close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kouzelná noc

24. června 2009 v 13:55 | terkic |  Povídky na přání
A další povídka na přání:) tentokrát je věnována více lidem, protože tento pár jich chtělo více:) tato povídka je pro: Nelu, Viky, Sakuru, Lili a Djku:) snad se vám i ostatním bude líbit:)

pár: Kaka/Iru

Kouzelná noc

Procházím přeplněnými ulicemi Konohy se svou obvyklou činností, jsem začtený do malé oranžové knížky pro dospělé a nevnímám své okolí. Svou chůzi zastavím až u akademie. Vyskočím na strom a svou knížku zavřu, můj pohled se stočí na tebe. Každý den se na tebe sem chodím dívat. Na tvé krásné tváři se vždy zračí úsměv a štěstí, ani jizva, která se ti táhne přes nos, neubírá na její dokonalosti, vlastně jí dělá ještě zajímavější. Ty laskavé čokoládové oči, radost ve tváři a nepatrná vráska, která se ti tvoří na čele vždy, když jsi s dětmi, to vše na tobě miluji. Mohl bych se na tebe dívat věčně a nikdy bych byť i jen sebemenší chybičku na tvé osobě nenašel. Jako každý den mám už několikahodinové zpoždění, jen kvůli této každodenní chvíli, kdy tě pozoruji a v tom pohledu na tebe se utápím. Mí žáci jsou už na to zvyklí, a co jsou arogantní Sasuke, uječená a všetečná Sakura a hyperaktivní Naruto oproti této chvíli? Mám je rád, ale tebe miluji. Po dalších dvou hodinách konečně usoudím, že je nemůžu nechat dál čekat, upřu na tebe svůj poslední toužebný pohled, a poté zmizím v obláčku bílého kouře. Objevím se s knížkou v ruce na místě srazu a s trapnou výmluvou, že jsem ztratil ve své knížce řádek a nemohl ho najít, se svým studentům omlouvám za tříhodinové zpoždění.

Jako každý den se starám o ty malé divochy, kterým se říká děti. Mám je rád, jsou takovým zpestřením mého samotářského života. Jsem rád, že zrovna já je můžu naučit základům života ninji a vidím je vyrůstat, jako by byli moje vlastní. I přesto, že se na ně plně soustředím, nikdy mi neujde pocit, že mě někdo sleduje a neujde mi ani samotný člověk, který se touto činností zabývá. Možná ho doopravdy přitahuji, možná je to jen falešná naděje, ale i přesto jsem rád, že každý den jsem středem jeho zájmu. Ten bělovlasý ninja, Hatake Kakashi si úplně přivlastnil mé srdce a myšlenky. Třeba mu doopravdy nejsem lhostejný a třeba jsem jen pouhý blázen, že si toto namlouvám. Nikdy se na něj nedívám, mám totiž strach, že zmizí a já už neucítím ten jeho příjemný pohled, kterým mě každý den propaluje. Jenže já nechci cítit pouze jeho pohled, chci cítit jeho polibky a doteky, chci vidět jeho skutečnou tvář, dotknout se jeho rtů těmi svými, nebo alespoň cítit jeho blízkost, smět ho obejmout.

Když končí trénink, nad Konohou zapadá slunce a na obloze se objevují první hvězdy, vždy procházím temnými prázdnými uličkami s myšlenkami na tebe. Jak krásné by bylo jít tu s tebou ruku v ruce, povídat si o všem možném a užívat si tvé přítomnosti. A stejně tak jako tyto myšlenky se v mé hlavě zračí i otázka, která mě trápí celou noc. "Byl bys schopný mé city opětovat?"
Jak rád bych byl, kdyby jeden jediný úsměv ve tvé tváři patřil mně, jenom mně.
"Dobrý večer Kakashi-san." Zaslechnu najednou za sebou tvůj hlas a překvapeně se na tebe otočím.
"Dobrý večer Iruko." Taktéž tě pozdravím a ty se na mě mile usměješ.
Právě mi bylo splněno jedno z mých nesčetných přání, týkajících se tebe, věnoval si mi úsměv, který mi už nikdo nikdy nevezme.
"Co tu děláš v tuto hodinu?" Zeptám se ho zvědavě.
"Procházím se po čerstvém vzduchu a nechávám volně plynout své myšlenky." Odvětí mi. "A ty?" Zeptá se ještě.
"Dá se říct, že dělám to samé." Pousměji se pod svou maskou a nemůžu se nabažit jeho krásy, kterou ještě více zpestřuje měsíční svit.
"A nechtěl bys společnost?" Zeptá se s dalším úsměvem a já tomu samozřejmě nemůžu odolat, vždyť to je prakticky další mé přání.

"Tato noc musí být snad kouzelná." Pomyslím si, když spatřím tolik známou osobu a po pár slovech se s ní už tichem večera procházím po vesnici.
Po očku ho pozoruji. Jsem okouzlen dopadem měsíčního světla na jeho osobu a tím, jak měsíční svit propůjčuje jeho vlasům stříbřitou třpytivou barvu. Tato noc je jako vystřižená z pohádky, kterou čtu dětem při odpoledním odpočinku. Smějeme se našim různým zážitkům, bavíme se o Narutovi a dětech, vyprávím mu o tom, jaké to s nimi je, a že vždy dokážou i potrápit. Nikdy bych si nepomyslel, že bychom si mohli tak rozumět, a že je Kakashi tak výborným společníkem. Po tomto večeru stráveného s ním, ho budu určitě milovat ještě víc.

Jsem nesčetně rád, že jsem jeho nabídku přijal. Poslouchám jeho krásně sametový hlas, který je pro mě jako ta nejhezčí melodie světa, jak vypráví o svém zajímavém a pro mě až moc strastiplném životě. Mé srdce bije z jeho přítomnosti jako na poplach a mé tělo se příjemně chvěje z blízkosti, kterou jeho přítomnost umožňuje. Tento večer se blíží k mému zklamání ke konci. Stojíme u jeho domu a ještě chvíli si povídáme. Rozloučíme se a on míří ke dveřím svého domu.
"Teď nebo nikdy." Rozhodnu se rychle, obrátím se zpět, stáhnu svou masku a doběhnu k němu.
Ještě než vejde do dveří, chytím ho za ruku, přitáhnu k sobě a své rty přitisknu na ty jeho. Když se od něj odtáhnu, zadívám se do jeho překvapením rozšířených očí, s očekáváním, že tam najdu všechnu zlobu světa, jaké je moje překvapení, když se v nich zračí štěstí a na jeho tváři se rozlije stejně šťastný úsměv.

Po tom polibku, co mi věnoval, se cítím jako bych mohl létat, jako by všechno na světě bylo možné. Pousměji se a tentokrát si ho pro polibek přitáhnu sám.
"Iruko." Zavzdychá mi do úst, které následně plení svým hbitým jazýčkem.
Cítím se jako v sedmém nebi, ten polibek mě dostává do kolen, hezčí jsem ještě nikdy nezažil. Mé sny a láska se staly skutečností, vše bylo naplněno. Na tuto noc ani jeden z nás nikdy nezapomene.
Ráno se probouzím s úsměvem na rtech, nacházím se v objetí své milované osoby. Osoby s bílou střapatou hlavou, neskonale krásnou teď už pro mě, ne neznámou tváří, se jménem Hatake Kakashi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gaara z púšte Gaara z púšte | 24. června 2009 v 14:03 | Reagovat

ááááááá,konečne mám aspoň raz prvý komentár... :D a teraz to idem prečítať... :D

2 Gaara z púšte Gaara z púšte | 24. června 2009 v 14:11 | Reagovat

Júúúú,tak to bola sila,fakt pekné ako sa zamilovali jeden do druhého...ale na Kakashiho hlášku to nemalo...že stratil som riadok v knižke a nemohol som ho nájsť... :D mňa to raz zabije... :D

3 ebika ebika | E-mail | Web | 24. června 2009 v 15:31 | Reagovat

No jo ta hláška byla fakt super *ještě teď se pohihňává*
A povídka samozřejmě a bezpodmínečně taky :-D  :-D  :-D  :-D
Vážně nádhera :D
A ten obrázek...Ehm ...No prostě nemám slov :-D

4 Lilirose Lilirose | Web | 24. června 2009 v 16:12 | Reagovat

jééé kráásnýýýý :-D takový správně romantickýý :-P

5 Aoirono no tatsu Aoirono no tatsu | Web | 24. června 2009 v 16:38 | Reagovat

nádherný jako vždy :)

6 Naru-San ♥ Naru-San ♥ | Web | 24. června 2009 v 17:37 | Reagovat

Nádherná povídka ^_^ a ten řádek..xD

7 ajajaj ajajaj | Web | 24. června 2009 v 17:40 | Reagovat

Kawaiiiiii!!! Rozplývám se, jaká to je krása :3!!!!!!!!

8 Blackmola Blackmola | Web | 24. června 2009 v 18:10 | Reagovat

Taky mně ta hláška dostala xD  Ale ta povídka je naprosto skvělá ! x)

9 tess tess | Web | 24. června 2009 v 18:55 | Reagovat

pááááni. to byla kráááása. bylo to tak hrozně něžně napsaný. opravdu. bylo v tom plno lásky, něhy, a touhy. moc se mi to líbilo. bylo to plný pocitů.

10 Gaara z púšte Gaara z púšte | 24. června 2009 v 19:00 | Reagovat

prosím...preložte mi toto...som slovák,ako sa to povie ináč...protočil oči v sloup...neviem si to preložiť do slovenčiny...please help me  :-(

11 Yuni Ewari Yuni Ewari | E-mail | Web | 24. června 2009 v 20:17 | Reagovat

ooommmggg... fakt úúúžasnýýý!   O_O  fakt jako... nemám slov  :-x

12 petra2 petra2 | Web | 24. června 2009 v 20:23 | Reagovat

dobrý :-)  :-)

13 Kee-chan Kee-chan | Web | 24. června 2009 v 21:07 | Reagovat

sugoi ^^

14 Riuu Riuu | Web | 24. června 2009 v 21:11 | Reagovat

Myslím ,že je to zbytečnbé psát, ale to bylo vážně krásný!!

15 Iruka sensei-ten otravný tvoreček vydávající se za tvoje SB Iruka sensei-ten otravný tvoreček vydávající se za tvoje SB | Web | 25. června 2009 v 16:16 | Reagovat

Sugoi!!!!!
To bylo upa úžasné!!! Já ty tvoje povídky prostě zbožňuju! :-D

16 Nela Nela | 25. června 2009 v 18:52 | Reagovat

To je úpně božííííííííííííí. Nádhernej příběh. Tenhle pár naprosto miluju.  :-D

17 I_LOVE_KAKASHI I_LOVE_KAKASHI | Web | 27. června 2009 v 16:01 | Reagovat

netřeba komentíku úpe super  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama