Další povídka na přání, tentokrát pro Kiki:) je z Narutovského světa, ale není to shounen ai:) hlavní postavou je Momo Saito (Kiki) a Shikamaru:) no snad se ti bude líbit, ale dělalo mi opravdu potíže jí napsat, takže předem gomen, ale zdá se mi nic moc:(
Na kopci před Konhou stála neznámá dívka. Její blond vlasy vlály ve větru a modré oči se upíraly k vesnici pod ní. Pousmála se a vydala se jejím směrem.
Za obdivných pohledů Kotetsua a Izumi, kteří seděli na hlídce, prošla bránou.
"Kdo to je?" ozývalo se ze všech stran překvapeně.
"Nevím, nikdy jsem jí tu neviděl," ozvalo se z jiné strany.
Procházela různými uličkami, než došla k místnímu hotelu. Když se ubytovala, vydala se na průzkum vesnice.
"Ahoj krásko, ztratila ses?" objevil se před ní z nenadání kluk s vlasy ostříhanými podle kastrolu a velice huňatým obočím.
Dívka vypískla a nadskočila dva metry vysoko, jak moc se ho lekla.
"Ničeho se nemusíš bát, já tě ochráním před jakýmkoliv nebezpečím," zdvihl palec a ozářil jí svým úsměvem.
"No super, ještě k tomu, že jsem málem dostala infarkt, oslepnu," pomyslela si nevrle a snažila si pravačkou zakrýt oči.
"Ale Lee, to tu zase strašíš nějakou dívku? Chudák, další, která bude mít šok na celý život," ozvalo se za ním. "Jsi v pořádku?" pousmál se na ní blonďák, který měl nádherné modré oči. Tahle společnost jí byla mnohem milejší. "Mé jméno je Naruto, Naruto Uzumaki a tohle za mnou je Lee, Rock Lee," představil se jí.
"Momo, Saito Momo, ale přátelé mi říkají Mo," pousmál se a on se div neroztekl, zatímco s Leem to švihlo o zem hned.
"Nechtěla bys tu provést?" zeptal se jí a ona přikývla, takhle to bude pro ni přeci jen jednodušší a alespoň se zabaví.
"Hej Usurantonkachi, kde se couráš? Čekáme tu na tebe spolu s Kibou, Shinem, Shikamarem a Nejim už dvacet minut, máme jít trénovat," povzdychl si otráveně černovlasý kluk, když došli na louku a spatřili partu kluků, kteří tam postávali.
"Kdo je to?" zeptal se černovlásek, když uviděl jeho doprovod.
"To je Momo, potkal jsem jí, když jí svou přítomností obtěžoval Lee a nabídl jí, že ji tu provedu," vysvětlil Naruto.
"Aha," odvětil jen, ale tak jako zbytek od ní nemohl odtrhnout oči. Vlastně jedna výjimka se našla a to Momo zaujalo.
Všichni se jí představili a nezapomínali se na ní usmívat a okatě jí lichotit. Dokonce i jindy nepřístupný a nedobytný Uchiha se snažil o její pozornost. Jen Shikamaru, unuděný kluk s hnědými vlasy staženými do culíku, jí nevěnoval sebemenší pozornost.
Momo chvíli s ostatními flirtovala, chvíli hrála nedostupnou, prostě si s nimi zahrávala a snažila se Shikamara upoutat, ale ten po ní ani očkem nemrkl.
Velice kluky upoutala a celý den se s ní dobře bavili. I Sasuke se usmíval a dívky z Konohy, alias jeho fanynky, na ní házely vražedné pohledy.
Když už se všichni rozcházeli domů, s její tváří v mysli, zarazila ještě Shikamara a pozvala ho na ramen. Ten jen znuděně pokrčil rameny na souhlas.
"Jsi takhle málo výřečný pořád, nebo se prostě jen stydíš?" svůdně se na něj zadívala a víc se k němu přitiskla.
