Jako už tolikrát za ten den si smutně povzdychl a zadíval se na Kakashiho malou fotku, kterou vždy nosil při sobě. Pohladil jí jemně ukazováčkem pravé ruky a chvíli jí jen tak pozoroval. Z jeho oka na ten malý obrázek ukápla další slza. Vždy když ty slané potůčky svých očí zastavil, objevily se po chvíli další. Byl to jakýsi kolotoč bolesti a smutku, který se ne a ne zastavit, a z kterého nebylo cesty ven. Jeho rozjímání přerušilo letmé zaťukání na dveře. Naruto k nim otočil hlavu a napjatě poslouchal, co bude dál.
"Naruto?" Ozval se za nimi hlas jeho nejlepšího přítele.
Blonďáček znovu posmutněl. Co vlastně čekal? Že to bude samotný Kakashi? Že ho přišel navštívit a snad se mu i omluvit? Tyto myšlenky zněly zoufale, a také zoufalé byly. Naruto se utápěl v beznaději a Sasuke, který právě na dveře klepal, mu dokázal ulevit jen opravdu maličko. Bohužel to prostě nestačilo.
"Dále." Odvětil Naruto a setřel si slzy. Zadíval se s mírným, hraným úsměvem na černovláska, který právě vstoupil a zavřel za sebou dveře. Ihned došel k jeho posteli a posadil se vedle něj.
"Co se děje?" Zeptal se blonďáček.
Sasuke si ho starostlivě prohlédl.
"Měli bychom jít, za deset minut začíná trénink." Řekl opatrně a čekal na Narutovu reakci.
Naruto zbledl a snažil se utišit narůstající paniku, která se v něm hromadila.
"Deset minut, jen deset minut." Zašeptal blonďáček tak, že to Sasuke sotva slyšel.
"To bude dobré Naruto, jen klid." Odvětil mu Sasuke a objal ho kolem ramen. "Jestli tam nechceš jít, tak nemusíš, já tě omluvím." Snažil se ho přesvědčit.
Blonďáček jen mlčel.
"Naruto?" Oslovil ho znovu, když nereagoval
"Já půjdu." Řekl nakonec přiškrceně a pomalu vstal.
Oba dorazili na sraz s týmem s pouhým desetiminutovým zpožděním, k jejich úžasu tam už ale Kakashi byl. Bělovlasý ninja je pozdravil a svůj pohled nechával zabodnutý do Naruta, který ten svůj zabodával do země.
Celý trénink se na něj blonďáček ani jednou nepodíval, hlavu klopil k zemi, nebo se díval na své týmové partnery.
"Nyní na sebe budeme ve dvojicích útočit." Oznámil jim a Naruto začínal mít zlé tušení, kam tohle směřuje, a taky že měl pravdu.
"Sasuke bude se Sakurou a já budu s Narutem." Dořekl.
Sakura začala zvesela skákat div ne sto metrů do vzduchu, Sasuke nenávistným pohledem probodával Kakashiho, který se netvářil nijak určitě a Naruta zamrazilo a ztuhl, přitom měl stále sklopenou hlavu a neměl odvahu se zadívat šedovláskovi do tváře.
Obě dvojice se tedy postavili do svých bojových pozic. Sakura marně útočila na Sasukeho, který se jí s pohrdlivým úšklebkem vyhýbal a sem tam jí poslal bezchybnou ranou k zemi, zatímco Naruto se pouze chabě snažil útočit na Kakashiho, který jen uhýbal a vyčítal si, v jakém je Naruto stavu. Musel si bolestně přiznat, že ten kdo na něj teď útočí, rozhodně blonďáček není. Naruto byl vždy hyperaktivní a do boje se vrhal bezhlavě, zatímco tenhle ninja vypadal spíš jako oživlá mrtvola.
"No tak Naruto, soustřeď se přeci!" Kázal mu jako jeho sensei, blonďáček se však zastavil a stiskl ruce v pěst.
"Copak to jde?!" Vyjekl nakonec a po jeho tváři se začaly kutálet slané kapičky slz. Kakashi na něj zůstal jen s vytřeštěnýma očima stát. "Víš, pro tebe je to možná v pohodě a můžeš si žít v klidu dál, ale pro mě to rozhodně v pohodě není. Mě to zničilo, víš? Cítím se rozervaný na cucky, rozežírá mě bolest a beznaděj. A ty po mě ještě chceš, abych se soustředil? To je pro mě nemožné. Po tom všem, co mezi námi bylo, jsem si myslel, že mě pochopíš. Nebo jestli nechceš slyšet výmluvu na náš vztah, tak bys to měl alespoň chápat jako otec, nebo sensei. Možností máš hodně. Nemůžeš po mě chtít, abych se soustředil, protože mé myšlenky se točí jen kolem bolesti, kterou si mi způsobil a zoufalství, do kterého si mě uvrhl. " Vzlykl bolestně.
"Naruto…" Zašetpal Kakashi a aniž by přemýšlel, co dělá, přistoupil k němu, stáhl si svou masku, sevřel jeho tváře ve svých dlaních a přitiskl své rty na jeho. Blonďáček vytřeštil oči a nehýbal se. Sakura se na ně s očima navrch hlavy dívala a pomalu modrala, protože přestala dýchat a Sasuke si nenávistným pohledem měřil Kakashiho a v duchu mu sliboval pomalou smrt.
"Plesk!" Ozvalo se najednou a to zbývající dva členy týmu probralo.
Naruto tam zadýchaně stál s rukou stále ve vzduchu a rudý vzteky se díval na Kakashiho, který si právě držel rudý obtisk blonďáčkovy ruky na své tváři. Blonďáček jen s uslzenýma očima, plnýma bolesti, zakroutil nevěřícně hlavou a utekl. Sasuke se nadobro vzpamatoval a rozeběhl se za ním.
Kakashi tam chvíli jen tak zaraženě stál, a poté se rozeběhl za nimi. Tak na louce zůstala jediná růžovlasá kunoichi, která pro šok, který před chvílí zažila, nepostřehla, že všichni jsou pryč. Jenom tam prostě stála s pusou dokořán a probrala se až, když jí do pusy vletěla moucha a ona se začala dusit.
"Hej, kde jsou všichni?" Podivila se v duchu a rozhlížela se kolem sebe.
Naruto se po celkem dlouhém běhu zastavil. Stál na místě asi tři kilometry od cvičné louky. Tiskl k sobě pěsti a snažil se uklidnit narůstající hněv. Rty ho stále brněly a stále na nich cítil jeho polibek. Cítil ty jeho měkké hřejivé rty na těch svých.
"Jsi v pořádku?" Zeptal se ho Sasuke, který ho právě dostihl. Naruto nic neříkal, jen se bezmyšlenkovitě vrhl do černovláskovy náruče a vzlykal. Sasuke ho objal, konejšil ho slovy a hlazením po vlasech. Blonďáček se k němu tiskl, choulil se mu v náručí a připadal si ještě hůř, než když mu Kakashi řekl, že je konec. Nemohl se prostě utišit.
Sasuke najednou ucítil jeho přítomnost, Kakashi se k nim blížil. Černovlásek se proto rychle rozhodl jednat. Odtáhl od sebe na malý kousíček Naruta, zadíval se mu do těch modrých kukadel, ve kterých se momentálně nacházel tázavý a vyjevený pohled, pohladil ho něžně po líčku a políbil ho na rty.
Šedovlásek doběhl na místo a zůstal zaraženě stát, když viděl a to doslova Naruta v Sasukeho náručí, a jak se spolu ti dva líbají. V tu chvíli se i jeho svět rozpadl na tisíce malých kousíčků. V tuhle chvíli nevěděl, co má dělat, v tuhle chvíli uvěřil tomu, co mu Sasuke říkal. Nepomyslel na to, že by to mohla být past, tolik byl pro něj ten pohled bolestivý. Bez výrazu a bez jakýchkoliv myšlenek se od toho místa vzdálil.
"Sasuke, co-co to děláš?" Vyhrkl blonďáček a prudce ho od sebe odstrčil.
"Naruto já…" Nevěděl jak to vyjádřit. Naruto na něj vystrašené a ublíženě hleděl.
"… já tě miluju Naruto." Vyhrkl nakonec a blonďáčkovi poklesla čelist o pár centimetrů dolů.






áááááá po dlhej dobe mám prvý komentáááááár
ááááá do prdele
no a teraz to idem prečítať