"Tak už ses probudil?" ozval se Sasukeho hlas a Naruto na něj upřel svá modrá kukadla.
"Ty jsi ještě tu?" řekl překvapeně.
"Čekal jsi snad, že si užiju a zase odejdu?" zeptal se pobaveně Sasuke.
"Abych řekl pravdu, tak ano."
"No je pravda, že jsem o tom uvažoval, ale byla by škoda nechat naši společnou noc jen tak plavat."
"Co tím myslíš? Vracíš se snad?"
"Ne to ne," zavrtěl hlavou v záporném gestu a blonďáček mírně posmutněl, nedával to na sobě však znát. "Ale, co kdybychom pokračovali v tom, co jsme včera začali?"
"Myslíš jako scházet se za měsíčku a užívat si spolu?" pozdvihl obočí Naruto.
"Přesně," kývl Sasuke. "Tak co Usurantonkachi, jdeš do toho?"
Blonďáček se na chvíli zamyslel. Ta včerejší noc se mu opravdu líbila, to nemohl popřít, ale začínal ho trápit fakt, že to byla pro Sasukeho zřejmě jen zábava. I když mu něco říkalo, že to není správné, nadruhou stranu chtěl být s ním a viděl v tom i příležitost, jak se pokusit Sasukeho dostat zpět do Listové.
"Dobrá, víš, že já se žádné výzvy z tvé strany nezaleknu," pousmál se svým typickým rošťáckým úsměvem a Sasuke mu ho opětoval tím svým arogantním.
Mladý Uchiha se odpíchl od stromu, o který se doteď opíral a přiklekl si k němu. Svou dlaň přiložil na Narutovu tvář a přitáhl si ho pro polibek.
"Uvidíme se tedy dnes večer, opět na tomto místě," zadíval se mu svůdně do očí, když se od sebe odtáhli. Potom stáhl z Naruta svůj plášť, ještě jednou si prohlédl jeho nahé tělo, a potom zmizel v ohni.
Blonďáček se oblékl a vydal se hledat cestu zpět. Teď to bylo mnohem jednodušší než v noci a to především, že se nemusel bát, že spadne ze stromu a mohl se z jeho větví v klidu rozhlédnout.
"Kde jsi byl?" podivil se Jiraya, když Naruto došel do jejich pokoje.
"Nikde," odsekl Naruto, stále byl ještě naštvaný za to, že se Jiraya zajímá místo jeho tréninku o dívky a alkohol.
"Fajn, říkat mi to nemusíš," rezignoval Jiraya. "Jen ti chci říct, že zítra brzy ráno odcházíme do další vesnice," informoval ho a Naruto na to jen kývl.
"Budete mě dnes trénovat, nebo máte v úmyslu zase někoho šmírovat?" povzdychl si.
"Dnes se zaměříme na trénink."
Naruto doběhl udýchaně na místo jejich srazu a rozhlédl se kolem.
"To jsem si mohl myslet. Buďto nepřišel vůbec, nebo už ho prostě jen nebavilo čekat," pomyslel si Naruto, když se kolem sebe rozhlížel, ale na místě nikdo nebyl.
"Jdeš pozdě Usurantonkachi," ozvalo se mu těsně u ucha a následně cítil jemné fouknutí, po kterém mu přejel příjemný mrazík po zádech.
"Zdržel mě Jiraya," vzdychl Naruto, když ho Sasuke začal líbat na krku.
"Tak to bys mi to čekaní mohl vynahradit," zašeptal mezi polibky podmanivě černovlásek a blonďáčkovým tělem se začalo rozlévat příjemné teplo, i přesto se však chvěl, jakoby mu byla zima, pod Sasukeho polibky.
"Počkej chvíli," zarazil ho ztěžka Naruto, když mu Sasuke rozepnul bundu a zajel mu rukou pod tričko.
"Copak?" zeptal se.
"Zítra odtud s Jirayou odcházíme do jiné vesnice."
"Hm, to je nemilé," zamyslel se nahlas Sasuke. "V tom případě si vezmi tohle," zašmátral v kapse svého aka pláště a dal mu do ruky prsten s modrým kamenem. "Podle něj poznám vždycky, kde jsi," vysvětlil mu. "Ale teď dost tlachání, kde jsme to přestali?" Skousl mu ušní lalůček a jeho ruka už opět putovala po Narutově těle pod tričkem.
Přítomnost: (Zhruba tak doba, kdy se Sakura vybavovala s Hinatou)
"Dneska to tomu Jirayovi trvá déle než obvykle, takhle zase přijdu pozdě," pomyslel si Naruto a měřil si nevrle svého senseie, který jen tak ležel na posteli a díval se do stropu.
"Co se na mě tak díváš Naruto?" zeptal se Jiraya, kterému neušel blonďáčkův pohled.
"Dnes do města nerazíte?" pronesl uštěpačně.
"No chtěl jsem, ale když vidím, jak moc ti to vadí, tak tu klidně můžu zůstat," zamyslel se nahlas Jiraya.
"Jen to ne!" vyhrkl Naruto a zakryl si rukama ústa. Jiraya se na něj podezřívavě zadíval.