"A ty si takhle sebevědomá a arogantní vždycky, nebo se jen takovou děláš?" odvětil jí na otázku otázkou.
"Jsem taková vždycky," připustila s úsměvem.
"Hm, to je otrava."
"Umíš i jinou větu? Všimla jsem si, že jsi jí dnes používal v jednom kuse," zamyslela se nahlas.
"Jo, ale je otrava je používat," pokrčil rameny a zívl si.
"Jsi zvláštní," zadívala se na něj zkoumavě. "Je vůbec něco, co tě baví?" snažila se konverzovat dál.
"Ani ne, ale celkem mám rád shougi."
"To neznám, ale mohl bys mě to naučit," zkoušela to na něj dál.
"Je otrava to někoho učit."
"Já se učím rychle," nedala se, věřila, že to rychle zvládne, přeci jen byla dost chytrá a nenechá se jen tak porazit, i když tu hru nezná.
"Tak jo," povzdychl si, zaplatili a šli k němu.
Shikamaru jí rychle vysvětlil pravidla a hra začala. Na to, že Momo nikdy tu hru nehrála, byla velice dobrá a Shiki měl co dělat, aby neudělal špatný tah. Nakonec vyhrál Shikamaru, ale bylo to jen o fous.
"Lepší partii jsem nezažil," uznal, když hra skončila.
Momo byla ve vesnici už týden a dost se se všemi skamarádila. Kluci z ní byli paf, s Narutem dělala různé srandičky a ztřeštěnosti, se Sasukem živě debatovala o životu ninji a jejich arogantnímu pohledu na svět a nejvíc se sblížila se Shikamarem, kterého stále v shougi porazit nedokázala, ale zato ho donutila svou přítomností bavit se a něco silného k ní pocítit.
"Já to zvednu," vyhrkli oba naráz a sehnuli se po jednom z kamenů, který jim spadl z herní desky. Oba se pro něj natáhli ve stejnou chvíli a jejich ruce se střetly. Na jejich tvářích se rozlila červená barva a jejich pohledy se zkoumaly navzájem. Svými obličeji se blížili k sobě, dokud se jejich rty nepropojily v polibek.
"Shikamaru?" zeptala se jednoho dne, když ležela na louce v jeho klíně a on se probíral jejími vlasy.
"Hm?" řekl a dál se díval na oblohu.
"Nepodnikneme něco?" zeptala se tajemně s určitou hravostí.
"A co?" odtrhl oči od mraků a zadíval se na ni.
"Co takhle vloupat se do budovy hokage," potutelně se usmála.
"To je hloupý vtip," zarazil se Shiky.
"Ale byla by to sranda, neboj, s našimi schopnostmi nás nikdo nechytí," udělala na něj psí očka. Shikamaru vypadal, že přemýšlí.
"Tak jo," povzdychl si nakonec Shikamaru, prostě jí nedokázal odolat.
"Jupí," zajásala a vyskočila na nohy, jako malé dítě.
Za pomoci Shikamarovy strategie, jak dostat Tsunade i se Shizune a spolu s hlídacími ninji z a od kanclu a s Momoinou tajnou technikou, kterou Shiky nepostřehl, se tam vloupali.
"Co to děláš?" zeptal se jí, když začala rychle prohledávat různé šuplíky a skříňky.
"Něco hledám…" zamumlala soustředěně "…á tady to je!" vyjekla, popadla Shikamara za ruku, a pak po nich zbyl už jen obláček kouře.
Přemístili se opět na louku a Momo se rozzářenýma očima dívala na modrou knížečku ve svých rukou.
"Co to je?" pozdvihl tázavě obočí Shiky.
"Deník, ze kterého se dozvím pravdu," odvětila mu, otevřela ho a začala jím listovat.
"Počkej, takže proto jsi…"
"Jo, prostě jsem ho musela získat."
"Takže tys mě jen využila," konstatoval zaraženě.
