close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Králové živlů-1.Část

24. července 2009 v 19:49 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
A je to tu:) nová kapitolovka přichází:) vystupují v ní postavičky z Naruta, avšak se neodehrává v jeho ninjovském světě, nýbrž v jakémsi kouzelném světě:) nějak mám na povídky, kde vystupuje Naruto v ne ninjovském světě nápady a líp se mi to píše:) no snad si to i přesto přečtete a snad se vám to bude líbit:) pár prozatím říkat nebudu, protože zvažuju dvě možnosti, ale rozhodně se z toho vyklube shounen ai a yaoi, páč já už sem moc zdegenerovaná na heterosexuální párXD


1.Část: Had a liška

Deštivou nocí a hřměním blesků se ozýval dětský pláč. Královna právě porodila syna a tiskla ho k sobě v náručí. Její manžel vešel do komnat a sedl si k ní na postel. Prohlížel si pyšně svého budoucího nástupce a políbil svou manželku na čelo. Královna se rozplývala nad miminkovskou roztomilostí a čiperností. Zlatavé blonďaté vlásky a krásné modré veliké oči dávaly jejímu děťátku andělský vzhled.
"Vítám tě na svět, můj malý Naruto," zašeptala šťastně a s úsměvem na rtech. Stáhla si pak z krku svůj zlatý medailon s ornamentem spirály a zavěsila ho svému synovi na krk. "Ať tě ochraňuje a přinese ti štěstí," věnovala Narutovi polibek na čelíčko, plný mateřské lásky a něhy.
Probíhala velkolepá oslava na počest narození králova syna. Jedlo se a pilo. Blonďatý chlapeček mezitím klidně spinkal ve své postýlce a královna odpočívala ve své posteli. Pokojem se mihl stín a královna se za zvuku dalšího blesku prudce posadila a vyděšeně těkala očima po pokoji. Opatrně vstala a pomalu se došourala k synově postýlce. Spatřila jeho klidnou tvářičku, pousmála se a jemně ho pohladila po líčku. Najednou jí někdo chytil dlaní ústa a probodl její křehké a od porodu ještě zesláblé tělo. Sesunula se k zemi a vyděšeným pohledem se dívala na obrovského hada, který držel teď již plačící dítě v pevném sevření svého ocasu. Královna volala o pomoc a volala stráže. Dva ihned vběhli do jejího pokoje a začali svými kopí na hada útočit, avšak on je bez sebemenších problémů zabil a vylezl oknem ven do deštivého počasí.
Po dalším královnině volání vtrhli dovnitř i další stráže v čele s králem. Ten polekaně poklekl ke své ženě a s voláním doktora si jí přitáhl do náruče.
"Náš syn, náš syn, ten had ho unesl…" naříkala tiše.
"To bude dobré Kushino, my ho najdeme, prosím tě vydrž," vzlykl zoufale a líbal svou manželku na čelo.
"Prosím, zachraň ho…" vydechla slabě naposledy a poté mu zůstala bezvládně ležet v náručí.
"Nééé!" nesl se snad celým palácem Minatův zoufale bolestný křik. Naposledy políbil svou ženu na ústa, zdvihl se a začal rozdávat rozkazy na dopadení hada.
Seběhli do stájí a rychle sedli na koně. Uháněli lesem a temnotu noci jim rozrážely blesky.
Obrovský had se plazil rychle lesem. Slyšel za sebou lidské hlasy a dusot kopyt koní. Schoval se do malé jeskyně a hluboko do ní dítě ukryl. Potom se proměnil do své lidské podoby, vyběhl ven a kouzly za sebou zametl všechny své stopy. Trvalo mu to jen chvilku, ale když se vrátil zpět do jeskyně, chlapec byl pryč.

Rezavá liška si to pelášila lesem, v tlamě uzlíček se spícím děťátkem. Nesla si ho k sobě do nory, nesla si ho jako potravu pro sebe a svá liščí mláďata. Už pár dní pořádně ani ona, ani její mláďata nejedla a to lidské mládě vonělo tak krásně. Byla to opravdu dlouhá cesta, ale konečně doběhla ke své noře a zalezla i s děťátkem dovnitř.

"Někde tu přeci musí být!" zahromoval Minato a rozhlížel se na svém koni všude kolem. "Rozdělíme se na čtyři skupiny, a pak se sejdeme tady!" rozkázal. Jeho muži kývli na souhlas a všichni se rozjeli do všech světových stran.
Blonďatý král se svou skupinou uháněl na svém koni lesem. Jediné co mu zbylo, byl jeho syn a nechtěl o něj přijít, teď byl pro něho vším. Navíc ten had mu zabil ženu, musel, musel jí pomstít.
"Naruto, kde jsi?" pomyslel si smutně. Ve tmě před sebou uviděl siluetu nějaké postavy, zpočátku si myslel, že je to žena, ale když přijel blíž, spatřil muže s dlouhými černými vlasy a bílou pletí.
"Kdo jste?" zeptal se ho přísně.
"Jen chudý pocestný jménem Orochimaru, který hledá suché místo, kde by mohl přespat." Odvětil muž slizky.
"A neviděl jsi tu obrovského hada?"
"Ne pane, ani malou zmiji," odvětil.
Minato si ho přejel ještě zkoumavým pohledem, ale poté se vydal dál na cestu.
Když byl král pryč, muž se zamračil.
"Musím toho spratka najít dřív, než ho najde on," zasyčel a přeměnil se opět v hada, jenž unesl malého prince.

"Našli jste ho?" ptal se s očekáváním Minato, avšak všichni jeho muži se sklopenými pohledy odpověděli v zápornou odpověď. Král začínal být zoufalý a přestával doufat, že svého syna ještě někdy najde. Nechtěl si přiznat, že by v tomto ohledu mohl zklamat. Tato noc byla pro něj velice bolestná a stresující. Naplněn beznadějí se sesul ze svého koně a v bezvědomí dopadl na zem. Jeho muži ho rychle s obavami zvedli ze země. Deset z nich s ním pak jelo zpět k paláci a ostatní pokračovali v pátrání.
"Viděl jsem tu potvoru běžet támhle!" křičel starší muž s dlouhými šedivými vlasy a rozeběhl se směrem, kam zaběhla liška i s ukradenou slepicí. Bylo brzy ráno a ještě bylo šero.
Běžel v čele skupiny vesničanů, kteří na tu potvoru vyhlásili hon a doběhl k její noře.
"A mám tě," řekl vítězně a vytáhl ji ven za ocas, liška sebou zmítala a snažila se ho seknout svým drápkem, ale on ji držel v dostatečné vzdálenosti. Přešel k muži, který stál za ním a lišku hodil do pytle. Rozhodl se ještě prozkoumat noru, jestli tam náhodou neměla mladé. To co uviděl, ho překvapilo.
"Děje se něco, Jirayo sama?" přistoupil k němu další muž a díval se do Jirayovy překvapené tváře. Jiraya se sehnul a zadíval se na malý uzlíček ležící v noře a kolem něj byl jakýsi průhledný štít. Zvědavě a bez náznaku sebemenšího strachu, pronikl rukama štítem a uzlíček z nory vyndal. Malinko poodkryl peřinku a spatřil malého blonďatého chlapečka, který se v jeho náruči malinko protáhl a otevřel na něj dokořán své oči barvy nebe.
Zbytek vesničanů k němu přišel a se zájmem se díval na to malé stvoření, choulící se v mužově náručí.
"Kde se tam asi vzal?" podivili se všichni.
"Vezmu ho k nám, tady zůstat nemůže," rozhodl Jiraya.
Řekl asi třem mužům, aby se postarali o liščí mláďata a se zbytkem vesničanů se vydal dolů do údolí, kde se jejich vesnice nacházela.

"Už jsi doma?" ozval se z kuchyně ženský hlas a zpoza jejího rohu vykoukla blonďatá žena. "Co to máš v náručí?" zeptala se a přistoupila k němu. Zadívala se do jeho náruče a zamračila se.
"Tak čí to je? S kterou mě zase podvádíš?" zamračila se, tiskla ruce v pěst a na pravém spánku jí naskočila nepěkná žíla.
"S žádnou, našel jsem ho v liščí noře, a jestli mi nevěříš, tak se zeptej ostatních," odvětil jí dotčeně a jeho žena se uklidnila.
"Chudinka maličký," změnila se na jednou v milou babičku a vzala si děťátko k sobě do náruče. "Je tak sladký," rozplývala se nad ním, Jiraya si nad tím jen povzdychl.
"Ale jaké mu dát jméno?" přemýšlela, a poté se zadívala pozorněji na jeho přikrývku, ve které byl zabalen. Byla špinavá, ale i přesto se dalo přečíst jméno, které na ní bylo napsáno. "Naruto," přečetla a pousmála se. "Vítej u nás Naruto, slibuji, že se o tebe dobře postaráme."

"Vítejte zpět Orochimaru sama," přivítal ho s úsměvem jeho brýlatý služebník. "Tak jak to šlo?" ptal se zvědavě.
"Nic se nepodařilo, tak jak má!" zakřičel vztekle, uchopil nějaký flakonek se zelenou tekutinou a třísknul s ním o zeď, ta ihned obrostla masožravými květinami.
"Co se stalo?" zeptal se opatrně.
"Podařilo se mi ho unést, ale pronásledovali mě a já ho musel schovat v jeskyni, když jsem se pro něj vrátil, už tam nebyl. Nevím, co se s ním stalo, ale musím ho najít," třískl naštvaně pěstí do stolu, div že se nezlomil.

 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nade Nade | 24. července 2009 v 20:02 | Reagovat

Tak to jsem teda zvědavá, co bude dál. Už se těším .... :-D  :-D  :-D

2 Ebika tvé SB Ebika tvé SB | E-mail | Web | 24. července 2009 v 20:16 | Reagovat

No páni to mi nesmíš dělat to vypadá tak nápínavě tak zajímavě...*rozplívá se*...Já tě uškrtím!!!*ječí histericky a škrtí svýho maličkýho plašáka*...Néééé!!!!Já tě přetrhnu!!!*Začíná mu trhat jeho plyšové uši arvy nachu*...Áááá ja se z tebe zcvoknu!!!!!!!!!*nakonec zaječí a začne si rvát vlatní vlasy*...Upozornění:Volejte SOS do Opavy čeho je moc toho je přílič okolím se začíná potulovat nebezpeční šílenec má srzavý vlasy a hnědý oči nechává si
říkat Ebika a zcvokla se 24.7. ropku 2009 Na nedostatek imformací pokud ji spatříte okamžitě volejte 158 je mimořádně nebezpečná!!!
Jéééžiš já jsem blbá a teď tím zaberu polovinu stránky :-D *Za to se omluvuji,a le nemohla jsem si pomoct :-D

3 Jutaki Jutaki | Web | 24. července 2009 v 21:31 | Reagovat

Jůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů! úžasný! už se těším na pokráčo! Chudák Minato! :(

Honéééééééééééééém pls pokráčo! :-D

4 Glorilian Glorilian | Web | 24. července 2009 v 21:55 | Reagovat

Začíná to skvěle, těším se na snad brzké pokračování.

5 Gel-chan/Geluška =3 Gel-chan/Geluška =3 | Web | 24. července 2009 v 21:58 | Reagovat

Začátke uplně nádhernej .. honěm pokráčko :D.

6 Zulík Zulík | 24. července 2009 v 23:09 | Reagovat

Pripomína mi to trochu rozprávku o plavčíkovi.Ale to nevadí som všetkými desiatimi za túto novú poviedku. :-D  :-D

7 TynaBest! TynaBest! | 24. července 2009 v 23:47 | Reagovat

Tak tohle je naprosto luxusní :-) už se nemůžu doškat pokráčka ;-)

8 Yakuu Leya Yakuu Leya | E-mail | Web | 25. července 2009 v 10:13 | Reagovat

Vypadá to zajímavě. Jsem zvědavá, co se z toho vyklube dál. :-D

9 Ten_Ten Ten_Ten | Web | 25. července 2009 v 18:09 | Reagovat

Vypadá to zajímavě... velmi zajímavě... a já zrovna teď musim, odjíždět *fňuk* chjo
Ale jak už jsem řekla, vypadá to velmi zajímavě a doufám, že až se vrátim, bude tu pokráčko *no, s poměšrem, na jakou dobu odjíždí, tak tu určitě bude*

10 nency nency | 25. července 2009 v 19:19 | Reagovat

hm zatím to vypadá zajímavě už se těším na pokračování a jestli naruta najdou nebo ne :-)miminko jedno roztomilé hnned bych ho na místě zpapinkala :-D

11 Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D Iruka sensei- ta otravná osůbka co je tvým SB :D | Web | 26. července 2009 v 12:59 | Reagovat

Páni tohle je naprosto úžasný!!!
Já si takovouhle povídku už dliuho přála, hrozně mě to potěšilo!!! :-D
Už se oc těším na pokračování  :-D  :-D

12 Kee-chan Kee-chan | Web | 26. července 2009 v 16:11 | Reagovat

Uíík, už se těším na pokračko ^^

13 Gaara z púšte Gaara z púšte | 26. července 2009 v 18:36 | Reagovat

no začína to zaujímavo,uvidíme čo bude dalej...no ááááááá neviem či som náhodou nevidel Ebiku...behala po našej dedine a trhala si vlasy...teraz neviem či ju mám schovať u seba aby ju neodviedli do blázinca alebo mám zavolať na to číslo 158..... :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama