close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jako člen anbu

28. srpna 2009 v 21:02 | terkic |  Jednorázovky-Naruto
Další jednorázovka no mno ehm... jak to říct no, prostě...."žili šťastně až do srmti" čekat nemůžete

Jako člen anbu

"A je po tobě ty anbu. Jak snadné je vzít ti život," zavrčel posměšně dlouhovlasý muž s jizvou přes celou pravou tvář a upřel svůj zrak na mladého muže s kočičí maskou pod sebou. Napřáhl svou katanu a seknul. Ozvalo se to známé "puf" a postava pod ním zmizela.
"Ale jak je to možné?" podivil se, když ucítil na svém krku ostří.
"Nikdy mě nepodceňuj," ozval se mu u ucha mírně chladný hlas a jedním tahem ruky sprovodil jeho majitel onoho muže ze světa.
Začalo se tam hrnout dalších asi padesát ninjů. Anbu se pod svou maskou jen pousmál a zmizel. Všichni ti muži se rozhlíželi kolem sebe. Najednou se kolem nich muž v kočičí masce neuvěřitelnou rychlostí prohnal a pár ranami svou zbraní bylo do pěti minut po nich. On tam mezi nimi stál jako pravý vítěz a zasunul svou katanu zpět do pouzdra.
"Polevil jsi v ostražitosti," ozval se mu zezadu u ucha pobavený hlas, objaly ho čísi ruce a rty ho políbily na šíji.
Mladý anbu zaklonil hlavu a nechával se hýčkat polibky na svém krku.
"V tvé přítomnosti ostražitý být nemusím," vzdychl a cítil, jak mu jeho partner zajíždí rukou pod vestu a následně i tričko. "Tady ne," zaprotestoval slabě, ale jeho milenec se nenechal odradit.
"Naruto?!" ozvalo se volání zbytku skupiny. Během chvilky byl jeho přítel od něj dál a asi do pěti vteřin dorazili ostatní.
"Mise splněna," otočil se Naruto na anbu, který ho ještě před chvílí objímal.
"V tom případě se můžeme navrátit do Konohy," byl slyšet z pod masky chladný arogantní hlas.

"Vše proběhlo tak jak mělo, nikdo nebyl zraněn," oznámil jejich hokage.
"Výborně Sasuke, je vidět, že udělat tě velitelem nebyla chyba, ale dobrý tah," odvětila mu Tsunade, on se jen poklonil a následně zmizel.

"Tak kde jsme to skončili?" objevil se znenadání před ním, v jejich bytě, a vtáhl si ho do náruče.
"Sasuke," zašeptal toužebně, když černovláskovy rty přejížděly letmo po jeho šíji.
"Vidím, že tě to nenechává chladným," řekl svůdně a svou rukou dráždivě přejel po rozkroku svého milence.
"Ah," vzdychl jen Naruto a blíž se k němu přitiskl.
Sasuke se sklonil k jeho rtům a donutil svým jazykem Naruta ke spolupráci. Za vášnivého líbání ho pomalu ale jistě směroval do ložnice, kde už zpravidla nenechávali zavřené dveře, tudíž byly i pro dnešek otevřené.

Povalil Naruta na postel a rychle z něj stáhl černé tričko, které měl na sobě a shodil ze sebe své veškeré anbu oblečení, krom kalhot. Svými rty laskal odhalenou, jemně opálenou kůži svého milence na krku a pomalu se posouval níž, přes klíční kost až k bradavce, kterou vsál do úst, jemně za ní tahal, a pak po ní kroužil jazykem. Blonďáček pod ním slastně zavzdychal. Sasukemu dělalo dobře, poslouchat Narutovy steny, věděl, že patří jenom jemu.
Stejně tak jako tu první, i druhou vzal do úst a i stejně si s ní pohrával. Svými polibky se přesunul opět o něco níž. Škádlil svým jazykem Narutův pupík a o chvíli později přejížděl kolem lemu jeho kalhot. Po malých kouscích je stahoval dolů i s trenkami a neopomněl při tom líbat i tuto nově odhalenou kůži. Schválně se vyhnul blonďáčkově naběhlému údu, a svými rty a rukama se přesunul na jeho stehna.
"Sasuke," zavzdychal Naruto a zaryl své prsty do prostěradla.
"Hm?"
"Prosím," zašeptal blonďáček.
"O co?" dělal nechápavého. Chtěl slyšet, jak škemrá, jak se doprošuje, aby ho vzal do úst, aby mu ho vykouřil. Bylo to chlípné, stejně tak jako on sám.
"Neprotahuj to," zasípal a na důkaz mírně pohnul boky k němu tak, že se jeho varlata dotkly Sasukeho rtů.
"Stále nevím co," pronesl ledabyle, prostě to chtěl slyšet.
"Sakra tak už mi ho vykuř!" vyjekl Naruto.
"A ták, proč si to neřekl rovnou," řekl pobaveně, zdvihl hlavu o trochu výš a konečně vsál blonďáčkovo mužství do svých úst.
Uzumaki zalapal po dechu a mírně se prohnul. Sasuke nasadil mučivě pomalé tempo. Líně hýbal hlavou nahoru a dolů a dráždil ho přitom svým jazykem. Naruto se pod ním chvěl a svíjel, byl v agónii rozkoše a přál si, aby Sasuke zrychlil, nemučil ho tak, chtěl dosáhnout vrcholu.
"Sasuke prosím," opět škemral, uvědomoval si, že dělá tomu zatracenému Uchihovi radost, že si s ním takhle hraje, protože ho to baví, že chce, aby prosil. Sasukemu přejel na tváři mírný úsměv a své tempo tedy zrychlil. Jeho ústa se pohybovala po celé délce blonďáčkova penisu a přiváděla tak jeho majitele k šílenství. Naruto vykřikl černovláskovo jméno a konečně došel vytouženého vrcholu. Sasuke polkl a ještě očistil Narutův penis od zbytků spermatu.

Uzumaki ještě chvíli svůj orgasmus rozdýchával, ale pak se postavil na všechny čtyři a vyšpulil na Sasukeho svůj zadeček. Nestydatě se mu tu nabízel a opět tím jen dokazoval, jak po Sasukem touží, že pro tuto chvíli je pouze v jeho moci. Černovlásek si klekl blíž za něj. Přejížděl prsty od ramen až po páteři dolů k jeho rýze a znova. Sklonil se k němu a to samé dělal svými polibky. Líbal ho na ramenou a mezitím svým prstem kroužil kolem jeho otvoru, potom s ním do Naruta pronikl a pohyboval s ním dovnitř a ven, to samé udělal i s dalšíma dvěma. Když si myslel, že je blonďáček už roztažený akorát, že je připravený na jeho vpád, vytáhl je a stáhl ze sebe zbytek svého oblečení. Naklonil se nad Naruta, otočil si jeho hlavu směrem k sobě a začal zaměstnávat jeho ústa vášnivými polibky. Stiskl blonďáčkovy půlky a přitom do něj na jeden příraz pronikl. Skrz polibek se Narutovi vydral z úst bolestný výkřik. Sasuke chvíli setrval, odtáhl se od jeho rtů, a poté se začal pohybovat. Narutovy vzdychy se mísily s těmi Sasukeho. Přidržoval se křečovitě okrajů postele, slastně sténal a jeho páteř se prohýbala v návalu slasti, která jím projížděla. Sasukeho rty se opět tiskly k jeho zádům a když cítil, že již brzy dojde vrcholu, přidržoval Naruta pouze jednou rukou a tou druhou vepředu zpracovával blonďáčkův znovu se týčící úd. Se slastným výkřikem naposledy přirazil a vyvrcholil. Ještě párkrát zapohyboval rukou nahoru a dolů a i blonďáček došel dnes již druhého orgasmu.

Sasuke se z něj vysunul a svalil se zadýchaně vedle Naruta, kterému se už když ho pustil, podlomily ruce a nohy, na postel.
Blonďáček se přetočil na bok a víc se přitiskl v menším klubíčku k Sasukemu, který přes jeho krk přehodil ruku a druhou měl pod hlavou.
"Sasuke?" zašeptal Naruto po chvilce ticha.
Zaznělo jen jeho typické: "Hm?"
"Proč jsi vlastně se mnou?" zeptal se na otázku, která ho tížila už od začátku jejich tří měsíčního vztahu, ale zatím nenašel odvahu se ho na to zeptat. Až dnes, kdy už mu to nedalo a musel se na to prostě zeptat.
"Co je to za hloupou otázku?" otočil se na něj Sasuke s pozdviženým obočím.
"Mě hloupá nepřijde, mohl bys mi tedy odpovědět?"
Sasuke pouze mlčel, což Naruta štvalo a nejvíc ho naštvalo, když si ten Uchiha ještě k tomu všemu lhostejně zavřel oči a chystal se spát. Prostě ho ignoroval a nechal jeho otázku vyznít do větru.
"Aha," řekl jen uraženě Naruto, sundal ze sebe jeho ruku a vstal.
"Co to děláš?" otevřel Sasuke oči a otočil se na něj.
"Jdu pryč," zavrčel jen a začal se oblékat.

Když už byl oblečený a stál u dveří, zadíval se ještě Sasukeho směrem.
"Proč to vlastně tajíme? Proč se mnou jsi? Je to jen kvůli sexu, že jo," povzdychl si.
Opět se mu nedostalo žádné odezvy, Sasuke prostě jen mlčel.
"Fajn," s tímto Naruto práskl dveřmi a už ho nebylo.

Černovlásek ležel na posteli. Nedělal si z jeho popuzení hlavu, věděl až moc dobře, jaký má na Naruta vliv. Samozřejmě že toho Usurantonkachiho miloval, ano tahle přezdívka ho nepřešla ani po letech, ale on je přeci jen Uchiha, nedává jen tak city najevo a Naruto to ví, jen prostě očekává nemožné. Stále věří, že jednou mu to prostě Sasuke řekne. Trpce si uvědomoval, co k němu cítí, uvědomoval si, že ačkoliv nechtěl, tak se z pouhého chtíče a touhy po jeho těle, stala i závislost na jeho přítomnosti v životě. I když sám se nesmál, byl šťastný, že se směje on, že mu září oči nadšením, a že i přesto, že je jedním z anbu, nedokázal se zbavit té své dětské ztřeštěnosti.

Ze zamyšlení nevědomky usnul a probralo ho až tiché šátrání a šustění ve skříni. Otevřel své oči barvy noční oblohy a zadíval se na toho, kdo ho z poklidného spánku vytrhl.
"Kam se chystáš?" zeptal se, když viděl, že se jeho partner převléká do svého anbu oblečení.
"Mám misi," odvětil jen.
"Ještě se stále zlobíš?"
"A měl bych?" pronesl lhostejně a zamířil ke dveřím, stiskl kliku, ale byl zaražen Sasukeho slovy.
"I když možná nedávám své city vůči tobě nějak extra najevo, miluju tě Naruto a to se nezmění. Dávej na sebe pozor Usurantonkachi, protože když zemřeš, skončí tím i můj život," řekl Sasuke chladně, ale tak pravdivě.
Naruto tam ještě chvíli ztuhle stál. Nemohl uvěřit tomu, že to Sasuke dokázal, že se vyjádřil i slovy a nejen svými činy. Když přestával doufat, že se toho nedočká, dočkal se. Pod maskou se mu rozlil úsměv a on vyšel ze dveří.

Sasuke věděl, že mu bylo odpuštěno. Řekl to, co doopravdy cítil, Naruto dosáhl toho, čeho chtěl. Dosáhl dvou slovíček z jeho úst, z úst Uchihy.

Naruto se potichu pohyboval po stromech. Lehce je přeskakoval a snažil se zachytit jakoukoliv čakru. Dostal se až ke svému cíli. Spatřil bandu mužů a na zemi unesenou černovlasou dívku, kterou měl zachránit. Zdálo se mu to jako velice jednoduchá mise, ani nevěděl, jak moc těžké to ještě bude.

Sasuke seděl na okenním parapetu, s jednou noho pokrčenou a druhá mu volně visela ven z okna.
"Jsi jako to slunce Naruto, dáváš lidem naději na krásný den. Když zaleze, je den stejně pochmurný, jako když tu nejsi se mnou," napadaly Sasukeho sentimentální myšlenky. "Dávej na sebe pozor Usurantonkachi," povzdychl si.

Blonďáček se z nenadání objevil u nic nečekajících mužů a během chvilky je zneškodnil pomocí svých pěstí, kopů a katany.
"Bylo to až moc lehké na misi typu A," zarazil se a velice opatrně došel až k nehybné dívce," sehnul se k ní a …
"Doufám, že pako jako ty je v pořádku. Cos to se mnou udělal Naruto, nikdy jsem neměl potřebu někoho bez povinnosti chránit a za tebe bych dal i svůj vlastní život. V myšlenkách na tebe se ze mě stává sentimentální blbec. Kam jsi to dospěl Uchiho."
Dívka na něj otevřela oči, a hned jak se jí do nich podíval, už se nacházel v temném prostoru. Nacházel se v jiném světě, chycen Mangekyou sharinganem v genjutsu.

Sasuke měl takové divné tušení, že se něco děje. Vlastně ho měl už na začátku mise. Ani se Naruta nezeptal, o co se jedná. Nemohl si pomoct, a tak se vydal za Tsunade.
Hokage mu popsala zdánlivě jednoduchou misi, i když byla typu A, ale nebyl by to Sasuke, aby mu na tom něco nesedělo.

Z blonďáčkových úst se ozývaly bolestné výkřiky. Jeho tělo se zmítalo pod ostřím, které probodávalo zas a znova jeho tělo. Pocit beznaděje a úzkosti prostupoval celým jeho tělem. Chtěl být silný, vydržet, ale nešlo to. Nakonec přeci jen vyhrála touha po smrti. Jeho vždy tak silná vůle byla zlomená a on škemral o vysvobození z té neskutečné bolesti, z té noční můry, kterou mu ten člověk způsoboval. Prosil ho o smrt, chtěl se co nejdříve stočit do klubíčka, do její ochranné chladné náruče, do místa bezpečí, kde mu už nikdy nic neublíží. Už nestačila ani myšlenka na osobu, jenž miloval, ke které by se mohl vrátit. Tak moc byl bezmocný, zlomený, taková to byla bolest.

"Opravdu si to přeješ? Opravdu tě mám ušetřit další bolesti? Opravdu ti mám vzít život?" ptal se ho posměšně chladný hlas.
"Prosím," škemral blonďatý anbu svíjející se v křečích na zemi.
"Víš, jsem opravdu naštvaný za to, že jsi mi ukradl mého bratříčka, ale zase na druhou stranu tě obdivuji. Vydržet tak dlouho mučení v mém genjutsu. Stačí minuta na to, aby se z toho člověk zbláznil, aby škemral, ale ty ne. Tys musel trpět celou půl hodinu. Jak obdivuhodné," šeptal mu do ucha a navrátil ho do reality.
Držel mu kunai pod krkem a poslouchal jeho zrychlený dech. Narutovi bylo na omdlení, chtělo se mu zvracet, chvěl se a jeho čelo zmáčely kapičky potu.
Itachi stáhl jeho anbu masku a natočil si ho čelem k sobě. S výsměchem se mu díval do vystrašených modrých očí.
"Vlastně, nedivím se, že se ti ho povedlo získat. Ten andělský zevnějšek, ty blond vlasy," pohladil ho po nich, "ta jemná tvář," dotek na ní, "ty oči a ty rty," přejel po nich ukazováčkem. "To vše určitě skrývá ohnivý vnitřek tvé duše."
"Okamžitě ho pusť!" ozvalo se znenadání z větve jednoho stromu. Z toho hlasu nebylo slyšet vztek, strach či cokoliv jiného, jen prostě klid a obvyklou aroganci.
"Á Sasuke," řekl nadšeně a opět byl Naruto zády k němu a on mu s radostí jako předtím držel pod krkem lesklé ostří. "Vidíš Naruto, on pro tebe přišel," zašeptal blonďáčkovi do ucha a olízl mu tvář.
"Tak rád tě vidím," pousmál se.
"Koukej ho pustit, je to jen mezi námi dvěma," stále zachovával neobvyklý klid.
"Ne, ne, ne," zakýval ukazováčkem volné ruky v záporném gestu. "I on je toho součástí. Od té doby, co mi tě vzal, se do toho plně zapletl," zahyhňal se.
Sasuke se mírně zamračil, vůbec nechápal, kam tím Itachi míří.
"Už nikdy na něho nesáhneš Naruto, už nikdy ho nebudeš mít v objetí, nevtiskneš vroucí polibek. Smůla co?" řekl posměšně. "Sbohem sladký Naruto, krásné sny," znovu zašeptal, vtiskl mu polibek na čelo, a pak jedním tahem ukončil jeho život.
Blonďáček se skácel na zemi. Jeho duše se již nenacházela v jeho těle. Odešla z něj, vytratila se a Naruto se propadl do chladné náruče smrti.

Itachi se strašlivě smál a díval se, jak jeho bratr zareaguje. Ten pouze seskočil ze stromu a došel k blonďáčkově tělu. Zadíval se na něj, a pak se otočil zpět na Itachiho.
Staršího z Uchihů překvapilo, že se na něj Sasuke dívá s kamennou tváří pomocí svého sharinganu. Nedokázal z ní vyčíst nic. Nacházela se na ní jen kamenná nepropustná maska, nevyjadřující nic.

"Měl jsem tě zabít už tenkrát," pronesl klidně Sasuke.
"Ale nechal jsi mě jít," pokrčil jen rameny.
"Byl jsem bláhový."
"Ano, ale to už nezměníš," ušklíbl se. "Dnes zemřeš pošetilý malý bratře, nesnesu, aby se opakovalo to, co do teď. Když tě nemůžu mít já, nebude tě mít nikdo," povzdychl si.
"Pleteš se Itachi, to já budu ten, kdo ti dnes dá konečně na věčnost sbohem," pronesl s mírným úšklebkem a vytáhl svou katanu.

Strhl se boj mezi dvěma bratry. Krev proti krvi, sharingan proti sharinganu, katana proti kataně. Jedni z nejsilnějších ninjů, ze stejné rodiny, stanuli proti sobě a pustili se v nelítostný boj na život a na smrt. Na boj, z něhož jeden z nich nevyjde živý. Jednoho z nich si sebou odnese smrt. Jednoho z nich bude život navždy ukončen.

"Říkal jsem, že to budu já, kdo ti dá dnes naposledy a navždy sbohem. Sbohem bratře," sklonil se nad ležícím těle a dal poslední ránu.
Poté přešel k Narutově tělu. Mlčky ho vzal do náruče a nesl do jeho rodné vesnice, do vesnice, jejímž hokagem se chtěl stát.
Prošel jejími branami a vydal se směrem do Tsunadiny kanceláře. Všichni lidé jen tiše přihlíželi se sepjatýma rukama a z jejich očí se pomalu začaly řinout slzy.

Na pomníku padlých ninjů přibylo další jméno. Všude plno lidí v černém, konal se pohřeb. Tváře nejednoho člověka zmáčely slzy, ale on neplakal. Neuronil ani slzičku. Už dávno to neuměl, už dávno to zapomněl.
"Zase si mě neposlechl Usurantonkachi," povzdychl si Sasuke, pohladil dlaní jeho náhrobek a otočil se k němu zády.
Toho dne odešel opět z Listové. Odešel žít sám se svou bolestí. Potlačil vzpomínky, uzamkl je do nejtemnějšího kouta své duše. Zapomněl na blonďatého chlapce s očima barvy oblohy, Naruto Uzumaki už pro něj neexistoval. I přesto přese všechno, jakoby místo jeho srdce byla obrovská černá díra, která se už nikdy nezaplní.

 

26 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ebika tvé SB Ebika tvé SB | E-mail | Web | 28. srpna 2009 v 21:33 | Reagovat

Fajn-škyt-jak chceš-škyt*slzička*Tak tohle bylo tááák smutný, ale přitom  total nááádherný.
Chudík-škyt-chudík Naruto :-(

2 misuki misuki | Web | 28. srpna 2009 v 22:17 | Reagovat

užasné...:) a náhrený obrázky

3 Gel-chan Gel-chan | Web | 28. srpna 2009 v 22:27 | Reagovat

[1]: Mmoje slova x/ .. Moc se ti to povedlo, heee! Bacha Ebí .. já nebrečela xD.

4 ニキ Tökime ニキ Tökime | E-mail | Web | 28. srpna 2009 v 22:59 | Reagovat

Dobře,dobře hooodně smutnéé! Ale sakra Itachi vrah? Ne to nejde xD xD.. Dobře i tak je to úžasné! xD

5 Lilirose tvééé milující SBéčko Lilirose tvééé milující SBéčko | Web | 28. srpna 2009 v 23:05 | Reagovat

jéééééé to bylo opravdu nádhernýý... přesně takhle si představuju Sasukeho (ikdyž ho tak nikdy nenapíšu xD) no to bylo tak smutný *bude brečet*
KAWAII povídka :-D

6 Gaara z púšte Gaara z púšte | 28. srpna 2009 v 23:46 | Reagovat

ach jo  ??? tak to bolo dosť smutné  :-( dve vraždy behom chvíle  O_O a Sasuke to vzal po svojom  8-O fakt super Terkic no nemám slov  :D

7 Lilirose tvééé milující SBéčko Lilirose tvééé milující SBéčko | Web | 29. srpna 2009 v 0:48 | Reagovat

nnn nekoukala z nebe... jenom Naruto se Sasukem mu řekli kde je máma a ukázali na nebe .. no a tak Minato ukázal ze tam máma je (no tak dvouletý dítě néé.. nemůžou mu říct "No to víš Minato, mámu přejelo auto a teklo z krve jak z vola xD) :-D  :-D

8 petra2 petra2 | Web | 29. srpna 2009 v 10:12 | Reagovat

mooc hezké ale smutné.I tak moooooooc hezké :D

9 sasinka7 sb sasinka7 sb | Web | 29. srpna 2009 v 11:10 | Reagovat

hezké ale strašně smutné.Chudák Naruto! :-(

10 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 29. srpna 2009 v 11:22 | Reagovat

Bééé to bylo na mě moc T_T To bylo tak nádherné,terkic-chan T_T

11 Ayakashi Ayakashi | Web | 29. srpna 2009 v 12:08 | Reagovat

*brečí*

12 Yuuzuyu-chan_™ Yuuzuyu-chan_™ | Web | 29. srpna 2009 v 13:37 | Reagovat

Ahojky,pěknej blog nechceš spřátelit??

13 Naru ( konečně z5 i s Waííkem ) Naru ( konečně z5 i s Waííkem ) | 29. srpna 2009 v 15:21 | Reagovat

oooooooooooooh.....jako ze začátku jsem neměla páru kdo co dělá ale po 2 až 3 odstavcích už jsem zase v klidu bylo ... to takové.....nelítostné.....a Nádherné....gratuluji získáváš muj největší obdiv.....

14 Neki-chan Neki-chan | Web | 29. srpna 2009 v 21:28 | Reagovat

No ja sice nemam rada smutny konce, ale tohle byla nadhera jen tak dale jsi skvela :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

15 Kee-chan Kee-chan | Web | 29. srpna 2009 v 21:59 | Reagovat

wow... dóst dobrý...

16 Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D | Web | 30. srpna 2009 v 9:52 | Reagovat

to byl takovej doják  :-(  :-(  :-(
celý jsem to probrečela

17 Kuruka Kuruka | 20. prosince 2009 v 11:57 | Reagovat

Teda, to bylo fakt nádherný-já sice píšu v poslední době hlavně komedie, ale nade všechno zbožňuju depresivní povídky. Na tvůj blog jsem narazila úplnou náhodou, ale ode dneška jsem tu pečená, vařená!

18 Kyuury Kyuury | 21. prosince 2009 v 9:38 | Reagovat

Píšeš skvělý povídky

19 Christine Christine | Web | 25. srpna 2011 v 20:08 | Reagovat

Strašně smutné a přesto je to jedna z mála povídek tohoto směru u kterých jsem se nerozbulela.. Popravdě jsem ale čekala, že se Sasuke dobrovolně zabije sám... Já bláhová... :-?

20 Cora Kinzoku Cora Kinzoku | Web | 29. září 2012 v 15:57 | Reagovat

To bylo smutný... Ale jinak super povídka.

21 Domča Domča | Web | 15. ledna 2013 v 18:38 | Reagovat

Bože, bože, mám chuť plakať (mala by som prestať všetko tak prežívať)
poviedky krásna,smutná. Ja rada čítam smutné poviedky, sama také väčšinou píšem, ale keď sa jedná o Naruta a Sasukeho tak je to pre mňa ťažké... :D okej som prípad pre psychiatra :D

22 Nika Nika | 26. září 2013 v 0:54 | Reagovat

O_O Fňuk, to bylo smutné! :'( Ale jinak moc pěkně napsané.

23 Karin Karin | 22. ledna 2018 v 14:06 | Reagovat

Moc smutné. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama