"Promiň." Vydechl jen Itachi a rychle zmizel v nitru jeskyně.
Ani to nemuselo zase tolik vypadat, jako že utekl kvůli blonďákovi, protože v tu chvíli se objevily na obloze první paprsky slunce a obloha se začínala vyjasňovat.
Naruto jen zaraženě stále stál na cvičné louce a ukazováčkem si přejel po svých rtech, které mu stále z polibku vibrovaly.
"Já, já to musím udělat." Rozhodl se po chvíli a taktéž se vydal směrem k jeskyni.
"Promiň Ichiro." Pomyslel si asi dvě minuty před tím, než stanul před dveřmi do jednoho z pokojů.
Obrnil se proti svým myšlenkám a zaklepal.
"Dále." Ozvalo se jen, a tak vstoupil.
Itachi se právě převlékal, a tak byl momentálně bez košile, překvapeně se díval na Naruta.
"Já…" Vydal ze sebe jen, ale byl umlčen pro něj nečekaným krokem z blonďáčkovy strany.
Naruto mu skočil kolem krku a chtivě ho políbil na rty. Itachi tam chvíli jen tak stál, ale pak jen pomalu zavřel oči a do polibku se zapojil. Líbali se dravě a vášnivě, ani jeden neměli dost. Měli štěstí, že ani jeden z nich nemusel dýchat, protože jinak by se asi oba udusili, jak dlouhý to byl polibek. Nakonec se však jako první odtáhl Naruto a zadíval se do Itachiho očí se smutným pohledem, pohladil ho po tváři, poté se k němu znovu naklonil a začal ho opět líbat. Černovlásek ho vzal do náruče a přenesl ho k sobě na postel. Ještě dlouho se jen tak oddávali pouze polibkům. Teď se jako první odtrhl Itachi a zhluboka oddychoval, ne proto, že by potřeboval vzduch, ale vzrušením a touhou po tom blonďatém upírovi s modrýma očima, co tu byl teď s ním, v jeho přítomnosti. Blonďáček se rychle posadil a přitiskl se svými rty na Itachiho šíji a jemně se do ní zahryzl svými špičáky. Sál tu lahodnou tekutiny barvy rudé růže, a pak jí jemně slízl svým jazykem. Posunul se níž a svým jazykem obkroužil postupně obě jeho bradavky, do kterých si taktéž neodpustil jemně hryznout. Itachi chtěl opět převzít iniciativu, a tak Narutovo počínání přerušil svými rty, kterými se spojil s těmi blonďáčkovými, mohl tak cítit chuť toho sladkého afrodiziaka, které se stále tkvělo na rtech mladého křížence.
Rozepnul mu košili, položil ho na postel a mapoval svým každičkou část jeho odhalené kůže rty a následně i jazykem. Pomalu mu rozepnul kalhoty, stáhl je i se spodky a chtivě ho vzal do úst. Blonďáček zavzdychal a měl co dělat, aby pod tím návalem touhy a slasti, které mu tady Itachi způsoboval, nezapomněl držet své myšlenky na uzdě. Po dalších tazích černovláskových úst Naruto vyvrcholil. Itachi ho políbil a přitom kolenem ještě víc roztáhl blonďáčkovy nohy. Stáhl ze sebe kalhoty a krátce se zadíval do těch krásných modrých očí. Znovu se začali vášnivě líbat a Naruto obtočil své nohy kolem Itachiho pasu. Dlouhovlásek do něj začal pomalu pronikat a do jejich polibku se vkradl vzájemný sten. Itachi začal přirážet a oba cítili, jak se jim tělem rozlévá to hřejivé teplo, naplňující se touhy a vzrušení. Jakoby jimi projížděl elektrický proud, který se stupňoval a s poslední největší ranou, která projela jejich těly, oba spokojeně naráz vyvrcholily. Narutovy nohy se stáhly zpět a Itachi z něj pomalu vystoupil. Lehl si s opřeným loktem vedle blonďáčka a díval se mu zpříma do očí, Naruto však sklopil pohled.
"Co se děje?" Zeptal se ho a lehce se otřel svými rty o ty jeho.
"Já…" Zašeptal jen blonďáček a v tu chvíli už nedokázal zadržet myšlenky honící se mu hlavou.
"Aha…" Řekl jen trochu posmutněle Itachi.
Naruto se zvedl a začal se oblékat.
"Promiň mi to, já…" Otočil se na něj ještě, a pak se slzami v očích utekl ven z pokoje.
Itachi se položil zpět na postel, podložil si rukama hlavu a skenoval kamenný strop svého pokoje.
"Jsi jeho věrnou kopií, je to tak těžké ti odolat a přitom vědět, že nejsi on. Já nemůžu, tohle nejde, já nechci ti ublížit Itachi, ale je to tak strašně těžké…" Běžely Itachimu hlavou Narutovy myšlenky, které před ním nedokázal skrýt.
Naruto běžel lesem, byl den, a tak se nemusel bát hrozícího nebezpečí ze strany upírů svého bývalého klanu. Toulal se jen tak po lesích a způsobil za sebou nehoráznou spoušť v podobě mrtvých zvířat. Měl hlad a potřeboval se uklidnit. Věděl, že se zachoval k Itachimu sobecky, moc dobře si uvědomoval, že se mu Ichirův bratr zamlouvá jen proto, že je Ichirovým dvojčetem, jeho věrnou kopií. Ale něco přeci jen bylo jiné, ty polibky, i to jak se milovali, přeci jen tohle nemohlo být stejné jako s Ichirem.
"Ani nevím, který z nich byl lepší." Prolétlo mu hlavou a zarazil se nad svou myšlenkou. "Naruto ty si takový blbec, nejdřív máš výčitky svědomí, a pak si klidně přemýšlíš nad takovou absurdní věcí." Napomenul sám sebe a zkroutil nad sebou nevěřícně hlavou.
"Tohle už se nesmí stát, nemůžeš být tak sobecký, musíš své tělesné tužby po tom jeho dokonalém těle hold držet na uzdě. Není to Ichiro, je to Itachi a ty mu nemůžeš takhle ubližovat." Mluvil sám k sobě smutně.
Dnes již podruhé zaklepal na jeho dveře, avšak nikdo se neozval. Tichounce vstoupil do jeho pokoje a jeho pohled padl k posteli. Itachi k němu byl otočený zády a zřejmě spal. Naruto k němu přistoupil.
"Promiň mi to, odpusť." Zašeptal a opatrně, tak aby ho nevzbudil, ho pohladil po vlasech, věnoval mu ještě letmý polibek na čelo, a pak rychle zmizel.
Itachi otevřel oči a smutně si povzdychl.
"Jak já ti závidím bratříčku." Poté oči opět zavřel a teď už doopravdy usnul.





Á! Krásný díl! Proč jen to ale musí být tak zamotané? No, aspoň mám ve snu o čem přemýšlet.
*hentai pohled an Itachiho*