A poslední povídkou k narozeninám je povídka od suzu-chan, která mi napsala originálku, samozřejmě moc hezkou s dobrým námětem, stejně i jako u dvou předchozích děkuji velmi moc, a jako i předchozí povídky i tato je velice pěkným dárkem:)
Tak tady to máš . Myslím si , že se mi to nepovedlo , ale překonala jsem se , je to můj první happyend . Povídka mi přijde , že je o ničem , ale snad se ti to bude alespoň trochu líbit . A název jsem nevymyslela , tak sorry .
,,Víš co si o tom myslím , odjezd takhle narychlo to není dobrý nápad a navíc , teď , když ti zjistili lékaři tu nemoc . Mám o tebe strach a jestli se ti něco stane , přísahám , že zabiji tvého šéfa . Co si o sobě vlastně myslí ? Vždyť ví , že jsi nemocný a že máš jít za pár měsíců na operaci a on si tě klidně pošle někam do jiného koutu republiky … A nekoukej se na mě takhle …Vždyť víš , že Praha je tady odsud vzdálená poměrně dost . I když přiznávám , že v mapách se orientovat moc neumím ." poslouchal jak jeho sestra do něj tluče tuny (podle něj) nesmyslů . Při tom se na ní díval pohledem ,Už nejsem malé dítě , tak mě prosím nech žít poklidným životem'.
,,Terezo prosím , nevyšiluj . Vždyť víš , že do teď jsem po celé republice jezdit stíhal a nijak mi to neuškodili , ale jen co se dozvíš , že nemám v pořádku srdce , děláš z toho ani nevím co . No prostě z komára velblouda . Dokonce jsem jezdil i do zahraničí . A navíc šéf na mě spoléhá a já se nemůžu nechat propustit ." oponoval stále .
,,Já by jsem se o tebe postarala , než by sis našel novou práci , ve které nemusíš pořád létat SEM A TAM ," podívala se na svého bratra pohledem , který říkal ,Zkus ještě vypustit byť jen jediné slovo a já tě osobně roztrhám na tisíce malých kousíčků .'
,,Tak za prvé nechci být na tobě závislý , sama máš menší problémy . A navíc jedu jen do Prahy , chápeš ? Z Brna . Budu tam jen chvíli . Doufám , že tvůj mozek to celé pobral a navíc mi šéf slíbil , že až tudyto dodělám , budu mít větší pohov , tahle schůzka je pro něj důležitá a dál se o tom nehodlám bavit ." propálil jí pohledem .
,,Ale…" podívala se na něj vzdorovitě .
,,Řekl jsem , že se o tom nechci bavit , navíc mě to rozčiluje a nevím kdo tady tvrdil , že mám slabé srdce a že se o mě tak bojí ?!" podíval se na ní s vítězoslavným úsměvem .
Černovláska doteď se hádající zavřela otevírající se pusu a s naštvaným pohledem se dále dívala na svého bratra . Měla ho ráda a nechtěla , aby se mu něco stalo , jenže když si on postavil hlavu , nešlo mu oponovat , vždy ji buď utloukl argumenty , nebo se s ní o tom prostě nebavil a dělal si vše podle svého . To ji na něm štvalo , ale věděla , že to k němu prostě patří .
,,Dobře , jeď tam , ale upozorňuji tě , že jestli se ti něco stane zabiju tvého šéfa a budeš se muset starat o Andreu ." rozesmála se , protože jen pomyšlení na to , že by se její bratr měl starat o její malou dcerku jí přišel mírně jako nesmysl . Její dcera si z něj dělala legraci a brala ho jako něco mezi strýcem a kamarádem , ale co by po ní také mohla chtít , vždyť mu bylo teprve 23 let a jí 5 , nemohla po ní chtít chápat takovéto věci .
On se na ní jen díval , jak se směje a musel se také rozesmát . On a starat se o dítě ? To nešlo dohromady .
Smáli se tam ještě hodně dlouho , teprve když se Tereza podívala na hodiny , povadl jí úsměv.
,,Radku , měl by jsi vyrazit , jinak to nestihneš ." promluvila ke svému bratrovi .
,,No jo máš pravdu . Jinak se nestihnu ubytovat , tak zatím pa ." vylítnul z bytu , až se mu prášilo za patami .
,,Dávej na sebe bacha ." Mávala mu , ale když si uvědomila , že stojí v jeho bytě a nemá klíče , aby mohla zamknout , musela na něj zase zařvat , tentokrát však na celý barák , doufaje , že s jeho nadlidskou rychlostí není už někde v Austrálii . ,,Radku!!!Počkej!!!"
,,Co zas ?" ozvalo se otráveně někde ze zdola .
,,Pojď sem , něco si zapomněl." Zařvala opět .
O pár vteřin později vyběhl po schodech nahoru Radek , celý udýchaný .
,,Co jsem zapomněl?" zeptal se .
,,Myslím , že není nejrozumnější nechávat si odemknuté dveře . Samozřejmě , že kdybych měla klíče od tvého bytu , klidně by jsem zamknula , jenže ty mi je nechceš pořád dát , takže , když se ti něco stane , klidně si tady můžeš umřít , protože já , hodná duše , která ti chce vždy jen pomáhat , by se sem nedostala , jelikož milostivý pán si musí střežit své soukromí , že ?!"
,,Nezačínej zase ." zarazil to , než se zase semele další hádka . Při tom zamykal dveře .
,,No jo furt , vždyť víš , že se o tebe jen hrozně bojím ." usmála se na něj a už se jen koukala , jak mizí z dohledu .
,,Počkej ještě ." rychle zavolala .
Když se přiblížil ke dveřím svého bytu (již podruhé) , obořil se na svou sestru ,, Sakra , co zas máš ?!"
,,Pac a pusu ." vlepila mu pusu na tvář ,,Tak na sebe dávej pozor." Řekla ještě . Radek jen něco zamručel v odpovědi , protože neměl rád , když ho někdo takhle olíbaval , přesto se mu na tváři usadil lehký úsměv . Z části z toho , že si tu pusu prostě neodpustila a z druhé části z toho , že tak hrozně chce klíče od jeho bytu , zřejmě to tam chce pořádně prohledat . Jenže to on nedovolí , protože , kdyby věděla , co by tam našla … Uchechtl se a pokračoval po schodech dolů , až ke svému autu . BMW , tak krásná značka auta a on jí přímo miloval , jiné autíčko by nechtěl . I když to byl trochu zastaralý model , stejně by ho nevyměnil , měl něco do sebe . Z toho auta šel respekt a navíc ta černá barvička a někdy mu přijde takový tajemný a přesto otevřený . Auto přesně pro něj .
Nastartoval a vyjel . Po asi dvaceti kilometrech si naladil radio na stanici , kde převážně hráli rock . Měl ho rád , tak proč by neposlouchal , vážnou hudbu a pop nemusel .
Už jel docela dlouho a začínalo se stmívat . Podíval se na hodinky ,,Půl osmé . Sakra ." Začal se rozčilovat , protože ubytovaný měl být v osm a to stoprocentně nestíhal . A bál se , že jeho pokoj dají někomu jinému . Byl to luxusní hotel a on luxus měl rád . A proč by si ho nedopřál , když to platila firma ? Jenže teď se bude muset ubytovat v nějakém zapadákově . Nejdřív tam stejně zajede , možná budou mít volné místo a když ne , ubytuje se někde jinde .
Bylo půl deváté a on vystupoval z auta . Přešel před hotel , otevřel honosné dveře a vešel dovnitř . Ze všech koutů byl cítit velký luxus a velké peníze za ubytování .
Přešel k recepci ,,Dobrý den , mám tu rezervaci na jméno Radek Vergmann ." zadoufal , že pokoj si nikdo nezabral .
,,Je mi líto pane , ale bohužel nepřišel jste včas a někdo jiný si pokoj zaplatil ." Radkovi značně poklesla nálada , takže přece jen se bude muset ubytovat v nějakém zapadlém místě . A nebo možná ne . Ještě si všimnul nějakého člověka , jak si prohlíží letáky nedaleko od nich , tak že mohl jejich celý rozhovor slyšet .
,,A nemáte někde nějaký jiný pokoj ?" zeptal se s velkou nadějí .
,,Bohužel ne pane , všechny jsou obsazené ." nálada mu klesla pod bod mrazu .
,,Víte , je to pro mne důležité , zítra mám firemní schůzi a potřebuji si ještě něco připravit a teď něco shánět , to je pro mne těžké . Vážně by se nic nenašlo ? Klidně i připlatím ." to už byl značně nervózní z toho , že se dnes zřejmě nevyspí .
,,Bohužel ne pane , ani jeden pokoj ." odpověděl recepční .
,,Ach jo , to se vážně může stát jenom mně ." začal se litovat .
,,Ehm vy jste Radek Vergmann a pracujete pro firmu MakroIn ?" ozval se za ním zvláštně sametový hlas . Radek se otočil a naskytnul se mu pohled na může štíhlé , dlouhé postavy s černými vlasy , sahajícími pět centimetrů nad ramena , modrýma trochu chladnýma očima a přesně střiženým obličejem .
Polknul , to byla dokonalost sama . Zajímalo ho , jak by vypadal , bez oblečení . Teď si však řekl , že na tyto myšlenky není čas .
