"Někoho blonďatého s modrýma očima a krásným pozadím." Odvětil černovlásek, plně ponořen do své práce.
"Jé ty maluješ mě? Ale Saii tos nemusel." Začervenala se Ino a než stihl Sai cokoliv namítnout, vytrhla mu rozkreslený obrázek z ruky.
Blondýnka se zadívala na obraz a zbledla.
"Ty, ty kreslíš Naruta?" Zadívala se nevěřícně Uzumakiovým směrem. "S-s k-krásným po-pozadím?" Vykoktala ze sebe a vypadalo to, že omdlí.
Sai se ušklíbl a vzal si obrázek zpátky.
"Tím krásným pozadím jsem myslel ty hory, co jsou za ním vidět." Povzdychl si a začal opět kreslit. "To určitě." Dodal si v duchu a pousmál se, když si vybavil Narutův pěkně tvarovaný zadek.
"Aha." Oddechla si a vrátila se jí normální barva.
Blonďáček se díval jejich směrem, samozřejmě jejich rozhovor slyšel, a také se v duchu smál.
"Kdybys tak jen věděla." Proběhlo mu hlavou a mírně se pousmál.
Leželi u něj na posteli a mazlili se spolu.
"Tak jak jsem jí to řekl." Pokrčil rameny Sai.
"Já nemám krásné pozadí?" Zatvářil se smutně Naruto, vstal a začal se prohlížet.
Sai ho pobaveně pozoroval.
"Ukaž se mi." Řekl a Naruto se k němu natočil zády a hlavou se k němu ohlížel přes rameno.
"Hm." Chytil se za bradu palcem a ukazováčkem a dělal, že přemýšlí.
"No?" Zeptal se blonďáček s očekáváním.
"Hm, nic moc." Zavrtěl hlavou.
Blonďáček se zamračil.
"Tak fajn, já a moje nic moc pozadí odcházíme." Řekl naštvaně a už se hrnul ke dveřím, byl už za nimi a chtěl pokračovat, ale zabránili mu v tom Saiovy ruce, které ho chytly kolem pasu.
"To byl vtip, tvé pozadí je nejvíc sexy v Konoze." Zašeptal mu do ucha a jemně ho skousl.
"Myslíš to vážně, nebo si mě chceš jen udobřit?" Nedal se jen tak Naruto.
"Myslím to smrtelně vážně." Pousmál se Sai, vtáhl ho dovnitř, otočil ho k sobě a vášnivě ho políbil.
Za stálého líbání se s ním přesunul k posteli, sundal mu tričko a jemně ho na ní položil.
"Už jsem ti někdy řekl, jak moc tě miluju?" Pousmál se blonďáček a pohladil ho ukazováčkem po rtech.
"Počkej." Zamyslel se a Naruto se znovu zamračil. "Ano, ale mě nikdy neomrzí to poslouchat, stejně tak, jako ti to říkat, takže taky tě miluju." Zazubil se na něj Sai a znovu uvěznil jeho rty těmi svými.
"Sluníčko, už musíme vstávat." Třásl se svým blonďatým milencem, ale ten se ne a ne probrat.
"Ještě chvíli." Zabručel Naruto a schoval svou hlavu pod polštář.
"Ale no tak, Kakashi se Sakurou už na nás čekají." Zkoušel to dál Sai.
"Kakashi stejně chodí vždycky nejméně o tři hodiny pozdě." Zabručel blonďáček.
"No tak v tom případě dnes na nás bude čekat, protože jsme měli sraz před čtyřmi hodinami." Podotkl Sai.
"Cože?!" Vykřikl Naruto a vyletěl z postele jako kulový blesk. "P-proč si mi to neřekl?" Vyjekl na něj a přitom poskakoval po jedné noze, jak si rychle nasazoval kalhoty.
"Ale já se o to pokouším už minimálně dvě hodiny, jenže ty spíš jako dřevo." Protočil oči v sloup Sai a došel ke dveřím a otevřel je.
Naruto si jen povzdychl a vyběhl jimi ven.
"Naruto!" Vykřikla rozzuřená Sakura a než se stihl Naruto vzpamatovat odlétl dobrých dvacet metrů daleko a zarazil se až o strom.
"A ty!" Vykřikla na Saie, ten se na ní jen mile usmál a vzlétl na obřím ptákovi raději co nejvýše, aby nemohla praštit i jeho.
Kakashi je jen pobaveně sem tam očkem pozoroval, bylo mu dosti divné, že Naruto přišel se Saiem a oba ještě déle než on. Už dříve pozoroval, že se ti dva k sobě chovají jinak a začínal něco tušit, navíc Sai nebyl skoro nikdy doma a jednou ho viděl jít Narutovým směrem.
"Já na to přijdu." Rozhodl se v duchu a šel zarazit běsnící Sakuru, která marně skákala do vzduchu a snažila se dostat se k Saiovi, který ještě provokoval tím, že vždy o trošku níž sestoupil a znovu vystoupal.
"Ách to byl náročný trénink." S těmito slovy se Naruto svalil do postele a už nechtěl pro dnešek nic dělat, avšak mu tyto plány překazil černovlasý mladík, který právě skočil oknem do jeho pokoje.
Blonďáček otočil hlavu směrem k oknu a zadíval se do Saiovy usměvavé tváře.
"Chyběl jsi mi." Zašeptal vyčerpaně blonďáček a posadil se.
"Ale vždyť jsme se neviděli jen deset minut." Přisedl si k němu s úsměvem černovlásek.
"Hm, ale stejně si mi chyběl." Povzdychl si a objal ho.
"Ha, takže jsem měl pravdu!" Vykřikl v okně jim moc dobře známý hlas.
"Kakashi sensei?" Vyhrkli oba sborově a nechápavě zároveň a zadívali se na Kakashiho a i pod jeho maskou bylo vidět, že se usmívá. "Co vy tu děláte?"
"No poslední dobou jste se chovali divně a já si lecos domyslel a měl jsem pravdu." Mrkl na ně. "Tak, když už jsem si tím stoprocentně jistý, tak zase mizím, mějte se." Mávl jim a zmizel v obláčku bílého kouře.
Oba chlapci se na sebe zadívali.
"A zítra to bude vědět celá Konoha." Povzdychl si Naruto.
"Proč si to myslíš?" Pozdvihl tázavě obočí Sai.
"Protože ten si to nenechá pro sebe, Kakashi je pěkná drbna." Odfrkl si blonďáček.
"Naruto?"
"Hm?" Otočil se na něj.
"Co kdyby ses tím přestal trápit a raději mi ukázal své dokonalé pozadí?" Mrkl na něj Sai a Naruto zrudl.
"Myslíš tohle?" Vyšpulil na něj zadek s úsměvem od ucha k uchu.
"Jo přesně tohle." Plácl ho po něm Sai, potom ho povalil pod sebe a svá ústa zaměstnával blonďáčkovým krkem.






Překrásné -co víc dodat ?! Já prostě začínám milovat tyhle ,,odpočinkové" povídky .