Mám tu další kapitolku a máme tu zvrat Narutova doteď klidného života
6.Část: Nečekaný návrat
Stál tam v tom černém prádélku a zatočil se.
"Tak co? Líbí?"
Itachi nebyl schopný slova, a tak jen kývl.
Naruto se na něj díval a čekal, co se bude dít, ale Itachi na něj jen zhypnotizovaně hleděl. Pohnul se, až když se k němu začala jeho hvězdička přibližovat svůdným krokem.
Když k němu došel, sedl si mu na klín a obtočil své ruce kolem jeho krku.
"Teď si se mnou můžeš dělat, co chceš." Zašeptal mu svůdně Naruto do ucha a pak ho do něj jemně kousl.
Černovlasému mladíkovi přejel příjemný mráz po zádech. Přestal se ovládat a začal líbat Naruta na krku, ten zaklonil hlavu, aby měl jeho milenec lepší přístup. Itachi vyhledal jeho rty a spojil je do toužebného polibku. Nepřestávajíc ho líbat, mu Naruto začal rozepínat kalhoty, a pak je stáhl. Vzal ho do ruky a začal pohybovat rukou. Itachi slastně sténat a jemně masíroval Naruta na hrudníku. Když Naruto cítil, že je Itachi dostatečně vzrušený, stáhl ze sebe to sexy prádélko a prudce dosedl na jeho úd. Itachi slastí vykřikl. Naruto se pousmál a zavrtěl se, odpovědí mu byl Itachiho vzdech. Naruto se začal nejdříve pomalu nadzvedávat a čím víc se stupňovalo Itachiho vzdychání, tím rychleji se blonďáček pohyboval. Když oba vyvrcholili, slezl z něj Naruto a odkráčel do koupelny. Itachi se rozeběhl za ním. Relaxovali ve vaně asi půl hodiny, než se rozhodli konečně vylézt.
"V tom prádle si vypadal doopravdy sexy." Zašeptal mu do ucha, když se k sobě tulili v posteli.
"Děkuji, ale řeknu ti, že ty tanga byly dost nepohodlný."
"Sasuke, kam to jdeš?" Ptal se Mitsuke, když viděl černovlasého chlapce, jak si balí své zbraně a to málo oblečení, co tam měl.
"Vracím se do Konohy. Udělal jsem velikou pitomost, že jsem odtamtud odešel, navíc tam je teď můj bratr, a konečně se mu můžu pomstít."
"Vracíš se doopravdy kvůli svému bratrovi, nebo kvůli němu?" Křikl na něj žárlivě.
"Mitsuke, vždycky si věděl, že ho miluji a milovat nepřestanu."
"Ale on si našel někoho jiného, a to dokonce tvého bratra, i když věděl, jak moc ho nenávidíš."
Sasuke si to uvědomoval, zatnul pěsti, až mu zbělali kloubky.
"Chci zjistit, proč to udělal a pokusit se získat ho zpátky."
"Sasuke prosím, neodcházej." Připomněl mu tak slova v ten osudný večer, kdy odešel z Konohy, jak tam jeho sluníčko stálo a prosilo ho o to samé, ale on tenkrát odešel a teď si uvědomoval, jaká to byla hrozná chyba.
"Promiň, ale já ho musím vidět, musím se pokusit…"
"Sasuke, ale já tě miluju a on už tebe ne, prosím zůstaň tu se mnou!"
"I kdyby mě už doopravdy nemiloval, nemohl bych zůstat s tebou, nebylo by to fér, protože i kdyby se nakonec rozhodl přeci jen zůstat s mým bratrem (to slovo vyslovil s největším pohrdáním a nenávistí) tak bych na něj stejně nikdy nezapomněl, na ty jeho modré pomněnkové oči, na jeho krásné neposedné blond vlasy a na jeho polibky, ty pro mě byly prostě jedinečné. On je jedinečný a nikdo ho nenahradí. Myslel jsem, že s tebou bych na něj zapomenout mohl, ale prostě to nešlo a nikdy nepůjde."
"Tak si tedy jdi za tou blonďatou děvkou, ale už nikdy se nevracej, i kdyby si klečel na kolenou, zpátky bych tě nepřijal."
"Jak jsi ho to nazval?" Zavrčel Sasuke a v tu ránu byl u něj. Držel ho pod krkem, přimáčknutého ke zdi.
"Nazval jsem ho blonďatou děvkou!" Zařval hystericky.
Sasuke se rozmáchl a dal mu pěknou pěst mezi oči.
"Ty debile zlomil si mi nos!"
"To tě naučí! Sbohem!" Byla poslední slova, která Mitsuke slyšel, protože se Sasuke vypařil.
"Já se nudím, co budeme dělat dneska? Venku je tak hezky a my se tu jen válíme."
"Co takhle jít k jezírku trochu si zatrénovat, a pak se třeba smočit?"
"To beru." Pokýval nadšeně hlavou blonďáček.
Itachi vzal sebou pár kunaiů a shurikenů a deku, chytili se s Narutem za ruce a vyrazili. Když dorazili k jezírku, pustili se do boje. Naruto se za ty měsíce, od Itachiho hodně naučil, přestal ho šetřit, používal svůj sharingan, taky ho naučil pár nových lehkých jutsu a rozpoznávat sílu svého protivníka, dokonce ho donutil, aby nebyl tak zbrklý. Chvíli mu to dalo zabrat, ale když mu pohrozil, že bude spát večer sám, a že nic nebude, zklidnila jeho hvězdička svou hyperaktivní náladu.
"Tak a dostal jsem tě." Řekl vítězně Itachi.
"Já tě snad nikdy neporazím, pořád vyhráváš."
"Za to tě čeká trest."
"Jaký?" Vyděsil se Naruto.
Itachi ho vzal a oblečeného ho hodil do jezírka. Po chvilce začal mít strach, protože se stále nevynořoval.
"Naruto?!" Volal vyděšeně.
"Nar..!" Najednou byl stažen do vody.
"Už je to potřetí, co ti říkám, abys mě neděsil!" Zkřížil si naštvaně ruce a nafoukl tváře.
"Tak promiň." Začal se k němu lísat, ale nic se nedělo.
Jemně ho pohladil po tváři. Nic. Zkusil ho na ní políbit. Nic. Naruta to už přestávalo bavit, a tak ho začal líbat na krku, jeho miláček ještě chvíli odolával, ale pak to už nevydržel. Vzal ho do náruče a vylezl s ním z vody. Opatrně ho položil na deku a začal ho líbat. Když už mu začal stahovat tričko, ozvalo se praskání větviček. Oba se otočili a zůstali překvapeně stát, Narutovi se zastavil dech.
"Takže je to pravda. Vy dva jste opravdu spolu. Pochopil bych kohokoliv jiného, ale jeho?" Zakroutil hlavou, uvnitř úplně zuřil.
"Sas-u-ke, co-co tady děláš?" Vykoktal ze sebe blonďáček. V hlavě měl teď mnoho pocitů. Mísilo se v něm zmatení, radost, smutek, bolest, prostě všechno dohromady.
"Co bys řekl? Vrátil jsem se, kvůli tobě. Uvědomil jsem si, jaká pitomost byla tě opustit, když jsem tě viděl na fotce s ním."
"Aha, takže si se vrátil jen kvůli tomu, že jsem si někoho našel. Vrátil ses jen kvůli tomu, že ten někdo je tvůj bratr, kterého nenávidíš. Je to tak? Nebo ses vrátil kvůli tomu, abys ho zabil? Něco ti řeknu Sasuke, já ti to nedovolím, protože on je nevinný!"
V Sasukem to hrklo. Jeho bratr, že je nevinný?
"Tak co? Líbí?"
Itachi nebyl schopný slova, a tak jen kývl.
Naruto se na něj díval a čekal, co se bude dít, ale Itachi na něj jen zhypnotizovaně hleděl. Pohnul se, až když se k němu začala jeho hvězdička přibližovat svůdným krokem.
Když k němu došel, sedl si mu na klín a obtočil své ruce kolem jeho krku.
"Teď si se mnou můžeš dělat, co chceš." Zašeptal mu svůdně Naruto do ucha a pak ho do něj jemně kousl.
Černovlasému mladíkovi přejel příjemný mráz po zádech. Přestal se ovládat a začal líbat Naruta na krku, ten zaklonil hlavu, aby měl jeho milenec lepší přístup. Itachi vyhledal jeho rty a spojil je do toužebného polibku. Nepřestávajíc ho líbat, mu Naruto začal rozepínat kalhoty, a pak je stáhl. Vzal ho do ruky a začal pohybovat rukou. Itachi slastně sténat a jemně masíroval Naruta na hrudníku. Když Naruto cítil, že je Itachi dostatečně vzrušený, stáhl ze sebe to sexy prádélko a prudce dosedl na jeho úd. Itachi slastí vykřikl. Naruto se pousmál a zavrtěl se, odpovědí mu byl Itachiho vzdech. Naruto se začal nejdříve pomalu nadzvedávat a čím víc se stupňovalo Itachiho vzdychání, tím rychleji se blonďáček pohyboval. Když oba vyvrcholili, slezl z něj Naruto a odkráčel do koupelny. Itachi se rozeběhl za ním. Relaxovali ve vaně asi půl hodiny, než se rozhodli konečně vylézt.
"V tom prádle si vypadal doopravdy sexy." Zašeptal mu do ucha, když se k sobě tulili v posteli.
"Děkuji, ale řeknu ti, že ty tanga byly dost nepohodlný."
"Sasuke, kam to jdeš?" Ptal se Mitsuke, když viděl černovlasého chlapce, jak si balí své zbraně a to málo oblečení, co tam měl.
"Vracím se do Konohy. Udělal jsem velikou pitomost, že jsem odtamtud odešel, navíc tam je teď můj bratr, a konečně se mu můžu pomstít."
"Vracíš se doopravdy kvůli svému bratrovi, nebo kvůli němu?" Křikl na něj žárlivě.
"Mitsuke, vždycky si věděl, že ho miluji a milovat nepřestanu."
"Ale on si našel někoho jiného, a to dokonce tvého bratra, i když věděl, jak moc ho nenávidíš."
Sasuke si to uvědomoval, zatnul pěsti, až mu zbělali kloubky.
"Chci zjistit, proč to udělal a pokusit se získat ho zpátky."
"Sasuke prosím, neodcházej." Připomněl mu tak slova v ten osudný večer, kdy odešel z Konohy, jak tam jeho sluníčko stálo a prosilo ho o to samé, ale on tenkrát odešel a teď si uvědomoval, jaká to byla hrozná chyba.
"Promiň, ale já ho musím vidět, musím se pokusit…"
"Sasuke, ale já tě miluju a on už tebe ne, prosím zůstaň tu se mnou!"
"I kdyby mě už doopravdy nemiloval, nemohl bych zůstat s tebou, nebylo by to fér, protože i kdyby se nakonec rozhodl přeci jen zůstat s mým bratrem (to slovo vyslovil s největším pohrdáním a nenávistí) tak bych na něj stejně nikdy nezapomněl, na ty jeho modré pomněnkové oči, na jeho krásné neposedné blond vlasy a na jeho polibky, ty pro mě byly prostě jedinečné. On je jedinečný a nikdo ho nenahradí. Myslel jsem, že s tebou bych na něj zapomenout mohl, ale prostě to nešlo a nikdy nepůjde."
"Tak si tedy jdi za tou blonďatou děvkou, ale už nikdy se nevracej, i kdyby si klečel na kolenou, zpátky bych tě nepřijal."
"Jak jsi ho to nazval?" Zavrčel Sasuke a v tu ránu byl u něj. Držel ho pod krkem, přimáčknutého ke zdi.
"Nazval jsem ho blonďatou děvkou!" Zařval hystericky.
Sasuke se rozmáchl a dal mu pěknou pěst mezi oči.
"Ty debile zlomil si mi nos!"
"To tě naučí! Sbohem!" Byla poslední slova, která Mitsuke slyšel, protože se Sasuke vypařil.
"Já se nudím, co budeme dělat dneska? Venku je tak hezky a my se tu jen válíme."
"Co takhle jít k jezírku trochu si zatrénovat, a pak se třeba smočit?"
"To beru." Pokýval nadšeně hlavou blonďáček.
Itachi vzal sebou pár kunaiů a shurikenů a deku, chytili se s Narutem za ruce a vyrazili. Když dorazili k jezírku, pustili se do boje. Naruto se za ty měsíce, od Itachiho hodně naučil, přestal ho šetřit, používal svůj sharingan, taky ho naučil pár nových lehkých jutsu a rozpoznávat sílu svého protivníka, dokonce ho donutil, aby nebyl tak zbrklý. Chvíli mu to dalo zabrat, ale když mu pohrozil, že bude spát večer sám, a že nic nebude, zklidnila jeho hvězdička svou hyperaktivní náladu.
"Tak a dostal jsem tě." Řekl vítězně Itachi.
"Já tě snad nikdy neporazím, pořád vyhráváš."
"Za to tě čeká trest."
"Jaký?" Vyděsil se Naruto.
Itachi ho vzal a oblečeného ho hodil do jezírka. Po chvilce začal mít strach, protože se stále nevynořoval.
"Naruto?!" Volal vyděšeně.
"Nar..!" Najednou byl stažen do vody.
"Už je to potřetí, co ti říkám, abys mě neděsil!" Zkřížil si naštvaně ruce a nafoukl tváře.
"Tak promiň." Začal se k němu lísat, ale nic se nedělo.
Jemně ho pohladil po tváři. Nic. Zkusil ho na ní políbit. Nic. Naruta to už přestávalo bavit, a tak ho začal líbat na krku, jeho miláček ještě chvíli odolával, ale pak to už nevydržel. Vzal ho do náruče a vylezl s ním z vody. Opatrně ho položil na deku a začal ho líbat. Když už mu začal stahovat tričko, ozvalo se praskání větviček. Oba se otočili a zůstali překvapeně stát, Narutovi se zastavil dech.
"Takže je to pravda. Vy dva jste opravdu spolu. Pochopil bych kohokoliv jiného, ale jeho?" Zakroutil hlavou, uvnitř úplně zuřil.
"Sas-u-ke, co-co tady děláš?" Vykoktal ze sebe blonďáček. V hlavě měl teď mnoho pocitů. Mísilo se v něm zmatení, radost, smutek, bolest, prostě všechno dohromady.
"Co bys řekl? Vrátil jsem se, kvůli tobě. Uvědomil jsem si, jaká pitomost byla tě opustit, když jsem tě viděl na fotce s ním."
"Aha, takže si se vrátil jen kvůli tomu, že jsem si někoho našel. Vrátil ses jen kvůli tomu, že ten někdo je tvůj bratr, kterého nenávidíš. Je to tak? Nebo ses vrátil kvůli tomu, abys ho zabil? Něco ti řeknu Sasuke, já ti to nedovolím, protože on je nevinný!"
V Sasukem to hrklo. Jeho bratr, že je nevinný?






XDD Prostě kawaiiiXDD. Aten obrázek...lolXDD. Rychle pokráčko=)!!!