,,A vy jste ?" optal se poněkud drze .
,,Já jsem Oliver de Valenci , ředitel firmy Vallir ." odpověděl a sjel svého společníka pohledem .
,,Oh vy jste ten s kým mám to jednání ohledně firem . Těší mě , že vás poznávám ." podal mu ruku a druhý muž jí přijal .
,,Víte slyšel jsem , že bohužel nemáte , kde složit hlavu -"zasmál se tomu , co řekl,,- a tak jsem myslel , zda.li by jste dnes nepřenocoval u mne , víte nechci to jednání zbytečně prodlužovat a pokoj mám dvoulůžkový , takže ?" vybalil to na rovinu , avšak ještě zapomněl dodat , že si o svém společníkovi myslí , že má zadek naprosto k nakousnutí (doslova) a navíc je v těch upnutých kalhotách hrozně sexy .
Radek zvažoval všechny pro a proti . Samozřejmě , že ho ten muž přitahoval , že je gay si přiznal již dávno , nikdo to nevěděl , až na jeho krátké známosti . Bál se , že by se to nějak projevilo , ale na druhou stranu zase by si mohl lehnout v tomto úžasném hotelu , na který se těšil a nemusel by hledat jiný hotel . Řádně si to rozmyslel .
,,Jestli vás tedy nebudu obtěžovat , byl bych rád , kdyby se u vás našlo místo . To víte shánět něco jiného . A ještě si musím něco připravit ."
,,Dobře , tak by jsme mohli jít do pokoje , nemyslíte ?"
,,Jistě ."
Oliver ještě vyzvedl klíče a už jeli výtahem nahoru do pokoje . Vystoupili ve třetím patře a vydali se cestou do leva , na pokoj 24 .
Vešli do pokoje , z kterého bylo vidět , že nestal zrovna málo . Dvě přepychové postele , které byly oddělené obrovským nočním stolkem (stolem) . Dveřmi oddělená koupelna a sprcha , takže si člověk mohl vybrat , v čem se chce umýt .
Samozřejmě nechyběl ani stůl a židle , velké zrcadlo , WC …
,,Asi se půjdu vykoupat ." ozval se po chvíli mlčení Radek . ,,Jsem po cestě unavený a mám takový pocit , že mě to probere ." usmál se a zašel do koupelny .
Prohlížel si , jak byla koupelna vybavena a usoudil , že se mu tu opravdu líbí . Přešel před zrcadlo a sjel se kritickým pohledem . Jeho špinavě-blond vlasy mu sahali až po ramena a zelené oči skoro svítily , ale byla na něm vidět i únava .
Nakonec usoudil , že to zas taková hrůza není . Svléknul se a vlezl do sprchy , pustil na sebe proud teplé vody a začal se omývat mýdlem . Když omyl své tělo , začal s vlasy .
Vylézal ze sprchy a začal se utírat . Potom na sebe hodil kalhoty na spaní a vrátil se do pokoje.
Oliver jen koukal jak po tom dokonalém těle stékají nezbedné kapky , které nestačil utřít a nebo se mu usadily na vlasech , odkud teď utíkají .
Snažil se udržet aby na něj neskočil , ale šlo to těžko . Tak radši odvrátil hlavu a vydal se s lehkým zamručením do koupelny .
Provedl to samé co jeho společník , až na to že se později úplně normálně oblékl .
Vyšel ven z koupelny a všimnul si , že Radek sedí za stolem u notebooku a něco do něj píše . ,Zřejmě práce.' pomyslel si a sednul si na druhou stranu stolu , se stejným úmyslem jako jeho spolubydlící , napsat něco do práce .
Po hodině a půl klepání do klávesnice , skončil hrabě Oliver de Valenci s prací a přesunul svůj pohled z monitoru na stále pracujícího muže , který do klávesnice klepal čím dál tím v delších intervalech . Z jeho očí šla vyčíst jednoznačná únava .
,,Myslím si , že by jste si měl jít lehnout ." pronesl a významně se podíval na Radka .
,,Jo asi máte pravdu , jsem docela unavený a to osvěžení z osprchování vyprchalo ." zvednul se a tak se černovlasému naskytl pohled na jeho štíhlou postavu .
Připadal mu přímo k nakousnutí , tak krásná postava a k tomu jeho pronikavé zelené oči , jako kočka . ,Teď na to nesmím myslet .' napomenul se a přešel ke své posteli , stejně jako blonďák .
,,Dobrou noc." Popřáli si navzájem , zhasnuli a snažili se usnout .
Jenže po půl hodinovém převalování se ani jeden neměl k tomu upadnou do říše snů .
,,Spíte?" ozval se nakonec Radek .
,,Ne ." jednoduchá odpověď přišla z druhé postele .
,,Já také ne . I když to je vlastně jasné ." začal se usmívat .
,,Tak mě napadlo , neměli by jsme si začít tykat ? Přece jen jsme oba na stejném pokoji , používáme stejnou koupelnu , no a mně přijde tak trochu komické , že si vykáme ."
,,Dobře , takže si budeme tykat . Já jsem Radek ."
,,Já jsem Oliver ."
,,Ale vstávat z postele , abych si s vámi - tedy s tebou potřásl rukou , nebudu ."
,,Naprosto ti rozumím , já by jsem taky nevstával ."
,,A z jakého města vlastně jsi ?" zeptal se Oliver .
,,Z Brna a ty ?"
,,Já jsem taky z Brna , nechápu proč jsme jezdili do Prahy ."
,,To taky nechápu , asi se něco spletlo . Ale ber to z té lepší stránky , pojedeme spolu , tedy pokud se tady nebudeš ještě zdržovat ."
,,Ne už se tady zdržovat nebudu , nemám důvod . " uslyšel z druhé postele zívnutí a dodal ,,Měli by jsme spát , zítra budeme řešit tu koupi firmy .Jak to tak vypadá , jestli ji opravdu koupím , budete můj podřízený ." usmál se nad tím , že ho bude moci vidět každý den a s tím úsměvem na tváři usnul .
Probudil se na hluk , který byl slyšet z postele Radka . Podíval se tam a naskytnul se mu hrozný pohled . Z blonďákovi pusy tekla pěna a vypadal bledě . Okamžitě zavolal sanitku , která dorazila za pár minut a převezli Radka do nemocnice .
Ještě se v rychlosti stačil zeptat , kam ho vlastně vezu , aby se za ním mohl podívat .
Probouzel se s bolestí v oblasti hrudi . První pohled po otevření víček se mu naskytl na bílý strop . Otočil hlavu na pravou stranu a jeho pohled spočinul na stejně bílé stěně a bílých dveřích . S větší námahou otočil hlavu nalevo a spatřil podřimujícího , černovlasého muže sedícího v křesle ,které nejspíš pocházelo z druhého rohu .
,,K-kde to jsem ?" zeptal se .
Na to s sebou druhý muž škubnul a probral se . ,,Ty už jsi vzhůru ? ." na odpověď však nečekal , bylo jasné ,že je vzhůru , když se s ním baví . ,,Jsi v nemocnici , v Praze , zítra tě budou převážet zpátky do Brna . Museli tě operovat , prý máš něco se srdcem . Ještě jedna operace se uskuteční v Brně . To jednání ohledně firmy jsem vyřídil s tvým šéfem . Už je moje , koupil jsem ji . Takže jsi můj podřízený , místo ti zůstává ." podíval se mu do očí a při tom se usmál .
,,Sestra to říkala , měl jsem zůstat doma …" První důvod , proč měl zůstat doma bylo srdce a druhé on , hrozně ho přitahoval a ten pohled ,který mu věnoval ….
,,Cože?" nechápal .
,,Víš , já jsem věděl , že mám něco se srdcem , ale myslel jsem si , že to bude v pohodě , za čtyři měsíce jsem měl jít na operaci , ale šéf nutně potřeboval tuhle schůzku vyřídit . A teď budu sám a nevím kdo mi pomůže se o mě postarat . Sestra bude naštvaná ."
,,Já se o tebe postarám ." usmál se na něj .
,,Co-cože ?" nechápal .
,,Víš myslím si , že risk je zisk a teď to musím zkusit a jestli to nevyjde , doufám ,že to pochopíš ." podíval se na něj a zvednul se ze židle .
,,Nechápu." Vydechl jen a fascinovaně se koukal , jak se k němu Oliver přibližuje ,sklání se k němu a nakonec mu vlepil polibek . Tak moment ! On ho políbil ?!
Po chvíli se od něj Oliver odtáhnul ,,Doufám , že jsem ti nezpůsobil trauma na celý život ." ironicky se usmál ,,Ale věříš v lásku na první pohled ? Já jo , zamiloval jsem se do tebe a to tě vlastně skoro vůbec neznám . Ale když jsi tam zkolaboval , dostal jsem hrozný strach , jako by mi srdce sevřela ledová ruka ." podíval se na něj .
Na tváři mu hrál úsměv . Takže přeci jenom bude mít konečně nějakého normálního přítele .
O pět měsíců později
,,Za týden tě chci mít v práci .A nebo radši ne , zůstaň hezky v posteli , tam ti to sluší a já se potom vrátím z práce a hezky se o tebe budu starat ." na tváři hrál Oliverovi chlípný úsměv .
,,Myslíš ty na něco jiného , než na sex ? Pamatuj , já jsem nemocný člověk , nemůžu to dělat třikrát denně ." hodil po něm polštář .
,,Jo mimochodem , má přijít tvoje sestra ." elegantně se polštáři vyhnul .
,,Cože ?! Neeeeeeeeeeeeee!!!"
,,Víš co si o tom myslím , odjezd takhle narychlo to není dobrý nápad a navíc , teď , když ti zjistili lékaři tu nemoc . Mám o tebe strach a jestli se ti něco stane , přísahám , že zabiji tvého šéfa . Co si o sobě vlastně myslí ? Vždyť ví , že jsi nemocný a že máš jít za pár měsíců na operaci a on si tě klidně pošle někam do jiného koutu republiky … A nekoukej se na mě takhle …Vždyť víš , že Praha je tady odsud vzdálená poměrně dost . I když přiznávám , že v mapách se orientovat moc neumím ." poslouchal jak jeho sestra do něj tluče tuny (podle něj) nesmyslů . Při tom se na ní díval pohledem ,Už nejsem malé dítě , tak mě prosím nech žít poklidným životem'.
,,Terezo prosím , nevyšiluj . Vždyť víš , že do teď jsem po celé republice jezdit stíhal a nijak mi to neuškodili , ale jen co se dozvíš , že nemám v pořádku srdce , děláš z toho ani nevím co . No prostě z komára velblouda . Dokonce jsem jezdil i do zahraničí . A navíc šéf na mě spoléhá a já se nemůžu nechat propustit ." oponoval stále .
,,Já by jsem se o tebe postarala , než by sis našel novou práci , ve které nemusíš pořád létat SEM A TAM ," podívala se na svého bratra pohledem , který říkal ,Zkus ještě vypustit byť jen jediné slovo a já tě osobně roztrhám na tisíce malých kousíčků .'
,,Tak za prvé nechci být na tobě závislý , sama máš menší problémy . A navíc jedu jen do Prahy , chápeš ? Z Brna . Budu tam jen chvíli . Doufám , že tvůj mozek to celé pobral a navíc mi šéf slíbil , že až tudyto dodělám , budu mít větší pohov , tahle schůzka je pro něj důležitá a dál se o tom nehodlám bavit ." propálil jí pohledem .
,,Ale…" podívala se na něj vzdorovitě .
,,Řekl jsem , že se o tom nechci bavit , navíc mě to rozčiluje a nevím kdo tady tvrdil , že mám slabé srdce a že se o mě tak bojí ?!" podíval se na ní s vítězoslavným úsměvem .
Černovláska doteď se hádající zavřela otevírající se pusu a s naštvaným pohledem se dále dívala na svého bratra . Měla ho ráda a nechtěla , aby se mu něco stalo , jenže když si on postavil hlavu , nešlo mu oponovat , vždy ji buď utloukl argumenty , nebo se s ní o tom prostě nebavil a dělal si vše podle svého . To ji na něm štvalo , ale věděla , že to k němu prostě patří .
,,Dobře , jeď tam , ale upozorňuji tě , že jestli se ti něco stane zabiju tvého šéfa a budeš se muset starat o Andreu ." rozesmála se , protože jen pomyšlení na to , že by se její bratr měl starat o její malou dcerku jí přišel mírně jako nesmysl . Její dcera si z něj dělala legraci a brala ho jako něco mezi strýcem a kamarádem , ale co by po ní také mohla chtít , vždyť mu bylo teprve 23 let a jí 5 , nemohla po ní chtít chápat takovéto věci .
On se na ní jen díval , jak se směje a musel se také rozesmát . On a starat se o dítě ? To nešlo dohromady .
Smáli se tam ještě hodně dlouho , teprve když se Tereza podívala na hodiny , povadl jí úsměv.
,,Radku , měl by jsi vyrazit , jinak to nestihneš ." promluvila ke svému bratrovi .
,,No jo máš pravdu . Jinak se nestihnu ubytovat , tak zatím pa ." vylítnul z bytu , až se mu prášilo za patami .
,,Dávej na sebe bacha ." Mávala mu , ale když si uvědomila , že stojí v jeho bytě a nemá klíče , aby mohla zamknout , musela na něj zase zařvat , tentokrát však na celý barák , doufaje , že s jeho nadlidskou rychlostí není už někde v Austrálii . ,,Radku!!!Počkej!!!"
,,Co zas ?" ozvalo se otráveně někde ze zdola .
,,Pojď sem , něco si zapomněl." Zařvala opět .
O pár vteřin později vyběhl po schodech nahoru Radek , celý udýchaný .
,,Co jsem zapomněl?" zeptal se .
,,Myslím , že není nejrozumnější nechávat si odemknuté dveře . Samozřejmě , že kdybych měla klíče od tvého bytu , klidně by jsem zamknula , jenže ty mi je nechceš pořád dát , takže , když se ti něco stane , klidně si tady můžeš umřít , protože já , hodná duše , která ti chce vždy jen pomáhat , by se sem nedostala , jelikož milostivý pán si musí střežit své soukromí , že ?!"
,,Nezačínej zase ." zarazil to , než se zase semele další hádka . Při tom zamykal dveře .
,,No jo furt , vždyť víš , že se o tebe jen hrozně bojím ." usmála se na něj a už se jen koukala , jak mizí z dohledu .
,,Počkej ještě ." rychle zavolala .
Když se přiblížil ke dveřím svého bytu (již podruhé) , obořil se na svou sestru ,, Sakra , co zas máš ?!"
,,Pac a pusu ." vlepila mu pusu na tvář ,,Tak na sebe dávej pozor." Řekla ještě . Radek jen něco zamručel v odpovědi , protože neměl rád , když ho někdo takhle olíbaval , přesto se mu na tváři usadil lehký úsměv . Z části z toho , že si tu pusu prostě neodpustila a z druhé části z toho , že tak hrozně chce klíče od jeho bytu , zřejmě to tam chce pořádně prohledat . Jenže to on nedovolí , protože , kdyby věděla , co by tam našla … Uchechtl se a pokračoval po schodech dolů , až ke svému autu . BMW , tak krásná značka auta a on jí přímo miloval , jiné autíčko by nechtěl . I když to byl trochu zastaralý model , stejně by ho nevyměnil , měl něco do sebe . Z toho auta šel respekt a navíc ta černá barvička a někdy mu přijde takový tajemný a přesto otevřený . Auto přesně pro něj .
Nastartoval a vyjel . Po asi dvaceti kilometrech si naladil radio na stanici , kde převážně hráli rock . Měl ho rád , tak proč by neposlouchal , vážnou hudbu a pop nemusel .
Už jel docela dlouho a začínalo se stmívat . Podíval se na hodinky ,,Půl osmé . Sakra ." Začal se rozčilovat , protože ubytovaný měl být v osm a to stoprocentně nestíhal . A bál se , že jeho pokoj dají někomu jinému . Byl to luxusní hotel a on luxus měl rád . A proč by si ho nedopřál , když to platila firma ? Jenže teď se bude muset ubytovat v nějakém zapadákově . Nejdřív tam stejně zajede , možná budou mít volné místo a když ne , ubytuje se někde jinde .
Bylo půl deváté a on vystupoval z auta . Přešel před hotel , otevřel honosné dveře a vešel dovnitř . Ze všech koutů byl cítit velký luxus a velké peníze za ubytování .
Přešel k recepci ,,Dobrý den , mám tu rezervaci na jméno Radek Vergmann ." zadoufal , že pokoj si nikdo nezabral .
,,Je mi líto pane , ale bohužel nepřišel jste včas a někdo jiný si pokoj zaplatil ." Radkovi značně poklesla nálada , takže přece jen se bude muset ubytovat v nějakém zapadlém místě . A nebo možná ne . Ještě si všimnul nějakého člověka , jak si prohlíží letáky nedaleko od nich , tak že mohl jejich celý rozhovor slyšet .
,,A nemáte někde nějaký jiný pokoj ?" zeptal se s velkou nadějí .
,,Bohužel ne pane , všechny jsou obsazené ." nálada mu klesla pod bod mrazu .
,,Víte , je to pro mne důležité , zítra mám firemní schůzi a potřebuji si ještě něco připravit a teď něco shánět , to je pro mne těžké . Vážně by se nic nenašlo ? Klidně i připlatím ." to už byl značně nervózní z toho , že se dnes zřejmě nevyspí .
,,Bohužel ne pane , ani jeden pokoj ." odpověděl recepční .
,,Ach jo , to se vážně může stát jenom mně ." začal se litovat .
,,Ehm vy jste Radek Vergmann a pracujete pro firmu MakroIn ?" ozval se za ním zvláštně sametový hlas . Radek se otočil a naskytnul se mu pohled na může štíhlé , dlouhé postavy s černými vlasy , sahajícími pět centimetrů nad ramena , modrýma trochu chladnýma očima a přesně střiženým obličejem .
Polknul , to byla dokonalost sama . Zajímalo ho , jak by vypadal , bez oblečení . Teď si však řekl , že na tyto myšlenky není čas .
,,A vy jste ?" optal se poněkud drze .
,,Já jsem Oliver de Valenci , ředitel firmy Vallir ." odpověděl a sjel svého společníka pohledem .
,,Oh vy jste ten s kým mám to jednání ohledně firem . Těší mě , že vás poznávám ." podal mu ruku a druhý muž jí přijal .
,,Víte slyšel jsem , že bohužel nemáte , kde složit hlavu -"zasmál se tomu , co řekl,,- a tak jsem myslel , zda.li by jste dnes nepřenocoval u mne , víte nechci to jednání zbytečně prodlužovat a pokoj mám dvoulůžkový , takže ?" vybalil to na rovinu , avšak ještě zapomněl dodat , že si o svém společníkovi myslí , že má zadek naprosto k nakousnutí (doslova) a navíc je v těch upnutých kalhotách hrozně sexy .
Radek zvažoval všechny pro a proti . Samozřejmě , že ho ten muž přitahoval , že je gay si přiznal již dávno , nikdo to nevěděl , až na jeho krátké známosti . Bál se , že by se to nějak projevilo , ale na druhou stranu zase by si mohl lehnout v tomto úžasném hotelu , na který se těšil a nemusel by hledat jiný hotel . Řádně si to rozmyslel .
,,Jestli vás tedy nebudu obtěžovat , byl bych rád , kdyby se u vás našlo místo . To víte shánět něco jiného . A ještě si musím něco připravit ."
,,Dobře , tak by jsme mohli jít do pokoje , nemyslíte ?"
,,Jistě ."
Oliver ještě vyzvedl klíče a už jeli výtahem nahoru do pokoje . Vystoupili ve třetím patře a vydali se cestou do leva , na pokoj 24 .
Vešli do pokoje , z kterého bylo vidět , že nestal zrovna málo . Dvě přepychové postele , které byly oddělené obrovským nočním stolkem (stolem) . Dveřmi oddělená koupelna a sprcha , takže si člověk mohl vybrat , v čem se chce umýt .
Samozřejmě nechyběl ani stůl a židle , velké zrcadlo , WC …
,,Asi se půjdu vykoupat ." ozval se po chvíli mlčení Radek . ,,Jsem po cestě unavený a mám takový pocit , že mě to probere ." usmál se a zašel do koupelny .
Prohlížel si , jak byla koupelna vybavena a usoudil , že se mu tu opravdu líbí . Přešel před zrcadlo a sjel se kritickým pohledem . Jeho špinavě-blond vlasy mu sahali až po ramena a zelené oči skoro svítily , ale byla na něm vidět i únava .
Nakonec usoudil , že to zas taková hrůza není . Svléknul se a vlezl do sprchy , pustil na sebe proud teplé vody a začal se omývat mýdlem . Když omyl své tělo , začal s vlasy .
Vylézal ze sprchy a začal se utírat . Potom na sebe hodil kalhoty na spaní a vrátil se do pokoje.
Oliver jen koukal jak po tom dokonalém těle stékají nezbedné kapky , které nestačil utřít a nebo se mu usadily na vlasech , odkud teď utíkají .
Snažil se udržet aby na něj neskočil , ale šlo to těžko . Tak radši odvrátil hlavu a vydal se s lehkým zamručením do koupelny .
Provedl to samé co jeho společník , až na to že se později úplně normálně oblékl .
Vyšel ven z koupelny a všimnul si , že Radek sedí za stolem u notebooku a něco do něj píše . ,Zřejmě práce.' pomyslel si a sednul si na druhou stranu stolu , se stejným úmyslem jako jeho spolubydlící , napsat něco do práce .
Po hodině a půl klepání do klávesnice , skončil hrabě Oliver de Valenci s prací a přesunul svůj pohled z monitoru na stále pracujícího muže , který do klávesnice klepal čím dál tím v delších intervalech . Z jeho očí šla vyčíst jednoznačná únava .
,,Myslím si , že by jste si měl jít lehnout ." pronesl a významně se podíval na Radka .
,,Jo asi máte pravdu , jsem docela unavený a to osvěžení z osprchování vyprchalo ." zvednul se a tak se černovlasému naskytl pohled na jeho štíhlou postavu .
Připadal mu přímo k nakousnutí , tak krásná postava a k tomu jeho pronikavé zelené oči , jako kočka . ,Teď na to nesmím myslet .' napomenul se a přešel ke své posteli , stejně jako blonďák .
,,Dobrou noc." Popřáli si navzájem , zhasnuli a snažili se usnout .
Jenže po půl hodinovém převalování se ani jeden neměl k tomu upadnou do říše snů .
,,Spíte?" ozval se nakonec Radek .
,,Ne ." jednoduchá odpověď přišla z druhé postele .
,,Já také ne . I když to je vlastně jasné ." začal se usmívat .
,,Tak mě napadlo , neměli by jsme si začít tykat ? Přece jen jsme oba na stejném pokoji , používáme stejnou koupelnu , no a mně přijde tak trochu komické , že si vykáme ."
,,Dobře , takže si budeme tykat . Já jsem Radek ."
,,Já jsem Oliver ."
,,Ale vstávat z postele , abych si s vámi - tedy s tebou potřásl rukou , nebudu ."
,,Naprosto ti rozumím , já by jsem taky nevstával ."
,,A z jakého města vlastně jsi ?" zeptal se Oliver .
,,Z Brna a ty ?"
,,Já jsem taky z Brna , nechápu proč jsme jezdili do Prahy ."
,,To taky nechápu , asi se něco spletlo . Ale ber to z té lepší stránky , pojedeme spolu , tedy pokud se tady nebudeš ještě zdržovat ."
,,Ne už se tady zdržovat nebudu , nemám důvod . " uslyšel z druhé postele zívnutí a dodal ,,Měli by jsme spát , zítra budeme řešit tu koupi firmy .Jak to tak vypadá , jestli ji opravdu koupím , budete můj podřízený ." usmál se nad tím , že ho bude moci vidět každý den a s tím úsměvem na tváři usnul .
Probudil se na hluk , který byl slyšet z postele Radka . Podíval se tam a naskytnul se mu hrozný pohled . Z blonďákovi pusy tekla pěna a vypadal bledě . Okamžitě zavolal sanitku , která dorazila za pár minut a převezli Radka do nemocnice .
Ještě se v rychlosti stačil zeptat , kam ho vlastně vezu , aby se za ním mohl podívat .
Probouzel se s bolestí v oblasti hrudi . První pohled po otevření víček se mu naskytl na bílý strop . Otočil hlavu na pravou stranu a jeho pohled spočinul na stejně bílé stěně a bílých dveřích . S větší námahou otočil hlavu nalevo a spatřil podřimujícího , černovlasého muže sedícího v křesle ,které nejspíš pocházelo z druhého rohu .
,,K-kde to jsem ?" zeptal se .
Na to s sebou druhý muž škubnul a probral se . ,,Ty už jsi vzhůru ? ." na odpověď však nečekal , bylo jasné ,že je vzhůru , když se s ním baví . ,,Jsi v nemocnici , v Praze , zítra tě budou převážet zpátky do Brna . Museli tě operovat , prý máš něco se srdcem . Ještě jedna operace se uskuteční v Brně . To jednání ohledně firmy jsem vyřídil s tvým šéfem . Už je moje , koupil jsem ji . Takže jsi můj podřízený , místo ti zůstává ." podíval se mu do očí a při tom se usmál .
,,Sestra to říkala , měl jsem zůstat doma …" První důvod , proč měl zůstat doma bylo srdce a druhé on , hrozně ho přitahoval a ten pohled ,který mu věnoval ….
,,Cože?" nechápal .
,,Víš , já jsem věděl , že mám něco se srdcem , ale myslel jsem si , že to bude v pohodě , za čtyři měsíce jsem měl jít na operaci , ale šéf nutně potřeboval tuhle schůzku vyřídit . A teď budu sám a nevím kdo mi pomůže se o mě postarat . Sestra bude naštvaná ."
,,Já se o tebe postarám ." usmál se na něj .
,,Co-cože ?" nechápal .
,,Víš myslím si , že risk je zisk a teď to musím zkusit a jestli to nevyjde , doufám ,že to pochopíš ." podíval se na něj a zvednul se ze židle .
,,Nechápu." Vydechl jen a fascinovaně se koukal , jak se k němu Oliver přibližuje ,sklání se k němu a nakonec mu vlepil polibek . Tak moment ! On ho políbil ?!
Po chvíli se od něj Oliver odtáhnul ,,Doufám , že jsem ti nezpůsobil trauma na celý život ." ironicky se usmál ,,Ale věříš v lásku na první pohled ? Já jo , zamiloval jsem se do tebe a to tě vlastně skoro vůbec neznám . Ale když jsi tam zkolaboval , dostal jsem hrozný strach , jako by mi srdce sevřela ledová ruka ." podíval se na něj .
Na tváři mu hrál úsměv . Takže přeci jenom bude mít konečně nějakého normálního přítele .
O pět měsíců později
,,Za týden tě chci mít v práci .A nebo radši ne , zůstaň hezky v posteli , tam ti to sluší a já se potom vrátím z práce a hezky se o tebe budu starat ." na tváři hrál Oliverovi chlípný úsměv .
,,Myslíš ty na něco jiného , než na sex ? Pamatuj , já jsem nemocný člověk , nemůžu to dělat třikrát denně ." hodil po něm polštář .
,,Jo mimochodem , má přijít tvoje sestra ." elegantně se polštáři vyhnul .
,,Cože ?! Neeeeeeeeeeeeee!!!"






Kawaiiiii XDDD