"Cože?" řekla nechápavě Momo.
"Začala sis se mnou, abys získala ten deník," filozofoval nevěřícně.
"Ne tak to není," pochopila a snažila se ho přesvědčit, on však jen bez jediného slova zmizel a nechal ji tam zaraženě stát.
"Támhle je!" křičelo pár ninjů, když procházela Konohou a hledala Shikamara.
"Hej, pusťte mě!" snažila se jim vykroutit, ale marně.
"Tady to je Tsunade-sama," podával hokage ukradený deník.
Mezitím se tam seběhla spousta vesničanů a zvědavě přihlížela rozruchu, který nastal.
"Proč jsi ho ukradla?" zeptala se jí zamračeně Tsunade.
"Potřebuju znát svou minulost a v téhle knížečce je napsaná," odvětila jí. "Proto jsem jí vzala."
"Pusťte ji," přikázala Tsunade po menším zamyšlení. Provedla jednoduché jutsu a čekala, až se na stránce objeví všechno, co se týkalo dívky před ní.
Nevěřícně hleděla na stránku s vytřeštěnýma očima a se zatajeným dechem.
"To není možné," vydechla.
"Co se děje?" zeptala se Momo opatrně, byla napnutá k prasknutí a vypadalo to, že má velice zajímavou minulost.
"Jak ses dostala do mé kanceláře?" ignorovala její otázku Tsunade.
"Díky Shikamarově taktice a tomuhle," jakmile to dořekla, její oči se změnily na červené se třemi černými čárkami.
"Sharingan, takže je to pravda," řekla tiše hokage Listové.
"Ale co?" vyhrkla netrpělivě Mo.
"Že jsi dcera Namikaze Minata a Mikoto Uchihy (předpokládejme, že Mikoto měla také sharingan)," prozradila a všichni na ně nevěřícně hleděli, především tedy Naruto a Sasuke, kteří byli dosti v šoku.
"Píše se tady, že na jedné ze slavností se náš čtvrtý hokage dosti opil a nebyl sám. Hupsli spolu na to s Mikoto a vznikla jsi ty. Pro diskrétnost a Mikotinu čest, udělal Minato menší jutsu, díky kterému nebylo těhotenství vidět. Když ses narodila, dali tě na vychování jiné rodině, do jiné vesnice," řekla jakoby nic.
"Takže Momo-chan je moje a Sasukeho sestra?" vyhrkl stále vytřeštěně Naruto.
"Hai," kývla blonďatá hokage.
"No není se čemu divit, ty blond vlasy, modrý oči, tak trochu střevo a arogantní povaha k tomu, plus ještě sharingan, to je jako Naruto a Sasuke v jednom," podotkl Shikamaru, který se tam náhle zjevil. Momo se na něj smutně podívala, avšak on měl na tváři jen svůj typický unuděný výraz.
"No nic, ať si to vyřeší mezi sebou ti, co se jich to týká a zbytek šup zpátky do práce," popohnala je zatleskáním Tsunade a všichni se rozutekli po svých.
"Řekneme si všechno později, pojď Uzumaki, necháme je tu o samotě," pobídl Sasuke Naruta, který kývl a rozeběhl se za ním.
"Tak já taky půjdu," pronesl Shikamaru a vydal se k odchodu.
"Počkej," zrazila ho a on se k ní otočil. "Já, omlouvám se, že jsem ti nic z toho neřekla, ale bála jsem se, že si budeš myslet právě to, co si myslíš teď. Já tě nevyužila. Jsem ti opravdu vděčná za pomoc, díky tobě znám konečně pravdu o své minulosti. Díky honbě za ní jsem poznala tebe. Opravdu jsi mě zaujal na první pohled. Teď poslouchej dobře, co ti řeknu, protože je to pravda. Miluju tě a myslím to vážně," zadívala se na něj zoufalým a velice smutným pohledem, plným pravdy.
"Myslíš to doopravdy vážně?" Momo mlčky přikývla. Vtáhl si jí do náruče. "Jsi velice problematická holka, ale já tebe taky," zašeptal na oplátku a políbil ji do vlasů.
Za obdivných pohledů Kotetsua a Izumi, kteří seděli na hlídce, prošla bránou.
"Kdo to je?" ozývalo se ze všech stran překvapeně.
"Nevím, nikdy jsem jí tu neviděl," ozvalo se z jiné strany.
Procházela různými uličkami, než došla k místnímu hotelu. Když se ubytovala, vydala se na průzkum vesnice.
"Ahoj krásko, ztratila ses?" objevil se před ní z nenadání kluk s vlasy ostříhanými podle kastrolu a velice huňatým obočím.
Dívka vypískla a nadskočila dva metry vysoko, jak moc se ho lekla.
"Ničeho se nemusíš bát, já tě ochráním před jakýmkoliv nebezpečím," zdvihl palec a ozářil jí svým úsměvem.
"No super, ještě k tomu, že jsem málem dostala infarkt, oslepnu," pomyslela si nevrle a snažila si pravačkou zakrýt oči.
"Ale Lee, to tu zase strašíš nějakou dívku? Chudák, další, která bude mít šok na celý život," ozvalo se za ním. "Jsi v pořádku?" pousmál se na ní blonďák, který měl nádherné modré oči. Tahle společnost jí byla mnohem milejší. "Mé jméno je Naruto, Naruto Uzumaki a tohle za mnou je Lee, Rock Lee," představil se jí.
"Momo, Saito Momo, ale přátelé mi říkají Mo," pousmál se a on se div neroztekl, zatímco s Leem to švihlo o zem hned.
"Nechtěla bys tu provést?" zeptal se jí a ona přikývla, takhle to bude pro ni přeci jen jednodušší a alespoň se zabaví.
"Hej Usurantonkachi, kde se couráš? Čekáme tu na tebe spolu s Kibou, Shinem, Shikamarem a Nejim už dvacet minut, máme jít trénovat," povzdychl si otráveně černovlasý kluk, když došli na louku a spatřili partu kluků, kteří tam postávali.
"Kdo je to?" zeptal se černovlásek, když uviděl jeho doprovod.
"To je Momo, potkal jsem jí, když jí svou přítomností obtěžoval Lee a nabídl jí, že ji tu provedu," vysvětlil Naruto.
"Aha," odvětil jen, ale tak jako zbytek od ní nemohl odtrhnout oči. Vlastně jedna výjimka se našla a to Momo zaujalo.
Všichni se jí představili a nezapomínali se na ní usmívat a okatě jí lichotit. Dokonce i jindy nepřístupný a nedobytný Uchiha se snažil o její pozornost. Jen Shikamaru, unuděný kluk s hnědými vlasy staženými do culíku, jí nevěnoval sebemenší pozornost.
Momo chvíli s ostatními flirtovala, chvíli hrála nedostupnou, prostě si s nimi zahrávala a snažila se Shikamara upoutat, ale ten po ní ani očkem nemrkl.
Velice kluky upoutala a celý den se s ní dobře bavili. I Sasuke se usmíval a dívky z Konohy, alias jeho fanynky, na ní házely vražedné pohledy.
Když už se všichni rozcházeli domů, s její tváří v mysli, zarazila ještě Shikamara a pozvala ho na ramen. Ten jen znuděně pokrčil rameny na souhlas.
"Jsi takhle málo výřečný pořád, nebo se prostě jen stydíš?" svůdně se na něj zadívala a víc se k němu přitiskla.
"A ty si takhle sebevědomá a arogantní vždycky, nebo se jen takovou děláš?" odvětil jí na otázku otázkou.
"Jsem taková vždycky," připustila s úsměvem.
"Hm, to je otrava."
"Umíš i jinou větu? Všimla jsem si, že jsi jí dnes používal v jednom kuse," zamyslela se nahlas.
"Jo, ale je otrava je používat," pokrčil rameny a zívl si.
"Jsi zvláštní," zadívala se na něj zkoumavě. "Je vůbec něco, co tě baví?" snažila se konverzovat dál.
"Ani ne, ale celkem mám rád shougi."
"To neznám, ale mohl bys mě to naučit," zkoušela to na něj dál.
"Je otrava to někoho učit."
"Já se učím rychle," nedala se, věřila, že to rychle zvládne, přeci jen byla dost chytrá a nenechá se jen tak porazit, i když tu hru nezná.
"Tak jo," povzdychl si, zaplatili a šli k němu.
Shikamaru jí rychle vysvětlil pravidla a hra začala. Na to, že Momo nikdy tu hru nehrála, byla velice dobrá a Shiki měl co dělat, aby neudělal špatný tah. Nakonec vyhrál Shikamaru, ale bylo to jen o fous.
"Lepší partii jsem nezažil," uznal, když hra skončila.
Momo byla ve vesnici už týden a dost se se všemi skamarádila. Kluci z ní byli paf, s Narutem dělala různé srandičky a ztřeštěnosti, se Sasukem živě debatovala o životu ninji a jejich arogantnímu pohledu na svět a nejvíc se sblížila se Shikamarem, kterého stále v shougi porazit nedokázala, ale zato ho donutila svou přítomností bavit se a něco silného k ní pocítit.
"Já to zvednu," vyhrkli oba naráz a sehnuli se po jednom z kamenů, který jim spadl z herní desky. Oba se pro něj natáhli ve stejnou chvíli a jejich ruce se střetly. Na jejich tvářích se rozlila červená barva a jejich pohledy se zkoumaly navzájem. Svými obličeji se blížili k sobě, dokud se jejich rty nepropojily v polibek.
"Shikamaru?" zeptala se jednoho dne, když ležela na louce v jeho klíně a on se probíral jejími vlasy.
"Hm?" řekl a dál se díval na oblohu.
"Nepodnikneme něco?" zeptala se tajemně s určitou hravostí.
"A co?" odtrhl oči od mraků a zadíval se na ni.
"Co takhle vloupat se do budovy hokage," potutelně se usmála.
"To je hloupý vtip," zarazil se Shiky.
"Ale byla by to sranda, neboj, s našimi schopnostmi nás nikdo nechytí," udělala na něj psí očka. Shikamaru vypadal, že přemýšlí.
"Tak jo," povzdychl si nakonec Shikamaru, prostě jí nedokázal odolat.
"Jupí," zajásala a vyskočila na nohy, jako malé dítě.
Za pomoci Shikamarovy strategie, jak dostat Tsunade i se Shizune a spolu s hlídacími ninji z a od kanclu a s Momoinou tajnou technikou, kterou Shiky nepostřehl, se tam vloupali.
"Co to děláš?" zeptal se jí, když začala rychle prohledávat různé šuplíky a skříňky.
"Něco hledám…" zamumlala soustředěně "…á tady to je!" vyjekla, popadla Shikamara za ruku, a pak po nich zbyl už jen obláček kouře.
Přemístili se opět na louku a Momo se rozzářenýma očima dívala na modrou knížečku ve svých rukou.
"Co to je?" pozdvihl tázavě obočí Shiky.
"Deník, ze kterého se dozvím pravdu," odvětila mu, otevřela ho a začala jím listovat.
"Počkej, takže proto jsi…"
"Jo, prostě jsem ho musela získat."
"Takže tys mě jen využila," konstatoval zaraženě.
"Cože?" řekla nechápavě Momo.
"Začala sis se mnou, abys získala ten deník," filozofoval nevěřícně.
"Ne tak to není," pochopila a snažila se ho přesvědčit, on však jen bez jediného slova zmizel a nechal ji tam zaraženě stát.
"Támhle je!" křičelo pár ninjů, když procházela Konohou a hledala Shikamara.
"Hej, pusťte mě!" snažila se jim vykroutit, ale marně.
"Tady to je Tsunade-sama," podával hokage ukradený deník.
Mezitím se tam seběhla spousta vesničanů a zvědavě přihlížela rozruchu, který nastal.
"Proč jsi ho ukradla?" zeptala se jí zamračeně Tsunade.
"Potřebuju znát svou minulost a v téhle knížečce je napsaná," odvětila jí. "Proto jsem jí vzala."
"Pusťte ji," přikázala Tsunade po menším zamyšlení. Provedla jednoduché jutsu a čekala, až se na stránce objeví všechno, co se týkalo dívky před ní.
Nevěřícně hleděla na stránku s vytřeštěnýma očima a se zatajeným dechem.
"To není možné," vydechla.
"Co se děje?" zeptala se Momo opatrně, byla napnutá k prasknutí a vypadalo to, že má velice zajímavou minulost.
"Jak ses dostala do mé kanceláře?" ignorovala její otázku Tsunade.
"Díky Shikamarově taktice a tomuhle," jakmile to dořekla, její oči se změnily na červené se třemi černými čárkami.
"Sharingan, takže je to pravda," řekla tiše hokage Listové.
"Ale co?" vyhrkla netrpělivě Mo.
"Že jsi dcera Namikaze Minata a Mikoto Uchihy (předpokládejme, že Mikoto měla také sharingan)," prozradila a všichni na ně nevěřícně hleděli, především tedy Naruto a Sasuke, kteří byli dosti v šoku.
"Píše se tady, že na jedné ze slavností se náš čtvrtý hokage dosti opil a nebyl sám. Hupsli spolu na to s Mikoto a vznikla jsi ty. Pro diskrétnost a Mikotinu čest, udělal Minato menší jutsu, díky kterému nebylo těhotenství vidět. Když ses narodila, dali tě na vychování jiné rodině, do jiné vesnice," řekla jakoby nic.
"Takže Momo-chan je moje a Sasukeho sestra?" vyhrkl stále vytřeštěně Naruto.
"Hai," kývla blonďatá hokage.
"No není se čemu divit, ty blond vlasy, modrý oči, tak trochu střevo a arogantní povaha k tomu, plus ještě sharingan, to je jako Naruto a Sasuke v jednom," podotkl Shikamaru, který se tam náhle zjevil. Momo se na něj smutně podívala, avšak on měl na tváři jen svůj typický unuděný výraz.
"No nic, ať si to vyřeší mezi sebou ti, co se jich to týká a zbytek šup zpátky do práce," popohnala je zatleskáním Tsunade a všichni se rozutekli po svých.
"Řekneme si všechno později, pojď Uzumaki, necháme je tu o samotě," pobídl Sasuke Naruta, který kývl a rozeběhl se za ním.
"Tak já taky půjdu," pronesl Shikamaru a vydal se k odchodu.
"Počkej," zrazila ho a on se k ní otočil. "Já, omlouvám se, že jsem ti nic z toho neřekla, ale bála jsem se, že si budeš myslet právě to, co si myslíš teď. Já tě nevyužila. Jsem ti opravdu vděčná za pomoc, díky tobě znám konečně pravdu o své minulosti. Díky honbě za ní jsem poznala tebe. Opravdu jsi mě zaujal na první pohled. Teď poslouchej dobře, co ti řeknu, protože je to pravda. Miluju tě a myslím to vážně," zadívala se na něj zoufalým a velice smutným pohledem, plným pravdy.
"Myslíš to doopravdy vážně?" Momo mlčky přikývla. Vtáhl si jí do náruče. "Jsi velice problematická holka, ale já tebe taky," zašeptal na oplátku a políbil ji do vlasů.





pěkný