"Podle jakého plánu?" vykulil oči.
"Už brzo se to dozvíš," pokrčil jen rameny.
"Ale to říkáš pořád, o co tady ksakru jde? Copak nevíš, že mě Pein může teď jednoduše prásknout? A jak to, že je za mřížemi?" začal panikařit.
"Neboj, ty za mřížemi neskončíš, no a řekněme, že jsem jim dal typ, kde by mohla být minimálně polovina těch ukradených věcí," řekl ledabyle, zatímco Naruto byl na pokraji zhroucení.
"Ale, jak si můžeš být tak jist…" nedořekl, protože ho Itachi umlčel polibkem.
"Prostě mi věř," zašeptal mu a čelem se opíral o to jeho. "Nějak to prostě dopadne."
Naruto seděl nervózně na gauči a bubnoval prsty do skleněného stolku, který stál u něho. Čekal, až se každou chvíli rozrazí dveře a do nich vtrhne policie. To ticho kolem ho ničilo, a tak si pustil televizi. Na každým programu však dávali jen zprávy.
"Co se může dít tak zajímavého?" podivil se a nechal je tedy tam.
Na obrazovce zrovna hovořil černovlasý moderátor s brýlemi na očích.
"Jak už víte, velký Pein byl dopaden za organizování loupeží Liščího zloděje a jiné podvody. Ale kdo je tedy onen Liščí zloděj? Japonská policie překazila včera jednu z jeho dalších loupeží. Cílem bylo Anubisovo zlaté kopí. Policie dostala typ od anonymního informátora a od včerejška Liščího zloděje pronásledovala. Více se již dozvíte od naší reportérky Yamanako Ino," dokončil a Naruto s vytřeštěnýma očima sledoval zprávy dál.
"Hlásí se vám Yamanako Ino s mluvčím japonské policie Narou Shikamarem," oznámila divákům.
"Jak tedy probíhal hon na Liščího zloděje a jak skončil?" položila mu otázku.
"Bylo to velice problematické. Liščí zloděj byl opravdu mrštný a podařilo se mu omráčit spoustu policistů. Nejprve nám uprchl a ujel na ukradeném motocyklu. Pronásledovalo ho deset policejních aut a vrtulník. Jemu se však dařilo uniknout i přes policejní zátarasy. Trvalo sedm hodin, než se nám ho podařilo dopadnout."
"A kdo je tedy oním Liščím zlodějem?"
Na obrazovce se objevila fotografie rudovlasého mladíka, s tetováním znaku lásky na čele a světle zelenýma očima.
"Jeho jménem je Sabaku no Gaara. Osmnáctiletý student místní střední školy," objasnil.
"A existuje jasný důkaz, že je to doopravdy on?"
"Pein to sice popírá, avšak jsme u Gaary našli stejné plány jako u Peina v počítači. Peinovu vizitku a různá všelijaká zařízení."
"Ale proč by Pein popíral svého vlastního zaměstnance? Nestáhl ho sebou?"
"Gaara tvrdí, že byli milenci. Probíhají další výslechy, jak Peina, tak i jeho zaměstnanců."
"Děkuji za zodpovězení otázek a nyní se opět přemístíme do studia," usmála se blonďatá reportérka.
"Děkujeme za objasnění," poděkoval moderátor ve studiu. "Samozřejmě i nadále budeme sledovat případ Liščího zloděje a budeme vám podávat informace a nyní už Inuzuka Kiba a sport…" Naruto vypnul televizi.
Seděl jen zaraženě hledět, teď na již zčernalou obrazovku a vůbec ničemu nerozuměl. Po chvilce se zvedl a šel do ložnice, kde ležel Itachi na posteli a četl si nějakou knížku.
"Kdo je Sabaku no Gaara?" zeptal se Naruto a starší z bratru Uchihových vzhlédl.
"Jeden zlodějíček," odvětil jen.
"Proč s tímhle vším souhlasil? Vždyť za nic nemůže a teď dostane doživotí," zakroutil nevěřícně hlavou.
"To bys chtěl shnít v base snad ty?" ptal se stále klidným a neměnným tónem. Naruto z toho byl zmatený, to je mu snad jedno, že v base bude sedět prakticky nevinný člověk?
"To ne, ale není to fér. Nechápu, jak mohl souhlasit," řekl zamyšleně. Itachi poklepal rukou na místo vedle sebe. Blonďáček tedy přistoupil k posteli, a poté si na ní lehl a schoulil se blíž k Itachimu.
"Gaara byl obyčejným zlodějíčkem, který kradl pro svou zábavu. Měl rád nebezpečí a rád riskoval. Když jsem začínal jako agent, dostal jsem jeho případ. Podařilo se mi ho ihned dopadnout. Když jsem ale zjistil, že je to ještě mladý kluk a navíc, že je vážně nemocný, bylo mi ho líto. Trpí vzácnou nemocí, která napadá jeho tělo. Nijak se moc neprojevuje, ale člověk kvůli ní nemůže moc spát a jednoho dne prostě jen tak napadne srdce a ten člověk zemře. Gaarovi tenkrát zbývaly pouhé dva roky života. On chtěl jen žít a bylo mu jedno, co se s ním stane. Nechal jsem ho tedy jít a dokonce mu platil velice nákladnou léčbu, kvůli které vlastně kradl. Stali se z nás dobří přátelé. Celou tu dobu mi to chtěl nějak oplatit. Zbývá mu asi tak pouhý měsíc života."
"Ale jak? Kdy jsi ho kontaktoval? Kdy jsi to všechno naplánoval?"
"Když jsem přišel na to, že jsi Liščí zloděj, musel jsem začít jednat. Bylo mi jasné hned od začátku, že tě v tom nenechám, že tě nepošlu do vězení. Byl jsi v bezvědomí a já se cestou zastavil u telefonní budky na odlehlém parkovišti. Zavolal jsem Gaarovi a řekl mu svůj plán. Chvíli nad tím přemýšlel, soudě podle ticha v telefonu, ale nakonec souhlasil. Když jsi utekl, nasedl jsem na nejbližší let a ještě než letadlo vzlétlo, poslal jsem mu e-mail s mým plánem."
"A co Pein? Pochybuju, že jim neřekne o tom, že jsem Liščím zlodějem já."
"Těsně předtím, než tam dorazila policie, přišel Peinovi dopis, který ho varoval a vyhrožoval mu. Pein se za pomocí svých vlivných přátel, právníku, či jestli chceš za pomoci svého bohatství, dostane ven dejme tomu za dvacet let, místo aby ve vězení hnil celý život. Kdyby se však dostaly na povrch všechny zločiny, které spáchal, už by mu nepomohlo ani to."
"To nechápu. Jak můžeš znát všechny jeho zločiny?"
"Pamatuješ na Iruku?"
"Samozřejmě," kývl Naruto.
"Iruka byl tajným agentem. Měl za úkol dostat se co nejblíže Peinovi. Všechno, co se stalo, bylo naplánované. Nikdy ho však nepustili do Peinovy kanceláře a nikdy nezjistil, kdo je Liščí zloděj. Iruka se tedy sblížil s Kakashim a nakonec se mu podařilo ukrást klíče a Kakashiho identifikační kartu, díky které se dostal do Peinovy tajné pracovny, kde objevil spousty plánů a ukradené cennosti. Všechno to předal na mou žádost mě a nikomu o tom neřekl. Iruka je velice loajální osoba. A je věrnější než pes. Slouží rodině Uchihů už několik let a je mým nejlepším přítelem," vysvětlil mu celý svůj plán.
"Takže to znamená, že jsem volný?" zašeptal blonďáček nadějně. Nemohl tomu uvěřit.
"Ano, pokud to Pein tedy neriskne a neprozradí tě."
"Ale ještě je tu můj otec," povzdychl si.
"Namikaze Minato? Je to tvůj otec, ten tě nenahlásí a Pein tvého otce také ne. Vlastně jsem s tvým otcem telefonicky mluvil a všechno mu řekl. Nevím, jakou dohodu tvůj otec s Peinem má, ale myslím, že Pein si moc dobře zváží své pro a proti, pro to, co by se stalo, kdyby tě prásknul."
"Ty jsi myslel opravdu na všechno viď?" uchychtl se Naruto.
"Dá se říct, že ano, ale je tu ještě jedna maličkost."
"Jaká?"
"Odjedeme odsud pryč."
"Ale co tvá práce?"
"Dal jsem předevčírem výpověď."
"Ale tak nikdo nepozná, že to ty jsi zodpovědný, za dopadení Liščího zloděje."
"To nevadí Naruto, já si slávy už užil dost. Navíc, bude lepší, když odjedeme. Agenti a policie nejsou tak hloupí a brzy si dají dohromady spojitosti mezi tebou a Peinem a tebou a mnou. Pojedeš tedy se mnou?"
"Samozřejmě," kývl Naruto.
"Miluju tě," zašeptal Itachi a převalil se z ničeho nic nad něj.
"Já tebe taky," odvětil Naruto, objal ho kolem krku a stáhl si ho blíž k sobě.
"Myslíš, že už na to přišli?" ptal se Naruto, když spolu seděli na pláži a užívali si zapadajícího slunce nad šumivými vlnami a přímořský vítr si pohrával s jejich vlasy.
"Je to možné. Začínám mít hlad, asi bychom se měli vrátit domů, co ty na to?" mrkl na něj a pomohl mu na nohy.
"Nápodobně," mrkl Naruto a zavěsil se do něj. "Děje se něco?" zeptal se Naruto, když viděl Itachiho zamyšlený výraz.
"Ne, jen je mi líto, že neuvidím Jirayův výraz, až na to všechno přijde," povzdychl si s blaženým úsměvem. Vešli do malé prosklené vilky, která stála na pláži a tvořila nyní jejich domov.
"Otevři Uchiho Itachi!" ozýval se hlasitý křik a silné bouchání na dveře. Ty se během chvilky rozrazily a vtrhla do nich ozbrojená policie. Začala šmejdit po domě.
"Nic pane, nikde nikdo, ale našli jsme tohle, je to pro Vás," podával mu jeden z policistů obálku s nápisem Jiraya. Ten jí ihned rozevřel a začal číst.
"Itachi!" zařval na celé město, div že nevysklil okna. Nasupeně pustil dopis na zem a pokynul svým kolegům, aby šli za ním.
"Pokud tohle čtete Jirayo, došlo Vám konečně, o co celou dobu jde. S politováním Vám oznamuji, že se již nacházím hodně daleko od Vás a žiji šťastný prázdninový život s koktejly a pravým Liščím zlodějem.
S pozdravem, Váš milovaný Itachi." Stálo na kousku papíru, jenž se válel momentálně na podlaze důkladně vyklizeného bytu.





há mám 1 komentík!!!Jinak je kawai část :p