"Proč tolik toužíš, abych odešel?" vstal z postele, přistoupil k němu a zkoumavě se mu zadíval do tváře.
"Protože to tak děláte každý večer," podrbal se nervózně na hlavě Naruto.
"Hele Naruto, že ty někoho máš?" rozšířily se mu radostí oči a objevily se v nich ďábelské jiskřičky.
Blonďáčka polil studený pot.
"Ne, to ne, jak Vás to jen mohlo napadnout ero-senin," zasmál se křečovitě a zběsile máchal rukama.
"Ale no tak Naruto, proč zapírat, když je to přirozené? To já tedy půjdu a nebudu rušit," mrkl na něj a už byl pryč.
Uzumaki si povzdychl, a pak se zadíval se zděšením na hodinky.
"Zase pozdě," povzdychl si a vyskočil oknem ven.
Dorazil na místo jejich srazu a rozhlédl se kolem.
"Á Naruto-kun, konečně jsi tu," řekla radostně jakási černovlasá dívka a skočila mu kolem krku.
"?" podivil se Naruto.
"Tvůj sensei nás sleduje, tak spolupracuj přeci," pošeptala mu dívka do ucha a následně ho políbila na rty. Blonďáček ihned pochopil, a tak se zapojil do hry.
"Tady je to nepohodlné, raději se přesuneme jinam," řekl Naruto, mrknul na dívku a už zmizeli v obláčku kouře.
"Páni, ten Naruto má ale štěstí," pomyslel si uznale Jiraya, když zhodnotil dívčin vzhled. Dlouhé havraní vlasy, černé pronikavé oči, bělostná pokožka a hruď s celkem vyvinutým poprsím, které zvýrazňoval nemalý výstřih černého trička a krásná stehna, která odhalovala džínová minisukně.
Jakmile se objevili ve městě, chytla ho dívka za ruku a opět zmizeli. Objevili se v jakémsi jednoduše zařízeném pokoji, s manželskou postelí, nočními stolky a dveřmi, které zřejmě vedly do koupelny. Dívka Naruta ihned povalila na postel a obkročmo si na něj sedla. Začala ho líbat na krku a svou rukou ho hladila po stehnech.
"Eh Sasuke, nemohl by ses raději proměnit zpátky?" odtrhl ji od sebe Naruto.
"Proč? Nelíbím se ti snad?" strčila si ukazováček mezi rty a nevinně zamrkala, což blonďáčka donutilo mírně zčervenat.
"Ne to ne, jsi opravdu kus, ale jako kluk vypadáš mnohem líp," dostal ze sebe Naruto.
"Opravdu?" zeptal se Sasuke, který na něm momentálně seděl už ve své pravé podobě a nebezpečně se nakláněl k Narutově obličeji. Do Narutových tváří se nahrnula opět červená barva a jen neznatelně přikývl.
Sasuke přejel po jeho rtech svým ukazováčkem a olízl si jazykem ty své. Sklonil se k němu a vtiskl mu na ně polibek. Donutil je malinko pootevřít a vklouzl do nich svým jazykem, který následně propletl s tím Narutovým. Natiskl se na něj svým tělem co nejvíc a dráždil ho přes kalhoty hlazením rukou po stehnech a sem tam zajel i k Narutově rozkroku, který přes látku stiskl.
"Musíš už jít?" zeptal se smutně blonďáček, když ležel břichem na posteli, záda měl holá a přikrývka mu zakrývala pouze zadeček a nohy.
"Ano, i když nejraději bych si to s tebou užil hned teď znovu," řekl chlípně a vstal z postele.
"Večer přijde brzy Naruto a můžeš očekávat, že já si nenechám ujít příležitost, abych mohl protáhnout tu tvou prdelku," mrkl na něj a zmizel.
Naruto si jen povzdychl, poté také vstal a oblékl se. Začínal si uvědomovat, že jeho obavy se začaly naplňovat. Chtěl být se Sasukem co nejvíc a na jejich společné večery se doopravdy těšil. Celý den čekat bylo pro něj utrpení a ani tréninky, které Jiraya začal kupodivu poctivě umožňovat, už Narutovi na radosti moc nepřidávaly.
"Můžu s tebou mluvit?" zarazil ho v půlce chodby.
"Hn," pokrčil jen rameny a vydal se za ním do jeho pokoje.
"Tak co potřebuješ?" zeptal se otráveně a opřel se o stěnu vedle dveří, zatímco druhá osoba si sedla na postel.
"Kampak to každý večer mizíš?"
"Ty sis všiml?"
"Toho by si nevšiml jen slepý," protočil oči v sloup.
"Do toho ti nic není," povzdychl si jen a chytil za kliku dveří, naznačil tím tak, že se chystá k odchodu.
"Myslíš, že nevím, že chodíš za ním?"
Sasuke se zarazil, jak to kruci…
"Musím říct, že ten blonďák je opravdu k sežrání. Nedivím se ti, že se ho nemůžeš nabažit, a proto si ho ještě nepřivedl sem."
"Jak to víš?" zavrčel jen Sasuke a otočil se zpět k němu.
"Viděl jsem vás," pokrčil jen rameny.





super část