"Sasuke?" Zeptala se růžovlasá dívka.
"Co chceš?" Řekl ne moc mile.
"Mám na tebe jednu celkem velkou prosbu." Zadívala se na něj.
"Jestli chceš, abych s tebou šel na rande tak na to zapomeň." Zamračil se.
Dívka posmutněla.
"Tohle jsem nemyslela, já jsem slíbila Ino, že jí pomůžu v květinářství, a pak půjdeme navštívit její babičku a zapomněla jsem, že mám dnes hlídat svého bratrance."
"Nechceš mi tím snad naznačit, že mě žádáš, abych ho pohlídal." Povytáhl obočí.
"Sasuke prosím, jsi má poslední naděje." Škemrala.
"Ještě máš Naruta." Ušklíbl se.
"Tomu bych nesvěřila pohlídat ani křečka, natož dítě." Řekla rázně Sakura.
Blonďáček se při těchto slovech urazil a zamračil se.
"Ne díky Sakuro, nebudu hlídat nějakého usmrkance." Odfrkl si.
"Ale copak Uchiho? Bojíš se malých dětí?" Zasmál se Naruto.
"Cos to řekl?" Sevřel naštvaně pěst.
"Sasuke se bojí malých dětí, Sasuke se bojí malých dětí." Poškleboval se blonďáček dál.
"Nebojím." Vyštěkl.
"Tak to dokaž!" Rýpnul si.
"Fajn." Nadechl se. "V kolik mám přijít?" Povzdychl si.
"Co to plácám? Vždyť já o dětech nic nevím, navíc je nemám rád, ale co, nemůže to být zas tak těžké." Pomyslel si.
"Díky Sasuke díky!" Vykřikla a skočila mu kolem krku.
"Slez ze mě Sakuro!" Zavrčel a setřásl jí ze sebe.
"Tak v kolik mám přijít?"
"Ve čtyři." Usmála se, rozloučila se s nimi a odešla domů.
"Užij si hlídání." Řekl blonďáček s posměchem, a taktéž odešel pryč.
"Ahoj, tak jsem tu." Pozdravil otráveně.
"Ahoj." Usmála se. "Tak tohle je Haruki." Představila mu asi tak tříletého kluka, který se jí držel za ruku.
"Haruki, tohle je Sasuke, bude tě dneska hlídat."
Chlapec na něj upřel svá zelená očka.
"Ta příšerná barva vlasů, je zřejmě dědičná." Pomyslel si Sasuke a zadíval se na Harukiho světle růžové vlásky a zkřivil tvář.
"A proč se tak divně tváří Saku chan?" Zeptalo se zvědavě dítě. "Ono ho něco bolí?"
"Ale Haruki, co to máš za otázky." Napomenula ho Sakura. "No nic, už musím jít, tak se tu mějte, jo a Haruki, nezlob." A byla pryč.
Haruki ho chvíli pozoroval, a pak se mu začal dívat přes rameno.
"Co to čteš?" Zeptal se zvědavě.
"Knížku o různých jutsu."
"A budeš mi předčítat?"
"Ne."
"A proč ne?"
"Protože to není pro malé děti."
"A proč to není pro malé děti?"
"Protože to píšou na obale."
"A proč to tam píšou?"
"Aby si to malé děti nečetli." Začínal pěnit.
"A proč si to tedy nemají číst?"Otravoval chlapec dál.
"Protože proto."
"A proč proto?"
"Už buď zticha!" Zavrčel Sasuke.
"A proč mám být zticha?" Vykulilo dítě oči.
Sasuke chtěl ještě něco říct, ale došlo mu, že bude lepší mlčet, a to dítě to přestane bavit.
Haruki se na něj zase jen díval.
"S tebou je nuda." Povzdychl si asi po deseti minutách.
"Hm." Vydal jen Sasuke.
"Já se nudííím!" Zakřičel Haruki.
"To máš blbý." Odsekl Sasuke a dál si četl.
Najednou se chlapec však rozbrečel.
"Já-já to ře-řeknu -Sa-Sa-kuře chan!" Říkal mezi vzlyky a řval čím dál víc.
Sasuke odložil knížku a přitiskl si ruce na uši, tohle se nedalo vydržet.
"No tak, nebul." Snažil se být v klidu, ale Haruki nepřestával brečet.
"No tak přestaň." Prosil Sasuke.
"Řekl jsem dost!" Zařval, čímž docílil jen toho, že chlapec začal brečet víc.
"Kruci! Co mám teď dělat?" Pomyslel si Sasuke a zadíval se na telefon.
"Možná by mi mohl pomoct Naruto." Zamyslel se. "Bože, o čem to tady přemýšlím? Mám prosit o pomoc takového ubožáka? To určitě." Zavrhl svou myšlenku a zadíval se na Harukiho, který teď ležel na zemi a hystericky bušil pěstičkami do podlahy.
"Tohle je příšerný." Zacpal si znovu uši a opět se podíval na telefon.
"Stejně je to jeho chyba, vyprovokoval mě." Kývnul hlavou a vytočil jeho číslo.
"Ahoj Naruto, mohl bys prosím tě přijít?" Řekl mírně zoufale a doufal, že to Naruto nepostřehl.
Do telefonu se ozval smích.
"Takže velký Uchiha potřebuje pomoc?" Ozvalo se z druhého konce.
"Nesměj se a prostě přijď." Položil telefon a díval se teď už na úplně rudé dítě.
Po deseti minutách uslyšel zvonek.
"Konečně jsi tady." Oddechl si.
"Co máš za problém?" Ušklíbl se blonďák.
Sasuke ho vtáhl do dveří a zavedl ho do obýváku. Haruki přestal bušit pěstmi do podlahy a zadíval se ubrečeně na nově příchozího. Naruto k němu přišel a přiklekl si k němu.
"Copak se ti stalo?" Chytil ho za ramena.
"Sasuke je na mě zlý a nudím se." Zamračil se Haruki.
"Jo Sasuke už je takový, je to starý mrzout, který neví, co je to zábava." Pokýval hlavou Naruto.
Sasuke na něj hodil ošklivý pohled.
Haruki se usmál a přikývl.
"Utři si ty slzy, kluci přeci nepláčou." Řekl mu s úsměvem.
"Hai." Utřel si ručičkami slzy.
"A ty jsi kdo?" Zeptal se zvědavě.
"Já jsem Naruto, Sakuřin a Sasukeho kamarád."
"On je tvůj kamarád?" Podivil se Haruki a zadíval se nehezky na Uchihu.
"Dá se to tak říct." Pokrčil rameny blonďáček.
"A budeš si se mnou hrát?"
"Dobrá, co takhle na letadlo?"
"Jooo." Zajásal Haruki.
Naruto ho zvedl a začal s ním kroužit po pokoji a párkrát ho vyhodil do vzduchu.
"Sasuke, nechceš si to taky zkusit?" Zeptal se ho se smíchem Naruto.
"Ne díky." Odvětil a znovu se začetl do knížky.
Blonďáček jen pokrčil rameny a dál vyhazoval Harukiho do vzduchu.
"A co teď?" Zeptal se chlapec, když s ním přestal Naruto házet.
"Teď si můžeme zahrát třeba na koníčka." Klekl si na všechny čtyři a nechal si Harukiho vylézt na záda. Lezl s ním po pokoji sem a tam. Najednou však Harukimu zakručelo v břiše. Naruto ho ze sebe sundal a usmál se na něj.
"Máš hlad viď?"
Dítě jen pokývalo hlavou.
"Tak já ti něco uvařím." Vydal se do kuchyně a začal se přehrabovat v ledničce.
Po chvíli vyndal zeleninu a ve skříňkách našel i nějakou rýži.
Haruki si zatím sedl ke stolu a čekal.
"Sasuke, dáš si taky?" Zeptal se Uchihy, když podával Harukimu talíř s jídlem.
Uchiha se na něj otočil a jen kývl. Posadil se naproti Harukimu a Naruto před něj položil talíř, potom si k nim přisedl.
"Tak co chutná vám?" Zeptal se blonďáček.
"Hai a moc." Zamlaskal Haruki.
Uchiha se na jídlo jen chvíli nevěřícně díval, přeci jen to vařil Naruto, a pak si dal jedno sousto do úst.
"Páni Naruto, nevěděl jsem, že umíš vařit." Řekl překvapeně.
"Jo, umím to snad od jakživa." Zazubil se.
Haruki si po večeři zívl.
"Tady je někdo zralý na to jít do postele." Usmál se Naruto.
"A řekneš mi pohádku?" Udělal na něj psí očka.
"Něco lepšího, víš něco o našich hokage?"
Haruki zavrtěl hlavou.
"Tak já ti o nich budu vyprávět."
Haruki kývl.
"Ale nejdřív do vany a vyčistit zuby." Zavelel.
"A musím?" Nechtělo se mu.
"Ano." Odpověděl nekompromisně.
"Tak jo." Pokrčil chlapec rameny a vydal se do koupelny.
Naruto mu napustil vanu a nechal ho tam cachtat. Potom ho vytáhl z vany, zabalil do osušky a převlékl do pyžama. Když měl Haruki vyčištěné i zuby, posadili se spolu v obýváku na gauči a Naruto začal vyprávět. Sasuke vzhlédl od knížky a zadíval se na ty dva. Byl to hezký pohled. Haruki byl stulený v klubíčku a s napětím poslouchal a Naruto mu svým krásným hlasem vyprávěl a hladil ho ve vlasech. Uchiha si najednou představil, jak tam leží místo Harukiho a nechává se výskat ve vlasech.
"Co to mám za dviný myšlenky?" Zavrtěl hlavou a taktéž poslouchal.
Haruki nakonec usnul a Naruto ho přenesl do jeho postele.
"Dobrou noc." Usmál se a odešel z jeho pokoje.
"Díky." Řekl Sasuke, když blonďáček zavřel dveře do Harukiho pokoje.
"Nemáš zač, byla to zábava." Dal si ruce za hlavu a protáhl se.
Pustili si televizi a přitom si povídali.
"Dáš si něco k pití?" Zeptal se po chvilce blonďáček.
"Jo, vodu, díky." Odvětil Sasuke.
Když se však Naruto zvedl, nějak neudržel rovnováhu a spadl Sasukemu rovnou do klína.
"P-promiň." Zčervenal blonďáček.
Sasuke se díval do těch jeho modrých očí, a pak se k němu sklonil. Jen letmo ho políbil na ústa.
Naruto vytřeštil oči, v nichž měl teď otazníky a díval se do těch Sasukeho.
Místo odpovědi se mu však Sasuke znovu přisál na rty. Po chvíli se zapojil i Naruto. Sasuke protlačil do jeho úst jazyk a začal si hrát s tím Narutovým. Nepřestávajíc ho líbat, ho Sasuke pomalu položil na pohovku a zajel mu rukou pod tričko. Blonďáček mu jemně zavzdychl do úst, pak ho však od sebe náhle odstrčil.
"Naruto děje se něco?" Zeptal se nechápavě.
"Tohle, tohle je divné Sasuke." Řekl červeně.
"Ty jsi tak roztomilý, když se červenáš." Zašeptal mu do ucha a začal ho líbat na krku.
"Sas-Sasuke, dost." Zaprosil blonďáček.
Uchiha se na něj stále nechápavě zadíval.
"Tohle nejde Sasuke." Řekl zadýchaně.
"A proč ne?" Podivil se.
"I přesto, že jsi můj kamarád, se pořád jen hádáme, navíc jsme oba dva kluci, to prostě nejde k sobě." Povzdychl si.
"Naruto, nebyli bychom první a ani poslední klučičí pár na tomhle světě, a navíc já tě mám rád a myslím, že ty mě taky, tak teď nic neřeš a uvolni se." Spojil opět jejich rty.
Naruto se ještě chvíli bránil, ale pak se také zapojil. Sasuke se od něj nechtíc odtrhl a sundal mu tričko. Začal zkoumat jeho tělo, od krku, přes bradavky až k břichu jazykem.
"Sas-uke." Vzdychal slastně Naruto.
Uchiha zajel až k lemu jeho kalhot a pomalu mu je sundal. Zadíval se na jeho světle modré trenky, na kterých uviděl už nemálo malou bouli. Dotkl se okraje trenek a chtěl mu je stáhnout, když v tom ho chytli Narutovi ruce a on se ocitl pod ním. Nechal si ze sebe taktéž stáhnout tričko a Naruto opakoval jeho postup, ale s pár vylepšeními. Nejdříve mu jemně olízl a skousl ušní lalůček, záhy se přesunul svým neposedným jazýčkem na jeho krk, kde zanechal nemalý cucflek a přesunul se na jeho, již jemně ztuhlé bradavky, které jemně hryzal, a pak obkroužil jazykem.
Sasuke vzdychal a užíval si pohybů Narutova jazyka na svém těle. Chtěl opět převzít kontrolu, a tak ho překulil zpět pod sebe. Zadíval se na něj s chtíčem v očích a sundal mu trenýrky. Usmál se, když na něj vykoukl nemalý blonďáčkův penis. Olízl si rty a sklonil k němu hlavu. Vzal ho celého do úst a začal pomalu pohybovat hlavou nahoru dolů. Naruto vzdychal. Cítil, že už brzy vyvrcholí, prohnul se v zádech a v tom okamžiku, naplnila Sasukeho ústa bílá tekutina. Uchiha si setřel malý pramínek, který mu stékal od koutku úst a pousmál se. Potom si naslinil prst a začal s ním kroužit, kolem Narutova otvoru, do kterého potom pronikl. Blonďáček znovu zavzdychal. Sasuke začal s prstem pomalu pohybovat a pak přidal, ještě dva prsty. Poté je vytáhl a stáhl si ze sebe kalhoty i s trenkami. Zadíval se starostlivě na blonďáčka, který se na něj díval přivřenýma očima a pokýval hlavou. Sasuke nasměroval svůj penis k jeho otvoru a pomalu do něj pronikal. Ucítil, jak se mu zarývají do pokožky na ramenou Narutovi nehty a zadíval se ustaraně na bolestivý v jeho tváři. Když uvolnil Naruto tvář, uvolnil se i stisk jeho nehtů. Sasuke si oddychl a začal se pomalu pohybovat, čím však byl nával vášně vyšší, tím rychleji se začínal pohybovat. Pokojem se nesly tlumené výkřiky, aby neprobudili Harukiho spícího vedle. Nakonec se oba prohnuli a vyvrcholili. Sasuke se z Naruta vysunul a unaveně si lehl vedle něj.
"To bylo úžasné." Vydýchával se Naruto.
"Jo." Usmál se Sasuke. "A pak, že se nedokážu bavit." Uchechtl se.
"Dobře, odvolávám to." Usmál se na něj blonďáček.
"Sakura se asi za chvíli vrátí, měli bychom se obléknout a uklidit to tu." Řekl zadýchaně Naruto.
"Jo asi máš pravdu." Odvětil Sasuke a oba vstali.
Když byli oblečení. Naruto šel umýt nádobí a Sasuke mezitím vyčistil sedačku, na které byly bílé zasychající fleky.
"Tak hotovo." Objal ho a políbil na tvář.
Naruto se pousmál a uklidil poslední talíř.
"U mě taky." Otočil se k němu a dychtivě ho políbil.
Z jejich polibku je vytrhl klíč v zámku. Odtrhli se od sebe a dívali se na Sakuru vcházející do dveří.
"Ahoj Sasuke, tak jak ti šlo hlídaní …" Zarazila se, když uviděla Naruta.
"Ahoj Naruto, co ty tu děláš?" Zeptala se překvapeně.
"Naruto mi přišel pomoct, nezvládal jsem to." Přiznal Sasuke.
"Ale nesmysl Sasuke, nemohlo to být těžké." Usmála se na něj sladce Sakura.
"No nic já půjdu, tak se zatím mějte a Sakuro, pozdravuj ode mě Harukiho." Zazubil se na ně a vyšel dveřmi ven.
"A co ty Sasuke? Nechtěl bys tu ještě zůstat?" Přitiskla se na něj Sakura.
"Ne díky." Odpověděl opovržlivě a raději také rychle odešel.
Podařilo se mu ještě doběhnout blonďáčka.
"Naruto počkej." Zavolal na něj.
Otočil se na něj.
"Hm?"
"Doufám, že to dneškem nekončí." Přitiskl ho k sobě.
"To záleží na tobě Sasuke." Opřel ruce o jeho hruď.
"Tak v tom případě to stoprocentně pokračuje." Usmál se a vtiskl mu polibek.
"Saku chan?" Ozvalo se ospale ze dveří Harukiho pokoje.
"Kde je Naruto kun?" Zeptal se a protíral si očička.
"Už šli i se Sasukem domů." Usmála se na něj.
"Nevím, jak může mít Naruto kun rád, někoho jako je Sasuke." Zavrtěl nevěřícně hlavou.
"Jak to myslíš Haruki?" Zeptala se Sakura.
"No když někomu dáš pusu, tak ho máš rád ne?"
"Pu-pusu?" Vykoktala ze sebe Sakura a švihla sebou o zem.
"Saku chan?"






Heč, dneska dávám konečně první koment JÁ!!!
"Pu-pusu?" Vykoktala ze sebe Sakura a švihla sebou o zem.
"Saku chan?"
Tak tohle dostalo. Musela sem se udržet abych smíchy nespadla pod stůl a nepraštila se ještě nějak XD
Suprová povídka!!!!!!