close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chyť si mě-3.Část

16. srpna 2009 v 23:14 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Poslední předepsaná kapitolka:) pokusím se ještě tento týden vymyslet pokrčování, snad mi to půjde tak lehce jako doteď, no uvidíme:)


3.Část: Večírek

"Ahoj tati," pozdravil, když vešel do jeho kanceláře.
"Ahoj Itachi, ale co ty tu?" podivil se Fugaku a zdvihl oči od smlouvy, kterou právě pročítal.
"Nepřišla ti pozvánka od Peina? Na ten jeho večírek?" zeptal se.
"Ano přišla, ale proč se ptáš?" nechápal.
"Já jen, chtěl bych jít taky, teda pokud tam nebylo nějaké omezení."
"Stálo tam i s rodinou. Nechtěl jsem ti volat, myslel jsem si, že takové akce nesnášíš," pozdvihl zaraženě obočí.
"To ano, ale je pro mě důležité tam jít," pokrčil rameny.
"Nějaká práce?"
"Ano."
"A předpokládám, že mi o tom nesmíš nic říct."
"Ano," pousmál se.
"Sice stále nejsem nadšený z tvého rozhodnutí být agentem, ale respektuji to a ty to víš," povzdychl si Fugaku.
"Díky tati."
"Posaď se tu na chvíli. Máš vlastní život a doma už se sotva ukážeš, tak mi věnuj alespoň chvilku tvého času," požádal ho a Itachi kývl na souhlas.

Posadil se tedy do křesla naproti němu a bavili se o rodině, práci a všem možným. Itachi stihl dokonce dát svému otci i nějaké rady, které se týkaly výhodných a nevýhodných akcií, což vedlo k dalšímu rozhovoru o tom, proč se nechtěl stát zaměstnancem jeho firmy a později i jeho nástupcem.

"Nechápu, proč musel jeti i on," prskal jeho mladší bratr, když seděli jako celá rodina v limuzíně a jeli na večírek.
"To jsi na mě furt naštvaný bráško?" ušklíbl se.
"Ne, už jsem ti dávno odpustil," řekl ironicky.
"Ale no tak, byla to lehká děva toho největšího kalibru, je dobře, že je za mřížemi, tahala z tebe jen prachy na drogy a jiný svinstva. Copak to pořád nechápeš?" zakroutil nad tím nevěřícně hlavou.
"Za Sakuru naštvaný nejsem a nemusíš mi to pořád připomínat," protočil otráveně oči v sloup. Vlastně ho to stále štvalo, protože nikdy se nechoval jako větší hlupák a musel i uznat, že Itachi měl pravdu a udělal správnou věc.
"Tak co tě žere?"
"Nikdy se u nás neukážeš a navíc si mi slíbil, že mě vezmeš na střelnici a do budovy FBI a pořád si to neudělal," zamračil se a Itachi se rozesmál.
Sasuke na něj nechápavě zíral.
"Tak proto jsi na mě naštvaný," setřel si slzu. "Ty seš pořád ještě dítě, i když už ti je osmnáct."

Sasuke se znovu zamračil a zrudl vzteky.
"Ale no tak promiň bratříčku, byl to jen vtip. Slibuju, že tě na tu střelnici i na velitelství vezmu, a pak ti koupím ještě lízátko a půjdeme do ZOO," řekl s úsměvem.
"Jsi blb," procedil skrz zuby Sasuke a s mrmláním vylezl z limuzíny, která právě zastavila u jednoho z nejkrásnějších, největších a nejluxusnějších domů, které svět kdy viděl. U Peinova domu.
Itachi vylezl hned za ním. Oba jejich rodiče si jen povzdychli, a pak taky vystoupili.


"Páni, je to tu opravdu velký," musel uznat Itachi, když se rozhlédl po obrovské hale, ve které bylo spousta lidí v drahých oblecích a šatech.
Byla tu obsluha, roznášející pití a jednohubky a švédské stoly, které se prohýbaly pod obrovským množstvím vybraného jídla. Na jejím konci se nacházel bar, za kterým stál moc šikovný barman, který míchal různé drinky a předváděl triky s flaškami.

Itachi musel uznat, že to má Pein moc dobře připravené, a že to tu nakonec nebude zřejmě tak špatný.

"Á pan Uchiha i se svou rodinou," ozval se před nimi najednou hlas pána domu.
"Dobrý večer," pozdravil Fugaku a uklonil se mu, Pein udělal to samé
"Seznámíte nás?" zeptal se zdvořile rudovlásek a se zájmem si prohlížel jak Itachiho tak Sasukeho.
"To je má žena Mikoto a mí synové Itachi a Sasuke," představil je.
"Je mi ctí," znovu se s rukou na hrudi poklonil.
"Nyní mne omluvte, jdu se pozdravit i s ostatními hosty, doufám, že se vám můj večírek bude líbit. Přeji příjemnou zábavu," s těmito slovy odešel k další rodině.

Itachiho rodiče odešli ke švédskému stolu, Sasuke zmerčil nějaké své kamarády a samotný Itachi se vydal k baru, kde si objednal nějaký míchaný nápoj.

"Začíná mě to tu nudit," pomyslel si v duchu a nenápadně sledoval Peina, který jen stále bavil své hosty jako správný hostitel.

"Páni," slyšel obdivné povzdechy, a tak se otočil směrem, kam se právě upírala většina pohledů přítomných hostů.
"Beru to zpět," povzdychl si pro sebe, když spatřil jí dolů po schodech smyslného, asi tak osmnáctiletého mladíka s andělským vzevřením.
"Kdo je to?" zeptal se okouzleně barmana.
"To je Naruto, je to syn Peinova dobrého přítele Namikaze Minata, žije tu už tři roky," odvětil mu s úsměvem barman.

Itachi se na Naruta znovu okouzleně zadíval. Byl jím doopravdy učarovaný. Jejich oči se na malý okamžik střetly a Itachi se v nich s mírným příjemným mrazením v zádech na tu chvilku ztratil.

Asi po půl hodině se Itachi zvedl od baru a vrátil se zpět ke své rodině. Po nějaké době k nim zavítal i Sasuke a nebyl sám.

"Chtěl bych vám představit svého dobrého přítele Naruta, chodíme spolu do školy. Naruto, tohle je máma a táta, a tohle je můj bratr Itachi," představil je.
"Moc mě těší," pousmál se mile Naruto, což všechny, především Itachiho dostalo do kolen, a podal si se všemi ruku.
Když se setkal s tou Itachiho, projel oběmi mírný proud a rychle se pustili.

Itachi celý večer nemohl spustit z Naruta oči. Líbil se mu jeho úsměv, kterým častoval hosty, líbilo se mu jeho vystupování a ladnost, se kterou se pohyboval. Naruto byl pro něj prostě neodolatelným a Itachi nejednou za ten večer pocítil touhu, ho alespoň obejmout, či jinak cítit co nejvíc jeho blízkost a vědět, že v ten okamžik je tu jen pro něj. Přišlo mu to absurdní, neznal ho a už po něm toužil.

Bohužel ho v jeden okamžik ztratil z dohledu, a už ho nemohl v davu najít.


Staršího z bratrů Uchihových, začínala tahle snobská párty nudit. Začínalo ho to tam škrtit, a tak musel na vzduch. Vešel na terasu a spatřil to nejkrásnější, co mohl.

O kamenné zábradlí verandy se pod hvězdnou oblohou opíral blonďatý chlapec, jehož vlasy se ve světle měsíce třpytily a dostávaly zlatavý nádech.

"Myslel jsem, že zrovna ty budeš uvnitř a bavit se s hosty," řekl pobaveně a stoup si vedle něho.
"Nesnáším tyhle akce," povzdychl si, napil se ze své sklenky vína a zadíval se svým modrým, zkoumavým pohledem na Itachiho. "A co tu děláš ty?"
"Jsem na tom stejně, škrtilo mě to tam, musel jsem na vzduch," odvětil, nahnul si whisky, kterou si přinesl sebou a svůj pohled zaměřil na hvězdnou oblohu.

Oba celou dobu mlčeli a užívali si klidu a ticha jasné letní noci. Jejich oči se upíraly k obloze posetou hvězdami, na měsíc v úplňku a nakonec na ohňostroj, který zakončil pro Peina úspěšnou párty.

"Kdybys někdy chtěl, tak se ozvi," mrkl na Itachiho nečekaně Naruto a podal mu papírek se svým číslem. Poté bez jediného slova zmizel.

Itachi se uchychtl a zkoumal papírek ve své ruce. V duchu mírně, no dobře, nebudeme si nic nalhávat, obrovsky zajásal.


Když odcházel, ještě rychle pohledem zkontroloval různé alarmy a hlídače. Po celou tu dobu, co tu byl, si nehleděl jen Naruta, jak by se zdálo, ale také zvažoval, jak se sem později bez větších problémů dostat.

"Nashledanou," rozloučil se slušně, když mířil se svou rodinou ke vchodovým dveřím.
Jeho černé oči se střetly s těmi Peinovými oranžovo červenými, a kdyby se Pein zadíval pozorněji, spatřil by v těch Itachiho cosi podezřelého.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jutaki-Sb Jutaki-Sb | Web | 16. srpna 2009 v 23:41 | Reagovat

jůůůůj jůůůůj jůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůj! Miluju ItaNaru (myslím, že jsem to už milionkrát říkala!) Já ten pár prostě zbužňuju! užasný dílek!
vlastně celá tahle povídka je úžasná! už se těším na pokráčo!  :-D

2 Jutaki-Sb Jutaki-Sb | Web | 16. srpna 2009 v 23:41 | Reagovat

jééé jsem první!  :-D

3 kumikoo kumikoo | 17. srpna 2009 v 0:03 | Reagovat

je to další dobrá povídka těším se na pokeráčko..ITANARU FOREVER=*

4 tess tess | Web | 17. srpna 2009 v 0:18 | Reagovat

áááá. to prostě nemá chybu. věděla sem, že to bude stát za to. já se prostě hrozně těšim na další kapitolu.
tahle byla skvělá. líbila se mi itachiho reakce na naruta. ta neměla chybu. a taky to s tou zoo a lízátkem.

5 Zulík Zulík | 17. srpna 2009 v 10:27 | Reagovat

:-D

6 Gaara z púšte Gaara z púšte | 17. srpna 2009 v 10:36 | Reagovat

tak to lízatko a tá zoo ma dostala  :D tam som už nemohol  :D no vyzerá to zaujímavo...ale je to také...ahm...no...rýchle Terkic nemyslíš? :D hned mu dal číslo  :D

7 Ebika tvé SB Ebika tvé SB | E-mail | Web | 17. srpna 2009 v 11:22 | Reagovat

A tak vznikla láska jak trám :-D  :-D  :-D *Prozpěvuje si*Jen počkej Itači jen počkej!!!*Počkat není to z nějaké pohádky no když místo Itačiho dám zajíce, tak asi jo mno:-D*
Krásnýý díleček  žu aby byl další:-D

8 Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D | Web | 17. srpna 2009 v 14:49 | Reagovat

Itíku, i ty jeden!! :-D  :-D
Hele ale ten Narut se taky nezdá , takhle mu hned dát svoje číslo, i když, když je ti Itachi?? :-?
Kdo by odolal, že? :-)
Jinak chválím děvku Sakuru  :-D  :-D  :-D

9 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 17. srpna 2009 v 17:38 | Reagovat

ÁÁÁ rychle pokráčko prosíím tohle je fakt úžasná povídka ^^ Sakura děvka dobře jí tak xD

10 Naru ( konečně z5 i s Waííkem ) Naru ( konečně z5 i s Waííkem ) | 17. srpna 2009 v 21:56 | Reagovat

Heheheheeeeeeee.....(hooodně se jí to líbí)..heeeeeeeeeee.......(nemá slov)....heeeeee......(hodně perwerzně si představuje pokračko XD)

11 Kee-chan Kee-chan | Web | 1. září 2009 v 19:11 | Reagovat

wow... myslím, že zbytek si nechám na zítra, neboť bych se ukousala tou krásou každého dílu ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama