No potřebovala sem to sem prostě napsat a teď k mé povídce, máme tu konec vážení a to doslova Happy end. Doufám, že se vám bude líbit a pls komentíky:)
"Ne ty tati, ale Kakashi si nesmí vzít tebe." Vydechl.
Minato nechápavě pozvedl obočí a Naruto upíral zrak na svou milovanou osobu.
"Kakashi nesmíš si ho vzít, já, já tě miluju, to co jsem řekl byla chyba, ne to co se stalo!" Vykřikl.
Všichni přítomní udiveně vydechli a sledovali, co se bude dít dál.
"Kakashi, prosím tě neber si ho, miluji tě." Zaprosil zoufale.
Všichni teď upírali zrak na bělovlasého ninju, který vypadal, že přemýšlí.
Když Naruto viděl, že Kakashi nijak nereaguje, otočil se a rozhodl se k odchodu.
"Naruto počkej!" Vykřikl najednou a viděl, jak se blonďáček zastavil.
"Promiň Minato, ale já si tě vzít nemůžu." Stáhl si zásnubní prstýnek a dal mu ho do ruky.
"Moc mě to mrzí, ale já miluji tvého syna." Řekl se slzami v očích a rozeběhl se za Narutem, kterého
následně vyzdvihl do vzduchu, a pak políbil.
Svatebčané byli zmatení, stejně tak jako Minato, který na to se smutkem a zaražením hleděl. Jeho syn a jeho snoubenec? Byl zničený, všechno se mu rozpadlo. Viděl, jak Kakashi a Naruto utíkají spolu ruku v ruce pryč. Klesl na kolena a hlasitě zařval.
Doběhli spolu až ke Kakashimu domů. Už u dveří se začali vášnivě líbat a za dveřmi odhazovat své oblečení. Za stálého líbání směřovali ke Kakashiho ložnici, a když tam dorazili, byli už nazí a padli na postel.
"Miluji tě, miluji tě, miluji tě." Opakoval mezi polibky, kterými mu zasypával krk.
"Taky tě miluji." Vzdychl Naruto, když mu Kakashi zrovna přejížděl jazykem po citlivém místečku a rukou po stehně.
Blonďáčka spalovala vášeň a touha. Konečně měl toho, koho celou tu dobu chtěl, konečně byl doopravdy s ním, konečně si naplno užíval jeho doteků, ani si neuvědomoval, jací jsou z nich teď sobci. Oba mysleli jen na svou touhu, na svoji prozatím neukojenou touhu a ani jeden si nevzpomněli na Minata, nic než oni dva pro ně teď neexistovalo.
MInato dorazil zdrcený domů. Byl zmatený a zničený z celého tohoto dne. Konečně pochopil, proč se jeho syn za poslední měsíce tolik změnil, proč se choval tak divně, ale nikdy by ho to ani ve snu nenapadlo, nenapadlo ho, že by se jeho syn mohl zamilovat do jeho snoubence. Posadil se na gauč a hlavu složil do dlaní a protíral si obličej.
"Jak dlouho to už asi trvá? Jak dlouho to přede mnou skrývají? Kdy si to uvědomili?" Napadaly Minata všemožné otázky.
Cítil se zrazený. Zrazený láskou a svou rodinou. Bylo pro něj těžké uvěřit, že ho zradil vlastní syn, že mu vlastní syn přebral jeho lásku. Byla to pro něj noční můra, z které se nemohl probudit.
Vzal si láhev saké a pomalu z ní upíjel.
"Kakashi spíš?" Byl k němu přitisklí a užíval si blízkost a teplo jeho těla.
"Ne, proč se ptáš?" Zeptal se, políbil ho na tvář a začal ho hladit ve vlasech.
"Víš, asi bychom měli jít k nám domů." Povzdychl si.
"Jo to bychom měli." Přitakal.
Oba se zvedli, posbírali své poházené oblečení a oblékli se, potom ruku v ruce se vydali k domu Uzumakiových.
Když tam dorazili, Naruto se zhluboka nadechl a otevřel dveře.
"Tati?" Zeptal se opatrně.
Nikdo se neozýval.
"Tati?" Zkusil to znovu a vydal se do obýváku, kde spatřil svého otce, jak se dlouze napil z lahve.
"Á, ta-k t-tady je m-můj syn, t-ten k-který mi-mi u-ukradl sn-snoubence a-a hl-eďme, t-ten sn-snoubenec je-je tu taky." Opilecky se smál.
"Proboha, kolik si toho vypil?" Přiskočil k němu Naruto a vytrhl mu lahev z ruky.
"Héj t-to j-je moje!" Zařval Minato a jakmile se natáhl po lahvi, sekl sebou o zem.
Blonďáček si povzdychl a pokynul Kakashimu, aby mu s ním šel pomoct. Oba dva ho nakonec dotáhli společnými silami do koupelny a pustili na něj studenou vodu. Minato se začal ošívat a křičet.
"Dopr**** co to je? Dost to stačí!" Drkotal zubama.
Naruto vypnul vodu a pomohl mu ven z vany. Minato na ně hodil naštvaný a přitom bolestný výraz. Vztekle si vzal od Kakashiho osušku, vydupal nasupeně z koupelny a práskl za sebou dveřmi.
"Nějak moc rychle vystřízlivěl." Podotkl Naruto a s přikyvujícím Kakashim se vydali za ním.
Minato se převlékl a čekal, až ti dva zaklepou na jeho dveře. Asi po dvou minutách se dočkal.
"Tati? Můžeme dál?" Zeptal se opatrně jeho syn.
Minato jim otevřel dveře a posadil se na židli u svého pracovního stolu. Kakashi s Narutem se posadili naproti němu na postel.
V místnosti nastalo tíživé ticho, bylo to nesnesitelné, a jelikož se za to cítil zodpovědný, promluvil jako první.
"Tati, jak už jsem říkal, miluju Kakashiho. Nechtěl jsem ti tím nijak ublížit, snažil jsem se to skrývat, zapomenout, ale nešlo to. Já, já ti nechtěl ublížit." Řekl upřímně.
Minato na něj jen smutně hleděl.
"Ale ublížil synu." Povzdychl si.
"Minato poslouchej mě, já vím, že to pro tebe není jednoduché, ba naopak je to pro tebe těžké, ale kdybych si tě vzal, trápili bychom se oba." Vložil se do toho Kakashi. "Já tvého syna miluju, a jestli i ty miluješ nás, budeš nám přát štěstí, a i když to půjde těžko, smíříš se s tím. Nikdy tě nepřestanu svým způsobem milovat, protože nikdy nepůjde smazat ty nádherné vzpomínky na tebe. Prosíme tě tady o odpuštění a doufáme, že nás nezavrhneš." Poslední slova říkal tiše.
Minato se díval z jednoho na druhého a najednou se uchychtl. Oba přítomní jen pozdvihli nechápavě obočí.
"Když jsem tě poprvé držel v náručí Naruto, řekl jsem, že tu budu vždycky pro tebe a udělám vše proto, abys byl vždy šťastný." Nadechl se. "Proč bych ty slova měl teď brát zpět?" Pousmál se.
"Kakashi, ale jestli mu někdy byť jen maličko ublížíš, pěkně si tě podám." Zahrozil s úsměvem.
"Myslíš to vážně tati?" Vydechl překvapeně blonďáček.
"Co? Že vám to přeju, nebo to, že si ho podám?"
"Oboje." Uchechtl se Naruto.
"Myslím." Stále se usmíval.
Naruto mu skočil kolem krku a tiskl ho v silném objetí.
"Uškrtíš mě." Zasípal, a tak ho Naruto s červenými tvářemi pustil.
"Stejně jsem si mohl myslet, že se ti bude Kakashi líbit, i až budeš o hodně starší." Vzpomněl si najednou na Naruta jako na miminko.
"A teď tu mluvíš o čem? Už se v tom začínám ztrácet." Poškrábal se na hlavě.
"No když si byl miminko, špulil si pusu na lidi, co se ti nějak líbili, no a tenkrát, když mě pustili z nemocnice, přišel mě pozdravit Kakashi a ty si na něj špulil pusu a natahoval po něm ruce, musel jsem tě pevně držet, abys mi nevypadl." Zasmál se při té vzpomínce.
Povídali si dlouho do večera. Minato už vypadal celkem v pořádku, smířil se s tím, ale stejně před nimi skrýval bolest a oni si to moc dobře uvědomovali. Naruto se vydal i s Kakashim k němu domů.
"Jsem rád, že to dopadlo takhle, myslíš, že bude v pořádku?" Zeptal se Naruto, když se spolu mazlili, na Kakashiho posteli.
"Já jsem taky rád." Políbil ho na čelo. "Myslím, že ano. Tvůj otec je silný muž, toho jen tak nic nerozhází." Znovu ho políbil.
Naruto se k němu otočil a začal ho líbat na krku. Kakashi ho chtěl trochu poškádlit, a tak ho od sebe mírně odstrčil.
"Promiň, ale teď na to nemám náladu." Řekl naoko unaveně.
Naruto se zarazil, ale pak jeho hru prokoukl.
"Kakashi." Zažadonil, našpulil pusu a natáhl ruce.
Tomu Kakashi neodolal, zasmál se a vrhl se na Naruta sám.
"A pak, že nemáš náladu." Smál se Naruto a poddával se jeho dotekům.





Mám první koment.
Hihi. Dobrej konec. Chudák Minato, ale on si někoho najde, věřim mu. Aaach já prostě miluju Happy Edy. +dojatě vzlyká+ Moc se ti to povedlo.