Zamykal se před ním v pokoji, který se pro tento týden stal jeho útočištěm. Ale co bude po svatbě? To už nebude mít pokoj sám pro sebe, bude Maxovi patřit, nebude se mít kam schovat.
"Pusť mě Maxi!" zavrčel zuřivě, odstrčil ho od sebe a dal mu pořádnou facku.
"Jsi jako divé zvíře Ricku a to se mi opravdu líbí," řekl s úšklebkem.
"Pojď za mnou, něco ti ukážu," pokynul mu, aby šel za ním.
Rick chvilku váhal, ale nakonec se za ním přeci jen pomalu vydal.
Došli do zahrady, kterou si Rick, tedy kromě svého pokoje, zamiloval nejvíc.
Všude kvetly růže, všude bylo plno pestrobarevných motýlů a stromy se honosily obrovskými korunami se zdravě zeleným listím a byly posety spoustou šťavnatého ovoce. Vedla tudy upravená cesta, lemovaná na krátko střiženým, dokonale upraveným trávníkem, po které se právě Rick s Maxem upírali.
"Jsme tu," řekl s úsměvem a Rick spatřil uprostřed tohoto ráje obrovskou klec, ve které byl černý panter, kterého se svým otcem přivezli jako jeden z mnoha darů.
"Wild byl nezkrotným a velice nebezpečným zvířetem, ale teď…," vítězně se pousmál a švihl bičem "…je to to nejkrotčejší a nejpřítulnější zvíře."
Wild k němu přišel a nechal se Maxem pohladit po hlavě, dokonce i šťastně zapředl.
"Každý se dá zkrotit Ricku a ty nebudeš výjimkou. Já nesnesu odporu a vždy dostanu to, co chci. Já tě donutím mě milovat," řekl chladně.
"Možná, že mé tělo dostaneš, ale nikdy nade mnou nevyhraješ, nikdy mi nevezmeš mou duši, nikdy ti nebude patřit," odvětil pevně Rick.
"Však já si tě zkrotím."
"Marná snaha," stál si za svým pevně.
Seděli u večeře. V čele stolu seděl pán domu Daniel, po jeho levé ruce Carl, Rickův otec, a po jeho pravici Maxmilián, vedle něhož seděl Rick. K večeři se podávala pečená kachna s bramborami a oblohou.
Poklidný večer narušily rozražené dveře a uřícený sluha, který vběhl dovnitř. Co nejrychleji doběhl k Danielovi a něco mu zašeptal do ucha. Daniel zbledl a odložil příbor na talíř.
"Na město útočí piráti," prudce vstal. "Maxi, ty mi teď půjdeš pomoct shromáždit ty nejsilnější muže a tebe Carle bych poprosil, jestli bys nám nemohl propůjčit k boji Destiny," Max i s kapitánem kývli na souhlas.
"Otče, jdu s tebou," vyhrkl Rick, ale Carl zakroutil hlavou v záporném gestu.
"To v žádném případě Ricku, ty zůstaneš tady, pod dohledem Vincenta a Mortimera," poukázal na dva statn námořníky, kteří vběhli dovnitř, hned jak se dozvěděli o pirátech.
Rick neprotestoval. Věděl, že proti otci nemá šanci, ale v duchu nadával a klel.
Oba námořníci ho doprovodili k jeho pokoji a zůstali před ním hlídat, zatímco Daniel, Max a Carl se vydali čelit pirátům.
"To je pech, ani se toho nemůžu účastnit. Už si doopravdy připadám jako v kleci. Třeba mě ti piráti mohli zabít, konečně bych měl pokoj od toho arogantního nadržence Maxe. No když nemůžou zabít mě, mohli by aspoň jeho," pomyslel si s úšklebkem.
Pouhá hodina, co ve svém pokoji seděl na posteli, mu připadala jako věčnost. Zvenku bylo slyšet křik a výstřely. Nevěděl, jestli jsou ostatní v pořádku a připadal si tak bezmocný, když tu musel jen tak nečinně sedět a nemohl nic udělat.
Najednou se z chodby ozval zvuk tříštícího se nádobí a zuřivý křik jeho dvou strážců. Z hluku poznal, že nezvaný návštěvník se dostal už i sem, dovnitř tohoto domu, a že právě probíhá mezi nimi boj.
Ozvaly se dva táhlé bolestné a určitě i smrtelné výkřiky. Rick nemohl jistě říct, kdo z bojujících prohrál a tudíž přišel o život.
