close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Návštěva s nečekanným koncem

29. dubna 2009 v 20:49 | terkic |  Povídky na přání
Další povídka na přání, tentokrát pro Mikulku na pár Shika/Naru:) snad se ti i ostatním bude líbit:)
Jo a jen jsem si všimla, že jsem byla dvakrát oslovená Naruko, nevadí mi to a lichotí mi to, páč Naruko má na svém blogu úžasné povídky a je to jeden z prvních blogů, které jsem na povídky se shounen ai navštívila, ale já jsem terkic a všechno, co je na tomto blogu je má tvorba:)

Návštěva s nečekanným koncem

Blonďatý chlapec běží lesem, právě se vrací z jedné své úspěšné mise, těší se na svou vesnici Konohu, na svůj oblíbený rámen a své přátelé. Konečně probíhá bránou a jen tak zdálky zaslechne "Ahoj Naruto kun!" od hlídajících ninjů. Uhání co nejrychleji uličkami, míří ke Kage budově podat zprávu o své misi. Když je na místě, zastaví se a zhluboka oddychuje. Potom nasadí svůj obvyklý úsměv, zaklepe a s hlasitým "Ahoj bábi Tsunade!" Vejde do dveří.
Tsunade jen zvedne se zamračeným výrazem hlavu a pěstmi bouchne do stolu, ze kterého se sesype pár papírů na zem.
"Kolikrát ti mám říkat, že mě takhle nemáš oslovovat!" Zařve naštvaně.
"Promiň bábi." Ušklíbne se jen Naruto a pokrčí rameny.
Blonďatá Hokage si jen povzdechne a snaží se uklidnit.
"Tak jaká byla mise? Proběhlo vše v pořádku?" Zeptá se už plně vyrovnaně.
"Hai, svitek doručen, žádní nepřátelští ninjové, prostě klid." Oznámí jí Uzumaki.
"Dobrá tak můžeš jít." Odvětí jen Tsunade a Naruto začne v duchu jásat, že si dá konečně rámen.
Už se chystá k odchodu, když ho pátá ještě zastaví.
"Vlastně, potřebovala bych, abys tohle odnesl ještě Shikamarovi, jsou to nějaké strategie a já potřebuji, aby je dotáhl k dokonalosti." Podávala mu nějaký svitek.
Blonďáček byl naštvaný, že se zdrží, ale nedával to na sobě znát a svitek si od ní vezme.

"Dattebayo, teď už jsem mohl sedět támhle a užívat si té skvělé chutě, a místo toho musím donést tenhle svitek." Povzdychne si Naruto, když zrovna prochází kolem Ichiraku rámen.
Asi po dalších deseti minutách konečně dorazí k Shikamarovi domů, nikdo tam však není.
"Co teď?" Pomyslí si Naruto. "Mohl bych ho zkusit najít." Rozhodne se a rozeběhne se ho hledat, asi po hodině však skončí zpět před jeho domem, nenašel ho a v jeho domě se stále nikdo nenachází.
"Zatracená Tsunade, zatracený Shikamaru, takhle se na ten rámen snad nikdy nedostanu." Zavrčí blonďáček a přemýšlí co dál.
"Možná bych na něj mohl počkat u nich doma." Poškrábe se na hlavě a zadívá se na otevřené okno, kterým vzápětí proskakuje dovnitř.
"Tohle je asi Shikamarův pokoj." Zkonstatuje pro sebe a zatím si sedne na jeho postel.
Asi po dvou hodinách ho to už přestává bavit a rozhodne se jít domů, už už vylézá oknem, když v tom se otevírají dveře a vchází hnědovlasý ninja se znuděným výrazem.
Naruto vleze zpátky do pokoje a pozdraví.
"Ahoj Shikamaru." Řekne s úsměvem.
Hnědovlásek sebou trhne a upře na něj svůj pohled.
"Fuj to jsem se lekl." Chytne se za srdce. "Ahoj Naruto, co tady děláš?" Zeptá se a rozdýchává počáteční šok.
"Mám tu svitek se strategiemi od Tsunade, máš si ho pročíst a dovést je k dokonalosti." Vytáhne ho z kapsy a podá mu ho.
"Aha, taková otrava." Řekne jednu ze svých častých vět a položí svitek na stůl.
"Svůj úkol jsem vyřídil, tak já půjdu, zatím se měj Shikamaru." Rozloučí se Naruto a už se chystá k odchodu, avšak najednou ztuhne.
"Héj proč se nemůžu hýbat?" Vykřikne překvapeně a dívá se na Shikamara, který na něj seslal své jutsu.
"Chytil jsem si tě svým stínem." Odvětí s úsměvem.
"To jsem si všiml, ale proč?" Podiví se Naruto.
"Abych mohl tohle." Ušklíbne se Shikamaru a začne si rozepínat vestu, Naruto si v tu chvíli začne nastejno rozepínat bundu.
"Héj co to děláš?" Vypískne vyděšeně blonďáček.
"Uvidíš." Odvětí tajemně a vestu odhodí, blonďáček taktéž odhodí bundu a Shikamaru pokračuje svým tričkem, když je bez něj, je bez něj i Naruto.
Hnědovlásek se znovu pousměje a přejde ke kalhotům, když jsou dole i ty, zahákne prsty o trenky, Naruto zrudne.
"Shi-shikamaru, co-co to děláš?" Zeptá se rozpačitě, když i on zahakuje prsty o lem trenek.
"Kochám se Naruto, po tomhle jsem toužil už strašně dlouho." Zašeptá toužebně.
"Ale, ale o-o čem to tady mluvíš?" Vykoktá ze sebe.
"O tom, že se mi líbíš blonďáčku, o tom, že po tobě toužím, a to už celkem dlouhou dobu." Zazubí se a pomaloučku po lehoučku stahuje i ten poslední kus oblečení, co mají na sobě, a pak ho odhodí stranou.
Teď už je Naruto rudý jak rak a s ještě víc vyděšeným výrazem se dívá, jak se Shikamaru přibližuje a vzápětí cítí jeho rty na těch svých, ani si nevšiml, že ho již Shikamaru svým stínem nedrží, jen tam tak stojí s vytřeštěnýma očima a nebrání se jeho polibku. Hnědovlásek mu začne jazykem přejíždět po dolním rtu, a tak donutí blonďáčka pootevřít ústa, ve kterých hned začne rejdit svým neposedným jazýčkem. Naruto se najednou zapojí a obtočí přitom své ruce kolem jeho krku.
"Shikamaru." Vzdychne mu do úst.
Hnědovlásek se přesune z jeho rtů na krk, kde ho obdarovává jemnými polibky, nevynechává ani kousíček a přesouvá se pomalinku po obnažené kůži dolů, zarazí se na jeho bradavkách a nejdříve je jen jemně obkrouží, a pak i jemně skousne, odezvou mu je slastný Narutův sten. Potom se přesouvá stále níž, klekne si na podlahu a přejede špičkou svého jazyka, po celé délce blonďáčkova údu, ozve se další hlasitý sten a Shikamaru ho bere do úst. Pohybuje svou hlavou stále rychleji a rychleji a ozývají se další, čím dál tím víc slastnější a hlasitější steny, dokud se Naruto neprohne a nevyvrcholí mu do úst. Hnědovlásek se pousměje, polkne a setře si koutky svých úst, potom vstane a znovu se natiskne na Narutovi rty, přičemž ho nasměruje k nejbližší stěně, na kterou ho natiskne, potom se odtrhne od jeho rtů a otočí si ho k sobě zády. Pomalu do něj začíná pronikat, Naruto nejdříve sykne bolestí.
"Neboj se, uvolni se." Šeptne mu do ucha a následně ho jemně do něj hryzne, vypadá to, že to zabírá a všechno napětí je pryč.
Shikamaru začne v pomalém tempu přirážet, a potom zrychluje. Pokojem se nesou hlasité vzdechy, slastné steny a jméno toho druhého. Čas jakoby se zastavil a v jednom posledním okamžiku je po všem, oba se naposledy prohýbají, naposledy vzdychnou a dojdou vrcholu. Naruto se otáčí k Shikamarovi čelem a zadívá se mu do očí. Shikamaru se pousměje a políbí ho na čelo.
"To bylo krásné." Zašeptá a políbí ho na krk.
"Ano, ale…" Zarazí se blonďáček.
"Ale?" Zeptá se s otazníky v očích.
"Tohle přeci nejde." Dořekne blonďáček, odtrhne se od něj a se smutným výrazem se na něj podívá. "Promiň, ale tohle se už nesmí nikdy stát." Vyhrkne, rychle se oblékne a zmizí, nechá tam tak překvapeného, zaraženého a ublíženého Shikamara samotného.

"Co se to proboha stalo?" Zavře za sebou rychle dveře, lehne si na postel a zaboří svou blonďatou hlavu do polštáře.
"Právě jsem prožil moje poprvé a-a, a to s klukem a ještě k tomu se Shikamarem." Ležel s vytřeštěnýma očima a přemýšlel.
"Ale můžu stoprocentně říct, že to byla chyba?" Zapochyboval. "Vždyť to bylo tak krásné, měl jsem pocit, že se vznáším, mým tělem jakoby projížděl elektrický proud a to příjemné chvění..., proč se mi to tak líbilo a stále na to myslím a přemýšlím o tom? Jaké by to asi bylo se Shikamarem chodit?" Zatřepal hlavou.
"Nad čím to tady proboha přemýšlím?" Zašeptal. "No, i když."
"Á co to se mnou je."

Mezitím u Shikamara:
"Asi jsem udělal chybu." Povzdychl si. "Neměl jsem to na něj takhle vybalit."
"Ale co teď? Jak se k němu mám chovat? Ach jo Naruto, proč?" Běželo hlavou Shikamarovi.
Po pár hodinách se vydal do sprchy a nechal se unášet svými myšlenkami.
"Dělám správně?" Pomyslel si, když už dnes podruhé skočil do jeho pokoje oknem.
Slyšel téct vodu, a tak se jen posadil na postel a čekal, po chvilce přestala téct voda a už bylo slyšet jen tiché kroky a otevírající se dveře.
"Naruto?" Řekl překvapeně a zůstal na něj s otevřenou pusou zírat.
"Sh-Shikamaru." Špitl a podíval se na něj. "Víš, já-já chtěl jsem se ti omluvit."
"Ale za co?" Zeptal se nechápavě.
"Že jsem utekl." Povzdychl si.
"Ale to je v pořádku Naruto, já tě chápu,…" Nedořekl, to co chtěl říct, protože k němu Naruto přistoupil a spojil jejich rty.
"Ale co to…" Nechápal Shikamaru.
"Musel jsem si to jen promyslet a je mi jedno, co si budou lidi myslet, nebo že to bylo rychlé, nikdo mi prostě nevezme to, že to bylo krásné." Pousmál se s červenými tvářemi.
"To jsem rád." Zašeptal, políbil ho na čelo, a pak už se opět oddávali jen své touze a nově nabytému vztahu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mikulka mikulka | Web | 29. dubna 2009 v 21:02 | Reagovat

supr děkuju

2 Mono tvé SB Mono tvé SB | 29. dubna 2009 v 22:03 | Reagovat

jeee, to je mnohem lepší než fyzika XD
super moc se mi to líbí

3 Yuri Yuri | Web | 30. dubna 2009 v 8:47 | Reagovat

moc pěkné ^^^

4 May Darrellová May Darrellová | Web | 30. dubna 2009 v 14:00 | Reagovat

Ahojky,
jedorázovka se ti moc povedla, bylo to úchavtné;-)

5 Rei Rei | Web | 30. dubna 2009 v 18:34 | Reagovat

Tak tohle bylo fakt suprové! XD

6 yaoi-ka yaoi-ka | E-mail | 30. dubna 2009 v 19:58 | Reagovat

Pekne si to napisala!!! Nechcela by si napisat nieco aj na ShikaNeji???

7 Gaara z púšte Gaara z púšte | 19. června 2009 v 18:04 | Reagovat

júúúúúúú,kokso to bolo skveléééé  :D
"Shi-shikamaru, co-co to děláš?" Zeptá se rozpačitě, když i on zahakuje prsty o lem trenek.
"Kochám se Naruto, po tomhle jsem toužil už strašně dlouho." Zašeptá toužebně.-ajajáááááj a toto bolo super,Shikamaru sa nezdá,ja odpadnem
:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama