close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Se zvukem vln-4.Část

14. září 2009 v 22:48 | terkic |  Kapitolovky
A je tu další díl:) no nevim, začínám se do toho děje zamotávat a prakticky ho vymýšlim za pochodu, bůh ví, co se z toho ještě vivine:D

4.Část: Půlnoční píseň

Dalšího dne, brzy ráno, kdy slunce teprve rozespale vítá další den, odrazila Liberty od břehu ostrovního přístavu. Námořníci, ještě trochu rozespalí ze včerejší noci, rozčepýření a se zíváním, se chopili lan plachet a pustili se do práce. Rick s nevrlým výrazem popadl kýbl s hadrem, poklekl na všechny čtyři a pustil se do drhnutí paluby.

"Ricku!" zavolal na něj Leon a luskl při tom prsty. Rick protočil oči v sloup, zvedl se a otřel si ruce do kalhot.
"Hm?" zavrčel nevrle.
"Ale no tak, co takhle trochu úsměvu?" zeptal se s úšklebkem.
"Spokojený?" pousmál se viditelně nepříjemně.
"Lepší," kývl Leon.
"Tak, co po mně chceš?" povzdychl si Rick.
"Co takhle polibek?" poklepal si prstem na tvář.
"A pěstí bys nechtěl?" zeptal se mile.
"Nejsi tak trochu drzí?" uchychtl se Leon.
"Možná, ale jen maličko," pokrčil rameny a zatvářil se jako neviňátko.
"No asi bych ti za tu tvou drzost měl naplácat pěkně na holou, ale podnožka mi bude stačit," řekl povýšeně, ale z jeho hlasu bylo slyšet i notné pobavení. Rick něco neslušného zamumlal, a opět si klekl na zem. Leon si přes něj přehodil nohy a díval se do mapy, na které měl položený kompas, jehož střelka se různě natáčela.

Když nastala noc, byl Rick propuštěn ze svých dnešních služeb a po večeři se vybral do své skromné kajuty. Zaplul dovnitř a položil se na postel. Zadíval se na růži položenou na nočním stolku a pousmál se. Stále byla tak krásná jako včera. Nádherně se třpytila a byla tak dokonalá. Rick po ní s úsměvem jemně přejel ukazováčkem a přičichl si k ní. Cítil tak krásnou, pronikavou a aromatickou vůni. Nedokázal jí k ničemu přirovnat, byla nádherná, a tak uklidňující.

Kolem půlnoci se s trhnutím probudil. Opět se mu zdála noční můra z dětství, kterou nemohl dostat z hlavy. Nemohl popadnout dech, kajuta mu teď přišla tak stísněná a on potřeboval čerstvý vzduch. Vyšel z ní a prošel menší chodbičkou, která vedla na palubu. Když byl u dveří, zaslechl okouzlující zpěv. Opatrně pootevřel dveře a zvědavě se rozhlédl.
O stožární sloup seděl opřený Leon, s pohledem upřeným na moře. Jeho delší černé vlasy mu spadaly do obličeje a jeho zpěv i samotná tvář, byly naplněny jakýmsi smutkem.

Rick z něho nemohl spustit oči. Až teď si všiml, jak je Leon vlastně dokonalý. A ta píseň, ten zpěv, šumění vln a svit měsíce do toho, to všechno dávalo této chvíli pohádkový nádech.
I can feel the raindrops
Slowly falling
And they calling for
They keep calling for
My knight in shining armour
Come and save me
Cause I'm drowning in pain

I've been hurt
By his mistakes
So come and take me away
I put him first
I thought he'd stay
But he couldn't weather the storm
So he left me the rain

Over time, pictures fade
All that's left are these empty frames
Sleepless nights, and stormy days
I've got proof that people change
And all that's left are these empty frames
All that's left are these empty...

Can you hear these teardrops
In my pillow?
They keep falling cause
I kept falling for your dozen thorny roses
Now I'm bleeding
And I'm lonely again

Now I'm hurt
It's my mistake
I should have known right away
I put him first
I thought he'd stay
But he couldn't weather the storm
So he left me the rain

Ale proč zpívá o bolesti? Kdo byl ten, jenž ho opustil? Tyto dvě otázky si Rick v duchu kladl a dál okouzleně poslouchal píseň, kterou Leon od srdce zpíval. Ve dne byl Leon tak sebevědomý, statečný a mírnou nadřazeností jen sršil, ale teď? Přišel Rickovi tak zranitelný, tak smutný a zlomený. Po jeho tváři stekla nevědomky neposedná slza. Bolelo ho vidět toho černovlasého piráta takhle. Nedokázal popsat své pocity, ale jakoby jím skrz píseň pronikaly ty Leonovy.

"Neměl by ses tu takhle potloukat. Navíc bys měl jít spát," položil mu ruku na rameno Lien, který se objevil tak náhle, že se Rick mírně lekl.
"Co se mu stalo?" zeptal se tiše a zadíval se na Liena.
"Na tohle ti musí odpovědět sám, já nemám právo mluvit o jeho životě. A teď už pojď," chytil ho za paži a vlekl ho zpět do pokoje.

"Dělá to často?" neodpustil si ještě otázku Rick, když už seděl na své posteli a Lien stál u dveří.
"Každou noc," odvětil jen Lien a zmizel za dveřmi.
Rick celý den přemýšlel o té písničce a o Leonově výrazu.
"Kdo mohl být ten, o kom zpíval?" zamyslel se a po očku se podíval na Leona, který právě dával pokyny kormidelníkovi a klepal na nějaké místo na mapě.
"Ale proč mě to vlastně zajímá? Vždyť si ze mě udělal sluhu a já teď tvrdnu tady, místo na svobodě," změnil ihned názor a snažil se vymanit jakékoliv myšlenky na Leona a na tu píseň ze své hlavy.
Bohužel se mu to nepovedlo.

Obloha byla již potažena černočernou tmou a třpytivými hvězdami, kterým vévodil bělostný měsíc. Rick ležel opět na své posteli, ve své kajutě a snažil se marně usnout. Převracel se z boku na bok, ze zad na břichu, hlavu zavrtával co nejhlouběji do polštáře, a snažil se překonat touhu vylézt ven a opět se podívat na palubu, kde by teď měl sedět Leon a zpívat.

Nakonec byl Rick přemožen svou touhou slyšet opět ten nádherný hlas a bolestnou píseň, a bosými chodidly se dotkl dřevěné podlahy kajuty. Ani se neobtěžoval s nazouváním bot a potichu vycupital ven.
Došel až ke dveřím a chvíli za nimi naslouchal, než zaslechl opět tichý zpěv. Jako minulé noci dveře potichu rozevřel a užíval si opět pohledu, který se mu naskytl a zvuku, který slyšel.

Chtěl být Leonovi o kousek blíž, slyšet zřetelněji jeho hlas, a tak udělal malý krůček dopředu. Našlapoval po špičkách a udělal další. Ke své smůle však zapomněl na kýbl, který tam toho dne nechal a s hlasitým řevem o něj zakopl, spadl na zem a strhl na sebe Leonovu pozornost.

"Co tu děláš?" trhl sebou a překvapeně zamrkal.
"Já-já jen, šel jsem se projít," vykoktal ze sebe a sebral se ze země.
"Jak dlouho už jsi tu?" zeptal se podezřívavě.
"No," poškrábal se nervózně na hlavě.
"Poslouchal jsi mě?" povytáhl tázavě obočí.
"No, tak trochu."

Leon na to nic neřekl, prostě ho jen chytil za ruku a táhl ho zpět do kajuty. Hodil ho na postel, obkročmo si na něj sedl a chytil jeho ruce nad hlavou.
"C-co-co to, děláš?" vyjekl Rick, když se nad ním Leon skláněl, s touhou v očích a nekalým úsměvem se na něj díval.
"Prozraď Ricku, líbím se ti?" zeptal se potutelně.
"Cože?" nechápal Rick. Jestli mu předtím přišel Leon smutný a hezký, teď opět pěnil a měl chuť ho praštit.
"Ptal jsem se, jestli se ti líbím," zašeptal a přejel rty po Rickově krku. Jeho vlasy zašimrala hnědovláska po tváři.
"Slez ze mě!" zavrčel a snažil se tak vyhnout odpovědi.
"Jinak co?" přejel opět svými rty po jeho krku a Rick se neubránil menšímu vzdychu.
"Proč to děláš?" začínal se mu hnědovlásek chtě nechtě poddávat.
"Protože se mi líbíš," zavrněl a přejel po kůži na krku i jazykem. Poté se mu zadíval do očí a pomalu se k němu sklonil. Rick zavřel oči a po chvilce na svých rtech ucítil ty Leonovy. Chvíli se jen tak lehce rty dotýkaly a otíraly o sebe, dokud se jejich polibek neprohloubil a nezapojili i jazyky.

"P-počkej," zavzdychal namáhavě Rick, když mu zajel Leon rukou pod košili a letmo se dotkl jedné z Rickových bradavek.
Leon se od něj malinko poodtáhl a nechápavě se na něj zadíval.
"Proč každou noc zpíváš? Kdo je ten, kdo tě zranil?" zeptal se.
Leon se od něj odtáhl úplně a přehodil nohy přes okraj postele. Teď už na ní pouze seděl.
"Co se stalo?" naléhal Rick dál a položil mu ruku na rameno. Leon jí však jen sundal. "Mě to můžeš říct," zašeptal Rick smutně.
"Proč mu musíš být kruci tak podobný!" vyjel na něj najednou, až z toho Rick polekaně couvl.
"J-já, já nevím, o čem to mluvíš," šeptl vyděšeně.
"Nech to být," povzdychl si jen Leon, zvedl se a se silným prásknutím dveřmi odešel z kajuty pryč.
Rick zůstal jen sedět sám na posteli a zaraženě se díval na dveře, kterými před chvílí Leon odešel. Vůbec nechápal, co se to teď stalo.
A tady je písnička, co Leon zpíval:)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aylen Aylen | 14. září 2009 v 23:10 | Reagovat

krásná kapitolka.těšim se na další.

2 Uchiha Mono - tvoje milované (xDDD) a milující SB Uchiha Mono - tvoje milované (xDDD) a milující SB | Web | 15. září 2009 v 10:13 | Reagovat

KAWAII. Fakt se to povedlo. Co kdo Leonovi proved?:-(:D:D:D

3 Gaara z púšte Gaara z púšte | 15. září 2009 v 14:14 | Reagovat

tak to bolo super a na začiatku som sa dosť pobavil  :D a ja to tiež tak robím že si sadnem a píšem čo ma napadne za chodu myšlienok  :D podľa mňa je to asi najlepšie  :D ešte neviem čo všetko dám do divného správania ak mám pravdu povedať  :D

4 Neki-chan Neki-chan | Web | 15. září 2009 v 15:07 | Reagovat

krasa a jsem zvedava jak to odpadne

5 sasinka7 esbenko sasinka7 esbenko | Web | 15. září 2009 v 17:38 | Reagovat

wow nemám slov ;-)

6 Ebika Ebika | E-mail | Web | 15. září 2009 v 17:53 | Reagovat

Chjo.. co mám napsat abych se neopakovala?? :-D  :-D  :-D  :-D
Netušííím :-D Prostě další dokonalost z tvé hlavy jen tak dál*zvednutý palec...viz:Lee... :-D *

7 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 15. září 2009 v 17:58 | Reagovat

Tak to by mně zajmalo kdo to je a co mu udělal :D a pěkná písnička :)

8 Lachim Lachim | 16. září 2009 v 14:18 | Reagovat

Dneska jsem tuhle povídku našel a zjistil, že je moc krásná, ale má zatím málo dílů. Prosím, pokračuj. :D

9 *Masíí xD* *Masíí xD* | Web | 17. září 2009 v 18:40 | Reagovat

ahojky..prosim hlasni pro me..xD sem tam jako masíí http://anime-sasusaku.blog.cz/0909/tretie-kolo-finale#pridat-komentar moc dekuju..xD rada hlase oplatim ju papap..xD  aa kawai dess.xD

10 Aoirono no tatsu Aoirono no tatsu | Web | 8. října 2009 v 21:42 | Reagovat

možná se mnou ostatní nebudou souhlasit, ale byl to docela slaďák :) neříkám, že je to špatně.....nabralo to zajímavej spád :) jdu na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama