u vytržení.
Jeho tělo bylo jako v ohni a bylo poseté četnými třpytícími se kapičkami potu. Svaly měl napnuté k prasknutí a myslel, že mu srdce snad vyletí z hrudi. Opět se prohnul ve slastné křeči a vyvrcholil. Netrvalo dlouho a s posledním přírazem došel vrcholu i Sasuke.
Vysunul se z Naruta a i s ním v náručí se svezl dolů podél stromu na zem.
"Tak co?" zeptal se Sasuke a snažil se popadnout dech.
"Příště by sis měl dávat pozor, mohl bych ti taky pořídit něco podobného," řekl s úsměvem Naruto.
"Beru na vědomí," pousmál se Sasuke. Přitáhl si ho k sobě blíž, přikryl je svým pláštěm a oba, černovlásek s Narutem v náručí, usnuli.
pekna pomsta