Setřel si další zbloudilou slzu z tváře a dojel na letiště, kde džíp vyměnil za svou černou motorku značky Yamaha.
Během deseti minut byl už u Peinova sídla. Sundal si helmu z hlavy a zadíval se na ten ohromný dům.
Nevěděl, co přijde teď. Byl v pěkným průšvihu a přemýšlel, jak to Peinovi oznámit.
Itachi nasedl na nejbližší let zpět. V hlavě mu vířilo tolik myšlenek, ale všechny se týkaly pouze Naruta.
Samozřejmě mu ihned došlo, že Naruto půjde na prvním místě za Peinem. Věděl, že Naruto nemá moc času a taky věděl, že je v nebezpečí.
"To nemyslíš vážně!" vykřikl Pein a praštil pěstmi do svého pracovního stolu. Naruto mu právě řekl o svém neúspěchu a o tom, že byl odhalen. To, že oním agentem, který ho odhalil, je Itachi, si raději ponechal pro sebe. Nechtěl, aby se mu něco stalo.
"Bohužel myslím," odvětil Naruto.
"V tom případě nemám jinou možnost," povzdychl si Pein. "Bude tě škoda."
"Kakashi! Iruko!" zavolal na dva muže stojící před dveřmi do jeho kanceláře.
"Hai,! Vešli dovnitř a přešli k blonďáčkově. Ten se však nehodlal jen tak vzdát, a když ho Kakashi chytil za rameno, přehodil ho dopředu a švihl s ním o zem. S Irukou se pak začal prát pěstmi a kopanci a o chvilku později se opět přidal i Kakashi.
Šedovláskovi se nakonec povedlo Naruta pevně chytit a Iruka nalil na kapesník chloroform, přitiskl ho blonďáčkovi k ústům a chvíli počkal, než se Naruto přestal zuřivě bránit a cukat sebou. Kakashi si ho přehodil přes rameno a spolu s Irukou ho naložili před domem do auta a rozjeli se na odlehlé místo nedaleko za městem.
Naruto se začínal probírat. Byl svázaný a ležel na zemi. Kolem byly pouze stromy lesa, který moc dobře poznával.
"Tak už ses probral Růžneko?" zeptal se posměšně Kakashi.
Naruto se na něj jen zamračil. Uričtě by mu řekl i nějakou peprnou nadávku, ale to by nesměl mít přes ústa izolepu.
"Byl jsi dobrý žák Naruto. Úplně ve všem jsi mě předčil, ale teď bohužel zemřeš. Rozkaz je rozkaz," povzdychl si Kakashi a přejel po Narutově tváři pistolí. Poté ji přiložil i k jeho spánku.
"Ihned na to zapomeň a odhoď zbraň," řekl s ledovým klidem kdosi za nimi.
Kakashi se otočil a spatřil Itachiho, jak drží Iruku pod krkem a míří mu pistolí u hlavy.
"A proč si myslíš, že to udělám?" pozdvihl tázavě obočí šedovlásek.
"Protože jestli to neuděláš, tak to tvůj milenec koupí."
"A to si vzal jako kde, že jsme milenci? Mě na tom muži vůbec nezáleží," ušklíbl se.
"Neřekl bych. Sledoval jsem vás a viděl, jak se k sobě máte, a když jsem ho teď přivedl s pistolí u spánku, mihl se ti v očích strach," vysvětlil mu správnost své domněnky. "Takže odlož tu zbraň a tvému milenci se nic nestane."
Kakashi chvíli přemýšlel, a nakonec začal zbraň pokládat na zem. Přitom skoro neznatelně mrkl na Iruku, který mu mrknutí taktéž oplatil.
Během chvilky hnědovlásek praštil Itachiho do břicha. Ten ho ihned pustil, a než stačil cokoliv udělat, Irkua se přikrčil a Kakashi vystřelil. Uchiha se jen tak tak vyhnul. Tentokrát už nezaváhal a taktéž po Kakashim vystřelil. Zasáhl ho do nohy a šedovlásek spadl na zem.
"Rozvaž ho," přikázal Irukovi, na kterého opět mířil zbraní a střídavě na Kakashiho, jemuž zabavil pistoli.
Naruto byl v mžiku volný a Itachi mu pokynul, aby ty dva svázal.
"Pomož mi s nimi."
"Ale, co chceš dělat?"
"Věříš mi?"
Naruto jen mlčky přikývl.
"Tak ti to vysvětlím později. Teď se mě na nic neptej a pomož mi."
"Stejně to stále nechápu," povzdychl si Naruto, když seděli v Itachiho autě a "balíček" vyložili před Peinovým domem.
"Jak jsem řekl, všechno se včas dozvíš," tajemně se pousmál.
"Vezeš mě teď na policii?" zadíval se na něj bezvýrazně Naruto.
"Samozřejmě, že ne hlupáčku," pousmál se na něj.
"Ale proč?"
"Když jsi ráno utekl z toho hotelu, nestihl jsem ti to říct. Když jsem se dozvěděl, že to ty jsi Liščí zloděj, začal jsem přemýšlet, jak se zachovat. Nakonec mé srdce porazilo mé chladné uvažování a já se rozhodl pro jinou verzi konce tvého případu. Rozhodl jsem se tě zachránit."
"Ale jak?"
"To je právě mé tajemství," mrkl na něj. "Jen mi důvěřuj."
Dojeli k Itachimu domů.
"Na, tohle si oblékni," hodil po něm modrobílou kostkovanou košili a džíny, aby se převlékl ze svého zlodějského oblečku. Blonďáček se už raději na nic neptal.
"Nakrájej prosím zatím papriku a rajčata a připrav chlebíčky," podal mu prkýnko a nůž. Naruto nad tím jen povytáhl nechápavě obočí, ale pustil se mlčky do práce, mezitím co Itachi vařil jakousi omáčku.
"Á, už jsou tady," pousmál se Itachi, když se ozval zvonek.
"Kdo?" byl zmatený Naruto, už doopravdy nic nechápal.
"Mí rodiče, bratr a dva kolegové," odvětil.
Naruto se cítil celý večer tak trochu nesvůj a hlavně vůbec netušil, o co jde, ale i přesto se zapojoval do rozhovoru a veselé nálady.
"Musím uznat synu, že sis vybral dobře. Naruto je skvělý společník a navíc je to Sasukeho kamarád," říkal s úsměvem Fugaku, když odcházeli domů.
"I my jsme se dobře bavili Itachi. Tak zítra v kanceláři," mávali mu blonďatý vyšší a hnědovlasý menší kolega.
"Dobrou," loučili se Itachi s Narutem.
"Co to mělo být?" byl zvědavý Naruto.
"Návštěva," potutelně se usmál.
"Fajn," rezignoval nakonec s pokrčením ramen a hlasitým povzdychem Naruto, když zjistil, že z něj doopravdy nic zatím nedostane.
"Itachi?" vykřikl ráno naléhavě Naruto, když se díval do novin.
"Co se děje?" zahuhlal s kartáčkem na zuby v puse a ležérně se opřel o futra dveří. Na sobě měl pouze černé tepláky, zatímco byl jeho blonďáček oblečen v jeho modrém volnějším tričku.
"Co to má znamenat?" podal mu noviny.
Titulek hlásal: "Pein zatčen!"
"Jeden z nejbohatších lidí našeho města, známí též jako Pein, byl zatčen za organizované loupeže Liščího zloděje. Dále čtěte na straně 5."





KAWAIII.


První komentář
Moc se to povedlo, já ci další díííl