Ozval se klíč v zámku a klika se posunula směrem dolů. Rick ihned skočil po svém meči, který měl uložený v pochvě na dně skříně.
Dveře se rozevřely dokořán a dovnitř vstoupili dva mladí, ne o moc starší než on, neznámí muži. Když ho spatřili, jak je připravený k boji s mečem v ruce, ušklíbli se a bez váhání se do šarvátky pustili.
Rick dokonale uhýbal a vykrýval jejich útoky, avšak oba piráti byli silnější a hlavně bez cti pro poctivý boj. Podařilo se jim nakonec našeho hlavního hrdinu omráčit a svázat. Jeden z nich ho vzal do náruče a už ho nesli z domu pryč.
"Podívejte, odplouvají!" zakřičel jeden z námořníků Destiny z vyhlídkového koše.
Kapitán přemýšlel, jestli jejich loď pronásledovat, ale nakonec usoudil, že by to bylo dost pošetilé a nebezpečné. Rozhodl se tedy vrátit do Danielova domu.
Malý člun, se třemi pasažéry, s jedním hlídkujícím, s druhým pádlujícím a třetím v bezvědomí, se menší zátokou po moři blížil k obrovské lodi s černými plachtami.
Všichni dorazili v pořádku domů a jejich kroky ihned směřovaly nahoru po schodech. Už když vstoupili do domu, měli divný pocit.
"To ne," vydechl zaraženě Rickův otec, když spatřil dva ze svých mužů v kaluži krve na podlaze a ihned se bezmyšlenkovitě rozeběhl do pokoje svého syna. Maxmilián i s Danielem ho ihned následovali.
V pokoji byla spoušť, která byla důkazem nedávného boje.
Prohledali místnost od zhora dolů a následně i každé zákoutí zbytku domu, ale nikde ho nenašli. V jednom pokoji našli pouze vystrašenou služebnou, která se skrývala ve skříni. Ta jim ihned řekla od dvou mužích, kteří se sem vloupali a unesli pánova snoubence pryč.
Kapitán se sesul bezmocně na kolena k zemi. Takže jeho syna unesli piráti. Maxmilián zuřil a ihned rozkázal služebnou vyhodit za to, že se ani nepokusila zavolat pomoc, zatímco Daniel se jako jediný snažil zachovat chladnou hlavu a vymyslet, co bude dál.
Mezitím se Rick probudil na místě, kde to neznal. Namáhavě otevřel oči a chytil se z hlavu, kterou měl jako střep. Rozhlédl se kolem sebe a uviděl bandu cizích mužů, kteří na něj zvědavě hleděli.
"Kde to jsem a co po mně chcete?" vyhrkl ihned svou otázku.
"Jsi na Liberty, mé lodi," odvětil mu.
"Pořád jste mi neodpověděl, co po mně chcete," vyprskl nakvašeně a černovlásek se pousmál.
"Můžeš si vybrat," znovu se pousmál, "Buď chceme za to, aby ses vrátil výkupné, nebo chceme, aby ses k nám přidal a byl můj sloužící," pokrčil rameny.
"A co když se mi ani jedno z toho nelíbí?" tázal se Rick. K Maxmiliánovi se sice vrátit nechtěl, ale dělat sloužícího bylo pod jeho úroveň.
"Pak tedy rozhodnu za tebe."
"A jaké je tedy Vaše rozhodnutí?"
"No jelikož ses mi líbil již v ten den, co jste přijeli sem do Lukénie, tak si tě tu nechám, jako svého sloužícího," odvětil pobaveně.
"Nebudu nikomu dělat sluhu," odfrkl si Rick.
"V tom případě mám pro tebe ještě jednu nabídku. Pokud mě porazíš, nechám tě jít," hodil mu jeho meč a sám si vzal do ruky ten svůj.
Rick se to rozhodl risknout. Kdyby ho totiž porazil, nemusel by tu zůstat, a poté by mohl utéct, aniž by se to Max dozvěděl.
Začal tedy boj s meči, které o sebe navzájem cinkavě narážely.
"Nebyl jsi špatný, ale přeci jen jsi prohrál," vítězně se usmíval, když mu držel meč pod krkem a jednou nohou stál na jeho hrudi.





užasné ach miluji piráti juhu alespoň Rick už není se svým snoubencem
