Jako první se objevila noha v dlouhých černých kalhotách a ve stejně tak černých lakýrkách. O pár vteřin později se objevil i její majitel.
Pingl zalapal po vzduchu, když spatřil středně vysokého blonďatého chlapce s očima barvy oblohy, oděného do velice drahého smokingu, který zvýrazňoval jeho celkem vypracovanou postavu.
Hned za ním vylezl stejně tak elegantní rudovlasý muž. Pingl se podivil počtu jeho piercingů v jeho obličeji, ale i přesto z něj čišila zvláštní krása a elegance, i jemu smoking, jenž měl na sobě dokonale padnul.
Oba se vydali dovnitř, za doprovodu obdivných pohledů i ostatních hostů a obsluhujících.
Posadili se k rezervovanému stolu a pustili se do zajímavé konverzace o vzácných exponátech.
Rozklepanou rukou jí přeci jen zapsala a s rudými tvářemi zmizela kdesi v kuchyni.
"Vidím, že u dívek jsi zřejmě velice populární," pousmál se rudovlásek.
"Ano, ale nezajímají mě," pokrčil rameny Naruto.
"Ano, to vím. Ale nedivím se jim a ani mužům, kteří po tobě touží," sjel ho pohledem.
"Kam tím míříš Peine?" prohlížel si znuděně svou sklenku červeného vína.
"Víš Naruto, vždycky jsi mě přitahoval, staň se mým milencem," navrhl mu Pein.
"Proto jsi mě pozval na tuhle večeři?" pozdvihl na to tázavě obočí.
"Dá se to tak říct," přiznal.
"Promiň Peine, ale nemíchám svůj pracovní a milostný život," odvětil klidně a pokrčil přitom rameny.
"Dal bych ti cokoliv, na co by sis ukázal a nejsem ani moc žárlivý," pohladil ho ukazováčkem po rameni.
Naruto se opřel o své ruce a s milým úsměvem se k němu naklonil.
"Jak jsem řekl, nemám zájem," sundal jeho ruku.
"Víš, kdybys nebyl ten nejlepší zloděj na světě a já si tě nechtěl udržet v dobrém pracovním vztahu, klidně bych si tě vzal násilím," řekl podrážděně.
"Jenže já jsme nejlepší zloděj a ty se mnou potřebuješ mít dobrý pracovní vztah," odvětil mu na to s úšklebkem Naruto, jak nejnevinněji mohl a napil se ze své sklenky.
Jakmile vešel, spatřil prostorný sál s luxusními sedačkami u prosklených stolů. Pánská obsluha tu chodila převážně v tangách či boxerkách.
Černovlásek se posadil k jednomu ze stolů, které byly nejblíže pódia, jak mu ještě poradil Orochimaru a u celkem pěkného hnědovláska si objednal whisky.
Ignoroval různé toužebné pohledy na svou osobu od všemožných mužů v místnosti.
Pohledy ustaly, až když se ztlumily světla a jedno obří zamířilo na pódium, na kterém se zrovna v obláčku dýmu objevila hvězda místního klubu.
Muž na pódiu měl dlouhé blond vlasy a krásné modré oči. Oděn byl do úplých černých kožených kalhot a černého krátkého tílka na jedno rameno, přes které měl černou koženou vestičku. Na hlavě měl čepici stejné barvy a na nohou vysoké červené kozačky na jehlovém podpatku.
Spustila hudba a on se začal svůdně kroutit do jejího rytmu. Pomalu ze sebe sundával oblečení a házel ho do publika, které nadšeně jásalo a tleskalo.
Jeho pohled upoutal právě Itachi, sedící v první řadě. Ukázal na něj na důkaz toho, že tančí jen pro něj. Svíjel se kolem tyče a odhodil i své kalhoty. Zůstal tam tak jen v černých tangách. Zahákl ukazováčky o jejich šňůrky, pak se zamyslel a s nevinným úsměvem ukazováčkem pravé ruky zahýbal v záporném gestu.
"Hm, ten by si taky mohl něco sundat. Mňam, vidíte to vypracované tělo?" ozvalo se v sále od jednoho z mužů a bylo slyšet souhlasné zamručení ostatních.
Za hlasitého: "Svlíknout, svlíknout…" jásajícího publika, se Deidara pousmál a začal černovláskovi rozepínat košili. Když byly knoflíky jeden do druhého rozepnuté, odhodil jí někam vedle a všem přítomným div netekly sliny, když spatřili tu dokonalou hruď, která jen hrála svaly.
I blonďák se jí zdál být okouzlený.
Zahákl Itachiho prsty o gumičky tang a dal mu tak pokyn, aby je stáhnul. Itachi poslechl a velice pomalu stáhl ten poslední kus halící blonďákovo tělo. Ten při tom zaklonil smyslně hlavu, aby tomu dodal na efektu.
Nakonec show, černovláska vášnivě políbil, nechal ho sebrat košili, kterou už si málem přivlastnil jeden z hostů a zatáhl ho za oponu pódia, a pak do jeho převlékárny, kde ho povalil na gauč.
"Tak to prr," zasmál se Itachi a odtrhl ho od sebe, když se mu blonďák přisál na hruď.
"Cože?" zdvihl hlavu, tohle se mu ještě nikdy nestalo.
"FBI Deidaro," pousmál se Uchiha a vytáhl svůj průkaz z kapsy u kalhot.
"Tak co po mě chceš," zchladl, oblékl se do županu a posadil se svému zrcadlu, kde si začal pročesávat vlasy.
"Co víš o liščím zlodějovi?" zeptal se na rovinu.
Deidara odložil kartáč a otočil se k němu.
"Proč bych o něm měl něco vědět?" povytáhl tázavě obočí.
"Třeba to, kdo je údajně jeho šéf, a protože mi to prozradil Orochimaru."
"To jsem si mohl myslet," ušklíbl se Deidara.
"Tak?"
"Tak co?"
"Řekneš mi, kdo je jeho šéf?"
"No," řekl zamyšleně a se zájmem si ho prohlédl. "Dobrá, ale jen proto, že jsi mě zaujal. Víš, zatím jsem nikoho tak sexy, jako jsi ty neviděl," pokrčil rameny.
"Díky za kompliment," uchychtl se Uchiha a pohodlněji se opřel o opěradlo gauče.
Deidara si k němu přisedl a lehl si do jeho klína. Itachi se začal probírat jeho vlasy a Deidara se rozpovídal.
"Jednou přišel šéf sem do klubu za doprovodu Orochimara a nějakýho zamaskovanýho kluka. Později jsem se dozvěděl, že je to právě liščí zloděj. Do tváře jsem mu neviděl a šéf s ním mluvil jen šeptem. Liščí zloděj ke mně po chvilce přišel a předal mi krásný přívěsek s diamantem, jako pozornost od šéfa. On si mě hýčká, ví, že jsem jeho největší hvězda," pousmál se.
"To je vše, co víš o liščím zlodějovi?" pronesl zklamaně a bezradně se plácl rukou do čela.
"Ano, a ještě to, že má sexy zadek," uchechtl se.
"Tak to jsem na něj zvědavý, když o něm všichni tak básní," pomyslel si Itachi.
"Kdo je tvůj šéf?"
"Ty to nevíš?" podivil se. "Pein přece," zasmál se.
Tohle Itachiho zarazilo. Pein byl ve městě nejvlivnější a nejbohatší osobou. Věděl, že své bohatství nezískal legální cestou, ale nikdo mu to nikdy nemohl dokázat.
"Díky za informace," sundal ho ze svého klína, oblékl si košili a chystal se k odchodu.
"Počkej, jak se jmenuješ?" zadržel ho Deidara.
"Uchiha Itachi," prozradil mu.
"Syn Fugaky a Mikoto Uchihových?"
"Jo."
"Tak proč děláš agenta, když jsi tak bohatej?" vykulil nechápavě oči.
"Protože na to mám hlavu a nesnáším nic nedělání," odvětil jen.
"Rád jsem tě poznal," mrkl na něj svůdně Deidara.
"I mě bylo potěšením," pousmál se Itachi a s těmito slovy odešel.
Když vytahoval klíčky, upadly mu a on je musel zdvihnout. Na zemi ho upoutaly noviny s článkem, jehož titulkem bylo: "Místní smetánka a její život".
Přečetl si ho a nakonec se pousmál.
"Už vím, jak se k tobě dostat," řekl si pro sebe, odemkl své auto a vyrazil domů.
"Večírek?" povytáhl překvapeně obočí Naruto, když zrovna ležel na gauči a hlavu si opíral o ruku.
"Ano, jen pro ty nejvlivnější a nejbohatší lidi z města."
"A proč mi to oznamuješ?"
"Protože tu bydlíš a budeš na večírku přítomen," zdvihl hlavu od knihy o nejvzácnějších diamantech světa, no dalo by spíš říct skoro celé jeho sbírky.
"Víš, že tyhle snobský věci nemusím," řekl otráveně Naruto.
"Bude tam spousta krásných a velice vlivných mužů. I když má nabídka stále platí," zavrněl, vstal od stolu a přisedl si k němu.
Blonďáček se na Peina svůdně usmál a přitáhl si ho k sobě za kravatu. Zadíval se na jeho rty, a poté po nich přejel svým jazykem. Rudovlásek vzdychl a Naruto pootevřenými ústy vklouzl dovnitř. Jejich jazyky se propojily ve vášnivém polibku. Pein položil Naruta na záda a rty se přesunul na jeho krk. Blonďáček se však začal strašně smát a odstrčil zmateného Peina od sebe.
"To si myslíš, že tak rychle měním své názory?" zasmál se Naruto.
"Víš, ty možná jsi sexy, ale jak jsem řekl, nemíchám osobní a pracovní život dohromady."
"Ty…"
"Ale no tak Peine, to jsem tě tak nažhavil?" řekl překvapeně a zadíval se k jeho rozkroku. "Ups, zřejmě jo," skousl si spodní ret pobaveně.
"Já z tebe zešílím," povzdychl si Pein a zajel si rukou do svým rudých vlasů.
Naruto se mu vymanil ze sevření, postavil se a jen nad tím pokrčil rameny.





Skvělá kapitolka :o) Tadle povídka vážně nemá chubu, těším se moc na pokráčko, které bude doufám hodně brzy :o)