Jéé další dvě povídky k narozeninám, tentokrát od Kaminaru-san:) moooc se mi obě líbí a myslím, že vám se budou líbit také:) děkuji Kaminaru, udělala si mi velikánskou radost:)
Opustíš mě někdy?
" Vstávej ospalče je ráno. "
" Hm mně se nechce je moc brzo. "
" Ale není nebo mám na tebe vylít kýbl ledové vody? "
" Ne to nemusíš to není nutný, ale já chci ještě aspoň chvilku spát. Prosím. "
" Ne musíš stávat máš přeci tréning. "
" No jo však já už stávám, mami. "
" Já ti dám mami. Na stole máš snídani a zabalil jsem ti do batohu svačinu, protože ty by sis ji zas zapoměl vzít. "
" Děkuju. "
" No nic já už musím jít tak ahoj a vypadni už z té postele! "
" Ahoj. "
" Sakra vůbec se mi nechce stávat zatracenej tréning. Tady v posteli je tak krásně teplo a je mi tady dobře, ale něco mi tady chybí. ON. Jak je možný, že nemůžu bez něj usnout? Proč se sním cítit tak bezpečně. "
Ta sprcha mně teda dokonale probrala a to jsem potřeboval. Tak a teď do kuchyně. Říkal, že mám na stole snídani. A fakt jé toho je a všechno jen pro mně. Děkuju. Hmm to je výtečný mňam. "
Už do sebe nic nedostanu přejedl jsem se. On umí opravdu výtečně vařit, ale chová se jako má máma. Samí vstávej, ukliď, přiď brzy. Trochu mi to leze na nervi, ale bez něj bych už asi nebyl schopnej fungovat. Sakra to už je tolik příjdu pozdě. Do hajzlu ještě batoh. "
>>>>> po tréninku <<<<<
" Jsem doma. "
" Ahoj. Oběd máš na stole. Tak se najez. "
" Děkuju. "
" Hmm. "
" Chutná? "
" Moc. Seš výbornej kuchař. "
" Děkuju za pochvalu. Jsem strašně rád, že ti to chutná. "
" Jak bylo na tréninku? "
" Ale jo dobrý jak ses měl ty? "
" Celkem dobře. "
" Máš dneska ještě nějakou práci? "
" Asi ne. Proč se ptáš? "
" Jen tak proč si nedáš semnou. Nebo si mi do toho dal jed, aby si se mně zbavil a proto to nechceš jest? "
" Proč jed hlupáčku já tě potřebuju živého. Já jsem se najedl než si přišel. "
" Aha. Můžu se tě na něco zeptat? "
" To víš, že můžeš. "
" Opustíš mně někdy? "
" Ne jak si na to přišel?"
" Přísahej mi, že mně nikdy neopustíš? "
" Přísahám. "
" Děkuju. "
" Neopustím tě, protože tě moc miluju a nepřežil bych to bez tebe Naruto. "
" Já bych taky bez tebe nepřežil Itachi. "
Zbytečná smrt
Krev se mísí z vodou. Srdce pomalu přestává bíti. V očích se začíná ukazovat strach ze smrti, ale až teď, když stojí na práhu života a smrti. Proč jsou lidé takový místo toho, aby bojovali o svůj život tak boj vzdají a sami si ho vezmou. Někteří lidé jsou zbabělci ( A já také. Píšu tyhle povídky, abych se zbavila depky a sama ji díky svému dílu předávám dalšímu).
" Ayure proš jsou lidé takový? "
" Lidé se bojí podívat pravdě do očí, protože to často znamená udělat něco co se jim protivý. "
" Aha lidé jsou hlopí. "
" Neříkej to i ty si byl člověk. "
" Ano byl však i ty Ayure. "
" Ano já také. "
" Víš jak si zemřela? "
" Ano vím a ty? "
" Ne já ne. Řekneš mi jak si zemřela. "
" Byla jsem popravena. "
" Popravena? Tys něco udělala? "
" Odmítla jsem si vzít prince. "
" Proč? "
" Protože jsem milovala někoho jiného, ale on se stím nemohl smířit, protože vždy dostal co chtěl. Jediná já se mu vzepřela. Nachtěla jsem mu dát ani své srdce a ani své tělo, proto mně nechal popravit, když to nemohl mít on tak nikdo. "
" A ten koho jsi milovala o tvé lásce věděl? "
" Ne já se mu nikdy nepřiznala. "
" Aha...Promiň, že jsem se tě ptal. "
" To nevadí. "
" Tys nemněla zemřít. "
" Každý jednou zemře. Někdo mladý a někdo zas starý. Čeká to každého. "
" Ano čeká a teď i ji a přitom mohla žít dál. "
" Ano mohla, ale vybrala si lehčí volbu a to smrt. "






To byly krásný povídky